Těžení bitcoinu je proces, při kterém počítače řeší složité matematické úlohy, jež jsou součástí bitcoinové sítě. Tyto úlohy jsou potřebné k ověřování a zaznamenávání transakcí do veřejné knihy známé jako blockchain. Každý, kdo tyto úlohy řeší, pomáhá udržet síť bezpečnou a funkční. Za svůj přínos jsou těžaři odměňováni mimo jiné nově vytvořenými bitcoiny. A tato odměna se nyní zmenšila na polovinu. Největší a nejznámější kryptoměna světa má totiž za sebou takzvaný halving, který přichází jednou zhruba za čtyři roky. Na cenu bitcoinu to příliš velký vliv nemělo.

Odměny za těžbu bitcoinu jsou poskytovány těm, kdo úspěšně vyřeší matematickou úlohu potřebnou k ověření a přidání nového bloku transakcí do blockchainu. Těžaři jednak získávají transakční poplatky a také nově vytvořené bitcoiny, ale jejich objem se každé čtyři roky snižuje na polovinu v události známé jako halving. Zatímco dosud činila odměna pro úspěšné těžaře 6,25 bitcoinu, od dnešního dne už je to 3,125 bitcoinu. Další takové půlení odměn přijde opět zhruba za čtyři roky.

Při současné ceně bitcoinu, která se pohybuje kolem 64 tisíc dolarů (1,5 milionu korun) za kus, se jedná o snížení odměny v přepočtu z 9,4 milionu korun na 4,7 milionu korun. Se samotnou cenou bitcoinu ale halving příliš nezahýbal. V posledních týdnech se kurz BTC pohyboval směrem nahoru i dolů v řádech jednotek procent. „Dnešní halving je přesně tou událostí, která byla trhem již dlouho zaceněna,“ říká Petr Hotovec, hlavní analytik společnosti SoftVision.

Foto: Jakub Hrabal / CzechCrunch

Petr Hotovec, hlavní analytik SoftVision

„Existují tržní události, o kterých víte, že se stanou, ale nevíte kdy. Dále tržní události, o kterých nevíte jestli a ani kdy se stanou. Poté tržní události, o kterých víte, kdy se stanou, ale nevíte, co bude jejich obsahem, a nakonec je tu halving – událost, o které víte velmi přesně kdy a co se stane. Díky tomu je efekt této události na vývoj ceny jen nepatrný – trh měl dost času se na situaci připravit a událost zacenit. Krátkodobý efekt halvingu na cenu je tedy mizivý. Přesto bych dlouhodobý efekt nepodceňoval,“ doplňuje Hotovec.

Podle analytika společnosti SoftVision a kryptoměnového fondu p-hat, který k obchodování s kryptoměnami využívá automatizovaný algoritmický tradingový systém, dostal bitcoin díky halvingu opět hodně mediálního prostoru. Díky tomu se o jeho existenci a možné spekulaci na růst ceny dozvědělo velké množství lidí.

„Mnozí a zejména ti, kteří nakupovali na minulém cenovém vrcholu v roce 2021, na vývoj ceny bitcoinu a svět kryptoměn zanevřeli. Zprávy o opětovném růstu, novém all time high a spekulace o vlivu halvingu na vývoj ceny jsou přesně tím, co v investorech vyvolá FOMO a přiměje je začít se o kryptoměny opět zajímat,“ míní Hotovec.

Termín FOMO vychází z anglického fear of missing out, tedy strach z toho, že o něco přijdeme. All time high zase označuje historicky nejvyšší hodnotu, na kterou se bitcoin vyšplhal na začátku března. Tehdy překonal 69 tisíc dolarů, a přestože aktuálně stojí jeden bitcoin o několik tisíc dolarů méně, jen od začátku letošního roku připsal přes 44 procent. Za poslední rok pak přes 125 procent. Naposledy byla cena bitcoinu tak vysoko v roce 2021.

Halving, který je naprogramovaný přímo v kódu bitcoinu a koná se pravidelně, má přitom podpořit hodnotu bitcoinu jakožto čím dál vzácnější komodity. Počet digitálních bitcoinových mincí byl totiž předem omezen na 21 milionů. Do oběhu se dostávají nové „mince“ s označením BTC postupně a jejich objem se díky halvingu snižuje. Aktuálně už bylo vygenerováno přes 19,5 milionu bitcoinů.

Analytik Petr Hotovec vidí v současném dění hlavně marketingový potenciál. „V době, kdy americká vláda funguje s rekordními deficity a zvyšuje objem fiskálních stimulů, tedy dolarů, které posílá do oběhu, vysílá bitcoin přesně opačný signál. Rychlost emise nových bitcoinů se sníží na polovinu,“ říká.

Z čistě technického pohledu to má jen malý vliv, protože většina bitcoinů již byla vytěžena a dávno tak cirkuluje mezi uživateli, případně leží na kryptopeněženkách. „Z hlediska marketingu je to však zbraň toho nejvyššího kalibru. Dává bitcoinovým evangelistům silný argument, proč by se bitcoin měl stát bezpečným přístavem a obdobou digitálního zlata,“ říká Hotovec, který připomíná ještě jeden důležitý aspekt.

Do bitcoinu teče stále více peněz i díky nedávno spuštěným ETF, kdy nejznámější kryptoměnu pro své klienty nakupují i největší světoví správci aktiv jako BlackRock nebo investiční banky typu Goldman Sachs. A zájem je rekordní. „Bitcoin má prokazatelně pozitivní vliv na výkonnost portfolia, jsem tedy přesvědčen, že významné množství Američanů do něj provede diverzifikaci části portfolia. Hlavní přísun nového kapitálu do kryptoměn tedy bude probíhat zejména skrze ETF,“ dodává analytik.