Někdo je používá kvůli chuti. Jiní se na nich chtějí odnaučit kouřit klasické cigarety. A mladí je potahují proto, že je to cool. Všichni se ale shodnou, že trend kouření elektronických cigaret velmi rychle roste, proto se aktivně řeší i na nejvyšších vládních patrech. Připravovaná vyhláška ministerstva zdravotnictví ovšem mezi vapery budí velké rozpaky, protože chce stanovit zákaz prodeje všech ochucených příchutí, změnit design balení na méně atraktivní a také modifikovat složení náplní. I proto si návrh rychle získal své odpůrce.

Před deseti lety byly elektronické cigarety spíš hračkou nikotinových geeků, kteří z nich dokázali zaplnit prostor hustými mračny. Dnes se z nich stává běžná součást života kuřáků, již ročně v Česku koupí skoro pět milionů lahviček s náplní (liquidů) a okolo patnácti milionů „jednorázovek“, které se nenabíjí a po vyčerpání náplně se vyhazují, často ještě se zcela funkční baterií. A mezi pravidelnými zákazníky jsou děti a mladiství.

„Vidíme to z dat Státního zdravotního úřadu, který uvádí, že významně narostlo užívání elektronických cigaret v nejmladší věkové kategorii od 15 do 24 let,“ říká Adam Kulhánek, adiktolog a vedoucí Centra pro výzkum a prevenci užívání tabáku, pro CzechCrunch. „Oproti roku 2021 počet mladých lidí užívajících e-cigarety vzrostl více než trojnásobně, z 9,6 procenta na skoro 30 procent v roce loňském,“ dodává.

Vysvětlení je jednoduché: děti a mladiství rádi zkouší nové věci. Náplně do elektronických cigaret jsou navíc i ovocně ochucené, nehledě na to, že samotná vapovací pera mají atraktivní, barevný design. To vše mladé láká. Často si ale neuvědomují, že většina z dnes běžných dostupných variant obsahuje nikotin, na kterém se dá snadno vypěstovat závislost.

„Míra závislosti na nikotinu může být i vyšší, jelikož vaping je často možné provádět v uzavřených prostorech,“ doplňuje Samuel Genzor z Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy Fakultní nemocnice Olomouc s tím, že náplně navíc obsahují celou řadu chemických sloučenin – mezi nejrizikovější látky patří těžké kovy jako kobalt, nikl a olovo, nebezpečné jsou i ultrajemné částice aerosolu, které vyvolávají zánětlivá onemocnění plicní tkáně.

„Chemické sloučeniny mohou způsobit odlišné spektrum nežádoucích efektů oproti klasickému kouření, mimo jiné potenciálně závažné postižení plic známé jako EVALI (Electronic Cigarette and Vaping Associated Lung Injury), které raritně vede až ke smrti postiženého,“ dodává Genzor s tím, že se nesmí zapomínat, že i nikotin je sám o sobě karcinogen a také urychluje aterosklerózu.

Kouření elektronických cigaret tak představuje zásadní zdravotní rizika, podle odborníků ale produkuje méně toxických látek v nižších koncentracích než klasická zápalná cigareta. „Znatelný rozdíl je zejména u rakovinotvorných látek, kterých je v aerosolu e-cigaret významně méně,“ doplňuje adiktolog Kulhánek. I to může být důvod, proč se počet klasických kuřáků nijak zásadně nezvyšuje.

Z posledních dat Státního zdravotního úřadu vyplývá, že počet uživatelů různých druhů tabákových výrobků v Česku osciluje na hranici okolo pětadvaceti procent z celkové populace, minimálně za roky 2021 a 2022 (statistiky za loňský rok nejsou dostupné). Zpráva ale zároveň uvádí, že roste počet uživatelů elektronických cigaret a nikotinových sáčků. A právě značný podíl na růstu mají děti a mladiství.

Jak pro CzechCrunch zmiňuje mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob, předloni v kategorii od 13 do 15 let vapovalo každé páté dítě a ve věkové kategorii od 15 do 24 pak každý čtvrtý. Rezort má proto v plánu oblibu e-cigaret mezi dětmi a mladými výrazně omezit – a chce na to jít mimo jiné právě skrze zákaz ochucených příchutí, které tvoří přes 90 procent trhu s náplněmi, a ponechání pouze tabákových náplní. Jedná tak i na doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO).

„Příchutě potlačují nepříjemnou chuť samotného nikotinu, tedy návykové látky, a činí výrobky lákavými zejména pro mladé lidi, ale i nekuřáky. Díky příchutím je tak tabákovým průmyslem podle Zsofie Pusztai, vedoucí kanceláře WHO v Česku, vychovávána nová generace lidí závislých na nikotinu,“ uvádí Jakob.

To se ale nelíbí Komoře elektronického vapování (KEVAP), které předsedá Robert Hrdlička. Ačkoliv souhlasí s vizí udělat vše pro to, aby děti a mladiství měli k e-cigaretám co nejmenší – a ideálně vůbec žádný – přístup, varuje před následky, které připravovaná vyhláška může podle něj vnést na trh. A odrazit by se to mělo na dospělých kuřácích, kteří na vaping přešli z důvodu, že s klasickým kouřením chtěli přestat.

Podle Hrdličky totiž hrozí, že jakmile dospělí kuřáci, kteří jsou na cestě za odvykáním od zápalných cigaret, nebudou mít možnost si bez větších problémů zajistit své oblíbené příchutě, mohou se vrátit zpět ke klasickým cigaretám. V petici, kterou KEVAP zveřejnil a kterou dosud podepsalo přes deset tisíc lidí, zmiňuje mimo jiné potenciální vznik masivního černého trhu a nelegální výroby náplní v Česku.

„Přitom vidíme, že stát má řadu nástrojů, jak problém kouření ochucených e-cigaret mezi mladými řešit. Jen je dostatečně nevyužívá,“ uvádí předseda KEVAPu pro CzechCrunch. „Může mnohem lépe kontrolovat prodej mladistvým, může dávat mnohem přísnější pokuty až do výše jednoho milionu korun, dokonce může i provozovnu zavřít,“ pokračuje.

„Kontroly jsou teď velmi mírné, navíc se zaměřují téměř výhradně na specializované prodejny s vapováním, kde problém není. E-cigarety, zejména ty jednorázové, se ale mohou prodávat skoro všude. Na tržnicích, u stánků. A na dalších místech, kde kontroly prakticky neprobíhají,“ dodává Hrdlička. Podotýká, že stát může zavést licencovaný prodej nebo třeba omezit příchutě, které evokují dětským očím lahodící cukrovinky.

Součástí připravované novely má být i sjednocení vzhledu balení nikotinových příchutí, aby nebyly tak výrazné. Mohlo by se stát něco podobného jako kdysi s krabičkami normálních cigaret, kdy na obaly přibyla výrazná varování před škodlivostí kouření doplněná o fotky znázorňující ony problémy. Řeší se, jestli nová balení liquidů, potažmo jednorázových e-cigaret, nebudou šedivá bez jakýchkoliv grafických prvků.

Ministerstvo zdravotnictví by zjevně chtělo mít i větší dohled nad tím, z čeho se náplně skládají. Dosud jsou takzvané liquidy tvořeny hlavně dvěma látkami, propylenglykolem (PG) a rostlinným glycerinem (VG), často pak obsahují i ochucovadlo, nikotin a určité množství destilované vody. Od nového roku, kdy by vyhláška měla být platná, se tak může stát, že se změní i složení.

Je však nutné zdůraznit, že návrh vyhlášky je teprve ve fázi interního připomínkového řízení s tím, že se později dostane do rukou výrobců a prodejců příchutí. Pokud by se ale její podstata naplnila, lze očekávat, že výrazně ovlivní trh s e-cigaretami, jehož loňské tržby podle odhadů KEVAPu dosáhly zhruba pěti miliard korun.

S platným omezením se tak sníží – a stát přijde o velkou část peněz, byť ještě letos v dubnu uvedl v platnost spotřební daň na elektronické cigarety. Ta v roce 2024 činí 2,5 koruny za mililitr u náplní a má růst až do roku 2027, kdy by měla dosáhnout hranice deseti korun za mililitr.