Pohled do insolvenčního rejstříku mu dává za pravdu. Za poslední kvartál se v něm objevila jména minimálně čtyř firem, které se instalacím solárů věnují a které se dostaly do problémů – typicky se na soud obrátili jejich bývalí zaměstnanci či spolupracovníci s tím, že jim přestaly platit. Jde o společnosti Tri Energo Solar, CZ GoldenSUN.energy, Power Plan či Yellowsun. Poslední dvě jmenované mají i vypnuté weby či jsou formálně v likvidaci.
Už dřív se hodně pozornosti věnovalo pádům velkých dodavatelů fotovoltaik jako Malina, MVP Solar nebo Alpha Solar, které renomé oboru poškodily. S komplikacemi se potýká také druhdy nadějný startup Woltair, který se na fotovoltaiky a jejich instalace zaměřil, ale který loni třikrát obměnil vedení a musel také propouštět.
Obecně jde o důsledek širšího trendu, který není patrný jen v Česku. Na velký útlum byznysu s fotovoltaikami či tepelnými čerpadly v Německu, největším evropském trhu, nedávno upozornil deník Financial Times. Známý list připomněl, že třeba německý startup Zolar, do kterého přes svůj fond Inven Capital investoval i český polostátní podnik ČEZ, vyhodil polovinu pracovníků a překopal svůj byznysový model.
Foto: S-power
Instalace solární elektrárny
V celém regionu zájem o instalace fotovoltaických elektráren na střechy rodinných domů dramaticky narostl po ruském vpádu na Ukrajinu, přičemž stoupal už během roku 2021, kdy začaly růst ceny elektřiny a plynu. Ovšem s tím, jak se postupně ceny stabilizovaly a jak si své elektrárny pořídili všichni ti, kteří je chtěli, začal zájem zase polevovat. Jenže mezitím do oboru naskákaly desítky firem a řemeslníků, kteří jsou teď bez práce.
Solární asociace, která sdružuje firmy z oboru, v létě uvedla, že zatímco za první pololetí roku 2023 vzniklo přes 45 tisíc nových elektráren, mezi lednem a červnem loňského roku to bylo „jen“ necelých 24 tisíc fotovoltaik. A přestože předloňský instalační boom byl poznamenaný i dobíháním zpožděných dodávek z let 2022 a 2021, kdy byl nedostatek materiálů kvůli poškozeným dodavatelským řetězcům, šlo i tak o propad.
Ten částečně kompenzovalo to, že si lidé na své domy a zahrady nechávali namontovat v průměru výkonnější elektrárny, protože se změnila i zákonná pravidla. Proti tomu ale zároveň šel trend cenových poklesů samotných solárních panelů, střídačů i baterií, což vytvářelo další tlak na maržovost byznysu.
Celkem přesně to loni na jaře v rozhovoru pro CzechCrunch komentoval Jaroslav Šuvarský, zakladatel a šéf největší tuzemské firmy specializované na fotovoltaiky S-Power: „Teď sledujeme těžkou konsolidaci, trh si sedá. Firmy, které podnikat neumí, ale v boomu se jim dařilo, buď rovnou končí, nebo se dostávají do problémů. Pro klienty to je skvělé, teď je asi nejlepší doba na to si udělat fotovoltaiku.“
O tom, že na trhu dochází k velkým otřesům, hovoří i další insideři. Například zkušený obchodník s energiemi Jakub Odložilík, který stojí v čele společnosti Tedom Energy, jež elektřinu nejen prodává, ale i ji od solárníků vykupuje. „Hlavně firmy, které se soustředily pouze na fotovoltaiky a doposud nemají žádné další aktivity, mají velké problémy. Také ty, které do toho šly fakt odpovědně a najaly vlastní lidi na výstavbu, mají teď problém je uživit,“ říká.
Igor Mesenský, partner poradenské kanceláře KPMG, který se specializuje na pomoc firmám v problémech, upozorňuje, že právě solární sektor je spolu s e-commerce tím, který prochází nejtěžším obdobím. „Problémy mají velké firmy, které zároveň dodávaly kompletní systémy a nakoupily velké zásoby panelů. S poklesem poptávky a rostoucími úroky financování se dostaly do problémů. Tento segment teď zažívá značné otřesy,“ vysvětluje Mesenský.
Foto: S-Power
Jaroslav Šuvarský z S-Power
To, co popisuje Mesenský, připomíná mimo jiné dění v byznysu s cyklistikou. Ten zažil obří vzepětí během covidu, kdy lidé, uzavření doma, chtěli nakupovat kola a vznikl tak velký převis poptávky nad nabídkou. Obchodníci proto masivně objednávali nové bicykly, jenže plné sklady měli, i v důsledku komplikací s dodávkami, až ve chvíli, kdy zákazníci už buď nové vybavení sehnali, nebo pominula jejich manická nákupní fáze – a prodejci i výrobci kol se dostali do problémů a začali krachovat, jak se to stalo třeba společnosti Levit.
Situaci na trhu s cyklistikou loni pro CzechCrunch komentovali spolumajitelé agilního a finančně zajištěného e-shopu Bikero Jan Coufal a Martin Kudrna: „Měsíčně nám přijdou i tři nabídky, dochází k velké konsolidaci. Byznys opouští zakladatelé z 90. let, kteří se teď hodně vyčerpali.“
Co se teď na solárním trhu bude dít? Data ze Státního fondu životního prostředí, který administruje dotace na výstavbu fotovoltaiky, ukazují slábnoucí zájem jasně: v roce 2023 přijal fond celkem 73 tisíc žádostí v programu Nová zelená úsporám, loni jich bylo necelých 57 tisíc. To jsou sice pořád vysoká čísla, jenže je téměř jisté, že letos propad, minimálně u rodinných domů, které dosud byly tahounem byznysu v Česku, dál akceleruje.
„Hledání dalších zákazníků může být náročnější, protože jde mnohdy o klienty, kteří technologii nejsou přímo nakloněni a je tak nutné je více edukovat,“ varuje Martin Bárta z projektu Voltaico.
Kromě toho, že trh už je dost naplněný a domácností, které by soláry chtěly, ale neměly je, je minimum, jde i o to, že klíčový dotační program Nová zelená úsporám bude mít od února přísnější a méně štědrá pravidla. Stát nově proplatí už nikoli 50, ale jen 30 procent nákladů, navíc výhradně u elektráren do výkonu 5 kWp, což je poloviční hodnota než dnes.
To může mít zásadní dopad na zájem o fotovoltaiku. Jaroslav Šuvarský z S-Power odhaduje, že počet nových žádostí o dotace (a tedy i o nové solární elektrárny na rodinné domy) se bude pohybovat kolem tisícovky měsíčně, což je zhruba polovina oproti tomu, co lidé poptávali během roku 2024. Už nyní, kdy je příjem nových žádostí zastavený, protože se čeká, až se Nová zelenám úsporám v únoru opět spustí, celý trh prakticky stojí a je zamrznutý.
A to, že stát dramaticky upravuje dotační podmínky, je podle Šuvarského i dalších chyba. „Lidé jsou na to citliví. Kdyby byly dotace dlouhodobě nízké, nebyl by to takový problém. Stabilní podmínky – i když ne tak přívětivé – by vytvořily transparentní prostředí, ve kterém by fungoval stabilní počet firem. Náhlé státní regulace ale způsobují obrovské výkyvy a nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou,“ varuje.
Šuvarský se, podobně jako další velcí podnikatelé v oboru (jeho firma loni v tržbách pokořila miliardu korun), čím dál víc soustředí na bytové domy, města a na firemní klientelu, protože osadit střechu továrny solárními panely dává investorům často ekonomický smysl i bez dotací. I tak se ale se svými kolegy chystá na hubenější období. „I pro S-Power Energies je nastalá situace náročná. Soustředíme se na restrukturalizaci celé firmy a budeme se snažit výpadek v oblasti rodinných domů kompenzovat realizacemi pro bytové domy, firemní klienty a municipality. Menší firmy specializované pouze na rodinné domy ale tohle jen tak udělat nemůžou. O to větší budou mít problémy,“ uzavírá.