Bratři Králové a Petr Mára přebírají prostor Chapter. Nabídne holešovický punk a řadu aktivit

Nový domov pro svou agenturu Socialpark našli bratři Králové. Navíc se spojují s Petrem Márou a budou pořádat eventy všeho druhu na klíč.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

chapter1Insider

Foto: Chapter

Petr Mára a Petr a Jiří Králové otevírají v Praze nový prostor Chapter

0Zobrazit komentáře

Když se na přelomu 60. a 70. let stavěl hotel a televizní vysílač na Ještědu, vyráběly se tu pláště, které věž tyčící se nad Libercem pokryly. Domov tu měla ocel a i po několika dekádách mají prostory na adrese U Průhonu č.p. 0 v pražských Holešovicích silný genius loci. U stropu jsou traverzy, po nichž jezdila těžká technika, všude vedou dráty a je jasné, že tady se nezačala psát historie teprve předevčírem. Dnes tu už ale není doma železo. Novými pány prostoru Chapter jsou Petr a Jiří Králové a Petr Mára. Tedy jeden bývalý youtuber, jeden současný youtuber a také člověk, který stojí v pozadí, ale jeho role je neméně důležitá.

Jirku Krále a Petra Máru není za předpokladu, že jste v posledních letech občas zapnuli YouTube, potřeba příliš dlouho představovat. První jmenovaný už sice svou úspěšnou kariéru youtubera pověsil na hřebík, ale statisíce fanoušků ho dál sledují na Instagramu a vidět je také jako spoluzakladatel agentury Socialpark. Za ní stojí spolu se svým bratrem Petrem, který se sice záři reflektorů spíše straní, ale jako marketingový odborník, který působil v Mall Group a dnes je mimo jiné partnerem v investičním fondu Reflex Capital, pomohl značku Jirka Král vybudovat. Svými radami pak sourozenci pomáhali i Petru Márovi, když před lety rozjížděl vlastní kanál na YouTube.

Jejich cesty se následně profesně i soukromě různě protínaly. Socialpark bratří Králů dosadil Petra Máru do některých marketingových kampaní, Petr Mára byl zase jedním z mála, komu se podařilo Petra Krále ulovit pro rozhovor na svém kanálu, kde zpovídal zajímavé osobnosti z různých oblastí. Teď se všichni tři rozhodli spojit síly naplno a v září otevřeli prostor Chapter v pražských Holešovicích. Ten není zbrusu nový, ostatně jeho historii jsme už naznačili, ale jeho noví obyvatelé ho chtějí oživit a udělat z něj místo, kde se nejen pracuje, ale také pořádají zajímavé akce.

„My jsme se o takovém nápadu bavili už opravdu dlouho,“ usmívá se Jirka Král, když sedíme v místnosti, z níž se pomalu rodí nové kanceláře jeho agentury Socialpark. Projíždí mezitím fotky v telefonu, aby události, které ho s bratrem a Petrem Márou dovedly až do Chapteru, dokázal správně datovat. „Tady to je, rok 2018,“ zvolá po chvíli. Tenkrát dával na Instagram fotku ze Zetka, což byla kavárna a herní místo ve vrchním patře obchodního domu Kotva, kde Jirka Král ještě v dobách své největší youtuberské slávy často působil a setkával se s fanoušky. Tehdy se tam potkali i s Petrem Márou a padli si do noty.

chapter3

Foto: Chapter

V Chapteru bude možné natáčet eventy i podcasty

„Původní představa byla mít společné prostory, kde je kavárna a kde zároveň máte možnost vyzkoušet si nové technologické hračky, zajímavou módu nebo tenisky, tedy to, co dnes hodně frčí,“ vzpomíná Petr Mára. Prošli tehdy pár míst, ale než se Zetko začátkem roku 2020 zavřelo, žádný vhodný najít nestihli. Jirka a Petr Královi mezitím založili Socialpark, kde dnes tvoří velké kampaně pro známé značky v čele se Zásilkovnou, HBO, Asusem, Avastem nebo Alzou, z Petra Máry se stal uznávaný technologický influencer, který se do tohoto světa po ukončení štace jako oficiální lektor Applu opřel naplno.

O jejich dalším společném směřování rozhodlo, když se zhruba před rokem náhodou sešli na akci právě v Chapteru, o němž do té doby nevěděli. „Byli jsme z toho prostoru okamžitě nadšení. Hned jsme začali debatovat, co všechno by tu šlo vymýšlet, a když jsme se pak dozvěděli, že bychom mohli prostor přebrat, bylo rozhodnuto,“ popisuje Petr Král. Před příchodem pandemie byla v těchto místech prodejna audiotechniky. Po jejím odstěhování si vzal renovaci prostoru na starost designér Jiří Maršál a po dvouleté rekonstrukci vytvořil Chapter.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Dnešní nové kancelářské i eventové prostory jsou obvykle velmi moderní, ale často také sterilní. „Tady je skvělé, že je cítit ten punk Holešovic, jsou tu přiznané všechny prvky, to nás baví,“ přitakává Petr Mára a jmenovec Král ho doplňuje: „Rukopis Jiřího Maršála nám sedí, proto jsme ho převzali celý včetně značky. Teď chceme Chapter akorát ještě trochu doladit do naší identity.“ Na čtyř seti metrech čtverečních teď Jiří a Petr Královi s Petrem Márou startují novou kapitolu, i proto ponechali přiléhavý název Chapter.

Pro Máru to bude vedle jeho kanceláře na Břevnově druhý prostor, kde bude v Praze pravidelně působit, Králové sem stěhují celý svůj Socialpark, který dnes má dvacet lidí. Stávající coworkingové prostory jim už přestávaly stačit, a tak nyní Králové realizují nápad, který měli už ve chvíli, kdy agenturu zakládali – že budou sedět ve svém a prostor budou moci využívat nejen k vlastní práci, ale také třeba k produkci nebo natáčení eventů a pořádání akcí. O tom, že jde o zajímavé místo, které přitahuje, svědčí i to, že tu před časem natáčela reklamu společnost Meta, pod níž patří Facebook nebo Instagram.

chapter6

Foto: Chapter

V Chapteru bude sedět i agentura Socialpark bratří Králů

Prostory Chapteru lze plně přizpůsobit. V Socialparku obvykle fungují v kancelářích od pondělí do středy, pak mají podle potřeby home office, kdy pracují na dálku, nebo někde natáčí. Chapter v tu chvíli bude volný. Pořádat se tu budou přednášky, meetupy, natáčet konference nebo třeba debaty u snídaní či večerních drinků. „Vlastní eventy nás baví a zároveň cítíme, že je po nich poptávka. Výhodou je, že je to náš prostor, a tak se nemusíme bát udělat malou akci pro pár lidí, stejně jako velkou akci a celé to tady naplnit. Nemusíme se na nikoho vázat a platit za další pronájem,“ říká Petr Král.

Společným jmenovatelem Socialparku i Petra Máry je tvorba obsahu všeho druhu a důraz na kvalitu. Bratři Králové přináší do společného byznysu velké zkušenosti z online byznysu a marketingu, Petr Mára má zase z celého světa zkušenosti s pořádáním eventů a přednášek. Dohromady tak chtějí firmám nabízet komplexní balík služeb od zajištění místa včetně cateringu přes vymýšlení obsahu a spíkrů až po natáčení a vysílání. „Chceme náš prostor odlišit tím, že zákazníkům nabídneme crème de la crème – ten poslední kilometr navíc než ostatní, kteří jim třeba na místo všechno navozí, ale už neřeší, jak to celé dopadne,“ říká Petr Mára.

Všechny tři ale na společném podnikání láká zejména to, že budou moci společně vymýšlet úplně nové věci. „Vše bude teprve vznikat, ale těšíme se na to. Všichni se živíme tvorbou obsahu a chceme vymýšlet inovativní formáty, kterými zaujmeme široké nebo klidně i úzce zaměřené publikum. Chapter nám v tomto ohledu dává neomezené možnosti,“ doplňuje Jirka Král. Prostory aktuálně spravuje Socialpark, ale brzy vznikne nová entita, v níž budou bratři Králové a Petr Mára. Zajišťovat bude provoz Chapteru a také řešit eventy na klíč. V ulici U Průhonu je zkrátka na co se těšit.

Každé všední ráno posíláme nejzásadnější zprávy dne.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Výdaje za energie jsou v Česku třetí nejvyšší v Evropě. Výrazně ovlivňují naše finanční zdraví

Češi na tom nejsou tak špatně, co se týče naspořených prostředků na nečekané výdaje. Situaci ale nyní komplikují ceny energií.

Loni jsme dali za energie průměrně 6,1 % celkových výdajů domácností

0Zobrazit komentáře

Jak je na tom Česká republika v eurounijním srovnání v oblasti finančního zdraví? Dobrou zprávou je, že české domácnosti mají relativně nízké zadlužení, zároveň pouhých 18 procent z nich hlásí, že nemá žádné finanční úspory. V rámci Evropské unie jde o třetí nejlepší výsledek. Jenže za energie jsme už v loňském roce platili v porovnání s ostatními unijními státy o třetinu více. Ve stínu současné energetické krize tak hrozí, že se finanční situace domácností zhorší. Vyplývá to z osmého pilíře Indexu prosperity Česka, který představily Česká spořitelna a projekt Evropa v datech.

Zadlužení českých domácností je podle posledních dat Eurostatu zhruba na 60 procentech jejich ročních příjmů, zároveň jsou Češi schopni ušetřit 19,4 procenta ze svých mezd. Znamená to, že díky tomu vzniká jakési nárazníkové pásmo, které mohou domácnosti využívat v případě krizového období. Problematické jsou však nízkopříjmové domácnosti – více než 60 procent z nich totiž udává, že nemá žádnou finanční rezervu.

Index prosperity Česka se na finanční rezervu zaměřil detailněji. Zásadní je totiž objem částky, která má případné nenadálé výdaje pokrýt. Odvozuje se od měsíční hranice rizika chudoby a v případě České republiky jde o 12 800 korun – jen inflace ji však snížila na 10 tisíc.

„Tato částka je ale v případě vzniku finančních potíží nedostačující, obzvláště v době energetické a inflační krize. Inflace zvýšila náklady na jednoho člena průměrné domácnosti o zhruba 2 300 korun měsíčně,“ vysvětluje David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.

Index prosperity

Foto: Index prosperity Česka

Rozpad indikátorů, na základě kterých se určuje finanční zdraví jednotlivých zemí EU

Chudší domácnosti se tak rychle dostávají do velkých problémů. Data České spořitelny z posledních šesti měsíců navíc ukazují na to, že 40 procent jich nemá finanční rezervu, která by pokryla jeden měsíc spotřebních výdajů. Takové domácnosti se během méně než měsíce dostávají do finanční tísně.

„Sedm procent domácností nemá dokonce žádnou finanční rezervu a další třetina ji má na méně než jeden měsíc. Domácnost, která se těší finančnímu zdraví, by přitom měla mít rezervu na pokrytí výdajů na tři měsíce. Tento požadavek u nás nesplňuje 55 procent domácností, z nichž 57 procent začíná své rezervy již nyní snižovat. Postupně se tak bude zvyšovat počet domácností, které nemají žádnou finanční rezervu,“ doplňuje Navrátil.

Situaci dramaticky promění současné rostoucí výdaje na energie. Už v loňském roce měla Česká republika třetí nejvyšší výdaje v Evropské unii – na energie jsme vynaložili průměrně 6,1 procenta celkových výdajů domácností. Průměr Evropské unie přitom vychází na 4,3 procenta. Aktuální ceny budou tento podíl zvyšovat, i přes zastropování cen energií vládou totiž dojde k růstu spotřebních výdajů.

Šetřit umíme, ale investic se bojíme

Z Indexu prosperity dále vyplývá, že Češi příliš neumí s financemi na rozdíl od jiných států efektivně hospodařit. Když totiž přijde na otázku spoření v krizové situaci, jsme velmi pesimističtí. Například obyvatelé Dánska, Rakouska nebo Německa si uvědomují, že právě teď je nejlepší doba na spoření. Češi naopak podle Navrátila zastávají motto: nejlepší doba bude až za rok.

„Na západ od nás lidé vědí, že za rok bude pozdě. Na východ od nás, například na Slovensku nebo v Maďarsku, se setkáváme s opačnou rétorikou, tedy takovou, že situace na spoření nebude dobrá nikdy,“ dodává Navrátil. Česko se tak nachází někde uprostřed, kvůli čemuž se v dlouhodobém horizontu snižují finanční aktiva českých domácností. Z dvou tisíc miliard v roce 1995 jsme se dostali na loňských 8 700 miliard.

„To zní sice impozantně – jde totiž o nárůst 360 procent. Jenže když ho očistíme o inflaci, dostaneme se na 108 procent. Pokud bychom měli finanční aktiva rozložené jinak, nebyli tak konzervativní a místo držení velké části úspor na vkladech bank je spíše ukládali do investičních produktů, zhodnocení by bylo mnohem vyšší. V Dánsku je 90procentní podíl aktiv uložen právě v investičních produktech,“ dodává Navrátil.

Index prosperity Česka

Foto: Index prosperity Česka

Podíl investic na finančních aktivech v jednotlivých zemích EU

Kdybychom se tak inspirovali na severu, nárůst domácích finančních rezerv by nemusel být jen dvojnásobný, ale trojnásobný. Celková finanční aktiva navíc ukazují také na to, jak velká majetková nerovnost v Česku panuje.

„Deset procent nejbohatších lidí v České republice drží 67 procent majetku. To číslo je vyšší, než které vidíme na západ i na východ od nás. Naše data ukazují, že v prvním roce pandemie covidu lidé výrazně snižovali zbytné výdaje a docházelo k nárůstu finančních aktiv u všech. Ale u těch nejbohatší došlo ke trojnásobnému nárůstu v porovnání s těmi nejnižšími příjmy,“ říká k tomu Navrátil.

Zásadní je kultivování finanční gramotnosti

V Česku se tak má v oblasti finančních znalostí stále co zlepšovat. Index finanční gramotnosti, který každoročně počítá Česká bankovní asociace, se dlouhodobě pohybuje kolem 55 bodů na 100bodové škále. Podle výsledků z letošního srpna Češi dosáhli 56 bodů. Výsledky ukazují, že lidé sice plánují šetřit, ale našetřené finance je nebudou nijak chránit proti inflačnímu znehodnocení. Ke zlepšení může vést lepší finanční vzdělávání, které by se mělo objevit už ve školních osnovách.

Díky studii nazvané Finanční zdraví Čechů a co ho ovlivňuje, kterou provedla výzkumná organizace PAQ Research, se podařilo identifikovat faktory ovlivňující finanční zdraví populace a její ekonomickou zranitelnost.

„U dětí je zásadní faktor selektivita vzdělávacího systému, která je propojená s chudobou rodin – děti z nižších sociálních vrstev se učí na horších školách, což ovlivňuje jejich kvalitu vzdělávání i jejich gramotnost,“ říká Daniel Prokop, sociolog a zakladatel PAQ Research.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Velká část finanční gramotnosti pak souvisí s matematickou a čtenářskou gramotností, takže pokud se dítěti nedostává kvalitního vzdělání, je výrazně ovlivněna i jeho schopnost vyhodnotit, jak má nakládat s finančními prostředky. Finanční vzdělávání přitom může mít velký efekt, zejména v případě, kdy k němu dojde v raném věku. Podle Prokopa je ale důležité, aby byly programy finančního vzdělávání evaluovány, jinak nebude možné určit, jaký mají efekt.

S finančním chováním a ekonomickou zranitelností souvisí také sociální a emoční faktory, tedy osobnostní rysy u dětí – schopnost sebekontroly, růstové myšlení a jejich vytrvalost. U chudších domácností jsou tyto faktory potlačené, což se později odráží na horším dosaženém vzdělání a menším sociálním kapitálu, jehož součástí jsou i kontakty, které jsou z hlediska finanční stability zásadní. Nejlepší podpůrný efekt pro jejich rozvíjení má předškolní vzdělávání, stát by se tak měl zaměřit na programy rané péče pro takto znevýhodněné děti.

Faktory, které zhoršují finanční zdraví dospělých, spočívají především ve finanční nedostupnosti bydlení, nestabilní pozici na trhu práce a malých finančních rezervách. Systém daní, dávek a srážek v exekucích znevýhodňuje mladé, chudší a bezdětné domácnosti. „V Česku máme ve srovnání se zbytkem Evropské unie výrazně vyšší daňovou zátěž lidí na zaměstnaneckém poměru s nižšími mzdami a nižší daňové zatížení vysokopříjmových skupin. Daňový systém tak příliš nepomáhá redukci chronické zranitelnosti,“ vysvětluje Prokop.

Selektivita vzdělávacího systému je propojená s chudobou rodin – děti z nižších sociálních vrstev se učí na horších školách, což ovlivňuje jejich kvalitu vzdělávání

Druhý faktor je podle něj psychologický: „Stres spojený s chudobou vede ke snížení kognitivních funkcí – lidé, kteří se tak v této situaci objeví, se nechovají finančně racionálně a nejsou schopni dělat důležitá rozhodnutí.“ Mnoho lidí, kteří by mohli čerpat příspěvek na bydlení, ho tak nečerpá, jelikož je pro jeho získání potřeba vyplnit velké množství složitě se tvářících formulářů.

S čerpáním sociální podpory by mohly pomoci například banky. Česká spořitelna informuje zranitelné klienty o tom, že mají nárok na čerpání příspěvku na bydlení. Ke zvyšování znalosti o možnostech čerpání sociální podpory by mohl přispět i stát. „Řada zemí, která poskytuje příspěvky pro ohrožené domácnosti, tak činí automaticky. Případně se dají žádosti předvyplnit, aby lidé, kteří na to nemají kapacitu a jsou ve stresu, nemuseli všechny formuláře vyplňovat sami,“ uzavírá Prokop.

Index prosperity Česka je společný výzkum datového portálu Evropa v datech a analytického týmu České spořitelny. V dlouhodobém horizontu měří a analyzuje prosperitu Česka a porovnává ji s ostatními evropskými zeměmi. Data čerpá z otevřených zdrojů, jako je Eurostat, OECD, WHO, Světová banka nebo OSN.

Každé všední ráno posíláme nejzásadnější zprávy dne.