Amazonský prales je velký jako půlka Evropy, představuje více než polovinu tropických deštných lesů celého světa a často bývá označován za plíce světa. V posledních deseti letech ale do ovzduší sám vypouští více oxidu uhličitého, než ho vstřebá. Hlavním důvodem je masivní odlesňování. Nová vláda Brazílie chce tento proces zvrátit a pomoci v tom má 200 milionů dolarů z fondu, na kterém se podílí i Leonardo DiCaprio a Jeff Bezos.

V přepočtu 4,4 miliardy korun má v průběhu čtyř let financovat podporu a další rozšíření chráněných oblastí v amazonském pralese zahrnujících jak důležité části místního ekosystému, tak teritoria, kde žijí původní obyvatelé. V současnosti je les sužován legální i nelegální těžbou dřeva pro jeho zpracování, pěstování palmy olejné či chov dobytka a výsledná otevřená suchá prostranství vedou k rozsáhlým požárům. Finálním cílem stávající brazilské vlády je odlesňování zcela zastavit a zemi přeorientovat na zelenou ekonomiku.

Dvousetmilionový dar pochází od organizace Protecting Our Planet Challenge (POP), údajně největšího soukromého fondu zaměřeného na ochranu přírody a zachování biodiverzity. Ten dal slib, že do roku 2030 vynaloží pět miliard dolarů na ochranu třiceti procent planety. Na fondu se dnes podílí jedenáct organizací, mezi než patří i ochranářská organizace Re:wild Leonarda DiCapria a Nature Solutions, část fondu Bezos Earth Fund miliardáře Jeffa Bezose.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Leonardo DiCaprio (@leonardodicaprio)

„Jsme poctěni, že můžeme podpořit ambiciózní a klíčové cíle Brazílie pro dosažení nulového odlesňování Amazonie,“ uvedl DiCaprio na svém Instagramu. „Vyzýváme další filantropy, aby se k novému závazku chránit a obnovovat Amazonii v Brazílii i mimo ni připojili také,“ dodal. Zdůraznil také důležitost ochránit na 400 kmenů původních obyvatel žijících v prostředí pralesa.

DiCaprio je jako environmentální aktivista známý dlouhodobě, Bezos byl naopak za absenci jakékoliv filantropické činnosti dlouho kritizován. Až v roce 2020 založil fond Bezos Earth Fund pro boj s klimatickými změnami. Peníze přesto rozdává mnohonásobně pomaleji než jeho bývalá žena MacKenzie Scottová. Bezosova firma Amazon (která své jméno získala po Amazonce, největší řece světa, jež Amazonií protéká) je také kritizována za greenwashing, tedy zavádějící ekologické sliby.

Iniciativa POP nicméně už přináší první výsledky. 14,5 milionu dolarů ze slíbeného daru do Brazílie postupně putuje už od dubna. Peníze se využívají například pro boj s lesními požáry, což zahrnuje trénink, technologie pro rychlou detekci ohnisek nebo zlepšení komunikačního systému. Další peníze mají pomoci permanentně chránit stovky tisíc kilometrů čtverečních před kácením v přímé spolupráci s místními původními obyvateli.

Amazonský prales je jedním z biologicky nejrozmanitějších míst na planetě s více než třemi miliony živočišných druhů a více než dvěma a půl tisíci druhů stromů. Je ovšem zásadní nejen jako uzavřený ekosystém, ale i jako klíčový prvek v regulaci globálního klimatu i počasí. Nachází se zde pětina ze světových zásob tekoucí sladké vody, prales produkuje pětinu kyslíku na světě a funguje jako obří úložiště skleníkových plynů.

V roce 2021 ukázala studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature, že brazilská část pralesa mezi lety 2010 a 2018 hlavně kvůli kácení a další lidské činnosti vypustila do ovzduší více oxidu uhličitého, než ho pohltila. Další studie publikovaná letos popsala, jak odlesňování způsobuje výrazné snížení srážek. V zásadě doplnila výzkum z roku 2020, podle něhož se amazonský prales blíží zlomovému bodu, kdy nebude schopen sám sebe zásobovat vlhkostí a promění se v savanu.

V současnosti už kácení, požáry a další faktory zničily 17 procent lesa v Amazonii. Podle článku ve vědeckém časopise Science by přitom oblast ztratila schopnost obnovovat se při dvaceti- až pětadvacetiprocentním odlesnění. To by mělo katastrofální důsledky pro místní faunu i floru, okolní země a potenciálně celý svět. Proto je důležité odlesňování nejen zastavit, ale zvrátit.

Boj s odlesňováním je možná na dobré cestě

Zmenšování porostu v Amazonii v důsledku lidské činnosti probíhá už desítky let, situace se ale výrazně zhoršila v roce 2018, kdy se prezidentem Brazílie stal Jair Bolsonaro. Ultrapravicový lídr ekologii nepovažoval za důležitou, naopak těžařům dřeva a ropy či farmářům rozvolňováním regulací umožňoval činnost v pralese zvyšovat. Tempo odlesňování za jeho vlády rostlo o vyšší desítky procent každý rok. Bolsonaro pak otevřeně popíral data ukazující nárůst lesních požárů jako přímý důsledek jeho politiky.

Loni na konci října byl staronovým brazilským prezidentem zvolen Lula da Silva z opačného pólu politického spektra, který slíbil chyby svého předchůdce napravit. Na listopadové klimatické konferenci Cop27 pak oznámil, že jeho vláda v dosud nejrozsáhlejším měřítku zakročí proti nelegální těžbě zlata, dřeva, rozšiřování zemědělské činnosti a dalšímu ničení životního prostředí.

Letos v dubnu z předběžných dat brazilské vlády vyplynulo, že pod Lulovým vedením se tempo odlesňování amazonského pralesa meziročně snížilo o 68 procent. Snahy zastavit kácení se nicméně potýkají s nedostatkem personálu a financí po tom, co Bolsonaro prostředky příslušných agentur a ministerstva životního prostředí roky oslaboval. Experti citovaní agenturou Reuters poznamenávají, že to, zda zveřejněné číslo skutečně představuje dlouhodobější trend, ukáží letní měsíce, kdy míra deforestace typicky výrazně stoupá.

Spolupráce na ochranu amazonského pralesa probíhá mezi Protecting Our Planet Challenge, brazilským ministrem životního prostředí, novým ministrem původních obyvatel a osmi dalšími zeměmi, kde se nacházejí menší části lesa. Spolu s POP oznámil téměř 90milionový dar na ekologické projekty v Brazílii také mezinárodní fond Global Environment Facility. Další donátoři pro zelenou transformaci země přislíbili celkem 840 milionů dolarů. V dubnu také Lula pro zastavení odlesňování zajistil 80 milionů liber v rámci fondu Amazon fund, který podporují Spojené království, Spojené státy, Norsko a Německo.