K pěstování masa nepotřebuje podklad z živočichů, kultivuje jej totiž na mikrořasách. Nyní brněnský startup Mewery hlásí zásadní milník. Ve své firemní kuchyni připravil prototyp vepřového, aby jej bylo možné ochutnat. Cena masa, které vážilo nižší desítky gramů, se zatím pohybuje v tisících korun, hotový produkt pro trh chce mít firma ale připravený do dvou let.

„Ochutnávka prototypu byla nutnou součástí, abychom si mohli svědomitě říct, jestli je kultivované maso senzoricky blízké konvenčnímu masu. Naše hybridní maso jsme usmažili v oleji a získali jsme tak křupavou kuličku, která chutnala jako vepřový karbanátek. Dlužno říci, že kulička nebyla nijak ochucená, dokonce ani osolená, takže popisuji čistou chuť, na které budeme dále stavět,“ přibližuje testování zakladatel startupu Roman Lauš.

Pro Mewery jde o další milník na cestě k vytvoření plnohodnotného „masa“ v laboratoři. Podle Lauše je současný prototyp, který byl kultivovaný po dobu deseti týdnů, prvním masem takového druhu ve střední a východní Evropě a zároveň světovým unikátem, jenž kombinuje ze 75 procent vepřové buňky a z 25 procent buňky mikrořas.

Cena prvního gastronomického zážitku svého druhu se podle startupu pohybovala v tisícovkách korun. „V tuto chvíli by bylo zavádějící hovořit o konkrétní ceně prototypu. Je třeba si uvědomit, že se bavíme stále o vědeckém výzkumu, ke kterému jsou třeba velké investice a řada procesů, které postupně optimalizujeme, zefektivňujeme, a hlavně zlevňujeme. Takže úvodní cena je jen orientační, pro představu,“ vysvětluje pro CzechCrunch Lauš s tím, že Mewery zatím do vývoje vložilo kolem dvaceti milionů korun.

Foto: Mewery

Kultivované maso brněnského startupu Mewery

Lauš předpokládá, že cena další verze prototypu se bude pohybovat v řádu nižších stovek korun. Letos totiž startup začíná s navyšováním produkce a zde již počítá s mnohem nižší cenou. Když bude mít dokončený design bioprocesu v plánované menší produkční továrně, cena kultivovaného masa by se měla blížit prémiovému konvenčnímu masu.

Toho chce Mewery docílit pomocí jiné metody, než jakou využívají ostatní výzkumní týmy, jež se pěstováním masa také zabývají. Běžně se totiž při kultivaci savčích buněk používají drahé nutrienty, které jsou například v případě složky označované jako FBS (Fetal Bovin Serum) živočišného původu. Právě náhradou FBS a některých dalších komponent média za vlastní složky chce Mewery ušetřit.

Navíc mikrořasa jako taková podle Lauše dodává masu nutriční benefity jako vitaminy, antioxidanty, minerální látky, vlákninu a esenciální mastné kyseliny. Další výhodou pak má být, že výsledné maso je stoprocentně buněčným produktem, což není na trhu s alternativními potravinami běžné. Standardem bývá, že kultivované maso tvoří zhruba 30 až 50 procent buněk, zbytek je doplněn sójou, hráškovým proteinem či dalšími substancemi.

Mikrořasa se tak ve vědeckém procesu vývoje produktu Mewery stala klíčovým prvkem, který má potenciál významně proměnit celý trh. Firma si proto podala patentovou přihlášku na celý proces výroby, který zahrnuje také vývoj vlastního kultivačního média.

„Máme již několik variant média, které nám fungují bez FBS a se kterými dále pracujeme. Je to taková kuchařka. Někde musíte přidat, jinde ubrat. A jestli se to povedlo, zjistíte, až když dort upečete. Máme otypované specifické parametry, které sledujeme a porovnáváme jejich závislosti. Je to bioinformatika v praxi,“ popisuje zakladatel startupu s tím, že i výsledný poměr svalových buněk a mikrořas v mase se může změnit.

Hotový produkt pro trh chce mít firma připravený během dvou let. Nicméně zákazníci se k němu dostanou až poté, kdy bude hotová odpovídající legislativa. Připravenost na potravinové alternativy se napříč zeměmi i kontinenty značně liší, podle Lauše je v této oblasti nejdál Singapur, kde již Mewery spolupracuje s tamním regulátorem (Singapore Food Agency), a v těsném závěsu jsou Spojené státy, kde právě probíhá finální schválení prvního produktu kultivovaného kuřecího masa pro uvedení na tamní trh.

„Kultivované maso podléhá v Evropské unii legislativě o potravinách nového typu (Novel Food Regulation). Proto je potřeba mluvit přímo s EFSA autoritou (European Food Safety Authority), která celý proces schvaluje. Tuto potravinu nového typu musí ratifikovat všech 27 zemí unie. Nestačí tedy pouze jednat na lokální úrovni. V okamžiku, kdy budou naše produkty schváleny v EU, budeme moci logicky uvést naše produkty i na český trh,“ přibližuje Lauš.

Foto: Mewery

Zakladatel Mewery Roman Lauš s týmem

„V Evropě komunikujeme v rámci různých asociací právě s EFSA, kde se již připravuje podání prvních zkrácených žádostí. Odhaduji však, že to v EU potrvá ze všech trhů nejdéle, tedy minimálně dva až tři roky, než uvidíme první produkty kultivovaného masa v našich obchodech,“ doplňuje zakladatel Mewery.

Lauš odhaduje, že samotný startup bude muset do vývoje investovat vyšší desítky milionů korun jen na postavení menšího pilotního provozu a další desítky milionů pro vývoj a optimalizaci procesu. Na této cestě Mewery podporují také investoři. Blíže nespecifikované desítky milionů mu v loňském říjnu poslaly tuzemské fondy Credo Ventures a Purple Ventures, předtím jej jednotkami milionů podpořil globální akcelerátor a fond Big Idea Ventures. Letos chystá další investiční kolo, přesnou výši zatím stanovenou nemá.

„Teď intenzivně pracujeme na založení vlastní biobanky, což je v podstatě úložiště buněk, ze kterých můžeme vykultivovat další maso. Chceme si tak zajistit víceméně neomezený zdroj prasečích buněk, který nás posune blíže k velké produkci. S tím přímo souvisí zvětšování objemu kultivace do velkokapacitních kultivátorů již v tomto roce,“ uzavírá Lauš.