Budova od Zahy Hadid na pražské Masaryčce dosáhla plné výšky. V létě se začne instalovat fasáda

Hotovo by mělo být ve druhé polovině příštího roku. Projekt u prvního pražského nádraží v sobě bude mít technologie za 300 milionů.

masar-boxed

Foto: SŽ

Vizualizace modernizace Masarykova nádraží

Když se začalo mluvit o tom, že by v Praze mohla vzniknout budova podle návrhu světově uznávané architekty Zahy Hadid, leckdo vzpomenul na Národní knihovnu podle Jana Kaplického a nevěřil. Budova na Masarykově nádraží, jejímž investorem je Penta, ale v těchto dnech dosáhla svého nejvyššího bodu. Hrubá stavba stojí. Teď je potřeba vtisknout jí tvář, kterou jí dalo londýnské studio architektky iráckého původu.

Penta představila budoucí podobu Masarykova nádraží před šesti lety. Pozornost plán vzbudil především kvůli zmíněné Hadid – Masaryčka je považovaná za budovu, která po dlouhé době zavála do Česka světovou architekturu. Ale nejen ji. Přinesla i tuzemský um. Za návrhem se totiž kromě Hadid skrývá i jedno české jméno. Podílel se na něm český architekt Jakub Klaška, který dodnes ve studiu světoznámé architekty pracuje, i když ona už je po smrti.

Budova za dvě a půl miliardy korun v blízkosti prvního pražského nádraží se začala stavět loni. Po svém dokončení nabídne prostor pro kanceláře, ale i pro obchody a služby. Polovina ploch už je podle Penty pronajatá. Cena je mimochodem 28 eur neboli 700 korun za metr čtvereční. Masaryčka má být i technologicky nabitá – jen technologie budou stát tři sta milionů korun. Projekt by měl být definitivně hotový v druhé polovině příštího roku.

Až dosud stála hrubá stavba podle ředitele společnosti Penta Real Estate Pavla Streblova 600 milionů korun. „Každé podlaží je odlišné, patra jsou navzájem posunutá do vějířovitého uspořádání tak, aby mohly vzniknout kaskádovité terasy. Nosná konstrukce vznikala s velkou přesností kvůli fasádě, která bude stavebně nejkomplikovanější částí budovy,“ uvedl pro CzechCrunch Streblov.

Fasáda je podle něj spíš uměleckým dílem než stavebním prvkem. Samotný plášť budovy vyjde na půl miliardy korun a Penta ho chce začít instalovat v létě. Potrvá to rok, do června příštího roku. Podle Streblova bude umisťování fasády v podstatě hodinářskou prací, která musí být přesná na milimetry. Zajímavostí může být to, že fasádu dodává firma Sipral, která se podílela například na vzniku arény ve francouzské čtvrti La Défense.

Dosažení nejvyššího bodu přišlo o trochu dřív, než jak by to bylo podle původního plánu. Projekt, tak jak ho londýnské studio nakreslilo, totiž doznal řady změn, včetně toho, že je nakonec o jedno patro nižší. Úpravy ale nakonec přinesly i více zeleně. Zelené terasy a střešní zahrady budou na ploše 4 200 metrů čtverečních. Rostliny mají být i na fasádě.

masarycka

Foto: Jakub Klaška, Zaha Hadid Architects

Budova vznikající u pražského Masarykova nádraží dosáhla svého nejvyššího bodu

Významně budova ovlivní také urbanismus v místě. Jednak se díky stavbě rozšíří ulice Na Florenci, kterou kopíruje, změní se ale také přinejmenším nehezké sousedství. Na místě současného parkoviště vznikne náměstí, kde přibudou i nové vchody do metra. A kromě budoucnosti přispěla výstavba i k dokreslení minulosti.

Archeologické průzkumy přišly mimo jiné na hustou zástavbu podél zmíněné ulice Na Florenci, na místě přitom historici čekali doklady dřívějšího potoka. Další výzkum, tentokrát u ulice Hybernská, ukázal na místo, kudy vtrhli za třicetileté války do Prahy Švédi. Objevily se ale i nádrže z dob druhé světové války, o kterých se nevědělo.

A zároveň projekt nakopl i proměnu části Prahy v samotném centru. Penta chce na Masarykově nádraží stavět rovněž hotel. Do celého území chce společnost podle Streblova investovat dohromady kolem deseti miliard korun. Proměnit by se měla i Florenc, kam projekt zasahuje. A to podle urbanistického návrhu, za kterým stojí architektonická studia Unit Architekti, A69 a Marko & Placemakers.

Eliška Nová

Obdivovatelka měst i přírody. Obojímu se věnuje i ve svých článcích jako redaktorka CzechCrunche.

Obdivovatelka měst i přírody. Obojímu se věnuje i ve svých článcích jako redaktorka CzechCrunche.