Švédové tudy chtěli vtrhnout do Prahy. Jejich duše tu už nebloudí, osvobodil je projekt Masaryčky podle Zahy Hadid

Eliška NováEliška Nová

hotel

Foto: Archaia Prague / CzechCrunch

Na nalezišti u Masarykova nádraží v příštích letech vyroste nový hotel

0Zobrazit komentáře

Do několika let by tu měl stát hotel. Pravděpodobně hojně navštěvovaný lidmi z celého světa, protože bude součástí Masarykova nádraží podle světoznámé architektky Zahy Hadid. Z toho, že by místo okupovala strašidla, už není potřeba mít obavu. V místě odhalili archeologové několik koster. Vysvobodili tak patrně i duše švédských vojáků z třicetileté války.

Plánovaná výstavba v okolí Masarykova nádraží nedokreslí jen Prahu jako takovou, ale i její historii. V místě budoucí stavby v režii Penty probíhá série výkopů. Nyní jsou archeologové tam, kde má vzniknout hotel od studia Schindler Seko Architects. Budovu tu navrhla kancelář Zahy Hadid v rámci urbanistické studie, jejíž část před magistrálou dojde naplnění. Podobu a účel pak stavbě vdechli právě Schindler Seko Architects.

Hotel bude lemovat Hybernská ulice a kolejiště nádraží. Společnost Archaia Praha tady zkoumá už od dubna. Skončí na přelomu listopadu a prosince, Masaryčka se přitom ukazuje jako skvělý vypravěč. A vyprávění je to hodně staré. Nejstarší nález totiž sahá ještě před vznik Nového Města. Archeologové tady našli zbytky dlážděných cest – jedna vedla od Prašné brány a muselo jít o honosnou dlážděnou silnici. Odtud jméno Dlážděná, které dřív Hybernská ulice nesla, dnes toto jméno přebrala ulice opodál.

Příjezd do Starého Města

„Patrně nevedla nikam daleko a někde v těchto místech u nádraží musela končit. Muselo jít o hlavní cestu na Kutnou Horu, do bohatého města, které přinášelo panovníkovi stříbro. Úsek tady byl široký asi jedenáct metrů. Mohlo to být kvůli tomu, že se tady shromažďovaly povozy řemeslníků a dalších lidí, kteří putovali do Starého Města a čekali, než se otevře brána. Zároveň bylo potřeba tudy projet. Aby vozy nezapadly, pravděpodobně místo kvalitně vydláždili,“ vylíčil pro CzechCrunch vedoucí archeologických prací Martin Vyšohlíd. Místo muselo být také reprezentativní, protože šlo o příjezd do Starého Města.

Podle Vyšohlída bylo takové místo nejspíš velmi drahé. „Kámen se musel vozit zdaleka. Takové dláždění v Praze nebývalo, ani na Starém Městě, ani na hlavních ulicích. Někdo musel ještě před založením Nového Města investovat nemalé peníze, aby to byla reprezentativní komunikace,“ líčí archeolog objev zhruba z poloviny 14. století. Honosnost dlažeb archeology překvapila, a to i v případě pozdější cesty, která tu vznikla s Novým Městem. „Jsou to krásně skládané silnice, které jsou běžné až v novověku nebo pozdním středověku, tady jsou už ze 14. století,“ říká vedoucí prací. Cest tu však tehdy vedlo víc, kromě tahu na Kutnou Horu třeba i na Žižkov, kde bylo popraviště.

mas02

Foto: Archaia Praha

Vpravo nároží severní věže Horské brány. Torza starší dlažby silnice směřující od Horské brány ven z města

V polovině 14. století v místě vzniká Nové Město. Údajně velmi rychle. Během dvou let mělo být hotové i novoměstské opevnění a jedna ze čtyř bran. Jmenovala se Horská, právě proto, že byla v místě, kudy se jezdilo do Kutné Hory. To, že tady někde jsou pozůstatky Horské brány, se vědělo. Netušilo se ale, kde přesně stály. Archeologům se to nyní podařilo potvrdit. A spolu s tím i místo, kudy se Švédové dobývali o několik století později do Prahy. Ale o tom až později.

Archeologové začali tušit, kde brána je, už před dvěma lety, při takzvaném zjišťovacím výzkumu. Drobná sonda tady potvrdila zbytky zdiva. Současný průzkum pak potvrdil, že jde skutečně o místo, kde se nacházela Horská brána. Podařilo se poodhalit jižní a severní hranolové věže, mezi nimiž byl průjezd. Dohromady byly novoměstské brány čtyři, dvě z nich, byť byly na novoměstských pozemcích, mělo ve správě Staré Město, aby byl zajištěn průjezd ven z Prahy. Překvapivá je jejich mohutnost. Jsou větší, než se předpokládalo. Archeologové však odhalili jen jejich část. Jedna z věží je z velké části pod vozovkou Hybernské ulice, druhá pod kolejištěm.

Při vzniku bran se tady také zúžila cesta. Z původních jedenácti metrů na osm, na úroveň průjezdu. Byla také o něco výš než původní terén. Tady čekalo na archeology překvapení. Přímo u cesty našli dva hroby. „Nevíme proč a nevíme kdo. Nejspíš to byli dva muži, neměli u sebe žádnou výbavu, jen dvě železné kruhové přezky. Zásyp z hrobové jámy nás zavádí zhruba do 15. století, možná do období husitských válek. Mohlo jít o lidi na okraji společnosti, proto nebyli pohřbeni na hřbitově, možná bylo potřeba je pohřbít rychle, to nevíme. Něco se s nimi prostě dělo jinak,“ popisuje archeolog. Kosterní pozůstatky budou samozřejmě podrobeny antropologické analýze, které o nich řeknou víc – jak byli pohřbení lidé staří, jestli šlo skutečně o muže, možná i to, jak zemřeli.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Před branou očekávali archeologové středověký příkop, ten je ale o několik metrů dál před hradbou, nikoli před samotnou bránou. To je podle Vyšohlída neobvyklé, protože to v případě nebezpečí znemožnilo například strhnout most, nebo jednoduše utéct. Příkop středověkého novoměstského opevnění každopádně vedl podél Hybernské ulice a na šířku měl asi šestnáct metrů. Nevydržel tu dlouho, zaplněn byl už v průběhu patnáctého století.

Čím? Odpadem. Podle něj lze také určit, jaký byznys byl v okolí zrovna v kurzu. Odpad sem vyváželi, pravděpodobně novoměstští, řemeslníci z kosťařských dílen, kde se zpracovávali kosti. Stejně tak páternící i hřebenáři. Nalezli se i odřezky kůží a nedodělky bot. „Odpad ze zvířecích kostí tady byl opravdu masivní, nejen ve středověkém příkopu, ale i v mladších obdobích, což vzniklo převrstvováním terénu. Přítomnost řemeslnického odpadu je tady ale zřejmá,“ líčí vedoucí výzkumu.

Opevnění vydrželo až do dob novověku. Ale jen ve velmi špatném stavu. Přišla třicetiletá válka a také nebezpečí, že bude dobytá Praha. Začínají se tedy stavět obranné prvky, vzniká nový příkop, zemní valy i dřevěné palisády. Archeologové odhalili dva příkopy, jeden z nich zděný, druhý s odvodňovací strouhou, aby vojáci nestáli po kolena ve vodě. Našli se také doklady bojů. To znamená několik lidských kostí, i dvě mrtvoly v jednom z příkopů. Byli tu i kule ze střelných zbraní či střepiny z granátových střel.

„Boje třicetileté války máme výborně podchyceny ikonografickými i písemnými prameny, máme tedy konkrétní zprávy, co se tady dělo v podstatě den po dni. Zvláště pak v říjnu a na začátku listopadu 1648, kdy tady probíhaly opravdu těžké boje. O tom také svědčí nálezy. Zemřelo tady údajně několik stovek švédských vojáků, kteří se v několika vlnách snažili dobýt úsek směrem k Václavskému náměstí,“ líčí Vyšohlíd. Švédové vnikli dokonce do Horské brány, nakonec se ale podařilo je z Nového Města vyhnat.

Místo potoka domy

Po třicetileté válce vzniká nové opatření – barokní opevnění s bastiony. I jeho pozůstatky dodnes v okolí Masarykova nádraží jsou. Před ním vznikl také velký příkop. To vše existuje až do devatenáctého století, kdy tu vzniká nádraží, tedy to, co v místě znají dnešní Pražané. Barokní opevnění mu částečně ustoupí, ale zůstává. Mizí až po roce 1870, kdy se opevnění likviduje, příkop zasypává a rozšiřuje se nádražní zázemí.

Dohromady si odsud archeologové odvážejí asi stovku beden nálezů, což je ovšem minimum oproti tomu, co našli blíže centru. To je ale logické, protože místo, kde se odehrával současný průzkum, byl v podstatě okrajem města. Všechno bude podrobeno dalšímu zkoumání. Zachovány tu zůstanou části barokní hradby i Horské brány. Nová výstavba se kvůli nim trochu posunula, obě památky však zůstanou i nadále pod povrchem.

mas05

Foto: Archaia Praha

Celkový pohled na plochu výzkumu při Hybernské ulici v listopadu letošního roku

V místě, kde staví Penta nový kus města, zkoumali archeologové už od roku 2017, kdy poodkryli zem podél ulice Na Florenci. Místo starého potoka, který tu očekávali, našli zbytky intenzivního osídlení. Podařilo se poodhalit pozůstatky domů, které nefigurují na žádných plánech, protože jsou starší než první plány z novověku.

To je rozdíl oproti současnému výzkumu. Archeology překvapilo, jak věrné jsou dobové ikonografické prameny a plány. „Pro historiky je to zajímavé proto, že jsme si vždycky mysleli, že plány, které někdo zakreslil, musíme brát trochu s rezervou. Na základě tohoto výzkumu je ale vidět, že poměrně hodně odpovídají dobové realitě,“ uzavírá Vyšohlíd.

V Bratislavě vznikne miliardové sídlo antivirové společnosti Eset. Stojí za ním slavný architekt Bjarke Ingels

Eliška NováEliška Nová

eset-1

Foto: BIG

Nový bratislavský kampus Esetu

0Zobrazit komentáře

Bratislava se dostane na cestovatelskou mapu těch, kteří touží vidět ikonickou architekturu. Postará se o ni antivirová společnost Eset, která chce ve slovenské metropoli vybudovat nový kampus. Přizvala si k tomu studio světového věhlasu – podobu nového areálu navrhla dánská kancelář BIG neboli Bjarke Ingels Group. 

BIG má za sebou už celou řadu velkých projektů. Ať už jde o centrálu Googlu v Kalifornii, technologický inkubátor Toyoty v Japonsku nebo LEGO House v dánském Billundu. Účastní se také soutěže o novou pražskou koncertní síň. A teď si připíše na účet i bratislavskou centrálu společnosti Eset, známého vývojáře antivirů. Patří zkrátka ke světové špičce. A špičkou má být i chystaný kampus Esetu.

Ten má být centrem technologických inovací, vědy a výzkumu ve střední Evropě. Podle generálního ředitele společnosti Eset Richarda Marka by měl kampus přitahovat ty nejtalentovanější pracovníky, kteří by měli nejen přicházet, ale i zůstávat na Slovensku. Nejde však jen o samotné naplnění stavby, ale i o ni jako takovou. Má totiž zohledňovat nejnovější trendy v oblasti životního prostředí.

Snahou architektů tak je dosáhnout uhlíkové neutrality, a to skrze design, realizaci a výběr stavebních materiálů a technologií. Ohled na životní prostředí bude brát ale i provoz budovy. Ve hře tak bude využití různých typů obnovitelných zdrojů energie, možností je ale i výroba energie vlastní.

eset-cuatro

Foto: BIG

Pohled na nový bratislavský kampus Esetu

Stavba má vzniknout v areálu bývalé Vojenské nemocnice v Bratislavě a má se stát místem plným života. Kromě samotného sídla společnosti a globálního vědecko-výzkumného centra vznikne i prostředí pro startupy a technologické firmy. Ty mají být propojené s technicky zaměřenými univerzitami.

Měla by tu ale vzniknout i nová veřejná prostranství a překvapivě také byty. Kampus totiž bude plnit i rezidenční funkci, zejména pak pro stážisty a zaměstnance firem. Objeví se v něm sportovní zázemí i posluchárna, které bude moci navštěvovat i veřejnost. To vše na rozloze 55 tisíc metrů čtverečních.

Pokud vše půjde podle plánu, stavba by měla být dokončená v roce 2027. Vyjít by měla na dvě stě milionů eur, tedy více než pět miliard korun. Částka zahrnuje nejen výstavbu, interiéry či technologické vybavení, ale i nákup pozemku. 

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Kampus by měl být samozřejmě také obklopený zelení, což už je částečně vyřízené díky tomu, že sousedí s s částí bratislavského lesoparku Železná studnička. Jeho podoba by pak měla s přírodou vlastně splývat, místo jednoho monolitického celku vytvořili architekti několik vzájemně propojených částí. 

solarni-panel

Přečtěte si takéVelká rána pro solární byznys. V úpadku je pionýr oboruVelká rána pro byznys se soláry na střechách domů. V úpadku je pionýr oboru s miliardovými tržbami

Netradičně se architekti vypořádali také s podobou interiéru. Ještě před výstavbou navrhnou několik prototypů kanceláří a zasedacích místností a zaměstnanci tak budou mít šanci si je předem vyzkoušet. Sami si pak budou moci říct, co jim vyhovuje, a to nejen z hlediska technologie, ale i designu. Celý projekt má být uzpůsobený rovněž tomu, jak život i práci proměnila současná pandemie.

„Vlivem této nové zkušenosti jsme zaměřili pozornost na flexibilitu a mnohem více také na kvalitu pracovního prostředí, která bude nyní základním požadavkem při návratu lidí do kanceláří. Kromě toho se již v současnosti projevují také dopady způsobené změnou klimatu. Na všechny tyto výzvy musí design a technické parametry nových budov reagovat,“ uvádí provozní ředitel Esetu Palo Luka.