S tím, jak roste globální obliba bezhotovostních plateb, na síle nabírá i otázka, zda je ještě nutné, abychom v roce 2020 stále používali mince a papírové bankovky. Většina důležitých transakcí se přesouvá na internet, lidé díky službám typu Apple Pay a Google Pay začínají chápat pohodlí, které placení telefony představuje, a kryptoměny ukázaly, že digitální platidla mohou fungovat i ve skutečném světě, byť to v jejich případě stále ještě místy trochu drhne.

Po stránce výhod digitální měny oproti té fyzické můžeme zmínit i vyšší bezpečnost a koneckonců i hygienu – peníze jsou jedním z největším přenašečů bakterií na světě. Jakmile se tyto aspekty spojí dohromady, vize plnohodnotné státní virtuální měny může dávat smysl. Podobné debaty se vedou napříč různými státy, nicméně všechny předbíhá Švédsko.

Sveriges Riksbank, centrální banka Švédska, totiž nově zahájila pilotní testování virtuální varianty své národní měny – švédské koruny. Ta vznikla v prosinci minulého roku jako nápad s teoreticky podchyceným technickým zajištěním, až nyní se ale dostává do oběhu, v rámci kterého se bude experimentovat s tím, zda může být jednou z alternativ k tradičnímu fyzickému formátu.

Švédské bankovky

Švédská národní banka má se svou digitální měnou, nazvanou jako e-krona, poměrně velké plány. Už při prvotním testování jí má být připraveno stabilní rozhraní založené na blockchainové platformě Corda. V rámci něj mohou lidé zkoušet nejen placení, ale také vybírání a vkládání peněz do virtuální peněženky v telefonu.

Je pravděpodobně, že Švédi si tento princip oblíbí. Je to právě tento skandinávský národ, jenž pomalu dává sbohem tradičním papírovým bankovkám. Podle agentury Reuters, která o této zprávě informovala, je v bankovkách uloženo pouhé jedno procento jejich hrubého domácího produktu, čímž si vysloužili status světově nejméně závislé země na hotovosti.

Jejich progresivní smýšlení jim pak dovoluje konat velké kroky vstříc moderním technologiím, na které se ostatní vyspělé země jen stěží dotahují (výjimkou může být Estonsko se svým e-governmentem). Kontextuální zajímavostí je také to, že Švédsko bylo první zemí, která v Evropě papírové bankovky okolo roku 1661 vydala z důvodu nedostatku stříbrných mincí. Nyní může být světově první zemí s národní měnou v digitální formě.

Cesta je dlouhá a trnitá

Ačkoliv Švédsko testování virtuální národní měny spustilo, má to zatím několik háčků. V první řadě se jedná o proces, do něhož nevstupují běžní občané, nýbrž odborné týmy, které mají za úkol chování lidí a bank simulovat. Dále může trvat až sedm dalších let, než se tamní centrální banka ve spolupráci s vládou rozhodne k plošné implementaci.

Aplikace Calibra od Facebooku

Současně není zaručeno, že by běžné papírové bankovky z trhu zcela vymizely, byť tomu vývoj napovídá. Vše závisí především na adaptaci lidí a chytré technologické integraci, na čemž se podílí i konzultační firma Accenture, se kterou e-krona vznikla. O konkrétnějších výsledcích tak bude možné mluvit až v průběhu času. Dost možná již v únoru příštího roku, kdy má první etapa testování skončit.

Na druhou stranu neexistuje příliš mnoho situací, které by digitalizaci měny omezovaly (vyjma dílčích nesouhlasů ze stran některých bankovních či vládních představitelů). Do toho je nutné brát v potaz trend, jehož zázemí se líbí i technologickým gigantům jako Facebook, který připravuje svou vlastní digitální měnou Libra, byť naráží na celou řadu problémů. V budoucnu se k tomu může připojit i Apple, o čemž svědčí jeho důrazný vstup do finančního sektoru prostřednictvím Apple Pay a Apple Card, a potenciální i další velké technologické firmy.