Češi na udržitelnější stravování slyší. Bezmasé kuličky i hot dogy jsou teprve začátek, říká manažer IKEA Food pro Česko

Filip HouskaFilip Houska

ikeavegan1Rozhovor

Foto: IKEA

IKEA začíná prodávat veganskou verzi svých slavných kuliček

0Zobrazit komentáře

Ačkoliv se IKEA proslavila především jako globální výrobce nábytku a doplňků do domácnosti, jen v této oblasti už dávno nepodniká. Švédský gigant se totiž vždy snažil poskytovat svým zákazníkům i něco navíc, respektive možnost stravování přímo v jeho prodejnách. Dnes se z divize IKEA Food stává čím dál větší byznys a aktivněji proniká i do sféry vegetariánské kuchyně, na kterou pohlíží jako na udržitelnější stravování budoucnosti.

Právě na toto téma jsme vyzpovídali Stuarta Cowana, manažera IKEA Food pro Česko, Slovensko a Maďarsko. S ním jsme se bavili nejen o tom, jak stravování v IKEA začínalo a jak se mu daří nyní, ale také o tom, jaký vliv má na tuzemském trhu a jak Češi přijali alternativní náhrady jedněch z nejslavnějších pokrmů, které se na pobočkách nabízí.

IKEA se proslavila nábytkem a doplňky do domácnosti, jídlo ve filozofii firmy nehrálo tak zásadní roli. Kdy se to změnilo?
V minulosti bylo jídlo v IKEA vnímáno spíše jako doplňková služba pro zákazníky. Když IKEA otevřela svůj první obchodní dům v roce 1958, restaurace v něm vůbec nebyla. Zakladatel společnosti Ingvar Kamprad si ale všímal, že část zákazníků odchází z obchodního domu po poměrně krátké době. Ptal se jich, proč odcházejí, a odpověď byla většinou stejná: „Dostali jsme hlad.“ Z této zkušenosti také vychází jeho slavný výrok: „Je těžké obchodovat s někým, kdo má hlad.“

Na základě této zkušenosti tedy v obchodních domech začal otevírat restaurace?
Ano, to byl hlavní impuls. První restaurace v IKEA se otevřela roku 1960, konkrétně v prodejně ve švédském městě Älmhult. Do té doby bylo na pobočkách možné zakoupit pouze kávu a studené pokrmy, ke konci téhož roku pak vznikl první koncept restaurace, který měl i mikrovlnnou troubu – na tu dobu to byla novinka. Ingvar Kamprad to měl skvěle vymyšlené a věděl, že pokud lidem nabídne možnost plnohodnotného stravování přímo uvnitř, typicky okolo oběda, nenaruší tolik celý nákupní proces.

stuart-cowan

Foto: IKEA

Stuart Cowan, manažer IKEA Food pro Česko, Slovensko a Maďarsko

Od tohoto momentu už ovšem uplynuly desítky let a přirozeně se schéma restaurací v IKEA výrazně změnilo. Teď už jsou de facto nedílnou součástí celé návštěvy v IKEA.
Nepochybně. Teď už jsou restaurace ve všech hlavních obchodních centrech IKEA a zejména za posledních patnáct let se celkově výrazně změnil pohled na to, jak jídlo vnímáme. Už to zdaleka není jen nutnost, abychom neměli hlad. Z jídla se stává čím dál větší zážitek a v tom vidíme v IKEA potenciál.

Máte zmapované, kolik přibližně zákazníků vaše restaurace ročně navštíví?
Bavíme se zhruba o 680 milionech lidí. Někteří z nich restaurace, bistra, kavárny a obchůdky se švédskými specialitami pod značkou IKEA Food navštěvují cíleně a jsou to mnohdy první místa, kam v našich obchodních domech zamíří. Právě na jídle jim můžeme představit to, co je pro IKEA klíčové – nabízet kvalitní produkty za dostupné ceny pro co nejvíce lidí.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Synonymem pro jídlo od IKEA jsou slavné švédské masové kuličky. Stále patří mezi nejoblíbenější pokrm jak ve světě, tak v Česku?
Dá se říct, že jsou stejně známé jako náš nábytek. Švédské masové kuličky jsou fenoménem a jen na českých pobočkách se jich prodá v průměru 1,2 milionu ročně, myšleno z hlediska servírovaných porcí. Zároveň jsou nejprodávanějším produktem v našich obchodech se švédskými specialitami.

V poslední době ale měníte směr a nabídku stále rozšiřujete i do dříve neprobádaných vod. Čím dál větší důraz kladete například na alternativní veganské pokrmy. Co vás vedlo k tomuto rozhodnutí?
Chceme, aby všechny naše nové produkty byly zdravější a udržitelnější s menším dopadem na naši planetu. Je to strategie IKEA jako celku, kterou divize IKEA Food pomáhá naplňovat. Cílem společnosti je, aby byla do roku 2030 klimaticky neutrální.

„Optimistické přijetí našich bezmasých kuliček ukazuje, že Češi jsou nakloněni udržitelnému a zdravému způsobu stravování.“

Jedním z nejnovějších produktů jsou rostlinné kuličky, které vychází z klasické varianty, ale neobsahují maso. Jaké na ně máte ohlasy a jak se prodávají?
Na novou alternativu, která se skládá z hrachového proteinu, ovsa, brambor, cibule a jablek, máme zatím pozitivní reakce – stejně jako já i zákazníci oceňují jejich minimální klimatickou stopu, která tvoří 4 procenta ve srovnání s masovými kuličkami, udržitelnější pojetí a autentickou chuť. Navíc se velmi dobře prodávají.

Můžete být konkrétní?
Ve všech našich restauracích je přes 22 procent všech kuliček těch bezmasých. V obchodech se švédskými specialitami je pak podíl bezmasých kuliček ještě vyšší, a to 35 procent. Mám z toho obrovskou radost. Nastavili jsme cenu tak, že bezmasé kuličky jsou levnější než masové. Jsem totiž přesvědčen, že když je něco vegetariánské, udržitelné nebo to má další benefity, tak by to zároveň nemělo být drahé, ale dostupné pro každého.

meatball-ikea-nemaso

Foto: IKEA

Rostlinná alternativa populárních masových kuliček z IKEA

Jak tuto novinku vnímají Češi, známí jako národ masožravců s poněkud konzervativními názory?
Když jsem před rokem přijel do Česka, říkali mi: „Všichni Češi jí maso. A pořád!“ Za dobu, co jsem tady, ale vidím, že se i Češi stále víc zajímají o to, co jedí a jaký vliv to má na jejich zdraví a na životní prostředí. Optimistické přijetí našich bezmasých kuliček ukazuje, že Češi jsou nakloněni udržitelnému a zdravému způsobu stravování.

Pokud tomu ale rozumím správně, vždy budou mít na výběr, zda si objednat veganskou, nebo klasickou verzi. Nebo plánujete jednou kompletní nahrazení?
V IKEA nechceme nikoho k něčemu nutit, nabízíme zákazníkům možnost volby a jejich volba je pro nás zároveň zpětnou vazbou. Na druhou stranu se mě lidé na to, zda plánujeme masové kuličky ze sortimentu vyřadit a naopak tlačit pouze ty rostlinné, často ptají. Rovnou můžu říct, že nic takového se nechystá, ale budeme se snažit o to, aby lidé chápali výhody těchto udržitelnějších alternativ.

Plánujete nadále podporovat i vegetariánské hot dogy nebo veganskou zmrzlinu?
Rozhodně, i tyto produkty ideálně zapadají do našeho alternativního stravovacího sortimentu. Vegetariánské hot dogy teď v Česku tvoří zhruba 15 procent všech hot dogů, které prodáme. Na veganskou zmrzlinu pak lidé dokonce stáli i ve frontě, aby ji mohli ochutnat jako první. A nejde zdaleka o jediné takové příklady – například když jsme nahradili sladké nápoje našimi vlastními se skandinávskými chutěmi a o 40 procent menším obsahem cukru, jejich prodeje nijak neklesly. Zákazníci zkrátka rádi zkouší něco nového, a jak se ukazuje, jsou mezi nimi i Češi.

Jak se vlastně Češi podílí na tržbách IKEA Food v poměru k celkovým tržbám společnosti? Měříte to?
V Česku je jídlo v IKEA velmi oblíbené. Celkově se zde na obratu podílí 7 procenty, což je nad naším celosvětovým průměrem. A jak už jsem naznačil v úvodu, lidé do našich restaurací chodí cíleně a někdy jen za účelem stravování. Zrovna nedávno jsem se setkal s párem, který nechal dítě na večer chůvě a vyrazil na rande a na večeři do jedné z našich restaurací. To už o něčem vypovídá.

Jaké další udržitelnější produkty chystáte?
Pro nás jsou teď nejdůležitější nové bezmasé kuličky, které jsme nedávno uvedli na trh. V tomto trendu ale budeme pokračovat – už teď začínáme prodávat vegetariánské wrapy, u bonbonů opouštíme od želatiny živočišného původu a postupně přecházíme na základ z rostlin. Za zmínku stojí i koncept nazvaný jako Meatless Mondays, v rámci kterého chceme naše udržitelné produkty nabízet za příznivější ceny. Ten se ale teprve chystá.

Přemýšlíte třeba i nad food delivery s nějakými z předních hráčů na trhu?
Neustále hledáme nová řešení, jak být pro naše zákazníky ještě dostupnější. Momentálně zvažujeme a vyhodnocujeme různé možnosti. Zatím ale nejsme ve fázi, že bychom je mohli blíže komentovat.

ikea-cerny-most

Foto: Arch.Design

Obchodní dům IKEA Černý Most

Nové variace pokrmů jsou důležitou součástí IKEA Food. Jaké jsou vaše obchodní cíle, řekněme v rozmezí 5 až 10 let?
Chceme zlepšovat zážitek zákazníků z návštěvy našich restaurací, využívat moderní technologie, abychom zkrátili čekací doby. První vlaštovkou bude restaurace na Zličíně, kterou právě přestavujeme. Také hledáme nové způsoby, jak dostat sortiment IKEA Food k zákazníkům, aniž by museli jet do našich obchodních domů.

Během následujících pěti let bychom rádi zdvojnásobili prodeje v Česku. Chceme toho dosáhnout zvyšováním různorodosti naší nabídky, neustálým vylepšováním kvality našich surovin a produktů. To vše zároveň s důrazem na cenovou dostupnost. Prodeje chceme zvýšit díky růstu počtu našich zákazníků, nikoliv díky růstu cen.

shiok-meats-prawn-1

Přečtěte si takéKrevety, které není třeba lovit. V Singapuru vyvíjí z kmenových buněk náhražku k mořským plodůmKrevety, které není třeba lovit. V Singapuru vyvíjí z kmenových buněk náhražku k mořským plodům

Restaurace budou vždycky srdcem našich obchodních domů. Návštěva IKEA, když si nedáte kuličky, hot dog nebo nějaké další z našich ikonických jídel, prostě není kompletní. V Česku je pro mnoho našich zákazníků jídlo v IKEA stejně důležité jako interiérové vybavení.

Můžete na závěr konkretizovat, jak bude IKEA Food „modernizovat“ pobočku na Zličíně?
Nejviditelnější změnou bude samotné uspořádání restaurace, která bude nově dvoupatrová a prostornější. Zákazníkům dále například nabídneme také možnost expresního odbavení. Jídlo si budou moci objednat a zaplatit u kiosku s dotykovou obrazovkou a následně si ho vyzvednout. Nebudou tak muset čekat ve frontě.

ikea-meatballs2

Foto: IKEA

Ikonické masové koule z IKEA

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Bezrealitky nově plní stejné podmínky jako realitky a hlásí: Nechceme se schovávat, ale makléře ani provize nechystáme

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

hendrik-meyer-bezrealitkyRozhovor

Foto: Bezrealitky

Hendrik Meyer, CEO Bezrealitky.cz

0Zobrazit komentáře

Víc vypovídající název už Bezrealitky mít nemohou. Během let si vybudovaly pozici neotřesitelné jedničky na tuzemském trhu, když prodáváte, pronajímáte či hledáte nemovitost a chcete si vše zařídit bez realitky. Tedy především bez makléře, který celou transakci zprostředkuje a na konci si za to jako odměnu vezme svou provizi. Bezrealitky se proti realitním kancelářím dlouhodobě vymezují, teď přitom začnou hrát všichni podle stejných pravidel.

Stává se tedy z Bezrealitky realitka? Částečně ano, ale zásadní je, že v tom hlavním, jak jsou dnes realitky vnímány, nikoliv. Klíčem k pochopení, co se vlastně na realitním trhu děje, je nový zákon o realitním zprostředkování, který vstoupil v platnost letos v březnu a do září se mu musely jednotlivé realitky na trhu přizpůsobit. Online služeb pro přímý prodej se sice zatím zákon přímo netýká, ale Bezrealitky se nakonec přesto rozhodly, že všechny povinnosti raději splní.

Kdyby se tak nyní v Karlíně, kam firma po nedávné změně v akcionářské struktuře přesídlila, rozhodli, že se na Bezrealitky objeví makléři, kteří si budou brát provize, klidně by mohli. Dlouholetý šéf populární realitní online služby Hendrik Meyer ale v rozhovoru pro CzechCrunch vysvětluje, proč Bezrealitky něco takového rozhodně nechystají, proč se v některých ohledech rozhodli realitkám přiblížit a jaká je jeho vize o podobě služeb při prodeji či pronájmu nemovitostí.

Před několika týdny jste oznámili, že Bezrealitky mají (staro)nového a jediného majitele. Co to vlastně pro firmu znamená?
V Česku máme na trhu v prodeji nemovitostí podíl kolem 10 procent, u pronájmů zhruba 20 procent, přičemž v Praze je to ještě výrazně více – asi 40 procent. Pořád jsme řešili, jak dál růst a kam expandovat, až jsme zjistili, že náš dosavadní hlavní akcionář, Media Marketing Services, nemá pro zahraniční expanzi žádné zázemí a v daných zemích ani žádné synergie jako v Česku, a tak se rozhodl odejít a předat firmu novým majitelům.

Novým a jediným majitelem Bezrealitky je teď Marek Rosenbaum a jeho společnost Nevona Estates. Mění se tím něco pro Bezrealitky jako takové?
Je to především změna na papíře, protože s Markem Rosenbaumem jsme již spolupracovali předchozí čtyři roky, kdy byl menšinovým akcionářem a působil v dozorčí radě. Jsme plně sladění v tom, jak a kam firmu směřovat, takže v tomto ohledu k žádným změnám nedochází. Chceme ale společně mnohem výrazněji šlápnout do expanze.

hendrik-meyer-bezrealitky2-min

Foto: Bezrealitky

Hendrik Meyer, CEO Bezrealitky.cz

Pojďme si pro začátek ujasnit, jaký je vlastně největší rozdíl mezi tím, co nabízí Bezrealitky a klasické „realitky“, proti nimž se vymezujete?
Hlavní rozdíl je, že majitel nemovitosti se s kupcem či nájemcem domluví na ceně napřímo. My do toho nevstupujeme jako zprostředkovatel, pouze nabízíme inzertní platformu, se kterou jsme začínali, a teď na ni přidáváme další doplňující služby. Chceme lidem pomáhat nemovitosti nafotit, vytvořit energetické štítky a řešit také smlouvy. Nájemní smlouvu si u nás můžete jednoduše vygenerovat online a online ji také podepsat. Je to ale celé čistě mezi majitelem a kupcem či nájemcem, tedy bez provize, kterou si realitky za zprostředkování transakce účtují.

Ty jednotlivé doplňující služby, které zmiňujete, jsou už ale zpoplatněné, že?
Nabízíme například odhad ceny, který je zdarma, za další služby se již platí. Zejména v porovnání s výší běžných provizí realitních kanceláří jsou ale naše poplatky skutečně směšné. Snažíme se, abychom byli se svými službami nejdostupnější na trhu. Pokud je uživatel využije úplně všechny, měl by se u prodeje nemovitosti vejít do 20 tisíc korun. Průměrná provize je podle našich výpočtů momentálně asi 173 tisíc korun.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Co za to získá?
Získá úplně všechno, co k prodeji nemovitosti potřebuje. Zahrnuje to i virtuální prohlídku, zhotovení kupní smlouvy nebo zápis do katastru. Důležité však je, že si každý může vybrat, jaké služby chce využít. Často si je lidé platí, protože díky nim ušetří spoustu času. U pronájmu se pak bavíme maximálně o několika stovkách korun. Nízké ceny si můžeme dovolit i díky velkému objemu transakcí, každý měsíc se před Bezrealitky prodá 700 až 800 nemovitostí a pronajmou se 4 tisíce bytů, domů či garáží.

Za doplňkové služby tedy u vás lidé zaplatí několik stovek nebo tisíc korun, nic navíc. U makléřů jde přitom standardně o několikaprocentní provizi z kupní ceny u prodeje nebo obvykle jeden měsíční nájem jako provize při pronájmu. Je tedy jasné, že se šetří právě tady.
U nájmů je to jednoduché. Například u bytu člověk ví, že ušetří například 15 tisíc korun, které by jinak šly jako provize realitce za zprostředkování, zatímco u nás mu stačí se jen zdarma zaregistrovat, případně si za pár stovek koupit prémiový účet, díky kterému lze najít bydlení rychleji. U prodeje nemovitostí je to obecně složitější, protože se makléřská provize často schovává a nikdo pak pořádně neví, co kdo komu zaplatil. To už nyní naštěstí narovnává nový zákon a každý makléř musí transparentně uvést, jak velká provize je, aby majitel i zájemce věděli, za co komu platí.

Jde o nový zákon o realitním zprostředkování, který začal platit letos v březnu. Už jste zmínil, že narovnává některá pravidla na trhu. O co v něm jde?
Dosud de facto žádný realitní zákon neexistoval. Makléřem se mohl stát kdokoliv a kdykoliv, takže jejich kvalita byla často velmi nízká a někteří makléři měli pochybnou pověst. Nový zákon chce tento stav narovnat tím, že nově jde o vázanou činnost a makléřem se nemůže stát kdokoliv. Každý zájemce musí prokázat jisté znalosti a musí být pojištěný. Docházelo totiž i k různým podvodům, kdy jedna či druhá strana o své peníze přišla. Obecně tak má nový zákon zvýšit kvalitu realitních služeb v Česku.

„K zákonu se chceme hlásit, jednak proto, že jsme ho prosazovali, a jednak proto, že čistí trh.“

Jak se nový zákon týká vašeho fungování?
Jelikož nejsme klasická realitka a nemáme žádné makléře ani provize, nový zákon se nás prakticky netýká. Snažili jsme se, aby pamatoval i na digitální realitní služby, jako jsme my, protože je jasné, že do budoucna budou jen přibývat, ale nepodařilo se nám to prosadit. Jsme každopádně rádi, že se realitní zákon povedlo schválit alespoň v této formě, protože podpoří větší transparentnost celého realitního trhu.

Pro vás se tedy s novým zákonem nic nemění?
Sice se nás zatím přímo netýká, ale zároveň se nechceme někde pokrytecky skrývat, když jsme zákon sami prosazovali. Jsme už dost velcí, a tak se nechceme schovávat, ale naopak být taktéž transparentní, proto jsme se rozhodli všechny podmínky dle nového zákona dobrovolně splnit. Pojištění už dobrovolně máme delší dobu a nebyl důvod, abychom si nenahlásili i zmíněnou vázanou činnost, byť ji pro naše aktivity zatím nepotřebujeme. Je to tak nejvíc fér pro všechny.

bezrealitky

Foto: CzechCrunch

Prodej domu na portálu Bezrealitky.cz

Takže to je pro vás teď jen formalita na papíře?
Byznysově se pro nás skutečně nic nemění, ale chceme dobrovolně hrát za stejných podmínek jako ostatní. Nově akorát podléháme legislativní kontrole a musíme dokládat, že splňujeme příslušné podmínky k provozování činnosti. K zákonu se zkrátka chceme hlásit, jednak proto, že jsme ho prosazovali, a jednak proto, že čistí trh a všichni musí dodržet v realitních službách alespoň nějaký minimální standard.

Když se podíváme do budoucna, co chystáte, je něco, co vám nový zákon umožní dělat nad rámec toho, co jste mohli dělat doteď?
Například náš odhad cen nemovitostí, který děláme i díky umělé inteligenci, by mohl být v širším kontextu považován za poradenství. Aktuálně do znění zákona nespadá, ale v budoucnu by mohl, a tak chceme předejít situaci, kdy by nás pak někdo napadal, že na takovou činnost nemáme oprávnění. Zároveň chceme zavést osobní asistenty a začít lidem více radit, protože vidíme, že by to někteří zákazníci uvítali. Pořád to nebude o zprostředkování transakce, ale zkrátka už nemusíme řešit, zda to dělat můžeme, nebo ne.

yieldigo-founders

Přečtěte si takéČeský startup Yieldigo pomáhá tvořit ceny v obchodech. Od investorů na to získal 54 milionů korun a chce dobýt EvropuČeský startup Yieldigo pomáhá tvořit ceny v obchodech. Od investorů na to získal 54 milionů korun a chce dobýt Evropu

Makléře tedy nechystáte?
To určitě ne. Chceme mít vlastní pracovníky, kteří budou moci lidem pomáhat i fyzicky, ať už při zadávání inzerátu, zajišťování prohlídek nebo převodu peněz. Zjišťujeme, že lidé nemají problém s nafocením svého bytu nebo sepsáním inzerátu, ale kolikrát se bojí, když se pak začnou řešit smlouvy nebo vysoké částky a jak s nimi naložit. Proto nám pro některé naše zákazníky dává lidský faktor smysl.

Zároveň jste zmiňovali, že plánujete zajišťovat i financování či rychlý výkup nemovitostí. V jaké to je fázi?
Stavíme sice na tom, že si lidé prodávají nemovitosti mezi sebou, ale někteří majitelé na prodej spěchají, a tak chceme nabídnout i možnost rychlého výkupu. Danou nemovitost sami koupíme a pak se rozhodneme, zda ji pronajmeme v rámci naší služby Bezrealitky Nájem, nebo ji dál prodáme. Jednotlivé modely ještě řešíme.

Zároveň se přes nás každý měsíc prodá 800 až 1 000 nemovitostí, přičemž půlka z nich se financuje hypotékou. Dává proto smysl, abychom řešili i takové financování. Když už jsou lidé zvyklí si všechno jednoduše naklikat u nás, je logické, aby si u nás mohli hypotéku i rovnou sjednat. Do budoucna bychom rádi nabídli také jednoduché přepsání energií, registraci internetu a další. Chceme na jednou místě nabídnout všechny služby, které s bydlením souvisí. Párkrát kliknu a mám hotovo, nemusím nikde běhat, vše je online, to je naše vize na další roky.

„Chceme se stát chytrou digitální realitní službou a nabídnout vše na jednom místě.“

Z Bezrealitky se tak postupem času stane „moderní digitální realitní realitka“ s tím rozdílem, že si nebudete brát provize?
Spíše bych řekl, že se chceme stát chytrou digitální realitní službou. Realitka, jak je to označení dnes vnímáno, nikdy nebudeme, protože pod tím si lidé představí makléře, kompletní zprostředkování a i ty provize. A proti tomu se budeme pořád vymezovat. Důležité je, že si lidé nadále budou vše zařizovat sami, my jim pouze poskytneme platformu, díky které transakci zrealizují, a případně zmíněné doplňující služby, díky kterým ušetří čas a celý proces je jednodušší.

V Česku je běžné, že si lidé prodávají nebo pronajímají nemovitosti svépomocí. Jak je to v zahraničí, kam se chystáte?
Není to zdaleka tak běžné. V Česku jsme za třináct let odvedli velký kus práce, ale za náš úspěch mohou i Češi, protože chtějí řešit věci sami, i proto, aby nemuseli někomu něco platit. V Německu by vám naopak řekli, že nerozumí tomu, proč by měli něco dělat sami, když na to mají realitky. Ale počítám, že se to bude měnit i v jiných zemích. Nabídneme službu, které pro prodejce i kupujícího vše zásadně zlevní, protože nemusí platit tak velké provize, a zároveň vše udělá online, klidně z mobilní aplikace.

Jaká je teď vaše strategie pro expanzi?
Zatím jsme na Slovensku, kde fungujeme rok a půl. Chystáme se do Polska, další země nyní analyzujeme.

Máte za sebou rekordní kvartál. Čím si to vysvětlujete? A jaké výsledky očekáváte pro letošní rok?
Rekordní byl ze dvou důvodů. Jednak se u nás objevily tisíce bytů, které byly původně pronajímány přes Airbnb. Zároveň nám hrálo do karet, že extrémně rostla poptávka po pronájmech. Lidé třeba váhali, zda si mají vzít hypotéku, nebo ji nedostali, a tak šli raději do nájmu. Zároveň se přes nás lidé nemusí s nikým scházet, vše si zařídí online a pak jdou maximálně na prohlídku jednoho či dvou bytů. Daří se nám také stále více ukrajovat z podílu realitek. Obecně se dál zvětšujeme a také letos plánujeme vyrůst opět zhruba o 30 procent.