Český trh s uměním prožívá v posledních letech dynamický vývoj. Češi sbírají stále s větším zápalem, rostou tak obraty v aukcích i počet prodejních galerií, které zastupují současné umělce. Skupina sběratelů a vlastníků umění se totiž rozšiřuje jak o jedince, kteří chtějí své prostředky chránit před inflací, tak o novou generaci lidí, kteří vstoupili do produktivního věku a svůj společenský status upevňují právě nákupem umění. I to mimo jiné vyplývá z historicky prvního reprezentativního průzkumu mezi hlavními účastníky trhu s uměním v Česku, který provedly J&T Banka a server Artplus.cz.

V rámci průzkumu oslovily sběratele a vlastníky umění. Dále jeho prodejce, odborníky, kteří se na výtvarno, jeho hodnocení a posuzování specializují. Ale také lidi, které umění jen zajímá. Průzkumu se tak zúčastnilo 829 respondentů. Výsledek ukazuje, jak vypadá průměrný český sběratel, co ho motivuje v nákupu a jakým dílům dává přednost.

Typický český sběratel tak umění nakupuje více než pět let a má ve sbírce několik desítek uměleckých děl. Častěji jde o muže než o ženu – podle průzkumu je domácí sběratelské pole tvořeno z 83 procenty muži. Zájem o sběratelství v něm pak vyvolala touha po vlastnění originálního díla, při jehož výběru hraje roli emocionální hodnota a subjektivní pocit, že se mu dílo líbí.

Investiční záměr je tak až na druhé koleji. „Mezi sběrateli je investiční příležitost jako důvod, proč začali sbírat nebo kupovat umění, nejsilnější u těch, kteří se sbírání umění věnují méně než rok. Tento důvod je dvakrát silnější než touha vlastnit originální umělecké dílo. Silný je investiční motiv pro nákup prvního díla také mezi sběrateli, kteří se sbírání věnují tři až pět let,“ říká Valérie Dvořáková, art specialistka J&T Banky.

Foto: J&T Banka

Art specialistky J&T Banky Valérie Dvořáková a Anna Pulkertová

Část lidí tak začala na umění více pohlížet jako na historií prověřené aktivum, které dokáže uchovat hodnotu peněz, větší význam tomuto aspektu ale přikládají lidé, kteří jsou na uměleckém poli noví. O nákup umění se totiž po pandemii a v souvislosti s rychle rostoucí inflací zajímá stále více lidí a noví kupující přicházejí také na aukce. I podle vyjádření galeristů a majitelů aukčních domů je tam přivádí právě investiční aspekt umění a snaha ochránit majetek před inflací.

Ve skupině lidí, kteří nakupují umělecká díla, se také začíná projevovat generační změna. Do produktivního věku, kdy už dostatečně vydělávají, se dostávají lidé, kteří jsou vzdělaní, mají společenský přehled a uvědomují si důležitost umění jako součásti kultury. Zároveň své finance raději investují do významného díla, nikoliv do drahého auta. Vnímají také to, že nákupem podporují umělce v tvorbě.

Zároveň se zdá, že čeští sběratelé jsou skuteční patrioti, jelikož je nejvíce zajímá domácí současné umění, poválečné umění a česká klasická moderna. Co se techniky týče, nejoblíbenější jsou mezi sběrateli a vlastníky umění malby, na druhém místě v oblíbenosti jsou práce na papíře a grafiky, na třetí pozici jsou sochy.

Za jedno dílo pak český sběratel utratí většinou do 50 tisíc korun. A mezi jednotlivými vlastníky je podstatný rozdíl v počtu vlastněných děl. Nejčastěji mají doma nebo v depozitářích od deseti do padesáti kusů. Mezi sběrateli, jejichž sbírky mají hodnotu vyšší než 10 milionů korun, převládají sběratelé s historií delší než deset let a dědici rodinných sbírek.

„Data naznačují, že sběratelé a vlastníci ve věku 40 až 59 let mají v uměleckých dílech uloženo více finančních prostředků. Nad milion korun má v umění uloženo ve skupině 40 až 49 let 47 procent respondentů a ve věkové skupině 50 až 59 let 51 procent sběratelů a vlastníků,“ uvádí specialistka J&T Banky pro oblast umění Anna Pulkertová.

Když už jednou sběratel dílo koupí, není pak příliš ochoten ho prodat. Průzkum definuje vlastníky jako ty, kdo sice mají v držení nějaké umělecké artefakty, neplánují ale tvořit souvislou a ucelenou sbírku. To je hlavní rozdíl, který je odlišuje od systematičtějších sběratelů. Data pak ukazují, že okolo 47 procent vlastníků a 30 procent sběratelů deklaruje úmysl umělecká díla neprodávat nikdy. Dalších 48 procent vlastníků a 45 procent sběratelů uvádí, že díla prodává nebo daruje jen výjimečně. Nejvíce jsou ochotni díla prodávat sběratelé s historií delší než deset let.

Podle průzkumu Češi nejvíce sbírají české současné umění

„Data tedy naznačují, že sběratelé zatím stále aktivně své sbírky vytvářejí a rozšiřují. Jen minimum sběratelů je ve fázi, kdy už sbírky probírají, vyřazují z nich díla, která do jejich konceptu již nezapadají, a jsou ochotni je prodávat,“ dodává Pulkertová.

Vlastníci a sběratelé nejčastěji nakupují umění v online aukcích – uvedlo to 62 procent sběratelů a 47 procent vlastníků. Dále nakupují přímo od umělců z ateliérů nebo u galeristů. Na sálové aukce také chodí lidé, kteří vykazují spíše vyšší útratu za jedno dílo. Z průzkumu vyplývá, že Češi příliš nedůvěřují NFT: 59 procent sběratelů a vlastníků umění digitální tvorbě nevěří a neplánuje ji kupovat.

J&T Banka buduje sbírku současného umění Magnus Art a provozuje stejnojmennou galerii, kde představuje soukromé sbírky, jejichž základem je české, ale také světové umění.

Foto: J&T Banka

Nejvíce čeští sběratelé a vlastníci umění nakupují na online aukcích