Jemný písek a šumění vln Tichého oceánu. Salvadorská pláž El Zonte je někdy považovaná za kolébku surfingu. Kromě příznivců tohoto sportu zde ale narazíte také na lidi, kteří mají místo prkna v ruce notebook. Slavná pláž je totiž významná i pro fanoušky kryptoměn. Právě tady se před lety otevřel první obchod v zemi, který přijímal platby v bitcoinech. Vloni Salvador upoutal pozornost, když zavedl bitcoin jako jednu ze dvou oficiálních měn. Chce tím nalákat investory, kteří by se do tamního projektu zapojili. To platí i pro český projekt 2Bminer, který prodává stroje na těžbu nejznámější kryptoměny. Jeho zakladatelé byli nedávno součástí delegace, která se jela podívat, jak to ve středoamerické zemi funguje.

Salvador má dlouhodobě pověst nebezpečného místa, hlavně kvůli velkému počtu gangů. S šesti a půl miliony obyvateli a rozlohou srovnatelnou se Slovinskem je nejmenší zemí Střední Ameriky. Zakladatelé 2Bmineru se do Salvadoru vypravili, aby se podívali, jak přesně v zemi s bitcoinem pracují. Začalo to přitom podle nich spíše jako vtip. „Na jedné konferenci jsme se potkali s viceprezidentkou Salvadoru. Z legrace jsme prohodili, že by bylo super, kdybychom využili jejich sopky a energii z nich k těžení bitcoinů. A ona nás pozvala, tak jsme letěli,“ vzpomíná Jakub Hlavenka z 2Bmineru.

Salvador je hornatá země. V tamních národních parcích jsou zmíněné sopky a stát je využívá k produkci většiny elektrické energie. „Mají jí víc, než potřebují, takže přemýšlejí, co s ní,“ vysvětluje čtyřiatřicetiletý Hlavenka, podle kterého by šla přebytková energie z tamních geotermálních elektráren napojit na těžební stroje pro bitcoiny, které v 2Bmineru prodávají a klientům zajišťují jejich provoz a servis.

Prezident Salvadoru Nayib Bukele věří, že uzákonění bitcoinu bude mít pro zemi pozitivní dopad. Podle amerického Centra pro globální rozvoj pracuje zhruba čtvrtina všech Salvadořanů v zahraničí, například ve Spojených státech nebo v Kanadě. A většina z nich posílá alespoň část vydělaných peněz svým rodinám v Salvadoru. Bankovní účet má přitom podle Světové banky zřízený jen zhruba 35 procent obyvatel. Kvůli nedostatečné infrastruktuře tak lidé peníze vydělané v zahraničí domů posílají přes cizí banky, které si účtují vysoké poplatky.

Právě tady může podle některých pozorovatelů bitcoin pomoci. „Když si někdo v zahraničí koupí bitcoin za sto dolarů a posílá ho příbuznému v Salvadoru, ten si za něj v rodné zemi může vybrat zase sto dolarů, aniž by musel platit provize bankám. Transakční poplatek mezi bitcoinem a dolarem je navíc mnohem nižší než poplatky bank,“ popisuje Hlavenka, který založil 2Bminer spolu s Michalem Bílkem a svým projektem zaujali i královskou rodinu ve Spojených arabských emirátech. Ale zpět do Salvadoru, v němž mají dvě oficiální měny – americký dolar a právě bitcoin.

Jeho použití nikoliv jako platidla, ale hlavně jako transakční měny podle Hlavenky dává smysl. „Pohyb hodnoty bitcoinu nahoru a dolů je tím pádem irelevantní, protože je převod okamžitý,“ dodává. To je možné i kvůli technologii lightning kryptopeněženek, která právě okamžité převody umožňuje. Na jejím principu funguje mobilní aplikace, kterou v Salvadoru používají. Jmenuje se Chivo, což je v salvadorské španělštině univerzální označení něčeho pozitivního.

Přes všechnu pozornost, kterou Salvador s bitcoinem vzbuzuje, je využití technologie v zemi ale stále ještě na začátku, čemuž odpovídají i dostupná čísla. Podle španělského deníku El País jsou zatím jen asi dvě procenta zmíněných transakcí ze zahraničí v bitcoinech. „Je pravda, že lidé k placení stále většinou primárně používají hotovost. Ale každý tu peněženku má staženou, a když se člověk zeptá, jestli by mohl zaplatit v bitcoinech, není to problém,“ říká Hlavenka.

Foto: Flickr/Kancelář prezidenta Salvadoru

Salvadorský prezident Nayib Bukele

V Salvadoru tak na bitcoin spoléhají zejména v lákání potenciálních investorů. „Je to dobrý PR tah,“ myslí si Michal Bílek. Rozvojová země se díky platidlu dostala do hledáčku velkých investorů a vypadá to, že její strategie funguje. „Byli tam lidé z kryptonového projektu Ledger, lidé, kteří pracují na kódu bitcoinu, a další,“ popisuje Hlavenka sestavu delegace, jejíž součástí ve středoamerické zemi byli.

Zakladatelé 2Bmineru si ze Salvadoru odvezli hodnotné kontakty, ať už z řad tamních politiků, nebo investorů a zástupců firem z různých zemí. „Domlouváme spolupráci s jedním německým majitelem zelených elektráren, se kterým jsme se během pobytu seznámili. Působí nejen v Německu, ale i v Mexiku a nově i v Salvadoru. Během naší návštěvy tam investoval sto milionů eur do rozvoje geotermálních a solárních elektráren,“ uvádí Hlavenka.

Salvador své získané zkušenosti dnes sdílí i v zahraničí a radí paradoxně zemím, které jsou typicky v mnoha ohledech vyvinutější, jak informoval například server CoinDesk. „Švýcarské Lugano fandí bitcoinu, je tam třeba jedna z prvních poboček McDonald’s, která přijímá platby v bitcoinech. A s přípravou toho, jak kryptoměnové transakce využívat, jim přijeli radit ze Salvadoru,“ říká jeden ze zakladatelů 2Bmineru.

Foto: Archiv 2beminer

Platit Bitcoiny? Ano

Kromě toho, že Salvador udělal z bitcoinu jednu z oficiálních měn, vložil do něj také určitou část státních rezerv. V kontextu současného turbulentního dění v kryptosvětě se v poslední době objevily zpráv, které upozorňovaly na to, že Salvador kvůli klesající hodnotě bitcoinu přišel o desítky milionů dolarů z veřejných peněz. Podle agentury Bloomberg letos v listopadu Salvador držel 2 381 bitcoinů. Vláda za ně celkem zaplatila 105 milionů dolarů (zhruba 2,4 miliardy korun), v půlce listopadu měly hodnotu 41,5 milionu dolarů (zhruba 950 milionů korun).

Prezident Bukele se tím však nechce nechat rozhodit. Na konci listopadu oznámil, že bude jeho země kupovat bitcoiny každý den. Podle něj nejsou obavy na místě. Bitcoin totiž prý představuje pouhé 0,2 procenta celkového HDP země, investice do něj navíc stát neprodal, takže žádné peníze neztratil, uvedl Bukele na Twitteru podle britského magazínu The Economist. Ten připomíná, že veškerá čísla převzal právě z oficiálního twitterového účtu Bukeleho, který ho rád používá pro komunikaci. Jiné oficiální zdroje totiž veřejnosti dostupné nejsou.

I přes nejasnost ohledně bitcoinů a jejich přesném podílu v tamní ekonomice je Bukele obecně populárním prezidentem. Podle The Economist je 86 procent místních s jeho vládou spokojeno, zejména kvůli tvrdému přístupu k drogovým gangům. 

Jestli se sázka na bitcoin Salvadoru vyplatí, nebo ne, to se teprve ukáže. Region Střední Ameriky nepatří k těm politicky nejstabilnějším. Podle Bílka je sice možné, že Salvador aktuální krize zasáhne, případné problémy však podle něj s bitcoinem spíše souviset nebudou. „Pro nás má Salvador potenciál hlavně ve zmíněném napojení našich těžebních strojů na tamní geotermální elektrárny. Jsme po cestě nadšení, ale chceme ještě nějaký čas počkat a sledovat, jak se to celé vyvine,“ říká Bílek.

„Samozřejmě víme, že tamní situace je dost komplikovaná. Na druhou stranu si prezident Bukele nevymyslel žádnou svoji měnu, nad kterou by měl kontrolu, ale sáhnul po bitcoinu. A lidé, se kterými jsme tam mluvili, říkali, že obecně vzato jsou se směřováním prezidentova projektu spokojení, byť výhrady měli,“ uzavírá Hlavenka.