Potřebujete opravit rozbitý stroj, v ruce máte štípačky a před sebou tři drátky. Pokud přestřihnete ten špatný, už nedokážete závadu opravit a mise je ztracena. Jelikož ale máte chytré brýle, v zorném poli se vám rozsvítí ten správný drátek. Tak může vypadat akční scéna ve filmu, ale také praxe, která bude stále častější při servisu nebo jiné manipulaci se složitou technikou. Navíc nebudete potřebovat ani chytré brýle, pomoci dokáže i telefon, který má dnes již každý pracovník v kapse. Právě na takové budoucnosti pracují se svým týmem Bohuslav Paule a Robert Paskovský pod hlavičkou české průmyslově-technologické skupiny CSG, která do využití rozšířené reality významně zainvestovala.

Rozšířená realita není v technologickém světě ničím novým. Největší firmy s ní experimentují již dlouho, avšak zejména pravidelné využití v praxi s vysokou přidanou hodnotou zatím stále tak běžné není. Kombinace reálného světa s digitálními prvky, kdy je možné obraz skutečného světa překrýt různými informacemi, obrázky nebo animacemi, skýtá nepřeberné množství nových přístupů. Oblast servisu a údržby sice na první dobrou nevyvolá zrovna velké nadšení, ale je nezbytnou součástí fungování firem po celém světě – a právě tady se rozšířená realita začíná výrazně usazovat.

„Firmy nejvíce bojují s nedostatkem zkušeného personálu nebo nepřehlednou dokumentací, ve které se technici složitě orientují. Výsledkem je, že oprava nebo údržba strojů trvá příliš dlouho a není efektivní, nebo se v horším případě vůbec neděje,“ popisuje stav, který nastává nejen v průmyslu, Bohuslav Paule. Ten je dnes spolu s Robertem Paskovským hlavní tváří projektu Lumnio, který má být vlajkovou lodí skupiny CSG v oblasti využití rozšířené reality i dalších moderních technologií, které mohou posunout průmyslové odvětví vstříc moderní době.

Potenciál v servisu a údržbě

Chytré řešení Lumnio je výsledkem mnoha let bádání, výzkumu a vývoje několika týmů, které se sešly právě pod hlavičkou CSG. Rychle rostoucí skupina Michala Strnada vedle obranného a bezpečnostního průmyslu, kde se specializuje mimo jiné na výrobu zbraní, rozvíjí také divizi Aerospace, v níž řeší softwarový vývoj všeho druhu. Dvěma akvizicemi v posledních dvou letech se vydala směrem využití rozšířené reality. Nejprve pod svá křídla získala společnost Pocket Virtuality, se kterou přišel i Bohuslav Paule, a následně akvírovala také společnost smARtoo v čele s Robertem Paskovským.

Rozšířené realitě a podobným technologiím se obě firmy věnovaly několik let a v Lumniu vše propojují. „Vytvořili jsme nový produkt, který kombinuje to nejlepší z obou světů – vlastního náročnějšího vývoje a pragmatičtějších cloudových řešení se snadným přístupem. Náš nový klíčový produkt Lumnio je zaměřený více na praktické využití v praxi a širokou dostupnost pro všechny typy zákazníků,“ popisuje anabázi projektu Bohuslav Paule.

S kolegy se vydali do oblasti, kde nejsou zdaleka sami, ale prorazit chtějí s novými přístupy. O co tedy přesně jde? „Jde o cloudovou službu, která propojuje dvě strany. Na jedné je člověk v terénu, který potřebuje pomoc – ať už s učením, servisem nebo vzdálenou asistencí. Naše aplikace mu pomáhá řešit konkrétní úkoly a funguje na chytrých brýlích, tabletu nebo mobilu. Na druhé straně je odborník, který poskytuje vzdálenou podporu, zaznamenává know-how, vytváří pracovní postupy a spravuje firemní knihovnu, například manuály a technickou dokumentaci,“ vysvětluje hlavní propozici Robert Paskovský.

Klíčové je přitom vše, co popisuje, protože tak komplexní přístup k dané problematice prý odlišuje Lumnio od ostatních hráčů na trhu. „Naše výhoda nespočívá v samotné myšlence, podobné nápady má mnoho firem. Odlišuje nás schopnost pokrýt celý proces od zachycení know-how v terénu až po jeho využití na mobilu, tabletu nebo brýlích,“ popisuje Paskovský. Největší byznysový potenciál našli v oblasti servisu a údržby, a to v podání co nejjednodušších řešeních, které mají široký potenciál nasazení.

Na jednoduchost přitom Lumnio sází nejen směrem ke svým zákazníkům, ale také v rámci interního vývoje. Od začátku tak bylo například jasné, že si firma nebude vyvíjet vlastní hardware. Pro 3D aplikace sází na Microsoft HoloLens, pro 2D aplikace zase na brýle značky RealWear nebo Vuzix. „Nemáme ambici vyvíjet vlastní hardware, protože je to nákladné a těžko škálovatelné. Navíc je zcela zásadní, aby si zákazník mohl produkt snadno vyzkoušet, a to je u brýlí za 100 tisíc korun problematické. Obzvlášť když potřebuje vybavit desítky zaměstnanců,“ doplňuje Paule.

V propozici Lumnia je tedy zásadní, že vše funguje i na tabletu nebo mobilu. To celé řešení dělá cenově dostupnější a zjednodušuje jeho nasazení třeba do továren po celém světě, což velké nadnárodní firmy zpravidla řeší. Bojují přitom například s nedostatkem dokumentace nebo uchováním know-how pro servis a údržbu strojů. „Ve většině továren je znalost jen v hlavách zkušených techniků, kteří často odcházejí do důchodu. Pomáháme tuto znalost zachovat a zajistit provoz starších strojů,“ říká Robert Paskovský.

Výhoda Lumnia spočívá v počátečním nahrání veškeré důležité dokumentace a instrukcí až po samotnou realizaci vybraného úkonu na místě určení. Seniorní technik si tak například může nasadit chytré brýle a celou servisní údržbu stroje včetně pohybů rukou a komentářů nahrát. Záznam se následně rozdělí na jednotlivé kroky, upraví v postprodukci a publikuje jako krátká videa s popisky.

Mladší technici, kteří ještě nemusí mít s daným strojem prakticky žádnou zkušenost, si je pak přímo u stroje pustí a postupují podle nich. A pokud narazí na problém, je součástí Lumnia také komunikace se zmíněným seniorním technikem, který jim může poradit. Výhodou je, že díky brýlím nebo telefonu vidí v reálném čase to stejné, co technik na místě, a může mu efektivně poradit.

Výhoda chytrých brýlí je v tom, že člověk má volné obě ruce. Mnoho úkonů ale nebývá tak náročných a telefon nebo tablet stačí. Rozdíl pak může být i v tom, zda se pracuje s 2D nebo 3D modelem. I to, že dokáže pracovat s oběma variantami, je podle tvůrců Lumnia jedna z jeho výhod. „Některé případy vyžadují jednodušší 2D řešení a nasazení 3D nedává smysl. Naopak u složitějších scénářů, jako je třeba práce s motorem, který má plno součástek, je 3D zásadní – systém pak dokáže například zvýraznit konkrétní část, kterou je třeba demontovat,“ vysvětluje Bohuslav Paule.

Stále důležitější součástí celého řešení je také umělá inteligence. „Chceme díky ní provádět ověření, zda člověk operaci provedl a zda ji provedl správně. O taková řešení je na trhu velká poptávka, protože proces správy a servisu opět zjednodušuje a vylepšuje,“ říká Paule. A když už byla řeč o spojení technika na místě v rámci podpory s druhým technikem, je důležitá i podpora překladu z cizího jazyka v reálném čase.

„Tato technologie je velmi užitečná při komunikaci s výrobci z Číny nebo při expanzi na nové trhy, kde jazykové bariéry komplikují spolupráci. Jazykové rozdíly jsou obzvláště problematické u pracovníků na nižších pozicích, kde je klíčová efektivní komunikace,“ doplňuje šéf projektu.

Lumnio je připraveno pomoci s údržbou strojů a složitějších zařízení, jako jsou kotle nebo třeba terénní a obrněná vozidla pro armádu, jejichž manuály mají tisíce stran a je stále složitější se v nich vyznat. „Naše technologie umožňuje převést tyto informace do aplikace, kterou uživatelé přímo využívají. Například majitel kotle může pomocí aplikace vidět ve 3D, co má udělat, nebo zavolat na dispečink jediným kliknutím,“ říká Robert Paskovský.

Naráží tím na skutečnost, že využití nenachází Lumnio jen v průmyslu, ale u koncových zákazníků v domácnostech. Čekání na technika, aby opravil kotel, může být dnes nekonečné. Řadu úkonů ale mohou lidé zvládnout s pomocí přesného návodu v telefonu sami. Cíle firmy jsou přitom nastavené jasně. Do čtyř let by chtěla v tržbách generovat čtvrt miliardy korun, což má zajistit i postupná expanze do dalších zemí.

Na přelomu roku Lumnio odstartovalo v Česku a na Slovensku, kde registruje první desítky klientů, mezi nimiž je třeba Škoda Auto, Altron, Lokotrain, České dráhy a nebo také Tatra patřící do skupiny CSG. „Naším cílem není být jen servisní organizací pro firmy v rámci CSG. Jsou pro nás strategickými partnery, kteří nám pomáhají ověřit, co firmy potřebují, ale jako Lumnio budeme fungovat na otevřeném trhu. Brzy zamíříme na okolní trhy, jako je Polsko nebo Maďarsko, a budeme pokračovat dál do Evropy,“ říká Bohuslav Paule.

Strategie projektu je postavená na již zmíněné jednoduchosti a také flexibilitě. Jelikož oba hlavní protagonisté Lumnia mají zkušenosti z velkých korporacích a pracovali s rozsáhlými informačními systémy, moc dobře vědí, že do takový firem nemohou přijít s tím, aby ke všem již běžícím softwarům začaly používat ještě ten jejich. „Díky našim zkušenostem s většími systémy umíme naše řešení hladce integrovat do jejich platforem, jako je třeba SAP. Chceme spolupracovat s partnery po celém světě, kteří nás budou nabízet jako komplexní řešení od servisu až po integraci,“ doplňuje Robert Paskovský.