České banky rozpohybovaly startupy v čele s Revolutem. Modernizovat jejich služby pomáhá Qinshift

Technologická společnost Qinshift, dříve Cleverlance, českým i světovým bankám nabízí paletu nástrojů pro skutečně digitální budoucnost.

qinshift-jiri-voldan-martin-patak

Foto: Qinshift

Jiří Voldán (vlevo) je v Qinshiftu šéfem vertikály zaměřené na banky a pojišťovny, Martin Paták (vpravo) vede pětisetčlenný tým softwarových testerů

Internetové bankovnictví bylo jen začátkem. Pak přišla vlna digitalizace papírových dokumentů, nástup mobilního bankovnictví a dnes už začínají banky nejen u nás vnímat digitální fungování jako středobod, kolem kterého staví vše ostatní. Řadě bank navíc odtikávají poslední chvíle do momentu, kdy je čeká další evoluční skok – generální výměna třicet let starých účetních systémů tvořících srdce jejich fungování za nové, plně digitální. A s tím i spousta citlivého softwarového vývoje.

„Změny v bankovním světě jsou natolik rychlé, že se banky naučily pracovat agilně a rozdělily své obrovské systémy na menší, nezávislé komponenty. Jednotlivé týmy, které se o ně starají, je tak mohou snadno přizpůsobovat a rozšiřovat podle aktuálních potřeb,“ říká Jiří Voldán, šéf vertikály Qinshiftu zaměřené na dodávku řešení pro klienty poskytující bankovní, pojišťovací či jiné finanční služby. „Bohužel nemůžu naše klienty přímo jmenovat, ale ať už to byla mobilní banka, nebo celá digitální platforma, v každé známější bance v Česku je kus vývoje s naším podpisem,“ dodává.

Qinshift je konzultační technologická společnost, která vznikla v březnu 2023 přejmenováním dlouholeté stálice české technologické scény v podobě značky Cleverlance. Ta patřila mezi přední české dodavatele IT služeb a informačních systémů zejména pro oblast financí, telekomunikací a pro automotive. Qinshift dnes tvoří část technologického pilíře investiční skupiny KKCG Karla Komárka.

Společnost Qinshift začala vznikat v roce 2018 a dnes působí napříč celým světem. Aktuálně zaměstnává přes 3,5 tisíce lidí a její souhrnné roční tržby v roce 2023 činily 200 milionů eur (v aktuálním přepočtu zhruba pět miliard korun). Ve skupině funguje i další technologická společnost Avenga, kterou KKCG koupila na konci minulého roku. Jde o původně německou firmu, která má přes 31 poboček po celém světě, zaměstnává na 3 800 lidí a silnou pozici má především ve vývoji pro zdravotnictví, ale i v bankách a pojišťovnách.

karel-komarek-22

Přečtěte si takéKomárkova IT skupina vyrostla na 12 miliard. Přejmenuje AutocontKomárkova IT skupina vyrostla už na 12 miliard. Dělí se na dvě a přejmenuje značky Autocont či Cleverlance

„Na pořadu dne je strategické propojení Qinshiftu a Avengy, které budou od roku 2025 vystupovat pod jednotnou značkou. Jen zatím nebylo rozhodnuto o její finální podobě, té se dočkáme v průběhu roku,“ naznačuje budoucnost skupiny Voldán. Qinshift a Avenga se soustředí na vývoj aplikací, společnosti ze sesterské skupiny Aricoma doplňují nabídku o poskytování IT služeb pro infrastrukturu a kybernetickou bezpečnost.

Startupy zažehly novou generaci bankovnictví

Digitální „zemětřesení“ v regulovaném bankovnictví přichází o něco pomaleji než například v online prodeji, ale děje se. Nástup bankovní identity a stále vyšší procento uživatelů, kterým nečiní potíže banku ovládat v mobilu nebo chytrých hodinkách, jsou jen nejviditelnější příklady. Trend směřuje k tomu, že téměř vše půjde vyřídit digitálně a minimálně v českém prostředí se to podle všeho daří.

Většina českých bank se ostatně umístila v žebříčku digitálně zralých bank zveřejněném společností Deloitte. „Nedávno jsem si zkoušel otevřít účet u zhruba deseti bank a žádná se mě nepokoušela hnát na pobočku, vše proběhlo online. Ještě před dvěma roky tomu tak ale nebylo,“ ilustruje Jiří Voldán z Qinshiftu rychlost změn na své nedávné zkušenosti.

Změny ve světovém bankovnictví akceleroval nástup digitálních bank, jako je Revolut, které k bankovním, respektive finančním službám začaly přistupovat jinak. Například tak, že pro vydávání a správu platebních karet si nevyvíjely nákladné a těžkopádné interní systémy, ale pronajaly si je jako službu u třetích stran, které se na tuto oblast zaměřují.

jiri-voldan-qinshift

Foto: Qinshift

Jiří Voldán je šéfem delivery pro vertikálu BFSI ve společnosti Qinshift

 

V praxi to funguje tak, že při založení nového účtu je vystavena karta, která odejde zákazníkovi, měsíc před koncem platnosti mu přijde nová karta – a nic z toho neřeší přímo banka, o vše se stará vybraný partner. Podle Jiřího Voldána dnes jakékoliv finanční společnosti stačí správně implementovat služby třetích stran pro platby, úvěry nebo pojištění a soustředit se na unikátní zákaznickou zkušenost. Tou je v případě Revolutu sice propracovaná, ale ve své podstatě obyčejná mobilní aplikace.

„Většina českých bank funguje na zapouzdřených centrálních systémech, které vznikaly v 90., některé dokonce v 60. letech minulého století. Dnes dochází k jejich výměně za překvapivě malá a lehká řešení, která jsou často dodávána formou cloudové služby. Zároveň jsou připravená pro integraci se službami třetích stran,“ popisuje Voldán, k jak radikální transformaci fintechové startupy přinutily finanční trh.

„Dnes už digitalizace prostoupila ještě hlouběji a krásně to demonstruje například vznik služby George od České spořitelny. Celá banka se transformovala, aby mohla vytvořit novou generaci bankovního frontendu. A stejnou cestou se vydávají i další hráči,“ dodává Voldán. Rozsáhlou transformaci a přechod na nový core systém zažívají i třeba v Komerční bance.

Centrální systémy českých bank vznikaly v 90., některé dokonce v 60. letech minulého století.

Kromě většiny českých bank mezi klienty Qinshiftu patří i finanční společnosti v mnoha evropských státech i v USA. Díky postupné fúzi s Avengou navíc působí i v řadě zemí Jižní Ameriky a Asie. Podle šéfa finanční vertikály se klientům spoluprací s konzultanty otevírají dveře k širokému know-how a zkušenostem odborníků, kteří na podobných projektech pracovali u řady podobných klientů – díky tomu rozumí fungování specifických finančních procesů a jsou schopni předvídat potřeby do skutečných drobností.

Banka za čtyři měsíce

„Banky dnes už zvládají vyvíjet agilně a u nás najdou tým, kterému nemusí vysvětlovat, jak fungují kanálové aplikace nebo platební systémy. Když za sebou máte šest aplikací pro firemní bankovnictví, sedmou vytvoříte raz dva. Nedávno jsme celou banku vystavěli za čtyři měsíce, klientovi stačilo pořídit si centrální účetní systém, o zbytek služeb jsme se starali my,“ popisuje Voldán zkušenosti Qinshiftu.

Jednou z aktuálně nejžádanějších specializací je podle něj vývoj aplikací obsahujících vložené (embedded) transakce, kdy je pro pohodlí uživatele propojeno několik služeb do jednoho procesu: „Příkladem může být prodej nového auta. Člověk si ho nekoupí online a nezaplatí jednoduše kartou. Můžu ale přijít na webové stránky, sestavit si konfiguraci, nechat si vypočítat leasing i pojistky a s první splátkou rovnou uhradit povinné ručení. Uzavření online kupní smlouvy, leasing a pojištění jsou tři transakce poskytované typicky třemi různými společnostmi. Dnes už z pohledu uživatele ale často probíhají v rámci jednoho procesu.“

Hned v závěsu je v popularitě podle Voldána tvorba kanálových aplikací pro mobilní nebo internetové bankovnictví, nově i pro chytré hodinky. „Firmám od malých až po enterprise velikost nabízíme kromě aplikací pro bankovnictví nebo řešení hypoték také systémy pro správu plateb včetně jejich párování nebo podpory PSD2. Řešíme platební karty, investiční platformy, faktoring a dokážeme pomoci i s regulatorními požadavky, jako například povinnosti KYC a AML,“ uvádí Voldán.

Vývoj komplexních finančních řešení s sebou přináší i značné riziko. „Malá chyba ve vývoji může klienta stát miliony, což si jako dodavatel nemůžeme dovolit. Jednou z nejdůležitějších činností pro vlnu digitalizace navázanou na generační obměnu bankovních systémů tak bude testování. A to nejen testy před předáním softwaru klientovi, ale už v průběhu agilního vývoje,“ vysvětluje Martin Paták, který v Qinshiftu stojí za týmem pěti set testerů a analytiků.

martin-patak-qinshift

Foto: Qinshift

Martin Paták je šéfem oddělení softwarového testování

Jsou to právě testeři, kteří v řešeních pro banky, operátory i automobilky hledají jakékoliv skuliny a nedostatky, jež by mohly v budoucnu způsobovat problémy. Testování přitom do hry vstupuje dávno před prvním řádkem kódu. Je už součástí přípravy projektu, v rámci které si Qinshift s klientem určí strategii pro testování či procento funkcí, které budou testovat, případně co z toho budou automatizovat.

„Spolu s byznysovými požadavky a technickou dokumentací vznikají scénáře pro testery. V rámci jednoho řešení je potřeba ověřit obrovské množství funkcí, protože například systémy telefonních operátorů jsou často napojené na dvě stovky dalších, běžně používaných subsystémů. Všechny spolu musí fungovat a při testování integracím potřebujeme rozumět,“ doplňuje Paták.

V Qinshiftu při testování proto intenzivně pracují s umělou inteligencí (AI), která jim pomáhá hned na třech úrovních. Tou první je generování skriptů a scénářů, podle kterých je aplikace testována. „Na 85 procent vygenerovaných materiálů můžeme přijmout, čímž šetříme hodiny práce, v průměru bych finanční úspory odhadl na polovinu. Díky tomu se vyplatí automatizovat i testy, které se dříve dělaly manuálně. A zajímavostí pak je, že umělá inteligence si tímto způsobem sama navrhuje postupy testů, které následně další AI provádí,“ dodává Paták.

S AI šetříme hodiny práce, v průměru bych finanční úspory odhadl na polovinu.

Umělá inteligence v Qinshiftu pomáhá také v podobě nástroje Microsoft Copilot, který s vývojáři kontroluje vznikající kód. Nová technologie ale řeší rovněž automatizaci samotného provádění testů nebo dlouholetou bolístku všech vývojářů, kterou je tvorba testovacích dat.

„Aby bylo možné robustní bankovní aplikaci otestovat, potřebujeme v systému mít velké množství dat o klientech a transakcích, které vypadají jako pravé, ale pravé nejsou, abychom nezasahovali do chráněných dat klientů. Při zapojení AI řešení v zabezpečeném prostředí je zaplnění testovacího prostředí relevantními daty otázkou minut,“ pochvaluje si Paták. Přes značnou sílu umělé inteligence je ale podle něj technologie stále v roli pomocníka, který lidem zjednodušuje práci, výstupy však i nadále musí kontrolovat a nástroje vhodně začleňovat do své práce člověk.

Qinshift testování klientům nabízí v rámci dodávek softwaru i kompletní nebo částečné převzetí testování formou TaaS (testing as a service). Podle Patáka jde o službu, kterou ocení především firmy, které chtějí testing outsourcovat, nebo naopak větší softwarové projekty řeší jednou za delší čas: „TaaS může být vhodnou variantou například při zásadním upgradu některého z kritických systémů, což se v našich odvětvích neobejde bez desítek až stovek testerů. Přesně takovým projektem může být obměna starých bankovních systémů, které jsou v Česku třicet let staré, v Evropě někdy i šedesát, neexistuje k nim dokumentace a jejich výměna bude pro banky obrovskou výzvou.“

CC Premium

Partnerem článku je Qinshift

Že tepelné čerpadlo nedává smysl? Ušetří ten, koho víc než cena zajímá kvalita a efektivita, radí experti

Kdy tepelné čerpadlo dává smysl a kdy je lepší vytápět třeba plynem? Podle expertů by při výběru měla být cena až na druhém místě.

Kotel versus tepelné čerpadlo

0Zobrazit komentáře

Tepelná čerpadla nejsou žádná novinka, dodnes se ale okolo nich vedou debaty o jejich účinnosti, životnosti a návratnosti investice – třeba i ve srovnání s vytápěním plynem. Oslovili jsme proto lidi z oboru, aby nám poradili, kdy se tepelné čerpadlo vyplatí, kdy nikoliv a jak případně vybrat tu správnou technologii.

Vytápět tepelným čerpadlem, nebo se raději spolehnout na plyn, tuhá paliva či elektřinu? Aby člověk získal na tuto otázku odpověď, musí vzít v potaz celou řadu proměnných, které se případ od případu liší – a proto je vždy důležité si vše správně propočítat. Některé benefity tepelného čerpadla jsou však pevně dané.

Jak připomíná Vojtěch Formánek ze společnosti Master Therm, hlavní výhodou tepelného čerpadla je jeho vysoká účinnost. Za využití elektrické energie totiž přenáší teplo z venku do interiéru, a to i v případech, kdy se venkovní teploty pohybují pod nulou. Provozním nákladem je elektrická energie využívaná k pohonu kompresoru.

Tepelné čerpadlo má účinnost ve smyslu výkon/příkon 350–550 procent. To znamená, že pomyslných sto procent tepla vyrobí za dvacet až třicet procent elektrické energie. Těch sedmdesát až osmdesát procent je teplo zvenku, tedy ze vzduchu, vody či země,“ vysvětluje Formánek. „To je klíčová výhoda oproti přeměně energie například v plynovém kotli, kde musíme do domu dovést pomyslně sto procent plynu, ale získáme z něj asi devadesát osm procent tepla.“

Tepelná čerpadla se u nás začala ve větším objevovat před dvaceti lety

Marek Bláha ze společnosti IVT Tepelná čerpadla k tomu dodává, že oproti jiným způsobům vytápění má tato technologie i výhodu nižších emisí a kromě samotného vytápění je schopná zajistit také chlazení budov, což je věc, kterou třeba plynový kotel zkrátka neumí.

Právě tepelné čerpadlo versus plyn je pro majitele rodinných domů jedním z častých dilemat. Podle Marka Bláhy nedává smysl instalovat tepelné čerpadlo na místě, kde je již vše potřebné, tedy plynová přípojka, komín a také novější kondenzační kotel. „U novostaveb ale naopak už nedává smysl investice do plynového kotle, a tedy i komínu a plynové přípojky. Tepelné čerpadlo bude lepší řešení, jak provozně, tak i schopností spolupracovat s fotovoltaikou,“ říká Bláha.

Formánek navíc připomíná, že plyn je fosilní palivo, jehož cena bude časem růst i v souvislosti se zaváděním emisních povolenek. A jednoho dne by mohly plynovody dokonce zcela vyschnout. Plyn může být časem zcela zakázán – důkazem je, že již několik let platí plošný zákaz dotací na plynové kotle po celé Evropě. A tento trend se bude jen prohlubovat,“ dodává Formánek.

Jak na výpočty

Abyste měli jistotu, že se vám tepelné čerpadlo vyplatí, případně zda investovat do jeho kombinace například s kotlem či kamny na tuhá paliva či zcela jiného systému vytápění, je vždy nutné si pečlivě spočítat prvotní investici a její návratnost. Marek Bláha připomíná, že v těchto výpočtech nehraje tak zásadní roli samotná cena tepelného čerpadla, ale mnohem důležitější je, na kolik v příštích letech vyjdou jeho provozní náklady. Ty totiž mohou pořizovací cenu i několikanásobně převýšit. Háček je ovšem v tom, že v současné době nikdo nemá křišťálovou kouli, aby dokázal vývoj ceny energií přesně určit.

„Při vysokých cenách elektřiny se většinou vyplatí investovat do kvalitnějších a dražších systémů tepelných čerpadel, která šetří více při provozu a mají nižší náklady na servis. Reinvestice do generální opravy nebo kompletní výměny přijde mnohem později,“ dodává Bláha.

Ceny tepelných čerpadel pro rodinné domy se pohybují okolo 250 až 350 tisíc korun, v případě dražšího systému země–voda šplhají i na 450 tisíc korun. Pro srovnání – cena za zřízení plynové přípojky, instalaci domovních rozvodů, komínu a nákup plynového kotle pro rodinný dům vychází přibližně na 250 tisíc korun.

karma

Přečtěte si takéTepelná čerpadla jdou proti zdravému rozumu, říká majitel KarmyTepelná čerpadla jdou proti zdravému rozumu, říká majitel Karmy. Česko by podle něj mělo zůstat u plynu

Na pořízení tepelného čerpadla lze ale využít státní podporu. Dotace z programu Nová zelená úsporám nabízí příspěvek až ve výši 140 tisíc korun. Další možností jsou Kotlíkové dotace nebo program Oprav dům po babičce, o jejichž podmínkách lze více zjistit na stránkách jednotlivých programů.

Při výpočtech návratnosti tepelného čerpadla se podle Formánka většina lidí dostane k pěti až deseti letům provozu s tím, že vždy záleží na individuálních faktorech, jako jsou ceny elektřiny a plynu, cena konkrétního modelu a podobně. Marek Bláha k tomu doplňuje. Za třicet let, co tepelná čerpadla instalujeme, se ukázalo, že návratnost investice ve skutečnosti vycházela vždy lépe, než co jsme zákazníkům vypočítali, protože v dlouhodobém horizontu rostly ceny energií mnohem rychleji, než se předpokládalo.“

Kdy tepelné čerpadlo začne dávat smysl, popsal v nedávném rozhovoru pro CzechCrunch také Jaroslav Šuvarský z S-Power Energies. „Když máte dobře izolovaný dům a roční spotřeba energií na vytápění je do pěti MWh, nedává čerpadlo smysl, protože je investičně hodně náročné a v podstatě nikdy se vám nevrátí. Ale pokud je vaše spotřeba energií kolem patnáct či dvacet MWh, už se to vyplatí. Čerpadlo dělí spotřebu zhruba čtyřmi – z dvaceti MWh se stane pět a to je obrovská úspora. Je si to každopádně potřeba propočítat, to nemá cenu zakrývat,“ řekl Šuvarský.

Druhy tepelných čerpadel

  • Vzduch–voda: Tato čerpadla odebírají teplo z venkovního vzduchu a přenášejí ho do vodního okruhu vytápěcího systému v domě.
    • Výhody: Jednoduchá instalace, nižší pořizovací náklady.
    • Nevýhody: Snížená účinnost při velmi nízkých teplotách.
  • Vzduch–vzduch: Odebírají teplo z venkovního vzduchu a přenášejí ho přímo do vnitřního vzduchu pomocí ventilátorů.
    • Výhody: Nízké pořizovací náklady, vhodné pro menší prostory.
    • Nevýhody: Nezahrnují ohřev vody, účinnost klesá při nízkých venkovních teplotách.
  • Voda–voda: Odebírají teplo z vodního zdroje (podzemní vody, jezera) a přenášejí ho do vodního okruhu vytápěcího systému.
    • Výhody: Vysoká účinnost, stabilní výkon i při nízkých teplotách.
    • Nevýhody: Vyšší pořizovací a instalační náklady, potřeba přístupu k vodnímu zdroji.
  • Země–voda: Využívají geotermální energii z půdy pomocí zemních kolektorů nebo vrtů a přenášejí ji do vodního okruhu vytápěcího systému.
    • Výhody: Velmi vysoká účinnost, stabilní výkon po celý rok.
    • Nevýhody: Vysoké pořizovací a instalační náklady, potřeba dostatečného prostoru pro zemní kolektory nebo vrtání.
  • Hybridní: Kombinují různé zdroje tepla, například vzduchové čerpadlo a plynový kotel, což umožňuje úpravu účinnosti podle aktuálních podmínek.
    • Výhody: Flexibilita a optimalizace nákladů na provoz.
    • Nevýhody: Složitější systém a vyšší počáteční náklady.

Vzduch–voda či země–voda?

Jak již bylo řečeno, výpočty ovlivňuje i volba konkrétního modelu čerpadla. Každé nabízí jinou efektivitu vytápění a jako všude jinde i zde platí, že čím kvalitnější komponenty, tím delší životnost. U renomovaných výrobců jsou dnes podle Formánka k dostání tepelná čerpadla, která budou fungovat patnáct až dvacet let.

Životnost tepelného čerpadla je ovšem ovlivněná i technologií, kterou využívá. Například tepelná čerpadla typu země–voda mají obecně delší životnost, protože nejsou vystavována vysokým teplotním výkyvům a vlivům počasí. „Země má stálou teplotu kolem nuly až pěti stupňů Celsia a tepelné čerpadlo jede celý rok ve víceméně stejných, velmi výhodných podmínkách. Máme v provozu více než dvacetiletá čerpadla naší výroby, která stále bez problému fungují,“ říká Formánek.

Dlouhodobou výdrž těchto systémů potvrzuje i Marek Bláha. „Dnes měníme zákazníkům naše první instalovaná tepelná čerpadla země–voda, která za sebou mají dvacet, některá i skoro třicet let provozu. Výměna se navíc vždy týká jen tepelného čerpadla a zbytek instalace, jako jsou vrty a kolektory, zůstává v provozu dál. U vzduchových čerpadel je potřeba počítat s výrazně kratší životností a také tím, že vyměnit a pořídit znovu musíte vše.“

Vizualizace kolektoru systému vytápění za pomocí tepelného čerpadla země-voda

Systém země–voda je podle Formánka také tím nejúspornějším z druhů tepelných čerpadel. „Jeho sezónní topný faktor je typicky 4 až 5,5, což znamená, že z jednoho kWh elektřiny vyrobíte čtyři až pět a půl kWh tepla,“ vysvětluje Formánek s tím, že se ale jedná o dražší volbu, protože vyžaduje zemní vrt či pořízení kolektorů.

I to je jeden z důvodů, proč je prozatím český trh až z devadesáti procent tvořen systémy tepelných čerpadel vzduch–voda, která jsou dostupnější, ovšem ne tak výkonná jako řešení země–voda, která tvoří v zemích západní Evropy třicet až čtyřicet procent trhu. Formánek však očekává, že tento trend dorazí i k nám. Podle Marka Bláhy totiž tento druh tepelného čerpadla dává velký smysl i u rodinný domů.

Jak ovšem dodává, správná technologie tepelného čerpadla má své místo při vytápění jakéhokoliv objektu. „Instalovali jsme je například i v projektu obytného kontejneru. Také v areálu Zoologické zahrady v Ústí nad Labem, kde využíváme 515 metrů hluboký geotermální vrt. Nebo třeba na hradě Švihov z 15. století, kde se získává energie z obranného vodního příkopu. I v takových atypických případech fungují tepelná čerpadla perfektně,“ říká Bláha.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Zároveň vysvětluje, kdy je instalace tepelného čerpadla problematická. „Obtížněji se instalují do novějších budov, které mají nevhodné topné systémy. Typickým příkladem může být deset let starý rodinný dům s radiátory, který je v zástavbě a s malou zahradou. Zdroj tepla a radiátory jsou relativně nové, vyhodit je by byla škoda, topný faktor tepelného čerpadla s takovými radiátory je horší a můžete narazit i na problém s vhodným místem pro venkovní jednotku,“ dává příklad Bláha.

Podle Formánka jsou nevhodné také objekty, které nemají žádnou otopnou soustavu, například domy vytápěné pouze kamny. „V těchto případech je nutné nejprve vybudovat rozvod topné vody do radiátorů nebo podlahového topení, což může být nákladné. Nicméně otopná soustava zvýší účinnost vytápění budovy, ať topíte čerpadlem, nebo kotlem, takže tuto investici nelze brát jako nevýhodu čerpadla proti jiným zdrojům tepla,“ dodává Formánek.

Závěrem Formánek přidává návod, jak při hledání toho správného a efektivního tepelného čerpadla postupovat. „Najděte důvěryhodného dodavatele a sledujte recenze. Nechte si čerpadlo dobře dimenzovat podle tepelné ztráty domu a podle vaší otopné soustavy. Ověřte, zda má nabídnutý model tepelného čerpadla certifikaci od nezávislé zkušebny (lze dohledat zde, pozn. red.). Zkontrolujte energetický štítek a návrhový výkon čerpadla. Návrhový výkon – takzvaný P-design – musí být maximálně o dvacet až třicet procent menší, než je tepelná ztráta vašeho domu, protože jinak údaje v něm uvedené nebudou v praxi platit! Budou daleko horší. A nechte si ukázat možnosti ovládání čerpadla po montáži.“

Rubriku Bydlení a reality podporujíhypox