Při nakupování bývá nejméně oblíbeným krokem platba. Proto se právě placení stává nejen na internetu stále méně viditelné a často již probíhá tak, že o něm zákazník skoro ani neví. Maximálně mu někde pípne notifikace, že byly strženy peníze. Již standardem se stalo placení mobilem a měly by přibývat i další způsoby. „Bude jedno, zda zaplatím telefonem, hodinkami nebo čepicí – pointa je v tom, že platba bude ve všem, co mě obklopuje, a já budu platit tím, co mám nejvíce po ruce,“ říká v rozhovoru pro CzechCrunch Michal Čarný, šéf tuzemské pobočky Mastercard.

Přestože plastové karty jako takové podle generálního ředitele společnosti Mastercard pro Českou a Slovenskou republiku v nejbližší době nevymizí, platit se bude stále více jinými způsoby. Čím dál více společnost míří také k bezhotovostnímu fungování, byť ani tady Čarný neočekává, že by fyzické bankovky měly v dohledné době z našeho světa zmizet. Ve velkém rozhovoru popisuje i to, jak kritickou infrastrukturu Mastercard staví, což se ukázalo také při současné válce na Ukrajině.

Mastercard totiž po ruské invazi a v rámci zavádění rozsáhlých sankcí vůči režimu Vladimira Putina učinil donedávna zcela bezprecedentní rozhodnutí. „Od března nejsou již žádné karty Mastercard vydané ruskými bankami podporovány. Navíc žádná karta Mastercard nebude fungovat u ruských obchodníků ani bankomatů,“ připomíná Michal Čarný. V rozhovoru mluví také o tom, jak mohou svět ovlivnit digitální měny a jak plánuje zrušit papírové účtenky.

Mastercard je společně s Visou považován za hegemona v oblasti zpracování plateb. Je to pořád to hlavní, co Mastercard dělá? Plyne z toho většina vašich příjmů?
Jsme primárně platební společnost, která řeší, aby každodenní platba byla rychlá, jednoduchá a bezpečná. Za celou dobu své existence jsme se při tom naučili řadu věcí, například jak budovat velmi spolehlivé sítě a klást obrovský důraz na bezpečnost, protože co má být více zabezpečené než vaše peníze. Zároveň se v našich sítích točí obrovské množství dat, a tak jsme postupně tuto expertizu získanou na kartovém byznysu začali rozvíjet do dalších oblastí.

Je nějaká zásadní odlišnost mezi Mastercardem a Visou, nebo děláte zjednodušeně řečeno to stejné? Třeba z pohledu zákazníka jsem narazil jen na opravdu minimum případů, kdy bych měl problém, že mám kartu od jedné, nebo druhé společnosti.
Je třeba odlišit, zda se bavíme o rozdílech směrem k našim B2B partnerům, ať už to jsou banky nebo obchodníci, nebo jestli to je z pohledu koncových klientů. Dnes už se stává z placení komodita. Zejména na trzích jako Česká republika, kde je vysoká akceptace všech platebních karet a bezkontaktních plateb, tolik odlišností není. Vůči koncovým spotřebitelům je hlavní diferenciace v tom, co nabízí Mastercard nad rámec samotné platby.

O co jde?
Pro držitele našich karet nabízíme celou řadu výhod, předně jde o slevy u vybraných obchodníků, přístup k zážitkům, které nikde jinde neseženete, nebo k obsahu zdarma v oblíbených aplikacích a mnoho dalších. Platební karta byla vždy dobrým společníkem také při cestování a v neposlední řadě je to zdraví, kde spolupracujeme například se službou uLékaře.cz, díky které mohou lidé třeba získat radu po telefonu. Zároveň si uvědomujeme, že o těchto službách stále ví relativně málo lidí. Stejně jako mnozí nevědí, že si mohou vybrat, jakou platební kartu dostanou, a že podobné výhody už nejsou doménou jen zlatých karet.

Lze platbu jako takovou, která už je v Česku na vysoké úrovni, ještě někam posouvat?
Platba má potenciál stát se ještě jednodušší a méně viditelnou, a to při zachování bezpečnosti, která je klíčová. Stále více se věnujeme platbám na internetu, které enormně rostou – a pandemie to ještě urychlila. Zabývali jsme se tím, zda nejde jen o dočasný efekt a většina plateb se z onlinu vrátí do kamenných obchodů, ale není to tak. V prvním pandemickém roce rostly online platby o 29 procent a po rozvolnění nezačaly klesat, ale naopak ve druhém pandemickém roce, kdy restrikcí nebylo tolik, rostly dokonce o 33 procent.

Právě v platbách na internetu máme jako kartové společnosti vůči koncovým spotřebitelům jistý dluh. Online platby ještě nejsou tak jednoduché, jak by měly být. Pracujeme na spuštění služby Click to Pay, která přinese platbu na jedno kliknutí, bez opisování čísel karet a dalších údajů. Je to služba vznikající na mezinárodním standardu, což je důležité, protože online svět nemá hranice, a tak ji bude možné využívat úplně všude. Zároveň bude akceptovat karty od všech vydavatelů.

Dokázal by se dnes trh obejít bez firem jako Mastercard a Visa? Co by se stalo, kdybyste své služby vypnuli?
Během pandemie se často skloňoval termín kritická infrastruktura a do ní platební systémy patří. Pandemie výrazně urychlila některé trendy a kupříkladu v pomyslném přesunu k bezhotovostní společnosti nás posunula minimálně o tři roky. Podle našich posledních výzkumů bylo v roce 2019 placeno bezhotovostně asi 49 procent retailových plateb. V roce 2021 to bylo už 59 procent, což je značný nárůst. Na karetní infrastrukturu se dnes skutečně můžeme spolehnout a funguje vždy bez ohledu na okolnosti. To je důležité.

Míříme k bezhotovostní společnosti? Lze to vůbec definovat nějak globálně, nebo bude vždy záležet na jednotlivých státech?
Liší se to trh od trhu. Když porovnám státy jako Rakousko, Česká republika a Norsko, najdu mezi nimi dramatické rozdíly. Roli hraje i regulace. Věříme, že obchodníci by měli mít volbu přijímat pouze bezhotovostní platby. Hlasitě po ní volali během pandemie a formálně ji dle legislativy nemají. Považujeme to za nešťastné. Na druhou stranu Česká republika je obecně v posunu k bezhotovostní společnosti daleko. Máme výbornou technologickou infrastrukturu, která se začala budovat už před deseti lety, a dnes tak patříme ke světové špičce v penetraci bezkontaktních terminálů a také v mobilních platbách.

Byla by bezhotovostní společnost ideálním scénářem pro Mastercard?
Obchodně asi ano, ale podle mě nesměřujeme ke striktně bezhotovostní společnosti. Někdo říká cashless, já rád říkám spíš lesscash, tedy méně hotovosti. Nějaké procento v hotovosti pořád bude, ale bude se dramaticky zmenšovat. Vztah k hotovosti se mění. Primární pohled na hotovost v peněžence běžného Čecha je dnes takový, že se jedná o rezervu, kterou mám v případě, že by obchodník nepřijímal kartu, ale jinak s ní neplatím. To je důležitá změna myšlení, protože ještě před pár lety to byl minimálně pro menší platby běžný platební nástroj. Dnes už ale nemusím hotovostí platit skoro nic.

Jdeme vstříc stále menšímu využívání hotovosti a je otázka, co se stane ve střednědobém horizontu, protože se objevují zajímavá koncepční témata, jako je třeba digitální euro a obecně využití technologie blockchainu pro národní platby. Může jít o kryptoměny podporované centrálními bankami, a pokud by digitální euro nebo digitální koruny vznikly, je otázka, zda papírovou hotovost ještě potřebujeme. Ale to není otázka nejbližších let.

Jakou pozici hraje Mastercard právě ve světě kryptoměn a blockchainu? Můžete být hybatelem dění, nebo čekáte, jak se rozhodne regulátor a jednotlivé státy?
Snažíme se být jednak technologický partner, který umí takové věci realizovat, jednak partner, který globálně shromáždil obrovské množství know-how, díky kterému jsme schopni jednotlivým státům a organizacím poradit, jakým způsobem se k takovým systémům stavět. Vůči kryptoměnám máme obecně vybalancovanou pozici. Na jednu stranu se snažíme být technologicky progresivní a inovativní, na druhou stranu jsme opatrní, protože běžné kryptoměny jako bitcoin z našeho pohledu nejsou kvůli své volatilitě vhodné pro retailové platby.

Dnes nabízíme klientům možnost zaplatit kryptoměnou, avšak s využitím mezikroku, kterým je konverze na tradiční měnu. Vlastní platba tedy probíhá v koruně, dolaru či euru, což přidává důležitý aspekt stability. Aktivně se zabýváme také finančními tokeny a projekty v rámci NFT. Prostřednictvím našich platebních karet je možné nezaměnitelné tokeny nakupovat a diskutujeme s centrálními bankami po celém světě o digitálních národních měnách.

Kdyby došlo k zavedení digitálních měn, za nimiž by stály centrální banky, jaké benefity by to mohlo přinést?
Právě o tom teď centrální banky debatují. Mohlo by dojít ke zjednodušení procesů i zlevnění nákladů na distribuci a produkci hotovosti. Pro některé vlády může být zajímavý element kontroly, pro některé naopak ne. Argumentů pro i proti je celá řada a kromě technologické stránky do toho hodně vstupují otázky politické. Proti stávajícím kryptoměnám jako bitcoin by však taková digitální měna jednoznačně přinesla větší stabilitu a regulaci, což jsou při platebním styku důležité prvky. Digitální euro či koruna by se tak více blížila dnešní papírové měně než kryptoměnám, jak je známe dnes.

Když se ještě vrátíme k fyzickému placení, dnes už bereme jako standard služby jako Apple Pay nebo placení hodinkami. Amazon testuje placení dlaní. Kam se posuneme dál?
Platby se stanou ještě více neviditelné. Platba není nejoblíbenějším momentem nákupu. Lidé ji nemají rádi, ale chtějí nad ní mít kontrolu, tedy kde zaplatili a kolik zaplatili. Bude pokračovat tokenizace karet, díky které si můžete virtuální platební kartu vložit do různých zařízení. Češi dnes hojně využívají telefon, aktivně tak platí zhruba třetina občanů. Populární jsou i platby zmíněnými chytrými hodinkami.

Češi dokonce v jeden moment v loňském roce byli absolutní světovou jedničkou v platbách hodinkami Garmin, a to ne v přepočtu na obyvatele, ale v absolutním množství transakcí. Prokázalo to, že jsou Češi inovativní. Platební karty se ve formě digitálních tokenů mohou objevit všude, i třeba v oblečení. Bude pak jedno, zda zaplatím telefonem, hodinkami nebo čepicí – pointa je v tom, že platba bude ve všem, co mě obklopuje, a já budu platit tím, co mám nejvíce po ruce.

Dalším trendem, který se již ve světě ukazuje a přichází také do Česka, jsou plně automatizované prodejny. V nich už nebude muset být personál na pokladně, klient pouze přijde, naplní nákupní košík a při odchodu se mu jen strhne platba. Je to podobné, jako když jedete Uberem, vystoupíte a mezitím platba proběhne.

Vede to ke konci plastových karet? Mnoho bank a firem říká, že plastové karty pomalu končí, přestávají je automaticky vydávat, nabádají k využívání jiných metod.
Výhledově ano, ale nebude to hned. Spolupracujeme například s některými agresivnějšími hráči v oblasti fintechových startupů, kteří už dokonce otevřeně deklarovali konec plastových karet a kompletní přesun k virtuálním kartám v blízké budoucnosti. Je to evidentní trend. Jednak je virtuální karta často pohodlnější a jednak nejekologičtější je taková, která neexistuje.

V dohledné době ale plastové karty určitě úplně nevymizí. Je třeba si uvědomit, že Česká republika je hodně vepředu. Řada lidí se při výjezdu do zahraničí setkává s tím, že potřebují fyzickou kartu, protože není možné platit bezkontaktně. Ještě máme pár let před sebou, než svět doběhne český standard. Zároveň je stále poměrně silný konzervativní segment, který byl dříve velmi zaměřený hotovost a dnes potřebuje alespoň fyzickou kartu, která je zároveň často posledním kontaktním bodem mezi vámi a vaší bankou, vašimi životními úsporami.

Říkáte, že nejekologičtější karta je ta, která nevznikne. Obecně ekologie a udržitelnost je velké téma. Mastercard ostatně uzavřel uzavřel spolupráci se švédským startupem Doconomy, který počítá, jaké mají nákupy dopad na životní prostředí. Je to směr, kterým se i platební svět bude ubírat?
Mastercard jako společnost činí kroky, aby byla do roku 2040 uhlíkově neutrální. Vnímáme to jako špičku ledovce. Chceme naše klienty edukovat v oblasti udržitelnosti a zároveň jim nabídnout nástroje, díky kterým mohou být v této oblasti hybateli změny. Vidíme i v Česku, že je po tom velký hlad. Mnoho lidí zatím vůbec neví, co to uhlíková stopa je, a ti, kdo to vědí, často nevědí, co mohou udělat pro její optimalizaci. Spolupráce s Doconomy je pro nás jednoduchým a hravým nástrojem, jak každý z nás může pochopit konsekvence svého chování na uhlíkovou stopu, a rovnou ho taková věc motivuje, aby něco změnil a udělal.

Dočkáme se toho, že mi moje banka nebo vydavatel karty zatrhne nějaký nákup, protože je za ním příliš mnoho emisí? Nebo třeba nebudu moci překročit nějaký limit?
Myslím si, že to nedojde do momentu, kdy by vám někdo určoval, co máte dělat. Vůči tomu by byla naše společnost velmi rezistentní a konkurenční prostředí by takové řešení velmi rychle zpochybnilo. To ale neznamená, že nemůže vznikat. V některých severských zemí už Doconomy podobnou spolupráci s vybranými bankami spustilo. Má potenciál i v Česku, ale jednoznačně na bázi dobrovolnosti. Pokud se rozhodnete, že chcete udělat nějakou změnu v oblasti uhlíkové stopy, nabídneme řešení, které pomůže například kontrolovat útraty a jejich dopad. Nebude to ale o nařízení státu, banky nebo Mastercardu.

Je to hlavně výhled do budoucna. Teď jsme v první fázi, kdy chceme klientovi jednoduše ukázat, jaká je jeho uhlíková stopa na základě transakcí, které udělal, a jaký má dopad. A pokud bude chtít, bude moci rovnou v rámci aplikace investovat třeba do sázení stromů, přispět na dobročinné účely anebo se jen rozhodne, že změní své nákupní zvyklosti.

Jaké další trendy aktuálně řešíte?
Aktivně pracujeme na digitalizaci účtenek. Chceme letos vypustit první vlaštovky a do budoucna plánujeme z našeho každodenního života kompletně odbourat papírové účtenky, protože jsou zbytečné. Jsou složité, nepřátelské k životnímu prostředí a jen zvyšují náklady. Naše vize je, že si každý klient jednoduše zobrazí účtenku třeba ve svém mobilním bankovnictví, kde ji dohledá, když třeba potřebuje něco reklamovat. Dál bude pokračovat tokenizace platebních karet a jejich vkládání do všemožných zařízení a také zjednodušování plateb na internetu, o čemž jsme se již bavili.