Český gastronomický svět se může radovat. Vláda se totiž rozhodla, že zaplatí poplatek společnosti Michelin za zařazení do jejího kulinářského průvodce. Michelinské hvězdy a další gastronomické typy totiž nepředstavují přidanou hodnotu jen pro restauratéry, ale zároveň jde o nástroj, jak propagovat Česko v zahraničí, podporovat turistický ruch a přinášet do země peníze. Michelinská kampaň je zatím naplánována na deset let, na financování se však nebude podílet jen stát, ale také kraje a soukromý sektor.

Debata ohledně michelinských hvězd v Česku byla v posledních dnech velmi vyostřená. V diskuzích nejen na sociálních sítích se objevovaly komentáře, že chce společnost Michelin po České republice výpalné, že se průvodce zaměřuje jen na drahé podniky a na hlavní město. Většina české společnosti z něj tak nic nemá, tudíž nemá cenu posílat společnosti jakékoliv finanční prostředky.

Druhá strana svou argumentaci opírala především o to, že michelinský průvodce zviditelňuje zemi v očích „kultivovanějších“ turistů, kteří nejezdí do Česka utrácet jen za levný alkohol, takže jejich prostřednictvím přináší do země více peněz. Nejde tak jen o to, že by zvyšoval tržby v podnicích, které získají jeho ocenění. Má navíc potenciál přivézt lidi ze zahraničí i do jiných regionů Česka, což znamená, že je díky zvýšení tržeb za ubytování a dalších služeb může posílit.

„Vládou placené agentury a organizace ročně utrácejí stovky milionů za kampaně, které mají tuzemské i zahraniční turisty motivovat k poznávání nejrůznějších českých i moravských měst a regionů. Většina návštěvníků však stále směřuje na jediné místo – do Prahy. Právě Michelin Guide má přitom potenciál přilákat turisty všude tam, kde se podaří udělat zářez v průvodci, a posílit tak cestování, které přispívá k regionálnímu rozvoji,“ napsal Tomáš Karpíšek, šéf gastronomické skupiny Ambiente, na firemním zpravodaji Jídlo a Radost.

Zdá se, že argumenty druhé strany nakonec převážily i u vlády. Důležitým podkladem, který vedl k vstřícnému rozhodnutí vstříc českým majitelům restaurací a jiných gastronomických provozů, byla analýza, kterou kabinetu představil vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Zaměřila se na to, kde zahraniční turisté v Česku utrácejí peníze. „Útrata za gastronomické služby představuje v mnoha případech více než 30 procent z jejich celkové útraty,“ poznamenal v této věci ministr dopravy Martin Kupka.

Foto: Depositphotos

Česko za průvodce zaplatí v deseti letech kolem 100 milionů korun

„Gastronomie je podle výzkumů důležitým faktorem při výběru, kam cestovat. Na základě michelinského průvodce se dnes zdaleka nerozhodují jen ti nejbohatší. Skupiny, které cestují hlavně za gastronomií, zůstávají v destinacích v průměru déle a utrácejí více než ostatní. Podpora gastronomie je tedy klíčová, pokud má Česko zůstat jako turistická destinace konkurenceschopná ve srovnání s okolními zeměmi,“ doplnila mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Hešíková.

Celkové náklady vynaložené na zařazení Česka do průvodce budou podle tiskové mluvčí MMR činit 51,3 milionu korun s DPH při uzavření pětileté smlouvy se společností Michelin. Podle Kupky může ale průvodce přispět k návratu turistů do Česka po koronavirové krizi, vynaložené prostředky se tak vrátí. Pro MMR sehrál klíčovou roli také fakt, že Michelin se v rámci hodnocení bude soustředit na celou zemi, nikoliv jen na Prahu, jako tomu bylo doposud.

Michelin totiž nejprve provede analýzu, během které se zaměří na celkovou kvalitu gastronomické scény v Česku. Podniky, které se dostanou do užšího výběru společnosti, poté navštíví její inspektoři a ohodnotí je. „Zdaleka nepůjde jen o restaurace v Praze – cílem projektu je právě přilákat bohatší zahraniční turisty do regionů. Tato část bude financována z prostředků MMR – jde o částku v přepočtu kolem 4,3 milionu korun s DPH,“ poznamenala Hešíková.

Od roku 2028 bude prostor pro druhou fázi, během které se budou oceňovat jednotlivé podniky a rozeběhne se také marketingová kampaň zacílená na zahraniční turisty. V tomto případě by se mělo jednat o částku o částku v přepočtu přes 47 milionů korun s DPH, opět na pět let. A na jejím financování by se měl podle ministerstva podílet nejen stát, ale také kraje a soukromý sektor.

S přispěním ČTK