Český herní průmysl rapidně roste. Jeho tržby i díky Beat Saberu vystřelily o třetinu na 7 miliard

České herní společnosti za sebou mají fantastický rok a dvě miliardy zisku. Ale varují před mnohem náročnější budoucností.

Michal MančařMichal Mančař

beat-saber-1

Foto: Beat Games

Beat Saber je hit pro virtuální realitu

0Zobrazit komentáře

Česká herní scéna je v nebývalé formě. Za uplynulý rok zaznamenaly domácí společnosti celkový obrat přesahující sedm miliard korun, což je nárůst o třetinu a významné překonání původních předpokladů. Výsledky představila Asociace českých herních vývojářů na tiskové konferenci, která se dnes konala v rámci akce Game Developers Session v Praze.

Asociace herních tvůrců, která sbírá data o domácí herní scéně, očekávala za rok 2021 mírný růst oproti předloňsku. Tehdy tuzemské videoherní společnosti vygenerovaly tržby ve výši 5,33 miliardy korun. Předpokládaný obrat za loňský rok se tak pohyboval okolo šesti miliard. Realita? Nárůst o 33 procent na rekordních 7,11 miliardy.

O něco méně rapidně, ale přesto ve dvouciferných procentech, rostl i zisk herních studií. Ta loni vydělala 2,08 miliardy korun, o 14 procent více než v roce 2020. „Ta čísla a ziskovost jsou skutečně nadstandardní oproti jiným odvětvím. A z toho také plyne, že firmy odvádějí zajímavé finance do státní pokladny a ukazují, že jsou pro společnost přínosné,“ okomentoval výsledky Pavel Barák, předseda Asociace českých herních vývojářů (GDACZ).

Na dani z příjmu tak herní firmy odvedly takřka 400 milionů korun. „Jsou to podniky s obrovskou přidanou hodnotou. Ty firmy vytvářejí produkt, který jde na světové trhy. A pokud tam prorazí, znamená to, že za relativně malé náklady dokážou vytvořit velké výnosy. Pro českou ekonomiku to jsou obrovsky atraktivní peníze, protože plynou z exportu,“ připomněl Barák.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Podle konzervativních odhadů GDACZ tvoří export přinejmenším 95 procent tržeb. „A koruna vydělaná z exportu se nerovná koruně vydělané v rámci českého trhu, o to je to cennější. Firmy na zdejší vývojářské konferenci jsou důležitou součástí proexportní politiky státu,“ okomentoval situaci Marek Svoboda, který se Game Developers Session zúčastnil za odbor ekonomické diplomacie ministerstva zahraničí.

Z drtivé většiny přitom rekordní obrat zařídily skutečně české firmy, jen desetinu z celkem 135 studií tvoří pobočky zahraničních společností. I počet herních tvůrců zaznamenal největší nárůst za čtyři roky, loni se objevilo 14 nových firem. Celkem zaměstnávají přes 2 300 lidí, přibližně o 250 více než předloni. Přes polovinu jich je v Praze, čtvrtina má sídlo v Brně. V naprosté většině přitom jde o malé startupové společnosti s méně než desítkou zaměstnanců.

Odhad růstu obratu za rok 2022 je jen zhruba šest procent.

Zatímco v číslech za rok 2020 bylo největším tahounem českých herních firem zavedené studio Bohemia Interactive, v loňských datech jej přeskočili tvůrci nejúspěšnější hry pro virtuální realitu na světě z Beat Games. Ti díky svému hitu Beat Saber utržili 2,3 miliardy korun. Pro srovnání, zmíněná „Bohemka“ se na tržbách tuzemského průmyslu předloni podílela zhruba z pětiny, když ohlásila obrat okolo miliardy korun, který prakticky zopakovala i loni.

A byť byl třetinový růst českých her za loňský rok příjemným překvapením, už teď zástupci průmyslu varují před dopady současné krize, které se jistě projeví v dalším hlášení o stavu tuzemského trhu. „Odhad růstu obratu za rok 2022 je jen zhruba šest procent na 7,5 miliardy korun,“ řekl Barák. A přidal i další témata, ve kterých vidí potenciální úskalí či přinejmenším možnost zlepšení situace.

Chybí lidé i zásadnější podpora

„Růst počtu pracovníků a počtů firem není takový jako v případě obratu. Firmy by rády nabíraly, ale chybí kvalifikovaní lidé. Nebo je složité získat je z ciziny, ačkoliv české firmy jsou schopné je nalákat,“ přiblížil palčivý problém nejen videoherního průmyslu Barák. Podobně se o nutnosti liberalizace podmínek práce pro zahraniční talenty vyjádřil i šéf Warhorse Studios Martin Frývaldský.

„A také v oblasti startupů máme potenciál růst mnohem víc, nejen o čtrnáct nových firem, ale klidně pětadvacet,“ dodal Barák. „Ale na to je potřeba ekosystém a větší podpora. V tom ohledu se situace zlepšuje, například v rámci ekonomické diplomacie, která pomáhá české firmy prezentovat v cizině. Také o podpoře jednáme s Prahou. Nicméně to je běh na dlouhou trať, ne na jeden nebo dva roky,“ zmínil předseda GDA.

Energie, inflace, cena práce. Všechno jde proti tomu, abychom byli nadále podobně výděleční.

O zapojení hovořil další z účastníků konference, primátor Zdeněk Hřib. Ten připomněl historii města coby kreativního centra a uvedl, že by na tuto tradici rád navázal i v moderních oborech, mezi kterými má v Česku videoherní průmysl prominentní pozici. Jako konkrétní příklad, jak by možná podpora od hlavního města pro herní společnosti mohla vypadat, zmínil technologické firmy působící v oboru chytrých technologií používaných ve městech. Takovým startupům Praha pomáhá třeba s prezentací v zahraničí.

Zřejmě žádný objem podpory od států či obcí nicméně nezvrátí blížící se zpomalení trhu. Zatímco pandemie pro herní studia celosvětově nejprve znamenala spíš příznivé období, když byli lidé nuceni hledat zábavu doma, její následky a především pokračující ekonomická krize už dopadají i na videohry.

„Z hlediska tržeb covid a lidé doma průmyslu pomohli, ale má to i negativní vlivy. Home office kreativní práci nepomohl, prodlužují se projekty a nejspíš se to v následujících měsících projeví. Vidíme to i u jiných studií, hlavně u těch startupových. Do toho ceny energií, inflace, cena práce, všechno jde proti tomu, abychom byli nadále podobně výděleční,“ představil nepěknou vizi Slavomír Pavlíček, spoluzakladatel Bohemia Interactive.

Každé všední ráno posíláme nejzásadnější zprávy dne.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Jak se z nápadu stane desková hra? To ukazuje česká reality show po vzoru podnikatelského Dne D

Den deskovek od Albi před veselou i přísnou porotu požene patnáctku podnikavců, kteří vymysleli vlastní hru. O vítězi rozhodnete i vy.

Michal MančařMichal Mančař

porota-den-deskovek

Foto: Albi

Přísná i podporující porota pořadu Den deskovek

0Zobrazit komentáře

Mezi hráči digitálních i deskových her se najde nejeden, který v hlavě nosí zaručeně geniální myšlenku na vlastní a stoprocentně skvělý titul. Autor tohoto textu není výjimkou. Jenže od nápadu k realizaci vede nesmírně náročná cesta. Jak moc klikatá je v případě stolních her, to ukazuje pořad Den deskovek od české společnosti Albi. V něm se soutěžící pokouší přesvědčit porotu a diváky, že zrovna jejich koncept si zaslouží vydání. Už teď si můžete pustit první díl nové řady.

Pamatujete na Den D? Reality show, v níž ještě před úsvitem startupů mladí a nadějní – nebo i bláhoví a blázniví – podnikatelé porotě představovali svoje nápady ve snaze získat finance? V době, kdy se ještě tolik nepsalo o jednorožcích a obřích investicích do českých firem, se tenhle převzatý pořad dostal dokonce na obrazovky České televize. A porotcem jeden čas byl i Tomio Okamura… Mnohem méně kuriózní, ale rozhodně neméně zajímavou variaci teď můžete zhlédnout online – a to Den deskovek.

Ten vzniká v hravých dílnách známé české deskoherní společnosti Albi. Představuje podobný princip jako zmiňovaný Den D. Jenže místo tradičnějších podnikavců před přísné porotce nastoupí nadšenci do stolních her se svými myšlenkami na vlastní deskovky. Z desítek zájemců o účast byla vyselektována patnáctka projektů, které si projdou náročnými vyřazovacími koly, až se jeden dočká vydání své hry právě od Albi.

Den deskovek odstartoval ve čtvrtek v osm hodin večer na YouTube, ke zhlédnutí bude pravidelně na kanálu herního vydavatele s týdenní periodicitou ve stejný čas. Každou neděli pak budou moci herní nadšenci sledovat nezkrácené díly. Uvidí tak veškerá úskalí, přes která se amatérští designéři musí dostat v cestě za uvedením své hry na trh. Nebo třeba to, jak jeden z účastníků vysvětluje, že nápad na hru získal ve snu.

Už úvodní minuty Dne deskovek totiž ukazují, že vymyslet námět stolní hry i poměrně jasné obrysy jejího fungování možná není takový problém. Ale v několika minutách ji prezentovat tak, aby zaujala porotu složenou z profesionálů, to už je tuze tvrdý oříšek. A to tvůrci své nápady teprve představují, porotci – všichni herní odborníci – ještě prototypy soutěžních titulů nepodrobili zevrubnému testování.

„Opakovaně jsme viděli, že ze soutěže dokážou vypadnout i velmi dobré hry, a to dokonce už v úvodní prezentaci. Čistě proto, že autoři je nezvládli v krátkosti představit. Pro Den deskovek je důležité mít zajímavou hru – a ještě důležitější je umět o tom přesvědčit porotu a diváky,“ říká pro CzechCrunch Petr Čáslava, předseda poroty a jedna z nejznámějších osobností české deskoherní komunity. Ne všechny hry, které se do soutěže přihlásily, ale ztroskotaly na prezentaci.

Jak Čáslava podotýká, některé prvotním sítem prostě nemohly projít: „Neustále narážíme na autory, kteří si nejsou vědomi základních principů deskoherního designu, a přesto neváhají tvořit hry. Jako by se někdo, kdo pouze rád jí, přihlásil do soutěže MasterChef. Což, přiznejme… asi není dobrý nápad. Mít základní povědomí o tom, jak se propojují herní mechanismy, je prostě nutnost. Stejně jako šéfkuchař musí chápat rozdíl mezi smažením a dušením.“

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Pro Albi je to už druhá série pořadu po loňské premiéře, příběh tehdejšího vítěze může být pro letošní účastníky inspirací. Triumf v úvodní řadě oslavil Jan Štěpánek, který porotu oslnil hrou Atol, točící se okolo rozmanitého života na korálových útesech. Právě tu teď ve spolupráci s Albi finišuje. Součástí soutěže totiž není jen prezentace hry, ale i následné herně-designové ladění pro co nejzábavnější výsledek.

„Seznámil jsem se se spoustou lidí, kteří se v herním prostředí pohybují i na profesionální úrovni. Reality show mi taky vrátila nadšení z mojí hry. Jako prototyp se Atol sem tam hrál, ale hra poslední půlrok před soutěží spíš stagnovala. S Albi jsme ji dokázali posunout dál,“ popsal pro organizátory svou zkušenost z účasti ve Dni deskovek vítězný designér.

O tom, že nestačí mít jen nápad bez dalších myšlenek, svědčí i fakt, že tvůrce Atolu nebyl herním nováčkem. „Na hře jsem začal pracovat v roce 2019. Inspiroval jsem se několika dokumenty o korálech, pořídil jsem si několik encyklopedií a začal informace hledat i na Wikipedii. V té době už jsem měl za sebou zkušenosti s game designem a přišlo mi, že by to mohlo být zajímavé téma na deskovku – jak z hlediska vizuální stránky, tak i z hlediska vzdělávání,“ dodal Štěpánek.

albi-atol

Foto: Albi

Ukázka hry Atol od Jana Štěpánka, vítěze první řady Albi Dne deskovek

Už první díl nové sezóny Dne deskovek navíc laťku nasazuje výš hned ve dvou ohledech. Jednak po stránce produkce samotného pořadu, ale především s ohledem na soutěžící projekty. „Vidíme výrazný posud v kvalitě prototypů. Nejednou jsem si řekl, že toto je opravdu dobré a má to své místo na trhu,“ říká Čáslava, který také vede server Deskofobie a je spolupracovníkem společnosti Czech Game Edition, která má na svědomí například slavná Krycí jména.

„Samozřejmě žádná hra není úplně hotová, to z podstaty věci ani nejde. Na každou se musí ještě podívat zkušený vývojář, který ji upraví, aby sedla do portfolia Albi a aby její hratelnost byla v souladu s výrobními možnostmi a požadavky trhu. Na všech zúčastněných hrách je ještě spousta práce, ale zároveň si myslím, že nejedna z nich je zábavná a konkurenceschopná,“ dodává šéf poroty, v níž ho doplňují herní expertka Barbora Joštová z Albi, spoluzakladatel deskoherního vydavatelství BoardBros David Navrátil a Martin Hrabálek, šéf nakladatelství RexHry.

Patnáctka soutěžních projektů, které zaujaly mezi nespočtem přihlášených, se v průběhu tří kol redukuje na šest. Až teprve tento půltucet si porotci přímo vyzkouší a designérům poskytnou cennou vazbu pro další zdokonalení jejich her. Do finále postoupí trojice složená ze dvou favoritů hlasování veřejnosti a jednoho adepta vybraného porotou. O celkovém vítězi opět rozhodne hlas nejdůležitější, tedy hráčský.

Každé všední ráno posíláme nejzásadnější zprávy dne.