Českou republiku a Maine odděluje přes šest tisíc kilometrů, přesto si v dalekém státě na pobřeží Nové Anglie můžete dát něco, co vám Česko okamžitě připomene. To něco je pivo, konkrétně ležák, který v městečku Biddeford vaří svérázná sládková Brienne Allan. Lehká a svěží piva jí učarovala už na začátku její kariéry a ze všech nejvíc ta, které se připravují v Česku. Když tak před časem otevírala vlastní malý pivovar, měla o tom, co v něm bude nabízet, jasno.

Malebný Biddeford jakoby vypadl z amerických feel good filmů, pivovar a bar Sacred Profane s dominantními měděnými tanky má zase příjemně evropský vibe. A pivo, které tu vzniká – světlý a tmavý ležák, jež jsou občas k dostání i v Česku – stojí díky své vyladěné chuti, v níž do sebe všechno zapadá a po jednom půllitru rozhodně nebudete mít dost, za pozornost. Vlastně se tomu ale není co divit. Brienne Allan si s jeho přípravou hraje do posledního detailu a plně v duchu své životní filozofie, která z ní sálá už na první pohled, si ho dělá po svém.

„Jsem přesvědčená, že ležák je ten nejtěžší druh piva, který můžete dělat. A já jsem chtěla být nejlepší ze všech, protože mě štvalo, jak mi muži říkali, že na to nemám. A tak jsem si vybrala druh, který jsme považovala za úplně nejtěžší a zároveň nejlepší, což jsou české ležáky,“ vysvětluje Brienne Allan pro CzechCrunch.

Svůj podnik, jehož název Sacred Profane odkazuje k tomu, že abyste si užili něco dobrého, tak si většinou musíte projít i něčím méně příjemným, otevřela v září 2022. Pivo ale tahle bývalá studentka umění a v Maine také hlasitá zastánkyně zdravého pracovního prostředí pro všechny začala vařit už v roce 2010. „Neměla jsem s tím do té doby žádné zkušenosti, ale byla jsem po škole a neměla moc peněz, abych chodila na pivo, tak jsem si říkala, že když ho začnu dělat, budu ho mít zadarmo,“ směje se.

Její plán vyšel a než se dopracovala k vlastnímu byznysu, prošla několika v komunitě pivařů z východního pobřeží uznávanými podniky, jako je třeba pivovar Notch. „Na vysoké jsem dělala sochařství a grafitti, na střední mě ale hodně bavili předměty jako chemie a fyzika. V pivu se podle mě protíná oboje, jeho příprava je tak trochu umění i věda,“ míní mladá pivovarnice, která Sacred Profane vede se svým manželem Michaelem, jenž k tomu zvládá řídit ještě jeden bar. A společně vychovávají i dvouletou dceru.

Foto: Sacred Profane

+1

Umění a věda se v jejím podání protínají ještě s pevným odhodláním a touhou být opravdu nejlepší. Ostatně i proto se Brienne Allan rozhodla, že český ležák bude vařit jen ve dvou variantách. Ty se jmenují jednoduše Světlý a Tmavý ležák a Allan, jejíž hračičkovství spočívá právě v tom, že se raději soustředí na míň věcí, ale snaží se je dotáhnout k dokonalosti, je na ně patřičně hrdá.

„Oba procházejí trojitým rmutováním, což je pro Česko typický proces, vaše ležáky jsou díky němu skvěle pitelné. Máme vybavení, které pochází z Česka, a taky používáme, kromě vody, výhradně české suroviny,“ popisuje Allan, která tohle všechno obstarává sama. Michael, její muž, má na starosti spíš administrativní stránku jejich byznysu.

„Sehnat v Maine dobrý ležák není jen tak, skoro nikdo je tu nedělá. Všude narazíte na IPY a další styly, někdy opravdu skvělé, mnohdy průměrné. Což je přesně důvod, proč je nevařím. Nebudu přece dělat něco, co už někdo dělá a dělá to dobře, to není můj styl,“ komentuje dál mladá sládková. Řemeslu se učila jednak praxí, ale i na chicagském technologickém institut a absolvovala i kurzy na pražské VŠCHT. Do Česka totiž pravidelně jezdí, aby byla se zdejší pivovarskou scénou v kontaktu.

„Když jsem Briennino pivo ochutnal, tak to bylo jednoduše wow. Většina českých sládků by byla šťastná, kdyby dokázala uvařit něco, co by chutnalo aspoň trochu jako tohle,“ říká vrchní sládek z karlínského pivovaru s výčepem Dva kohouti Lukáš Tomsa, který se s Brienne Allan potkal před pár lety během tour, kdy v USA představoval české pivo a hledal někoho, kdo by mu ho pomohl uvařit.

Od té doby spolupracují a Allan do Karlína nebo do Pultu, sesterského podniku z říše Ambiente, občas své pivo posílá. Ochutnat ho tedy, když budete mít štěstí, můžete i vy. Při poslední návštěvě v Praze, která se uskutečnila letos v dubnu, Allan s Tomsou v Kohoutech dokonce uvařila i speciální várku, na čep šla v průběhu května a k dostání bude i na tzv. American Day 19. června. „V USA se teď ležáky pomalu dostávají do módy, Brienne s těmi svými ale všem dávno utekla,“ dodává ještě Tomsa.

Foto: Ambiente

Brienne Allan a Lukáš Tomsa ve výčepu Dvou kohoutů

Na webu Sacred Profane se to odkazy na Česko a naši pivní kulturu jen hemží, sama sládková se ale rázně vymezuje proti tomu, že by dělala „české pivo“ nebo provozovala „českou hospodu“. „Úplně na začátku jsem to tak samozřejmě chtěla. Myslela jsem, že se budeme jmenovat Sacred Profane Pivo Bar, že budeme dělat Svetly Lezak a Tmavy Lezak, točit pivo jako v Česku, menu napsané v češtině… Pak mi ale došlo, že je to blbost,“ vypráví Allan. A zdůrazňuje, že dělá vlastní pivo, které je s Českem sice úzce svázané, ale je její. „Nejsem Čech, tak si nebudu přivlastňovat vaši kulturu, stejně bych ji jen interpretovala. Takže to říkám rovnou.“

Vyrobit jednu várku jí trvá zhruba osm týdnů a ročně zvládne kolem 1 500 hektolitrů, což je pro srovnání přibližně tolik, kolik udělá i Tomsa s kolegy ve Dvou Kohoutech. Menší část produkce Sacred Profane se prodá v hospodě, většina se pak posílá do obchodů v plechovkách. A i když Allan na začátku zavrhla i variantu, že by ve svém podniku, kde se pivo čepuje kohouty od plzeňské firmy Lukr, podávalo i české jídlo, letos na něj přeci jen došlo.

„Nastoupil k nám totiž nový kuchař, našel původní menu, kde česká jídla byla, a začal se ptát, proč to neděláme, že by ho to bavilo. Tak jsme mu řekli, ať to zkusí. Prodáváme tak tedy řízek, guláš i smažený sýr, všechno je ale poameričtěné, zase naše. Ale co jsme s tím začali, stouply nám tržby z jídla třikrát,“ pochvaluje si Allan.

Bez mráčku ale její podnikání není, kromě běžných provozních starostí teď řeší momentálně i to, co asi všichni, kteří do USA něco dovážejí, a sice cla, jimiž se ohání prezident Donald Trump. „Jestli na ně opravdu dojde a nebudu moct dovážet suroviny z Česka, tak budu muset začít dělat nové pivo. Jakmile totiž změníte jednu ingredienci, je to znát a pivo už není stejné. V Plzeňském Prazdroji by o tom mohli vyprávět,“ krčí rameny Brienne Allan s tím, že prozatím to ale není na pořadu dne. A mimochodem, jejím nejoblíbenějším českým pivem je to z Únětic. Její manžel ale nedá pro změnu, tak jako spousta cizinců, dopustit na Staropramen.