Chci, aby se do Česka jezdili inspirovat sládci z celého světa, říká šéf pivovaru Matuška

Adam Matuška, šéf pivovaru Matuška

Foto: Archiv AM

Pivovar Matuška byl před dvanácti lety jedním z prvních, který v Česku nastartoval minipivovarnický boom. Řemeslo pivovarnictví převzal Adam Matuška po svém otci Martinovi. Vařit pivo však mladému sládkovi nestačilo, a tak objel celý svět, aby se inspiroval a ukázal Čechům, že kultura kolem piva může být i jiná než pít jedno za druhým u stolu se zeleným ubrusem. Dnes za ním stojí pivovar s výčepem Dva kohouti a jeho snem je, aby české pivo udávalo světové trendy.

Piva bylo kolem Adama Matušky vždycky dost už od malička. Jeho táta totiž pracoval jako sládek ve Strahovském pivovaru. A protože známky ve škole moc nenasvědčovaly velkým studijním úspěchům, vydal se Adam v tátově šlépějích. V té době však ještě kouzlu piva plně nepodlehl. „Tátovi bylo líto, že jsem o to neměl zájem. Vypil jsem to, chutnalo mi to, ale tím to končilo,“ přiznává dvaatřicetiletý Matuška.

Zlomový moment studenta pivovarnictví přišel paradoxně v době, kdy dělal výčepního. Mezi druhákem a třeťákem odjel na brigádu do Anglie, kde točil pivo v baru s názvem Pivo. Čtrnáct druhů čepovaných piv a sto lahvových otevřelo Adamovi úplně nové obzory. Do té doby znal totiž z Česka jen velké pivovary, případně restaurační minipivovary s nabídkou maximálně čtyř druhů.

O vzniku řemeslného pivovaru Matuška, který vaří pivo bez filtrace či pasterizace, a pivní kultuře ve světě i u nás se dozvíte víc v rozhovoru Luboše Kastnera s Adamem Matuškou v Českém gastronomickém podcastu. A je to právě Luboš Kastner, se kterým CzechCrunch spolupracuje na novém speciálu V Gastru, kde se díváme pod pokličku tuzemského gastronomického byznysu a vyzdvihujeme příběhy, jež stojí na pozornost.

matuska_s_pivem

V pivovaru Matuška vaří i pivo na počest Adamova syna Antonína

Foto: Archiv AM

„Chodil jsem tátovi pomáhat, znal jsem tvrdou dřinu, mokro, zimu, nestíhání. To mě moc nelákalo. Když jsem zjistil, o čem to může být, začalo mě to bavit,“ vzpomíná Adam. Po prázdninách začala praktická výuka vaření ve škole, kde se nadchl pro experimentování. Než dokončil školu, pustil se jeho táta do realizování svého dlouhodobého snu vybudovat vlastní minipivovar.

Na chalupě přebudoval garáž, vybavil ji jídelními kotly a hospodskými tanky, které předělal na kvašení. „Abychom měli finance, táta stále vařil pivo na Strahově. Hned po odmaturování jsem tak vařil první tmavou čtrnáctku. ‚To dáš,‘ řekl mi a odjel,“ vzpomíná na začátky Adam.

Síť odběratelů vybudoval mladý Matuška od stolu. Buďto obvoláváním, nebo se rovnou po večeři v restauraci zeptal, zda by nechtěli vyzkoušet něco jiného než velké pivovary. „Dovezli jsme malý sud na zkoušku, chutnalo to, a tak jsme dovezli další. Uvařili jsme, sami rozvezli, zase svezli. Každému jsme zvlášť volali a takto se to rozjíždělo,“ říká Matuška.

Pandemie přerušila desetiletý růst

Z počátku šlo čistě o rodinnou firmu. „I babička je parťák, chodila hlídat teplotu,“ poznamenává Matuška. Jakou má firma sílu, si ale uvědomil relativně nedávno. „V osm hodin jsme rozeslali e-mail a do dvaceti minut bylo vše vyprodáno,“ vzpomíná sládek. Hřejivý pocit však neměl. Uvědomoval si, že restaurace chtějí mít pivo pořád, a tak rozšířili kapacity.

Desetiletou šňůru růstu přetrhla až pandemie, kdy celkové tržby poklesly o 11 procent. „Prodeje byly najednou na nule, ale nakoplo nás to. Přibyla spousta nové práce. E-shop, krabice, otevřeli jsme krámek v Broumech. Trvalo by to dlouho, ale museli jsme to řešit na rychlo a mám radost z toho, jak jsme to zvládli,“ hodnotí Adam Matuška, který v té době plně převzal kormidlo nad vedením firmy.

Řízení má podle svých slov Matuška v krvi. Dlouhé roky hrál baseball a v týmu se cítí dobře. „Nemám problém komunikovat či telefonovat. Znám pivo i všechny odběratele osobně. Na tom se staví líp, než když manažer do něčeho naskočí zvenku. Navíc je na tom i mé jméno,“ zamýšlí se šéf.

Díky tomu, že rád cestuje a miluje gastronomii i celkovou kulturu kolem ní, rozhodl se Matuška otevřít pivní bar. A protože si padl do noty se světovým mistrem v čepování piva Lukášem Svobodou z Lokálu sítě Ambiente, spojil síly právě s ním.

S týmem se nejprve vydali na cestu za inspirací do Anglie, sami dva pak ještě procestovali celou Ameriku od východu na západ. „Inspirovali jsme se detaily. Něco vzít a okopírovat, tak to nefunguje. Musí to zapadat do naší pivní kultury. Taky je potřeba mít pro to cit a dělat to ve víc lidech. S Lukášem jsem se našli a bavili se o tom hodiny a hodiny,“ zdůrazňuje Matuška.

Desítka nemá ani název. V Americe by kolem ní udělali pořádnou show.

Cestování a poznání atmosféry na vlastní kůži je podle sládka základ. Každá země mu nabídla trochu jiný úhel pohledu. „Anglie je inspirací od mala, Itálie si hraje s designem lahví, Japonsko je zase skvělé na technologie. V Americe hraje hlavní roli celková atmosféra. Nechodí se opít, ale bavit se. Dát si dvě nebo tři piva a poslouchat hudbu,“ zamýšlí se podnikatel.

A právě to mu v Česku chybělo. „Mám rád dobře ošetřené pivo, ale chybí mi u něj hudba. Dá se jít do hospody a potom do klubu, kde už to ale není o tom pivu,“ uvažuje Matuška. Pivovar s výčepnou Dva kohouti, který se Svobodou otevřeli před třemi lety v pražském Karlíně, tuto trhlinu na trhu zaplnil. Kombinace silných jmen Ambiente a Matuška přinesla do Česka industriální charakter výčepu v pivovaru a atmosféru s venkovním posezením v mezinárodním duchu.

matuska_pivo

Pivovar Matuška před několika lety pomohl nastartovat boom minipivovarů

Foto: Archiv AM

Do budoucna by Matuška ještě rád otevřel samostatný výčep v Praze. Jeho snem je, aby se pivovarníci ze světa jezdili inspirovat do českých minipivovarů. A klíč k úspěchu nemusíme podle sládka složitě vymýšlet. Může jím být – pro řadu Čechů nejspíš obyčejná – desítka. „Vaří ji spousta pivovarů, přitom nemá ani název. Vaříme ji v Česku stovky let, Němci ji třeba nedělají pořádně. My ji umíme hořkou,“ je přesvědčen Matuška.

„V Americe by kolem ní udělali pořádnou show jako kolem piv typu IPA. Desítka je čistá, pitelná a vyváženě hořká. Ve Spojených státech se honili za hořkou ‚ipou‘, teď se předhání v ležácích. A bude se tam ubírat celý svět,“ uzavírá Matuška.

Fascinovaná nekonečnými schopnostmi lidského těla a vědomí. Aktuálně píše knihu o léčení.