Chladivá voda lemovaná smrky a bílou krajkou. Opravené Lesní koupaliště v Liberci dostalo nový život
Liberečtí architekti spolu s dalšími nadšenci změnili tvář Lesního koupaliště, jehož historie sahá až do dob druhé světové války.
Liberec je město, kde člověk cítí přítomnost přírody okolních kopců na každém kroku. Na soutoku dvou potoků nedaleko místních Lidových sadů tak leží koupaliště, které je trochu jiné, než na jaká jsme zvyklí. Obklopují jej vysoké smrky a voda tu je průzračně čistá. Všem místním je známé jako Lesní koupaliště, které díky práci Mjölk architektů opět získalo svou někdejší krásu.
Liberecké Lesní koupaliště začalo žít svým ledovým životem již v předvečer druhé světové války. Během ní sloužilo ke cvičení vojenských jednotek, ale už v této době jej postupně objevovali a ke své rekreaci využívali i místní. K vytvoření zázemí pro návštěvníky koupaliště došlo ale až po válce. Vznikly zde převlékací kabiny a restaurace.
O 80 let později, v novém miléniu, došlo k požáru, po kterém byl celý areál uzavřen. Místo chátralo a jediné, co zbylo, byla základová deska. Ke znovuotevření revitalizovaného koupaliště došlo v roce 2018, nicméně s nepříliš přesvědčivým výsledkem. O dva roky později do provozu skočil po hlavě spolek Lesní koupaliště, který zde nyní otevřel novou budovu plovárny se zázemím i saunou. A v plánu toho mají daleko víc.
„Lesnímu koupališti nic nechybělo, stačilo málo. Po pěti letech správy se nám podařilo dokončit nové zázemí a máme z toho obrovskou radost. Vdechli jsme mu novou duši,“ vzkázali zástupci spolku. Vše přitom začalo bez peněz, kdy jediným palivem bylo nadšení a volný čas a členové spolku sem chodili na brigády. Nejprve byl z prken a latí stlučen první provizorní nábytek pro stánek, který dostal bílý nátěr a na jehož střeše přibyl nápis „Pivo-limo“.
„Začali jsme pracovat na studii a shánět finance. Velkou část rozpočtu tvořily prostředky z participativního rozpočtu města, významná část ale přišla i od soukromých dárců,“ uvádějí zástupci spolku s tím, že první investice putovaly do čističky odpadních vod. Rozestavěnou stavbu se nakonec podařilo dotáhnout a koupaliště se letos slavnostně otevřelo veřejnosti.
Vzhledem k tomu, že výraznými členy spolku jsou i zástupci libereckého architektonického studia Mjölk architekti, dostala nová tvář koupaliště nezaměnitelný otisk jejich stylu. Nová budova se nestala manifestem utrácení veřejných peněz, ale s minimálními náklady vzniklo zázemí, které se soustředí na maximální jednoduchost.
Sněhově bílá dřevostavba lemuje jako krajka okraj lesa. Kopíruje dvě výškové úrovně původní základové desky a stala se srdcem funkčního zázemí plovárny. Byl do ní umístěn sklad, toalety, sauna, odpočívárna i bistro. Obklopuje ji tyrkysová ocelová konstrukce, která slouží coby velký deštník i slunečník. Chrání stavbu i návštěvníky před rozmary počasí a ukrývá také sprchy, převlékárny a skříňky pro uložení osobních věcí.
„V plánu jsou další vylepšení – dětský vodní prvek, pobytové schody, nové sportovní zázemí a mnoho dalšího. Práce stále nekončí a i do budoucna je na co se těšit,“ uzavírají představitelé spolku.
