Jaká byla jejich první dovolená? Do jakých zemí s chutí vyrážejí dnes? Kolik je cestování stojí a jak vyzrávají na levné letenky? Na toto a mnohem více se v rámci letního formátu Karlínských 20 ptáme zajímavých osobností nejen českého byznysu. Sled otázek a odpovědí přibližuje ty, o kterých se u nás můžete běžně dočíst, v netradičním světle a dává nahlédnout pod pokličku jejich turistických zážitků.

Tentokrát na Karlínských 20 v cestovatelské edici odpovídá Lukáš Hejlík, herec, moderátor a popularizátor gastronomie, autor projektů Gastromapa, LiStOVáNí či podcastu Velká žranice. Prozrazuje, na jaký podvod naletěl v Turecku a proč se při tom bál limitu v bankomatu. Prozrazuje svá oblíbená evropská města i to, co zvláštního se mu coby specialistovi na dobrou gastronomii stalo v Japonsku.

***

Vzpomínáte si na svou první dovolenou? Jaká byla?
Vtipná. Byl to Omiš u Splitu. Naši měli výjezdní doložku. Já byl malý, měl jsem potápěčské brýle. Koupala se tam krásná žena nahoře bez, což byl v osmaosmdesátém skandál. Tak velký, že si to pamatuju dodnes. Že tuhle odpověď nevykuchá bulvár nebo někdo na Twitteru?

Jak nejčastěji vypadala vaše dovolená s rodiči?
Tak pojďme dál, pro změnu do devadesátek. To už jsem byl teenager a poprvé poznal švédský stůl. Strašný! Přejídání, plácání páté přes deváté, vlastně totální gastropeklo. Ale bacha, včera jsem našel v šuplíku zlatý řetízek, který jsem si na téhle dovolené koupil. Zlatý řetízek z Chorvatska, to byl symbol devadesátek.

Který svůj pobyt v zahraničí považujete za nejlepší v životě a proč?
Těžko říct, letos mám za sebou velkou cestu do Japonska, krásný víkend v Kodani, perfektní noční vlak do Curychu a pobyt v Ženevě. Já jsem známý optimista a milovník Česka, ale já fakt cestuju proto, abych vždycky zjistil, jak je nám v Českolandu hezky. Já tu naši zemi fakt miluju. A vůbec se to nebojím tvrdit.

Kolikrát do roka si odpočinek v zahraničí dopřáváte?
Snažíme se mít tzv. velkou dovolenou. Loni New York, letos Japonsko, pak jeden, dva takové evropské výlety, jako Paříž, Londýn, Berlín, Vídeň, Gdaňsk nebo právě Kodaň. Nechybí každoroční český folklor, cesta do Chorvatska. Jezdíme sice elektroautem, ale bereme si na cestu řízky. Jinak pořád nemám dobrý pocit z létání, ale určitě se chystám zopakovat si ty noční vlakové cesty, teď koneckonců na tuhle anketu taky odpovídám z vlaku.

Zájezd, nebo dovolená ve vlastní režii?
Vždycky vlastní režie. A to hlavně kvůli gastru. Podnikám pak velký rešerše a dost tomu výlet uzpůsobuju.

Raději do hor, nebo k moři?
Mám rád moře. Ano, jezdím taky rád na hory, ale ne v zimě. Nejsem lyžař. Ale baví mě chodit. A poslouchat u toho podcasty. Což vlastně ale dělám pořád u všeho.

Odpočinek, nebo aktivní dovolená plná zážitků?
Jsem aktivní, hodně aktivní člověk. Ale mám rád i týden u moře. Každopádně u toho dál pracuju. Často miluju dovolené právě proto, že tam udělám spoustu odkládané práce.

Jaký je váš průměrný rozpočet na dovolenou?
Nedáváme si rozpočet. Ale prostě se bavíme společně s manželkou o tom, jestli nám stojí za to risknout to, nebo ne.

Máte nějaký tajný dovolenkový hack, kde třeba ušetřit?
Těžko říct, moc se v tom neorientuju. Ale často je dražší taxík z letiště než letenka. Takže mi vůbec nevadí hledat vlaky nebo busy. No vidíte, tady i jako milovník Česka musím říct, že tohle u nás moc zákaznické není.

Auto, letadlo, loď, nebo vlak?
Máme elektroauta, hodně jezdím vlakem. Máme za sebou také dovolenou na obří výletní lodi, která prý naopak vůbec ekologická není. Ale bylo to skvělý. Pokud se nepřizpůsobíte režimu německých seniorů a nepřejídáte se v nonstop bufetu, jste každý den ráno v jiném evropském městě. Hotel s kufrem pluje s vámi a vy jen s batohem máte celý den na prozkoumání města. To bychom si ještě jednou rádi zopakovali. Jednou jsem takhle navštívil skvělá města během jedné plavby – Amsterdam, Hamburk, Oslo, Edinburgh a další. Ze všeho nejméně rád létám.

Máte nějaký trik spojený s nákupem letenek?
Nemám, tohle řeší moje žena. Ona od svých šestnácti let létala po celém světě a tohle má opravdu v malíčku.

Váš nejdelší let a co vám pomohlo jej přežít?
Hned ten první, do Austrálie. Je to už před osmnácti lety. A jo, bylo to dlouhý. Stejně jako teď návrat z Japonska, se šestihodinovým přestupem v Dubaji.

Jak bojovat s jet lagem?
Myslel jsem, že s tím žádný problém nemám, ale v Japonsku jsem první čtyři noci docela trpěl. V noci jsem se budil a tři hodiny koukal do stropu. Bral jsem si prášky na spaní, ale to asi není lifehack, který chcete slyšet.

Řešíte, se kterou leteckou společností poletíte?
Řešíme, ale nijak zvlášť kvůli tomu nešílíme.

Největší dovolenkový fuck-up?
Mám vtipnou historku z Istanbulu, kde jsem četl v průvodci o podvodech na cizince a ještě ten večer se ke mně dostal jeden kluk, který mě do úplně stejného podvodu uvrtal. Myslel jsem si, že jako herec přečtu, když by na mě někdo něco hrál. Tak tady jsem to nepoznal. Byl vlastně skvělý. Jak nenápadně se se mnou dal do řeči, jak jsem s ním šel chvilku ulicí a myslel jsem si, jak je super, že kecám s místním. I pak, když mě vzal do super oblíbeného klubu, kde jsem musel koupit drink slečně, který stál skoro tři sta euro. Dokonce i když se mnou pak šli vyhazovači k bankomatu, tvářil se, že je mu to fakt líto. Strašně jsem naletěl. Tehdy jsem dost kamarádil s Tomášem Sedláčkem. Ten mě uklidnil tím, že jsem ten den nasytil tři až čtyři turecké rodiny.

Kdy jste se na dovolené nejvíce bál?
Jo, tak to byl možná stejný okamžik. U toho bankomatu. Já měl tehdy nastavený limit. (smích)

Nejlepší a nejhorší jídlo na dovolené?
Vždycky se snažím najít nejlepší jídlo. Teď v Chorvatsku jsem byl ve městečku Vodice bezradný. Mám spoustu hacků, jak něco najít, a fakt to není TripAdvisor nebo Google, ale tady jsem si řekl, ty jo, chtělo by to nějakou chorvatskou gastromapu. A pak naopak Japonsko, to bylo poprvé, kdy se mi stalo, že bylo úplně jedno, kam jdu jíst.

Země, kde byste si dokázal představit žít mimo Česko?
Takové země jsou, ale vlastně v nich žít nechci. Opravdu mám Česko rád. Myslím, že ho nikdo neprojel tak hustě jako já. A pořád mě baví.

Kam se chystáte na příští dovolenou?
Jsem dost evropský člověk a pořád mi chybí Portugalsko. Takže asi tam.

Vytoužená destinace, kam byste se jednou chtěl podívat?
Kanada? Jo, asi jo.