Že jsou české domácnosti, co se investic týče, mimořádně závislé na nemovitostech, není nic nového. Bydlet ve vlastním je něco, po čem touží v podstatě každý, ať to z pohledu správy financí a investování smysl dává, či nikoli. Mnohem překvapivější je ale pohled na to, jak si Češi, resp. tuzemské domácnosti, stojí v mezinárodním srovnání. A přesně takovou studii vypracoval ekonomický think-tank Idea při Cerge-EI. Jejími tvůrci jsou známí ekonomové Daniel Münich a Michal Šoltés.

A vyšlo z ní hned několik pozoruhodných dat. Například to, co může trochu nesrozumitelně či paradoxně působit v titulku. Jde o to, že nejchudší české domácnosti v průměru drží vlastní majetek vyšší hodnoty, než chudé domácnosti v Německu či ve Francii. Zdaleka nejbohatšími chudými v EU jsou Malťané a Lucemburčané, nejchudšími pak Lotyši nebo Finové. Je to samozřejmě do určité míry hra s čísly a sociálními tabulkami.

U těch mediánových domácností, které disponují v průměru majetkem na úrovni 100 tisíc eur, tedy zhruba 2,5 milionu korun, je Česko na podobné úrovni jako okolní země včetně těch ekonomicky velmi silných, tedy Německa a Francie. Což je činní s ohledem na nižší cenovou hladinu v Česku relativně bohatší.

Paradoxní otočka přichází v případě domácnosti s větším majetkem – a tam se už projevuje, že ti, kteří jsou považovaní za „bohaté“ v Česku, mívají průměrně mnohem menší jmění než ti ze Západu. Jde o násobky: průměrná tuzemská dobře situovaná domácnost má jmění na úrovni pěti milionů korun, kdežto v Německu to je deset milionů.

A rozdíl tkví i ve struktuře majetku: v Česku (a obecně ve východní Evropě) platí, že pro naprostou většinu domácností je určujícím majetkem jejich primární nemovitost, tedy dům či byt, kde bydlí. Ta představuje 80 procent hodnoty jejich jmění. A nějakou nemovitost mívají i ti chudí, což na Západě už vůbec není pravidlem.

Foto: Depositphotos

Typické panelákové sídliště, v němž spočívá základ bohatství českých rodin

Jen relativně malou roli hrají jiné investiční nástroje, jako jsou například akcie. „Nevýhodou vysokého podílu primární nemovitosti na celkovém majetku domácnosti v Česku je nízká likvidita a omezená flexibilita s majetkem nakládat,“ píší autoři studie.

Aby toho stran investic nebylo málo, Münich se Šoltésem ještě dodávají: „Navíc jejich významná část je koncentrovaná na běžných nebo spořicích bankovních účtech a v omezené míře v konzervativních finančních produktech, jako jsou životní nebo důchodové připojištění. V porovnání se západními zeměmi tak české domácnosti zaostávají v podílu aktiv uložených ve fondech či akciích.“

Závěrem tedy je, že zatímco v Česku a na Slovensku dominují nemovitosti – ty primární, i ty dodatečné, investiční – bohatství zdejších domácností, čím víc jdeme na západ, jejich role je přece jen vyváženější a víc a víc je doplňují finanční aktiva. A to se bavíme jen o Evropě, která v investování na burzách obecně zaostává za USA.

Souhrn toho nejzajímavějšího ze světa realit, developmentu či nemovitostních fondů najdete nově každý druhý týden v newsletteru Reality Check, k jehož odběru se můžete přihlásit v boxu výše nebo zde.