Salvador se stal první zemí akceptující bitcoin jako zákonné platidlo, hned po pár dnech ale naráží na první překážku. Světová banka tomuto středoamerickému státu totiž odmítla poskytnout jím požadovanou pomoc při implementaci bitcoinu do praxe, ačkoliv nevyloučila možnou podporu v rámci zavedení regulatorních procesů i zajištění větší transparentnosti měny. Plné podpory se Salvador zřejmě dočká alespoň od Mezinárodního měnového fondu.

Ke schválení virtuální měny coby oficiálního platidla došlo minulý týden na popud salvadorského prezidenta Nayiba Bukeleho, který si od tohoto kroku slibuje větší atraktivitu investic i snadný způsob, jakým si budou moci občané Salvadoru spořit. Dlužno ale dodat, že aktuální finanční situace v Salvadoru rozhodně není růžová a plán zavedení bitcoinu coby oficiální měny má podle kritiků celou řadu nedostatků.

Naprostá většina obyvatel Salvadoru nemá kreditní karty ani přístup k internetu a dá se očekávat, že i jejich přístup k používání (natož porozumění) bitcoinu bude velmi vlažný. Přidat kryptoměnu na seznam oficiálních platidel tedy nebude vůbec jednoduché, neboť stát bude muset radikálně zlepšit třeba pokrytí připojení k internetu, a to i v mnoha osamocených vesnických oblastech. Na druhou stranu si od této změny slibuje usnadnění posílání plateb do vlasti ze strany občanů Salvadoru žijících v zahraničí.

Vláda Salvadoru se navíc sama zavázala, že příslušné zákony musí schválit nejpozději do tří měsíců, aby bylo již v září letošního roku možné kryptoměnou zaplatit. Jelikož je Salvador vůbec první zemí, která se k tomuto kroku odhodlala, nemá ani možnost se inspirovat u jiných států. Pro pomoc s technickými náležitostmi implementace bitcoinu coby národního platidla se proto Salvador rozhodl obrátit na Mezinárodní měnový fond (IMF) a Světovou banku.

První ze zmíněných institucí o podpoře skutečně přemýšlí. IMF aktuálně projednává půjčku ve výši 1,3 miliardy dolarů a momentálně nabízí pomocnou ruku a dohled při řešení technických problémů. „Adopce bitcoinu coby státní měny s sebou přináší větší makroekonomické, finanční i právní problémy, které vyžadují velmi důkladnou analýzu,“ oznámil ve stručnosti mluvčí IMF Gerry Rice.

Naproti tomu Světová banka má přístup o poznání vlažnější. „Jsme ochotni Salvadoru pomoci mnoha způsoby, včetně zajištění transparentnosti měny i různých regulatorních procesů, ale vzhledem k okolnostem spojeným s aktuální netransparentností a dopady na životní prostředí nemůžeme poskytnout plnou podporu,“ řekl její mluvčí pro agenturu Reuters. Tím jasně odkazuje zejména na energetickou náročnost těžby, což bylo hodně skloňované v kontextu s Teslou, snadné praní špinavých peněz i financování zločineckých organizací. A od toho se Světová banka chce pochopitelně distancovat.

Ať už se výše zmíněné instituce nakonec rozhodnou nějakou formu pomoci poskytnout, či nikoliv, pro Salvador to bude obrovská výzva. Kryptoměny jsou totiž extrémně volatilní, s čímž souvisí i velmi náročné naceňování jednotlivého zboží. V praxi to znamená, že cena bitcoinu se může v průběhu několika hodin změnit i o několik procent a hodnota všech prodejních artiklů by tak mohla být večer diametrálně odlišná než ráno.

Salvadorská Bitcoin Beach

Příkladem demonstrujícím obtížnost zavedení kryptoměn do praxe je salvadorská vesnice El Zonte, přezdívaná Bitcoin Beach. Ačkoliv je tato přímořská oblast velmi chudá, v roce 2019 začal anonymní dárce podporovat tamní neziskové organizace bitcoiny ve snaze vybudovat postupem času funkční kryptoměnový ekosystém.

Tyto instituce se pak rozhodly kryptoměny vracet do tamní ekonomiky, zakládat běžným lidem digitální peněženky a učit podniky přijímat platby v kryptoměnách. Prodejci zde ale volatilitu řeší uváděním cen v dolarech a až při samotné transakci přepočítávají dolary na aktuální kurz bitcoinu. Kryptoměna tím pádem neplní funkci standardního platidla, ale spíše tokenu vázaného na klasickou fiat měnu.

Kromě toho jsou platby bitcoinem stále ještě velmi pomalé a ve srovnání s rychlostí transakcí, které musí provádět banky, budou nesmírně pomalé i po implementaci připravované aktualizace nazvané Taproot. Ta by měla bitcoinu ještě letos přinést více anonymity, rychlejší transakce i umožnění takzvaných rychlých kontraktů, které eliminují prostředníky ze složitějších převodů.

Aby toho nebylo málo, kryptoměnové transakce jsou většinou placené. Stejně tak jsou sice placené i převody peněz, nicméně u nich jsou poplatky nastavené mnohem níže a často je hradí někdo jiný než zákazník. Výše poplatku určuje atraktivitu transakce pro těžaře a ti transakce s vyššími poplatky zprostředkují zpravidla dříve. Pokud se ale zavedení kryptoměn povede, stane se Salvador nepochybně inspirací pro celou řadu dalších států.