Z pohledu akcií za sebou momentálně máme jeden z nejdramatičtějších dní posledních let. Na americkém akciovém trhu v pondělí vypukly panické výprodeje. I když trh nakonec den uzavřel s mírnějšími ztrátami, v průběhu obchodování zaznamenal index S&P 500 propad o více než tři procenta. Ještě více technologicky zaměřený index Nasdaq se propadl dokonce o více než pět procent, což je mimořádně vysoká hodnota.

Za propady stojí zpráva o čínském startupu DeepSeek. Ten představil svůj nový AI model DeepSeek-R1, který měl být vytrénován na výrazně menším počtu drahých AI čipů od Nvidie. Podle prvních informací startup využil pouze 2048 čipů H800, což odpovídá zhruba 1 000 až 1 500 výkonnějším čipům H100. Právě čipy H100 přitom americké firmy používají v mnohem větších počtech.

Trénování modelu údajně stálo pouhých 5,6 milionu dolarů a trvalo jen dva měsíce. Zatímco výkon čínského modelu měl být srovnatelný s americkými AI modely, náklady na jeho vývoj tak byly řádově nižší – jak z hlediska použitých čipů, tak celkové ceny. V průběhu pondělí se však začaly objevovat informace, které původní tvrzení zpochybňovaly.

Alexandr Wang, výkonný ředitel Scale AI, přišel s tím, že DeepSeek má podle něj ve skutečnosti k dispozici až padesát tisíc čipů H100, kvůli exportním omezením to však nemůže přiznat. Zároveň uvedl, že v ceně 5,6 milionu dolarů nebyly započítány samotné čipy a startup měl podle něj navíc elektřinu zdarma. Jeho tvrzení na sociální síti X podpořil i Elon Musk.

Pravdu se v tuto chvíli těžko dozvíme, odborníci se však shodují na jednom: model je v několika oblastech skutečně průlomový a přináší řadu originálních řešení. Vzhledem k tomu, že jde o open source projekt, mohly by se některé z těchto inovací brzy objevit i v modelech amerických firem. Čínské společnosti mají v této oblasti navíc dvě významné výhody – silnou podporu vlády a volnější přístup k ochraně soukromí při trénování modelů.

USA vs. Čína

Americké technologické společnosti byly dosud považovány za neporazitelné lídry v oblasti umělé inteligence. DeepSeek však ukázal, že to nemusí být vytesáno do kamene a budoucnost může vypadat jinak. Pokud by se informace o čínském modelu potvrdily, mohlo by to zásadně změnit byznysový model velkých technologických firem.

Klíčová je především otázka čipů. Pokud by se ukázalo, že k trénování modelů stačí pouhá desetina původně předpokládaného množství výkonných čipů od Nvidie, vedlo by to logicky k poklesu poptávky a tím i k nižším tržbám a ziskům společnosti. Právě tyto obavy stály za pondělním propadem akcií Nvidie o výrazných 17 procent.

Nvidia vcera stratila zo svojej trhovej kapitalizacie 589 miliard USD. Je to s prehladom najvacsi dolarovy prepad aky kedy nejaka firma za 1 den zazila. pic.twitter.com/sCNNekEcKM

— Tomáš Vranka (@TVranka) January 28, 2025

V dolarovém vyjádření to znamená v případě Nvidie ztrátu 589 miliard, což představuje na americkém akciovém trhu historický rekord – nominálně větší jednodenní propad žádná firma nikdy nezažila. Na druhém místě je opět Nvidia, která loni 9. září ztratila za jediný den 279 miliard dolarů. Třetí příčku drží Meta se ztrátou 251 miliard dolarů ze 3. února 2022.

Elektřina dole, Apple nahoře

K mírnému poklesu došlo i u dalších technologických akcií – Microsoft a Alphabet ztratily dvě, respektive čtyři procenta. Investoři u těchto společností najednou začali pochybovat o smysluplnosti jejich masivních investic do serverů a AI čipů. Objevily se dokonce úvahy, zda nešlo o vyhozené peníze, byť tyto závěry jsou jednoznačně předčasné. Definitivní odpověď sice přinese až čas, už teď je ale pozoruhodné, jak jedna nečekaná zpráva dokáže z trhu během jediného dne vysát stovky miliard dolarů.

Ještě dramatičtější vývoj navíc zaznamenaly akcie některých energetických společností. Příkladem je Vistra, loňská hvězda indexu S&P 500, jejíž akcie posílily o závratných 260 procent. Za růstem akcií této energetické společnosti stála očekávání spojená s rostoucí spotřebou elektřiny v AI datacentrech.

Technologické firmy si už začaly rezervovat kapacity celých elektráren a mnohé z nich investovaly do společností vyvíjejících malé modulární reaktory. Pokud by se však ukázalo, že nové AI modely dokážou pracovat s výrazně nižší spotřebou energie, tempo růstu poptávky po elektřině by se zpomalilo. To by přirozeně vedlo k přehodnocení růstových vyhlídek firem jako Vistra.

Našly se ale i technologické společnosti, které z této situace mohou těžit. Například akcie Applu v pondělí posílily o tři procenta. Právě Apple, který v oblasti umělé inteligence zatím spíše zaostával, by mohl profitovat z nástupu menších a úspornějších AI modelů, které by se lépe integrovaly do iPhonů. Zpětně by se tak mohl ukázat jako moudrý jeho zdrženlivější přístup k investicím do AI. Menší modely jsou totiž ideální pro využití v chytrých telefonech, což by mohlo být pro Apple konkurenční výhodou. I tady ale teprve uvidíme.

Oprávněná panika?

Na trhu zavládla panika a teprve se ukáže, zda byla oprávněná. Situace však v celé kráse odhaluje jednu zásadní věc. Americké akcie jsou aktuálně nejdráže oceněné od dob dotcom bubliny (s výjimkou krátkého období během covidu) a za poslední dva roky posílily o zhruba padesát procent – především díky velkým očekáváním spojeným s umělou inteligencí.

Při tak vysokém ocenění trh vyžaduje dokonalost a nepřipouští sebemenší zaváhání. Když pak přijde, dokáže i zdánlivě menší negativní zpráva vyvolat značnou paniku. Ať už je pravda o DeepSeeku jakákoliv, pro investory je to jasný signál – na takto napjatých trzích musíme být připraveni na všechny scénáře.

Nabízí se však ještě jeden pohled na celou situaci. Co kdyby se nakonec všechna tvrzení čínského startupu ukázala jako pravdivá? Pro Nvidii a další firmy by to sice krátkodobě znamenalo problémy, z dlouhodobého hlediska by však paradoxně mohly profitovat.

V ekonomii tento jev popisuje takzvaný Jevonsův paradox. Nastává ve chvíli, kdy technologický pokrok výrazně sníží náklady na využívání určitého produktu. Logicky by to mělo vést k nižší spotřebě zdrojů, ale opak je pravdou – díky nižším nákladům začne technologii využívat více lidí a celková spotřeba nakonec vzroste.

Klasickým příkladem jsou úspornější LED žárovky. Přestože jedna LED žárovka spotřebuje výrazně méně energie než klasická, jejich cenová dostupnost a úspornost vedly k tomu, že si je pořídilo mnohem více lidí a svítí s nimi častěji. Výsledkem je paradoxně vyšší celková spotřeba energie.

Stejný princip by mohl fungovat i v případě umělé inteligence. Efektivnější a dostupnější modely by mohly vést k jejich masovějšímu rozšíření, což by v konečném důsledku prospělo i současným lídrům trhu. Zda se tento scénář naplní, ukáže teprve budoucnost.