Čínští roboti metali salta a tančili jako lidé. Pokrok oproti loňsku bere dech, má však také háček
Ještě před rokem vypadali těžkopádně, dnes skáčou salta s lidskou přesností. Vystoupení humanoidních robotů ukázalo tempo vývoje v Číně.
Kdyby člověk nevěděl, na co se dívá, mohl by mít pocit, že sleduje lidské akrobaty. Postavy na pódiu běhaly, skákaly salta, pracovaly se zbraněmi, reagovaly na hudbu a měnily formace s přesností na desetiny sekundy. Až při bližším pohledu bylo jasné, že to nejsou lidé, ale humanoidní roboti, které předvedly čínské společnosti během televizního novoročního galavečera Spring Festival Gala. A videa okamžitě přitáhla pozornost technologického světa.
Na scéně se objevily stroje celkem čtyř technologických firem: Unitree, MagicLab, Galbot a Noetix. Více než desítka humanoidů předváděla bojové sestavy bok po boku s lidskými umělci. Šlo o demonstraci schopností, jako je koordinace více robotů najednou, stabilita při pohybu a schopnost zvednout se po pádu. „Lokomoce je pro roboty základní předpoklad. Musí nejdřív zvládnout pohyb, než mohou pracovat,“ řekl pro čínská státní média zakladatel firmy Unitree Wang Sing-sing. To znamená, že robot, který zvládne salto a přesný dopad, má mnohem větší šanci zvládnout jednou i práci v továrně, skladu nebo nemocnici.
Jak je vidět ve videu níže, které ukazuje srovnání s rokem 2025, pokrok ve vývoji je velký. Ještě loni roboti téže firmy potřebovali lidskou pomoc, aby odešli ze scény. Letos běhali, skákali a plynule měnili formace. Některé manévry vznikly až po stovkách milionů tréninkových simulací, než je vývojáři nahráli do reálných strojů.
To, co působí jako téměř dokonalé představení, má ale i druhou stránku. Odborníci upozorňují, že podobné show probíhají v prostředí připraveném na milimetr přesně: podlaha je dokonale rovná a neklouzavá, světla jsou předem nastavená, vzduch je bez větru a vlhkosti a hudba se synchronizuje s pohyby robotů na milisekundy. V takových podmínkách stroje nemusí improvizovat ani reagovat na nečekané situace, jednoduše vykonávají naprogramované sekvence. Do toho má podstatný vliv i šikovné natáčení a nastříhání výsledného videa.
To ale neznamená, že jde jen o trik. I samotné extrémní kousky mají svůj technický význam. Vývojáři například použili speciální odrazovou platformu, aby robot mohl vyskočit do výšky dvou až tří metrů a provést salto, podobně jako lidé využívají pomůcky při „svých“ sportech. Smyslem takových testů je posunout hranice stability a pohybových algoritmů.
Ukázka různých robotů z posledních let:
Nejde ale jen o vizuální dojem a snahu zaujmout čínské publikum, byla to také další demonstrace pokroku směřovaná za hranice země. Podle výzkumné společnosti Omdia pocházelo loni zhruba 90 procent z přibližně 13 tisíc humanoidních robotů na celém světě z Číny (ostatně roboty od zmíněné firmy Unitree prodává i česká Alza).
Za rychlostí pokroku stojí kombinace faktorů. Čínské firmy masivně investují do výzkumu, rychle nasazují produkty do praxe, aby se učily z reálného provozu, a využívají domácí dodavatelské řetězce, díky nimž lze většinu součástek sehnat během několika hodin. Robotika se tam zároveň stala symbolem technologické síly státu a vláda ji podporuje jako nástroj, který má pomoci udržet průmyslovou konkurenceschopnost i navzdory stárnoucí populaci.
Evropa podle analytiků čelí opačnému problému. Je silná v oblasti výzkumu, ale hůře převádí prototypy do komerčních produktů. Jedním z důvodů je roztříštěná regulace, jelikož zatímco čínský výrobce vyvíjí jeden model pro celý domácí trh, evropský startup musí často řešit různá pravidla v jednotlivých státech.
Rozdíl je ale i společenský. V Asii se roboti rychle dostávají mezi lidi a veřejnost je přijímá jako přirozenou součást budoucnosti, zatímco v Evropě jsou častěji vnímáni jako hrozba pro práci nebo soukromí.
