Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok chtěl ještě nedávno zrušit pravidelné předvánoční zasedání bankovní rady, protože dle něj připomínala spíše vánoční besídky. To aktuální ale mělo ke sváteční seanci hodně daleko – rada na něm totiž zvedla základní úrokovou sazbu o další procentní bod na 3,75 procenta. Šlo už o třetí nadstandardní zvýšení v řadě, bankéři tak bojují s rostoucí inflací.

Základní úroková sazba je nyní nejvyšší od roku 2008. Ekonomové očekávali zvýšení sazby o 0,75 procentního bodu a na počátku příštího roku další mírnější zvýšení. Rusnok na tiskové konferenci připustil, že rada musela přistoupit k rychlejšímu zvyšování sazeb, než plánovala, protože inflace se roztáčí více, než původně čekali.

Dále dodal, že další zvyšování sazeb bude pokračovat i v roce 2022: „Ten terč, na který cílíme, je bohužel pohyblivý a posouvá se směrem nahoru… Dostali jsme se k hranici čtyř procent a je velmi pravděpodobné, že tuto hranici na únorovém zasedání překonáme.“ Podle Rusnoka se v první polovině příštího roku základní sazba dostane výrazně nad čtyři procenta, o kolik přesně ale nechtěl hádat.

S kolegy očekává, že inflace, která by se normálně měla pohybovat kolem dvou procent, zůstane po velkou část příštího roku nad tímto inflačním cílem a začne se mu blížit až na přelomu let 2022 a 2023. Na jaře by inflace mohla kulminovat nad sedmi procenty.

„Za inflací stojí dva silné faktory. Prvním jsou problémy v dodavatelských řetězcích a vysoké ceny komodit, včetně energií. Druhým faktorem je výrazné oživení poptávky podpořené úsporami vytvořenými během lockdownů a stimuly fiskální i měnové politiky. Právě na tuto příčinu inflace míří současné kroky centrální banky,“ uvádí hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Pro další kroky ČNB bude podle něj důležitá informace o inflaci v lednu, kdy se obvykle upravují ceny zboží a služeb, které se nemění tak často jako benzin nebo potraviny. „Na základě toho, jak se to následně projeví v prognóze inflace, může centrální banka případně přikročit k dalšímu zvyšování úrokových sazeb,“ uvedl Marek.

Objevily se ale i kritické hlasy, například partner poradenské agentury Moore Czech Republic Petr Kymlička zvýšení sazeb o procentní bod označil za přehnané. „Využití tohoto nepřímého monetárního nástroje zasahuje pouze část inflačních vlivů. Vzhledem k tomu, že velká část inflačních tlaků je do tuzemské ekonomiky importována z globálních trhů, mohlo by takto výrazné zvýšení úrokových sazeb v krátkém horizontu zapříčinit stagflaci,“ říká.

⚖ Bankovní rada #ČNB na svém dnešním jednání zvýšila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o 1 procentní bod na 3,75 %. Současně rozhodla o zvýšení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 2,75 % a lombardní sazby na 4,75 %.#urokovesazby pic.twitter.com/OnYUgCupAE

— Česká národní banka (@CNB_cz) December 22, 2021

Už na minulém měnovém zasedání na počátku listopadu rada ČNB zvýšila překvapivě základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Šlo o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Předtím v září odhlasovala rada zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Pro obě tehdejší rozhodnutí hlasovalo pět členů rady. Dva členové hlasovali pro sazby beze změny. Dnešního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů.

Česká národní banka nyní také zvýšila lombardní sazbu o jeden procentní bodu na 4,75 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázány penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o jeden procentní bod na 2,75 procenta.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Úrokové sazby u hypoték už posledních několik měsíců zdražují a vystoupaly ke čtyřem procentům, nyní půjdou ještě výš.

S přispěním ČTK.