Co kdyby se dvě oblíbené hry spojily v jednu? Hráči to zkoušejí pomocí umělé inteligence

Voják jezdící na skateboardu nebo hranatý Steve z Minecraftu likvidující monstra ve hře Elden Ring. Sociálními sítěmi hýbe vlna projektů, které propojují zdánlivě nesouvisející herní světy. Za trendem označovaným jako AI game merging stojí asistované programování, většinou pomocí modelu Claude Opus 5.5. Někteří uživatelé ale mírní nadšení.

V jednom z těchto virálních videí létá kostičková postavička z Minecraftu nad hradbami z temného fantasy hitu od studia FromSoftware. Steve na tamní nestvůry útočí mečem a lukem ze svého domovského světa, aby o chvíli později vytáhl moderní útočnou pušku z válečné série Call of Duty.

Video zveřejnil na síti X americký digitální tvůrce Tobyn Jacobs a během několika dnů nasbíralo přes dvacet milionů zhlédnutí. Na internetu se okamžitě vyrojily desítky podobných ukázek a komunita začala fenoménu říkat AI game merging – tedy spojování her za pomoci umělé inteligence. Jindy zase Steve utíká před policií v GTA V nebo se propojí se světem titulu Super Mario 64.

Ačkoliv mnozí diváci zprvu předpokládali, že jde pouze o syntetická videa vygenerovaná AI modely, v pozadí běží skutečný software. Nejde však o to, že by umělá inteligence vzala dvě hry a sama od nuly stvořila novou. Hráči a moddeři využívají jazykové modely jako Claude od společnosti Anthropic či nástroje OpenAI ke psaní specifických skriptů, které propojují data z různých titulů.

Obě hry běží na počítači současně vedle sebe. Pomocný program synchronizuje, kam se hráč dívá nebo po čem šlape, a obraz jedné hry následně v reálném čase vloží do druhé. Britský herní web VGC tento postup přirovnává k filmařskému triku se zeleným plátnem.

Jak to vypadá v praxi, ukazuje experiment, v němž se Spider-Man prohání ulicemi Gothamu ze hry Batman: Arkham Knight. Spider-Manova domovská hra běží na pozadí, skript do ní posílá souřadnice gothamských budov, aby se superhrdina měl o co zachytávat pavučinou, a jeho model následně vyřízne a vlepí do Gothamu. Batman ve hře zůstává jako neviditelná loutka. Podobná improvizace má však technické limity. Postavy často trpí špatným nasvícením, chybí jim fyzikální kolize s okolím a při větším množství změn hra padá.

Rychlost, s jakou tyto hříčky vznikají, přesto vyvolala bouřlivé debaty. Když tvůrce s přezdívkou Chasm ukázal video ze staršího Call of Duty, kde voják místo střílení jezdí na skateboardu a dělá triky na zábradlí, nasbíral na síti X 7,5 milionu zhlédnutí. Uvedl, že většinu kódu vygeneroval během pár dnů s pomocí nástroje Claude, a technologický komentátor Aakash Gupta dodal, že by podobná práce běžnému hernímu studiu zabrala měsíce.

Na druhé straně však zaznívají hlasy, podle nichž jsou podobné závěry značně zkreslující. Uživatelé upozorňují, že autor takového AI merge nepostavil herní mechaniku na zelené louce, ale narouboval hrubý skript do komunitou již dekompilované verze hry. Výsledku navíc často chybí vyladěné animace či optimalizace – tedy právě to, co profesionálním studiím zabírá čas.

A ozývají se i zkušení moddeři, kteří existující hry ručně upravovali dávno před nástupem vibe codingu. Například známý modder japonské série Kingdom Hearts s přezdívkou Discount Mods prý už zvažuje, že úplně přestane vytvářet mody, pokud trh zaplaví ty narychlo vytvořené umělou inteligencí. „Pokud se takto natrvalo změní moddingová komunita, tohle bude možná můj poslední projekt. Nechci být součástí továrny na AI slop,“ napsal.

Kromě toho naráží trend také na autorské právo. Zatímco společnost Microsoft vnímá experimentování s AI nástroji jako příležitost pro budoucnost vývoje, vydavatelé jako Take-Two (vlastník série GTA) pravidla pro modifikace dlouhodobě zpřísňují a propojování vlastních značek s cizím duševním vlastnictvím tvrdě potírají. Zda se z virálního triku stane životaschopný herní žánr, tak rozhodnou spíše právníci a limity herních enginů než nadšení na sociálních sítích.