Pokud ještě máte v živé paměti finanční krizi v roce 2008, dost možná je vám současná nálada povědomá. V důsledku pádu kryptoměnové banky Silvergate a desetkrát větší Silicon Valley Bank (SVB), která byla podstatná pro kalifornský startupový ekosystém, se dostává americký finanční systém do tenzí, které dlouhá léta nepamatuje.

Zejména v případě SVB má totiž krize znaky paniky, kdy se vkladatelé kvůli nedůvěře v instituci snaží vybrat vklady. Ty ale banka všechny nedrží v hotovosti. Z minulosti navíc dobře známe situace, kdy se podobná panika přelila i do dalších bankovních ústavů – a začala tak zásadní krize důvěry v bankovní systém.

Situaci pozorně sleduje i ekonom a hlavní analytik společnosti SoftVision Petr Hotovec. Tvrdí, že zásadní je paniku včas zastavit, v čemž ovšem američtí regulátoři zaspali.

Co se na americkém bankovním trhu teď děje? Z čeho problém vychází?
Dlouho byly nízké sazby a zvyšovalo se množství peněz v oběhu. Hodně startupových a kryptoměnových projektů bylo zaplaveno kapitálem, který si ukládaly do bank. Banky si je pochopitelně nenechávají v hotovosti, ale buďto za nějakou část poskytují úvěry, nebo nakupují dluhové cenné papíry. To mohou být nějaké státní dluhopisy nebo hypoteční zástavní listy. V posledních letech pak neměly tyto dluhové cenné papíry moc vysoké úročení. Banky si tedy třeba koupily cenný papír s desetiletou dobou splatnosti, úročený za 1,5 % p.a.

Teď ale došlo k tomu, že americký Fed sazby zvýšil – dnes si tak koupíte americký státní dluhopis, který bude vynášet pět procent ročně. Což znamená, že padne cena dlouhodobých instrumentů – a když si následně chce hodně lidí vybrat peníze z těch depozit, tak je banka nucená prodávat dlouhodobé cenné papíry se slevou a generuje ztrátu. Pak se může dostat do bodu, kdy dluhové cenné papíry, které drží, mají menší hodnotu než vklady, které jim dali lidé.

Kdybych to ještě hodně zjednodušil, tak teď je situace taková, že mnoha bankám hrozí, že zkrátka nebudou mít na výběry, které po nich klienti mohou chtít.
Ano. Bankovní byznys je založený na důvěře a dokud lidé věří, že si z bank budou moci kdykoliv vytáhnout své peníze, tak vlastně žádný problém není. Ale problém nastává v momentě, kdy lidé začnou masivně vytahovat. Nebo má banka špatnou strukturu klientů, což byl právě příklad Silicon Valley Bank, která financovala rizikový kapitál, jemuž vysychá penězovod. Startupy jsou tak nucené vytahovat peníze z bank a používat je ve velkém na běžný provoz.

První bankou, jejíž problémy nicméně eskalovaly až do krachu, byla Silvergate, která je oblíbená mezi kryptoměnovými projekty. Co je to vlastně za hráče?
Silvergate byla jednou z mála bank, která poskytovala bankovní služby kryptoměnovým firmám. Pokud máte společnost, která se zabývá jakýmkoliv projektem v kryptoměnovém světě, je pro vás složité získat bankovní služby. Většina bank vám nechtěla otevřít účet a Silvergate byla jednou z těch, která to umožňovala. Do problému se dostala kvůli pádu kryptoměnové burzy FTX v listopadu, protože se spekulovalo o tom, jaká je expozice Silvergate vůči FTX. Na základě toho došlo k velkým odlivům vkladů – a ta banka teď rozhodla o tom, že se zruší a zlikviduje.

Druhý a významně větší protagonista tohoto příběhu je Silicon Valley Bank. Stejná otázka: o koho jde a čím je tato banka specifická a důležitá právě pro startupy?
Silicon Valley Bank je mnohem důležitější než Silvergate, byla více jak desetinásobná. Ve stejný den, kdy Silvergate oznámila, že končí, Silicon Valley Bank oznámila, že z důvodu zvýšených výběrů depozit byla nucena prodat některé své cenné papíry s dlouhou dobou splatnosti, čímž si vygenerovala ztrátu. To se pokoušeli pokrýt vydáním nových akcií, překvapili investory a na základě těchto zpráv začal být prodej na akciovém trhu – a rozjel se bankovní run. Během jednoho dne pak vkladatelé vytáhli asi 40 miliard dolarů, což Silicon Valley Bank nemohla ustát. Pokoušeli se tak neúspěšně získat další likviditu, proto na ni kalifornský regulátor uvalil nucenou správu.

A vznikla panika.
Ano, tu je potřeba rázně zastavit, což se ale v případě Silicon Valley Bank nepovedlo. Vlastně to moc nechápu. Američtí bankovní regulátoři (v USA kombinace centrální banky Fed, FDIC a Úřad kontrolora měny – pozn. red) mluví už několik měsíců o tom, že je potřeba regulovat krypto a je to riziko pro banky. A pak si nechají prakticky během dvou dnů zbankrotovat největší banku, která poskytuje služby startupům.

U kryptoměnové Silvergate se nicméně ty problémy očekávaly. Mohl regulátor tedy vlastně vůbec něco dělat v případě Silicon Valley Bank? Byly tam nějaké indicie, že k tomu krachu může dojít?
Nějaké indicie o zdraví bankovního systému už byly. Je celkem veřejná informace, že spousta těch bank je v nezrealizovaném minusu. A jde celkově o miliardy dolarů. Takže bych čekal, že regulátor bude mít připravený nějaký plán, jak dodávat bankám rychle likviditu. Pokud totiž američtí klienti ztratí důvěru v banky, tak by se bankovní run mohl přelít na další banky.

Je ještě šance, že Silicon Valley Bank někdo koupí a zachrání? Protože to je věc, o kterou se teď bude správce snažit asi nejvíce.
Ano, asi by bylo nejlepší, kdyby k tomu došlo. Otázka je, jestli o to bude mít někdo zájem, jaké budou mít podmínky. Toto bylo časté řešení v minulé finanční krizi, kdy ty silnější ústavy kupovaly ty slabší, které se dostaly do problémů s likviditou. Takže uvidíme. Kalifornský regulátor FDIC zatím vytvořil vlastně novou banku, kam aktiva Silicon Valley Bank přesunul.

Nicméně ani v roce 2008 sanace bank nedokázala zabránit celkové krizi… Může tedy tento nástroj pomoci k tomu, aby se bankovní run nepřelil?
Chytřejší budeme v pondělí, kdy uvidíme, jak si budou vést ostatní bankovní ústavy. To si netroufám odhadovat, ale pokud se to stane, tak tu máme další bankovní krizi.

Zmínil jste, že je to podstatná banka pro mnohé startupy a venture kapitálový svět. Kdo jsou ti nejvýznamnější klienti? Je ohrožena jejich existence?
To si netroufám odhadovat. Ty nejvýznamnější klienti jsou velké venture kapitálové fondy. U nich bych ale doufal, že neměly veškeré vklady v jedné bance, v Silicon Valley Bank. Na druhou stranu nikdo asi nečekal, že tato banka přejde pod nucenou správu po dvou dnech bankovního runu. Je tedy vysoce pravděpodobné, že spousta startupů bude mít problém s financováním běžného chodu.

A vliv na to nejspíš má i fakt, že ty vklady byly pojištěné do 250 tisíc dolarů, což při objemech, s nimiž pracují velké VC fondy, jsou spíš minoritní prostředky.
Určitě, to pojištění do 250 tisíc dolarů nic neřeší. FDIC se teď snaží obnovit bankovní služby pro ty osoby, které mají ty vklady pojištěné, ale pro ty, kteří nemají, to bude složitější. Může to vyvolat i druhotnou vlnu insolvencí, protože když startupy se závazky nebudou mít přístup ke svému bankovnímu účtu, tak krachnou.

Do kleští se v tuto chvíli dostává i Fed, který se stará mimo jiné o výši úrokových sazeb. Musí si prakticky vybrat mezi tím, jestli bude banky zachraňovat tím, že by sazby držel, případně snižoval, nebo bojovat s inflací tím, že by zvyšoval. Co nám v tomto ohledu říká historie? Víme, jak Fed postupoval v podobných otázkách v minulosti? 
V září 2007 začal sazby snižovat, protože chtěl likviditu dostat zpět do oběhu. Uvidíme, jak na to zareaguje. Inflace je totiž také velký problém a v posledních týdnech naopak trh začal zaceňovat předpoklad, že se sazby zvednou o padesát bazických bodů. Stejný předpoklad se čeká u Evropské centrální banky. Když se tak ale stane, tak se dále budou odlévat prostředky z rizikového kapitálu. Protože proč by někdo investoval do startupů, když může sedět na bezrizikovém aktivu a brát pět procent ročně.