Co si zahrát mezi svátky. Český strategický skvost, ideální videohru pro manžele i paranoidní horor
Deskovky i videohry jsou zábava s rodinou, s přáteli i o samotě. A konec roku je k hravému relaxu jako stvořený. Co si zahrajeme v CzechCrunchi?
Co si zahrát mezi svátky? V CzechCrunchi jsme vybrali pár zajímavý adeptů digitálních i stolních
Vydejte se na pouť do světa Pána prstenů na stole v obývacím pokoji. Objevte kouzlo zapomenuté, ale neskutečně originální české strategie od tvůrců Dračího doupěte. Osedlejte jednorožce, kteří jsou nicméně extrémně labilní. Anebo prožijte zasněžený prosinec na antarktické stanici, kde řádí mimozemský tvor z hrůzostrašného filmu Věc. Vánoce jsou svátky klidu a odpočinku, tak proč si relax nezpříjemnit deskovou či digitální hrou?
Už jsme vám na CzechCrunchi pro vánoční čas doporučili zajímavé knihy od návodu pro práci s časem až po vynikající českou vesmírnou operu. Pak jsme přidali další tipy třeba na publikaci o mentálním i fyzickém pekle výcviku Navy SEALs. Také jsme se českých deskoherních firem zeptali na nejlepší stolní hry nejen pod stromeček. U herní zábavy zůstaneme i mezi svátky. Jen si doporučení bereme na starost sami. A přidáváme nejen deskové hry (ačkoliv se přiznáme, že nad českou Euthií z úvodní fotografie nakonec zvítězily jiné tituly), ale i ty počítačové. Protože kdo si hraje, nezlobí. A jak známo, kdo nezlobí, tomu Ježíšek přinese nejvíc dárků. Třeba další hry!
Michal Ptáček, spoluzakladatel CzechCrunche a nadšenec do her, doporučuje:
Pillars of Eternity
Tento titul sice není novinka a zároveň ani nepřekypuje zrovna vánoční atmosférou, ale kdy jindy se ponořit do rozsáhlé hry na hrdiny plné dialogů, která vám v případě snahy o svižné prolítnutí zabere i tak okolo čtyřiceti hodin? Na Pillars of Eternity mám nejraději to, že navazuje na kultovní tituly ze staré školy jako Baldur’s Gate nebo Planescape: Torment, a ještě je o něco vylepšuje.
Pillars rozhodně nejsou pro každého a jsem si jist, že pro běžné hráče bude stravitelnější například moderněji pojaté Divinity: Original Sin 2, čemuž ostatně napovídají i velké rozdíly v prodejních číslech. Pokud ale namísto vizuálních efektů preferujete spíše promyšlený temný příběh, obtížnost, která se s hráčem nemaže, a možnost ovlivňovat vývoj příběhu téměř každým dialogem nebo soubojem, budou se vám Pillars of Eternity líbit. A když je dohrajete s předstihem, můžete se následně vrhnout na pokračování.
Vojtěch Sedláček, milovník Tolkienova díla, doporučuje:
Pán prstenů: Putování po Středozemi
Velký box, detailně propracované figurky a složitý, ovšem ve své podstatě jednoduchý herní mechanismus, to je Putování po Středozemi. Ať už rádi hrajete s partou kamarádů, nebo jste poslední, kdo do toho ještě nepraštil, a máte tak pořád na hraní čas, připravte se. Tohle putování vás zabaví na dlouhé hodiny. Hra v sobě snoubí prvky deskovky a herní aplikace, která generuje vždy trochu jiný svět, jiné úkoly a také jiné protivníky. Skrze ně se prokousáváte a snažíte se objevit tajemství, která si pro vás Středozem přichystala. Nečekejte však žádné Člověče, nezlob se. Tady se nevrací do domečku, ale umírá v temných slujích s rezavým skřetím mečem zabořeným hluboko do břicha. A kdo čeká pomoc z Roklinky, ten se přepočítal.
Michal Mančař, jenž ochočuje opičáky v pleistocénu, doporučuje:
Original War
Kdyby tuhle hru vyrobil a vydal třeba Blizzard nebo Electronic Arts, dodneška se zmiňuje vedle videoherních velikánů. Jenže Original War je skrytý skvost a světem zapomenutý klenot z dílny domácího Altaru (a lidí, kteří představili Česku hry na hrdiny s Dračím doupětem). Každý voják, vědec nebo dělník má své jméno a schopnosti, v nichž se může zlepšovat. Na každém z nich záleží. Když pošlete mechaniky zkonstruovat vozidlo, rozhodujete se třeba mezi fosilním a solárním pohonem. Tu a tam si volíte, kterou příběhovou linkou se s hlavními hrdiny zrovna vydáte.
Je to v rámci žánru opravdu, ehm, originální – a především úžasně hratelné, takže subjektivní nedostatky v audiovizuální prezentaci prominete. Vše navíc spojuje poutavý příběh – včetně českého dabingu! –, kdy se studená válka mezi Spojenými státy a Sovětským svazem po objevení podivného artefaktu umožňujícího cestování časem rozhoří dva miliony let před naším letopočtem. Okamžitě si hru za pár eur kupte, nainstalujte a zahrajte. A pak vzlykejte nad tím, jak skvělý mohl být svět, kdyby stroj času skutečně existoval a Original War naplnila svůj propracovaný potenciál i globálně.
Tomáš Tománek, příznivce mrazivých rán, doporučuje:
Věc: Desková hra
Koledičky, perníčky, stromečky, dárečky. Cukrkandlově přeslazený vánoční čas může jednomu pěkně hnout žlučí. Třeba až tak, že by se raději přemístil na zavátou základnu v hlubině Antarktidy, kde se nocí plíží tajemná Věc, záhadně vypadávají generátory a mizí životně důležité zásoby. Prostě – pokud si chcete mezi svátky nebo třeba během silvestrovských oslav ulevit od přeslazených vánočních filmíků, zasedněte s přáteli k deskovce, která kopíruje děj slavného hororu Johna Carpentera z roku 1982. V roli členů výzkumné stanice se hráči kooperativně pokoušejí zastavit podivný mimozemský organismus, který umí ovládnout lidi i zvířata a dovedně se maskuje.
To, že začnete hrát jako člověk, ale ještě neznamená, že se v průběhu hry nemůžete nakazit a stát se rovněž Věcí. A pak nenápadně škodit. K vzájemné paranoie přispívá i herní kolo, které se příhodně jmenuje Obviňování. Hráči jednoduše ukazují prstem na toho, o kom si myslí, že je infikován emzáckým virem. A věřte, že falešných obvinění je v tomto honu na čarodějnice dost. Pro větší jistotu pak můžete podezřelému nasadit i krevní test. A kdyby vám přece jen přišlo, že vás tenhle deskoherní zážitek zatahuje příliš daleko od vyhřáté pohody Vánoc, připomeňte si aspoň původní Carpenterův snímek, tentokrát ale v nadmíru roztomilé (a kraťoučké) verzi s tučňákem Pingu.
Jiří Blatný, milovník psů, doporučuje:
Stray
Hru jsem koupil vlastně přítelkyni, protože si chtěla zahrát něco na konzoli, ale do virtuálního finále fotbalové Ligy mistrů se jí moc nechtělo. Postupně se z toho stal společný zážitek – ona hrála a já ji sledoval. Není to komplikovaná hra. Ovládáte zatoulanou kočku. Chodíte, skáčete, mňoukáte a škrábete drápy o koberce. Všechno to ale doplňuje skvělá atmosféra podzemního města plného robotů, které svítí všemi barvami neonového osvětlení a k tomu vám hraje povedený soundtrack. Prostě ideální možnost zpomalit, vypnout a pořádně si přes Vánoce odpočinout.
- Stray – Steam
Stray vás zavede do futuristického města plného robotů
Eliška Nová, milovnice všeho labilního, doporučuje:
Labilní jednorožci
Je to karetní hra, rozhodně si ale nepředstavujte žádné žolíky. Jsou tu totiž jednorožci, navíc labilní. Kdo chce vyhrát, musí vybudovat jednorožčí armádu. Každý jednorožec má nějakou funkci a každý je ohromně náramný. Je potřeba si postavit stáj, soupeř se ale snaží vám v tom zabránit. Což může, protože každý jednorožec má jiné schopnosti. To se může zdát jako problém, u Labilních jednorožců ale rozhodně nemusíte dlouze hledat v pravidlech. Milovat hru můžete například proto, že v ní najdete Nóbl narvala či Enormního jednorožce. Krvavý souboj pak můžete sehrávat třeba díky Stájovému dělostřelectvu. Pro koho by to bylo málo, může vybrat i přisprostlou edici. Najde v ní Siamská jednorožčata, Koně s dildem, Sadomasorožce nebo Jednorožce s brokovnicí. Zahrát si můžete ve dvou až osmi hráčích.
Tomáš Chlebek, sváteční uživatel myši či ovladače, který více her viděl, než hrál:
Observer: System Redux
Vánoce jsou sice typicky čas trávený s rodinou a blízkými, dovolím si ale jít opačným směrem, k videohře, která funguje nejlépe o samotě a potmě. Najít si takovou chvíli ale myslím bude stát za to. Kyberpunk z Polska, ale ve formě psychologického hororu? Silná atmosféra Blade Runnera, a to dokonce s hlasem Rutgera „jako slzy v dešti“ Hauera? To je Observer. Píše se rok 2084 a Polsko zachvátil digitální mor. Rozšířilo se užívání drog, různé úpravy těla a na každém kroku lidi sleduje megakorporace Chiron. Hlavním hrdinou je Daniel, zaměstnanec Chironu a elitní policista s povolením hackovat mysli, který se zasekne v uzavřeném obytném domě plném podivných existencí.
Jeho – a také hráčovým – úkolem je vyšetřovat vraždy pomocí různých metod i vlastních kybernetických schopností a hledat vodítka k porozumění, co se kolem děje. Mezi nejzajímavější prvky přitom patří možnost prozkoumat mysl a vzpomínky mrtvých lidí, které jsou většinou samozřejmě noční můrou. Celá hra, založená primárně na zkoumání prostředí, řešení hádanek a posouvání příběhu, je plná zajímavých detailů, ať už jde třeba o odkazy na George Orwella, nebo fakt, že k úplnému pochopení vždy něco chybí. Prakticky zde absentují souboje, konvenční monstra nebo lekací scény. Místo toho se postupně buduje napětí a hráč se noří hlouběji do zneklidňující atmosféry. Dokončit Observer trvá přibližně deset hodin, hra ve vaší mysli ale zůstane ještě dlouho po tom.
Filip Houska, fanoušek primitivních a zábavných her, doporučuje:
Co to čmáráš?
Pokud jste z populární deskovky Activity měli nejvíce v oblibě právě kreslení, Co to čmáráš? by vám doma chybět nemělo. Musíte v časovém limitu nakreslit předmět, který si vylosujete na kartičce – a ostatní hádají, co to je. Ovšem pozor, má to háček. Musíte totiž obrázek nakreslit tak, aby byl stoprocentně rozeznatelný od dalších, velmi podobných slov, která na kartičce máte. Například si vylosujete letadlo, stíhačku a tryskáč. Jak za třicet sekund nakreslíte právě jedno, aniž by si to hráči spletli? To je ta výzva, do níž musíte zapojit i kapku neotřelé fantazie. Samozřejmě se počítají i body, takže kompetitivnost je zaručena. Navíc hra stojí jen okolo pěti stovek, což se za tunu nekonečné zábavy vyplatí. Třešničkou na dortu je pak její minimalistická a hezky zpracovaná krabice, která může skvěle doplnit interiér vašeho obýváku.
Vojtěch Sedláček, redaktor žijící v harmonickém vztahu, doporučuje:
It Takes Two
Může se hraní stát lékem na manželskou krizi? Titul It Takes Two dokazuje, že ano. Příběh hry pojednává o manželském páru, z jehož vztahu se pod návalem hypoték, dětí, neumytého nádobí a dalších realit všedních dní zcela vytratila láska. Nejvíce trpí jejich dcera, která způsobí kouzlo, jež manžele zmenší a promění v hračky. Pokud těm dvěma již předtím vše přerůstalo přes hlavu, tak nyní je situace ještě horší. Jen díky vzájemné spolupráci se mohou dostat přes nejrůznější nástrahy domu a kouzlo zlomit. Mezitím se trhliny v jejich vztahu začnou zacelovat… A kdo ví, možná se scelí i něco ve vašem světě.
Diskuze (0)
NovinkaNačíst více