Co vám to tu leze za brouky? Česká umělá inteligence po světě už poznává květiny, teď se vrhla na hmyz

Projekt FlowerChecker si vystavěl svůj byznys omylem, ale ročně už pomáhá identifikovat na 30 milionů rostlin. Své služby nyní rozšiřuje.

Iva BrejlováIva Brejlová

flower-reg

Foto: FlowerChecker

Ondřej Veselý, spoluzakladatel FlowerCheckeru

Mají na svědomí umělou inteligenci, která umí velmi dobře poznávat kytky a dělá to po celém světě. Produkt startupu FlowerChecker používá už kolem 309 firem z 56 zemí a pravidelně se dostává zřejmě k milionu lidí. A teď se stejnou technologii rozhodli použít i pro poznávání hmyzu. Stačí vyfotit mobilem – a máte jasno.

Startup původně vznikl jako akademický projekt, který ani neměl ambice svůj projekt prodávat. Jeho umělá inteligence Plant.id si ale své místo zajistila. A tak společnost, která byznys vůbec nechtěla, se za loňský rok dostala na tržby 12 milionů korun. A vedle toho nedávno získala dvouapůlmilionový grant.

Zakladatelé Ondřej Veselý, Ondřej Vild a Jiří Řehák věří, že když už se daří, byla by škoda toho nevyužít. „Zmapovali jsme si, jak velký je vlastně trh s kytkami. Zjistili jsme, že je asi pětkrát takový, jako jsou naše tržby. To je hezké, že máme pětinu, ale je to malé. Ten zbytek mají Číňani a nemá smysl s nimi soutěžit,“ popisuje ředitel projektu Veselý.

Volba padla na to, na co mnozí pěstitelé beztak narážejí: tedy na hmyz. Potřebují vědět, jestli ten, který právě leze po jejich cenné zeleni, jí ubližuje, nebo pomáhá. Ale trh pro uplatnění aplikace je širší. „Velká skupina jsou lidé, kteří mají domek a zahradu a leze jim tam hmyz, brouci, pavouci. Když na něco doma narazí, chtějí vědět, jestli se to rozšíří, pomnoží, pokouše je to nebo jim to třeba sežere schody,“ říká.

Ondřej Veselý

Foto: FlowerChecker

Ondřej Veselý stojí za umělou inteligencí, která rozeznává květiny i hmyz

V posledních měsících pracovníci FlowerCheckeru mimo jiné brouzdali na sociálních sítích, aby zjistili, jak moc lidé poznávání všemožných bezobratlých řeší. „Sám jsem byl překvapený, jak hodně lidí nepozná třeba mola,“ říká Veselý.

Ví, jak na to

FlowerChecker se ve světě prosadil se svojí umělou inteligencí Plant.id. Když ji vyvíjeli, potřebovali pracovníci dost dat, a tak nabídli možnost určovat rostliny komukoliv, stačilo je vyfotit telefonem.

Zájem byl ale příliš velký a pracovníci tu nestihli zeleň ručně určovat. Bylo třeba poptávku trochu zarazit. Tedy v pohledu projektu zmenšit nápor dat, která potřeboval pro vývoj vlastní umělé inteligence, ale nestíhal je zpracovávat.

Přesto zájem neutichal. Z aplikace Plant.id se stal vydělávající projekt, který navíc po prvních letech, během nichž na byznys nekladl žádný důraz, začal výrazně růst. Zatímco v roce 2019 si firma sáhla na půl milionu v tržbách, o rok později na tři miliony. V roce 2021 na devět. A loni na zmíněných 12.

Česká umělá inteligence se schovává třeba u známého výrobce zahradní techniky, který potřebuje, aby jeho sekačka poznala, že nemá zkracovat porost na záhonu. Je i v senzorech pro domácí květiny, které umějí říct, kolik světla nebo tepla tato květina potřebuje.

FlowerChecker

Foto: FlowerChecker

Flowerchecker umí rozeznat rostliny z fotky z mobilu

Nebo v aplikaci na výměnu rostlin. Ale třeba taky v té, která pomáhá s chovem křečků. Tak, aby lidé zvládli trhat jen ty rostliny, které jim neublíží. Přesně za tyto služby firmy a výrobci jednotlivých aplikací platí, protože je zahrnují do svých produktů.

To umožňuje projektu poznávání rostlin v omezené míře nabízet lidem zadarmo. S hmyzem by to mělo být podobné. První firemní klienti by se podle očekávání měli přidat v létě. „Svým způsobem už se stojí virtuální fronta a jeden klient už rozpoznávání zkoušel,“ říká Veselý a hovoří o tom, že zájem mají firmy z oblasti zemědělství, které v ní vidí potenciál pro lepší ochranu plodin před škůdci.

Služba využívá hlubokých konvolučních neuronových sítích. Zatím je schopná určit podle fotky druh hmyzu s 48procentní přesností, bude se ale zlepšovat. Firma navíc pak naváže dalšími produkty: aktuálně připravuje identifikaci hub.

Jestli o ni bude takový zájem, zatím nedokáže říct. Ale pro společnost je lákavé novou službu spustit, protože přesně ví, jak na to. Aneb slovy Veselého: „Je mnohem jednodušší to prostě spustit, než si dělat průzkum“.

Drony proti invazivním kytkám

Jen byznysem se tady ale ani dál řídit nehodlají. Ukazuje to i další spolupráce Veselého, aplikace Tree Check, ve které se taky algoritmy programované pro Plant.id objevují. Ta využívá hravost k tomu, aby lidi přesvědčila, že je stejně tak zajímavé jako důležité starat se o stromy. S ní mobil rozezná strom, pochopí, jak je velký a košatý, odhadne plochu listí a přepočítá ji na počet klimatizací. Druhy je možné „sbírat“, vytvářet si herbář, dozvídat se o jejich životě.

„Stromy se mnohdy s velkou slávou vysadí. Ale pak se o ně nikdo nestará. Projekt má angažovat lidi, kteří u nich žijí, a pomoct jim,“ vysvětluje. Jen tato aplikace je ve více než 150 zemích a má přes 10 tisíc aktivních uživatelů.

FlowerChecker dlouhodobě spolupracuje s Agenturou ochrany přírody a krajiny a mapuje v tuzemsku biodiverzitu. Nebo s Mendelovou univerzitou a i s jejími znalostmi umí určovat nemoci rostlin. Experimentálně kooperuje s firmou Strom Praha na vývoji řešení v precizním zemědělství, které by využívalo identifikaci rostlin z dronových snímků. Tady věří, že podobně budou létající stroje schopné identifikovat i hmyzí škůdce.

S drony už tvůrci FlowerCheckeru začali určovat invazivní rostliny v chráněných krajinných oblastech nebo na pastvinách, které se v těchto místech rozšiřují na úkor původních druhů. Jednou i tohle ovšem bude spíš ta jednoduchá technologie, myslí si Veselý.

„Objevují se i futuristické projekty: stroj doslova přijde na místo, kde invazivní rostlina je, a fyzicky ji zlikviduje. Spolupracujeme na tom s Jihočeskou univerzitou, kde chodící drony vytvářejí, takže by likvidovaly poloautonomně. Uvidíme,“ říká.

Vysvětluje, že pokud stroje umí invazivní druhy tak dobře najít a zlikvidovat fyzicky, je to něco, k čemu by se zraky zemědělců měly upínat. „V zemědělství Evropy se čím dál víc využívají hnojiva a pesticidy. Rostliny už jsou vůči nim odolné, množství pesticidů se zvyšuje, ale je to neudržitelné. Jediná cesta je plení,“ myslí si.

Rubriku Startupy podporujíjt-retina