Crowdfunding Fingood letos profinancuje miliardu, více než za tři předchozí roky dohromady

Firmy mají výrazně ztížené možnosti financování a lidé hledají způsoby zhodnocení úspor, vysvětluje růst platformy šéf Vít Endler.

Peter BrejčákPeter Brejčák

vit4-min

Foto: Fingood

Vít Endler, ředitel platformy Fingood

Crowdfundingová platforma Fingood, která drobným investorům umožňuje podílet se ve skupinách na větších projektech, pokračuje v růstu. Během letošního roku zatím zprostředkovala investice za 734 milionů korun, což je meziročně o 138 procent více, a směřuje k překonání jedné miliardy. To by bylo více než za předchozí tři roky dohromady, platforma přitom v těchto dnes oslavuje čtvrté narozeniny.

Podle šéfa Fingoodu Víta Endlera za tím stojí fakt, že se potkává silná poptávka z obou stran. „České střední firmy mají letos výrazně ztížené možnosti financování, na druhé straně investoři hledají nové způsoby zhodnocení svých úspor,“ vysvětluje s tím, že k letošnímu boomu přispívá také současné nastavení úrokových sazeb ze strany České národní banky (ČNB), která tu základní zatím udržuje na úrovni sedmi procent. Průměrný výnos portfolia na platformě přitom letos dosahuje 11,77 procenta.

„Růst chceme i nadále, proto máme zažádáno u ČNB o evropskou crowdfundingovou licenci. To nám mimo jiné umožní nabízet českým klientům i investice mimo Českou republiku. Rádi bychom s tím po získání licence začali i v okolních zemích,“ nastiňuje plány Endler, který také dodává, že Fingood klade důraz na kvalitu úvěrového portfolia.

Výběrem platformy podle něj projde průměrně jedna firma ze čtyř a objem úvěrů po splatnosti delší než třicet dní se drží kolem jednoho procenta. Více než sedmdesát procent všech investic má přitom stoprocentní zajištění, zpravidla nemovitostí nebo kombinací s dalšími zajišťovacími prostředky.

V odvětvích jako například development ve stavebnictví financování prakticky zamrzlo.

Firmy si pro peníze přes crowdfunding chodí především proto, že se jim výrazně ztížily podmínky financování v bankách. Kromě vysokých úrokových sazeb banky někdy mívají i dodatečné požadavky na zajištění a celý proces bývá zdlouhavý. „V některých odvětvích, jako je například development ve stavebnictví, financování prakticky zamrzlo,“ říká Endler.

Developerské projekty tvoří největší část financovaných projektů na Fingoodu (67 procent), patnáct procent míří do segmentu průmyslových a výrobních firem. Mezi konkrétní příklady z poslední doby patří například výrobce batohů Bagind, firma stojící za známými hrnci Remoska, přeměna zchátralého obchodního centra Marica v Ostravě, jež se mění na byty, nebo Znojemský pivovar.

Od listopadu by všechny crowdfundingové platformy měly fungovat s licencí ČNB, která na ně bude dohlížet a za porušení pravidel udělovat pokuty, v krajních případech je i zakáže či jim pozastaví činnost. Fingood se o tuto licenci uchází, podle Endlera nová regulace nezpůsobí investorům ani společnostem poptávajícím financování žádné potíže. „Podle pravidel nutných k získání licence už fungujeme,“ říká.

Platforma nedávno například spustila nový ratingový systém firem, což má přispět také k větší transparentnosti a plnění požadavků nové regulace. Všechny nové investiční příležitosti hodnotí podle dvanácti předem daných kritérii. Osm z nich je shodných pro všechny klienty a další čtyři se liší podle toho, zda jde o firemní financování nebo developerský projekt. Jednotlivé nabídky pro investory jsou pak zařazovány do jedné z pěti rizikových tříd od nejlepší AAA po nejhůř hodnocené C.

CC Native

Partnerem článku je Fingood

Rubriku Investice podporujíjet-investment_logo_srgb

Jaký bude rok 2024? Zřejmě lepší než letos, jsou důvody k optimismu, věří ekonomka Helena Horská

O ekonomice a podnikání diskutovaly v CzechCrunch Podcastu Helena Horská z Raiffensenbank a majitelka USSPA Kateřina Kadlecová.

Luboš KrečLuboš Kreč

hordk

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Kateřina Kadlecová a Helena Horská

0Zobrazit komentáře

Z české ekonomiky moc dobrých zpráv poslední dobou nepřichází. Tak je dobré si aspoň nějaké vysnít – třeba o roku příštím. Ačkoli… možná není třeba snít, množí se signály, že právě rok 2024 by mohl přinést zvrat: inflace se vrátí ke dvěma procentům, ekonomika se vrátí k mírnému růstu, lidé se osmělí a znovu začnou utrácet. Že to zní dobře? Nejen to, že by tak příští rok mohl opravdu vypadat, se v CzechCrunch Podcastu shodly také známá ekonomka Helena Horská a podnikatelka Kateřina Kadlecová. Současně ale přesně pojmenovaly, co je třeba změnit, aby české hospodářství znovu stabilně a silně rostlo.

Ekonomika by v letošním roce podle propočtů ministerstva financí měla v lepším případě stagnovat, což znamená, že bude stejně velká jako před rokem. Česko tak potvrdí pozici evropského lůzra, protože jako poslední země EU jsme ještě stále nepřekonali hospodářské výkony z předcovidových let. Už v roce 2024 by ale mělo být konečně líp, statistici prognózují pro příští rok růst HDP o 2,3 procenta. Zároveň se podle České národní banky má inflace vrátit na úroveň dvou procent.

„Vidím také důvody k optimismu,“ řekla hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) Helena Horská. A Kateřina Kadlecová, majitelka východočeské rodinné firmy USSPA, která vyrábí domácí vířivky, jí doplnila: „Většina podnikatelů vám řekne, že letošek je na houby. Ale že příští rok by mělo být líp.“ Horská i Kadlecová, dvě přední dámy českého byznysu, byly hosty nejnovější epizody CzechCrunch Podcastu. Můžete si ho pustit na odkazu níže nebo na Spotify, Apple Podcastech, Google Podcastech a na YouTube.

Jedním z hlavních důvodů, proč se ekonomice moc nedaří, je podle Horské fakt, že lidé pořád oddalují útraty, přestože v bankách mají uložené rekordní objemy peněz: „Ze statistik víme, že podnikům klesají zakázky.“ Podle Kadlecové to má ale i pozitivní stránku, totiž že firmy se musí začít ohánět a nemohou jen spoléhat, že si je klienti najdou: „Odpadávají pak zaměstnanci, kteří se jen vezli.“

Se zaměstnaností pak podle obou dam souvisí i to, jak se bude ekonomice dařit dál – trh práce prý potřebuje nutně reformovat, protože je přehřátý a špatně funguje. „Máme sklerózu, zapomněli jsme, jak máme růst,“ nechala se slyšet Helena Horská s tím, že znaky zpomalování a zadrhávání tuzemské hospodářství jevilo už před pandemií.

„Trh práce je peklo,“ dodala Kadlecová. Zároveň ale naznačila, že se situace zlepšuje a začíná být aspoň nějaká nabídka: „Loni jsme obsazovali pozici byznys developera a přihlásilo se deset uchazečů, teď to bylo 130 zájemců.“

S tím souhlasila i Helena Horská, která už dříve na sociální síť X komentovala, že si všímá, jak čím dál více firem ohlašuje propouštění, což může znamenat, že ochlazující se ekonomika upustí trochu páry i z napjatého trhu práce – Česko má jednu z nejnižších nezaměstnaností v EU, což řadě podniků komplikuje život, protože nejsou schopné sehnat zaměstnance.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Horská zároveň připustila, že problémy spojené s rekordně nízkou nezaměstnaností a neflexibilním zákoníkem práce si uvědomuje i vláda Petra Fialy, jíž s kolegy z NERVu radí: „Něco se chystá.“ O tom, jak špatně funguje trh práce, v CzechCrunch Podcastu nedávno hovořili i Petros Michopulos s Pavlem Drobilem.

Na jaká všechna témata v našem podcastu s Helenou Horskou a Kateřinou Kadlecovou došlo?

  • Proč lidé šetří?
  • Jak bude vypadat rok 2024?
  • Co se děje na trhu práce?
  • Jak změnit vzdělávání?
  • Je nutná druhá ekonomická transformace?
  • Jak fungují rodinné firmy?

To vše a ještě mnoho dalšího se dozvíte v novém díle CzechCrunch Podcastu, který si můžete pustit ve vašich podcastových aplikacích včetně Spotify, Apple Podcastů, Google Podcastů a také na YouTube.