ČVUT v rámci Signal Festivalu ukazuje, jak nás vidí stroje. Na lidi tu reagují i robotičtí psi

Škola odhaluje část své robotické zoo, kterou už stihla vybudovat. Třeba i stroj ve tvaru pavouka. Roboti mají lidem ukázat, že jsou parťáci.

Iva BrejlováIva Brejlová

robopesEvent

Foto: Petr Neugebauer, FEL ČVUT

Robopsa Spota vybavili pro Signal Festival speciálními světelnými krovkami

0Zobrazit komentáře

V prostranství vnitrobloku ČVUT nechodí poprvé. Zdejší Fakulta elektrotechnická má už robotů slušnou řádku, vedle robotických psů se jménem Spot jsou to šestinozí „pavouci“, pásové, kolové i létající stroje. Během aktuálního Signal Festivalu se jich ukáže jen část, zato lidem dají nahlédnout do způsobu, jakým oni sami vnímají okolí. A protože Signal je festival světla, odborníci jim na těla připevnili krovky, které svými pohyby mohou návštěvníci rozsvěcet a měnit jim tak barvy.

Zatímco z reprobeden zní zvuk, který připomíná hodně hlasitý vítr, roboti na pódiích pochodují sem tam a ještě tím k jeho intenzitě přidávají vlastní dávku hluku. Působí, jako by zaujatě sledovali publikum. Nesledují, připisovat strojům emoce nebo přirovnávat jejich pohyb k tomu lidskému je jen potřeba lidí, kteří na ně hledí. A zvuk, který u toho návštěvníci poslouchají, je zpodobnění elektromagnetického pole kolem těchto zvířat, totiž strojů.

„Snímáme elektromagnetické vlnění robotů a převádíme jej do slyšitelného spektra,“ popisuje režisér instalace Vojtěch Leischner, doktorand katedry počítačové grafiky a interakce FEL ČVUT. K tomu kroku stačilo celkem málo – kytarová ladička. „Samotného mě překvapilo, jak bohatá zvuková krajina se v robotovi skrývá,“ dodává Leischner.

Jak robot vnímá okolí?

Trochu složitější pak bylo osadit roboty světelnými pásy, kterým tu říkají krovky. A zajistit, aby mohli sami reagovat na návštěvníky. Odborníci tak zdejší prostor rozdělili do několika sektorů, přičemž každý reprezentuje jednu barvu. Podle toho, jak se v nich lidé pohybují, se na krovkách robotů mění světelné spektrum.

Aby lidé věděli, kde se mají pohybovat, plátno za roboty sektory zdejšího vnitrobloku ukazuje. Je to zvláštní pohled, barevné sloupce na mapě vykreslené robotickým pohledem. Okolí z perspektivy robopsů nebo robopavouka. Cílem instalace také skutečně je přiblížit lidem svět robotů a jejich „vnímání“.

„Má několik linií. Jednak se lidi můžou podívat na zajímavé roboty a pohrát si. K tomu jsme chtěli přiblížit, jak vidí svět kolem sebe. Je tu prostorová mapa, kterou vytvářejí laserové dálkoměry. Lidé se můžou podívat jejich ‚očima‘ na sebe a na okolí. A taky chceme demonstrovat, že je dobře, když lidi s roboty vycházejí. Že nejsou žádná konkurence, ale parťáci, a že se s nimi dá hrát,“ odkazuje Jiří Zemánek z Katedry řídicí techniky FEL ČVUT na sci-fi filmy, které podle něj mohou někdy zbytečně vyvolávat strach z nových technologií.

robopes

Foto: Petr Neugebauer, FEL ČVUT

Robotická světelná výstava na ČVUT

„Člověk vnímá stroj svými smysly a zkouší, zda jeho jednání vyvolá nějakou odezvu. Tato přirozená lidská schopnost zkoumat vše nové pomocí experimentu vede k pochopení, přijetí a zahnání strachu z neznámého,“ představuje svůj pohled architekt Petr Vacek, který stojí za návrhem interaktivních pohybů. Právě on přišel s „orgány“ pro roboty, pro které se inspiroval v anatomii zvířat. „Připomínají pestrobarevné krovky brouků či motýlí křídla. Pomocí nich stroje odrážejí svoji vlastní interpretaci lidského pohybu ve své blízkosti,“ popisuje.

Proměnlivost krovek a přenos toho, co robot vidí, na plátno, se děje automaticky. Nejdřív bylo třeba dát dohromady řadu přístrojů a dat, zapojit je do jednoho fungujícího systému. Jde o elektromagnetické snímače, mikrokontroléry, bezdrátové moduly, řízení světel i lidarů (laserově měří vzdálenost – pozn. red.), počítačové vidění a samotné vyobrazení interakce mezi člověkem a počítačem.

Za roboty tu každý večer ale budou stát i lidé a bezdrátové ovladače. Nechodí tu tedy samostatně, i když to umí. Jenže pohybují se na poměrně vysokých pódiích a to by pro ně mohlo být nebezpečné. Už při zkouškách před festivalem na místním povrchu několikrát zakopli.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

K vidění tu jsou roboti, které FEL využívá pro výzkum i pro výuku. ČVUT má s nimi dlouhodobé záměry. Například drony otestovalo v pouštních podmínkách ve Spojených arabských emirátech a představilo mimo jiné možnosti, jak by speciální robot mohl pomoci během požáru. Různé druhy takových strojů používá během světových soutěží americké agentury ministerstva obrany DARPA Subterranean Challenge, kde se FEL pravidelně umísťuje na předních příčkách.

Na Signal Festivalu, jehož je CzechCrunch mediálním partnerem, to není jediné výrazné spojení technologií a světla. Výrazným počinem je site-specific dílo s názvem Prague Dreams, které vzniklo nikoliv díky štětci a pigmentu, ale z podrobných městských dat. Vytvořil ho jeden z nejvyhledávanějších digitálních umělců současnosti a zároveň průkopník v oblasti umělé inteligence Refik Anadol. Návštěvníci si dílo mohou prohlédnout v prostorách Centra architektury a městského plánování (CAMP) nejen během konání události od 13. do 16. října, ale také po jejím skončení až do 6. listopadu.

Každé všední ráno posíláme nejzásadnější zprávy dne.

Třicet let ThinkPadu. NASA ho vynesla do vesmíru, horolezec Jaroš jen o něco níž. Teď se ohýbá, ale rozhodně ne věkem

Lenovo ThinkPad slaví krásné kulatiny. Oblíbená značka laptopů za tu dobu zažila mnohem víc než kdejaký třicetiletý dobrodruh.

Michal MančařMichal Mančař

thinkpad-x1-30-let

Foto: Lenovo

Ke kulatinám značky ThinkPad si Lenovo připravilo výroční edici modelu X1

Oslavit třicítku znamená být na prahu toho nejlepšího věku. Platí to u lidí – a příběh populárních laptopů ThinkPad ukazuje, že se to dá vztáhnout i na technologie. Krásně kulaté výročí je ideální připomínkou úspěšných i kuriózních milníků známých přístrojů, ale i příležitostí k pohledu na jejich budoucí směřování pod značkou Lenovo.

Značku ThinkPad si dnes lidé neodmyslitelně spojují s technologickou společností Lenovo, ale k jejímu zrodu došlo v jiné významné firmě. Původním zakladatelem totiž byla společnost IBM, jejíž divizi osobních počítačů v roce 2005 čínský gigant koupil. Pod jejími křídly vzlétly k byznysovým výšinám a staly se pro mnohé zákazníky nejčastějším pracovním nástrojem – ale do výšin skutečně nadpozemských se vydaly dokonce už dřív.

Právě v říjnu před třiceti lety se světu představil první model ThinkPadu. Premiérová řada nesla označení 700, a byť svým designem nevybočovala z tehdejších norem, přesto v jednom ohledu byla na první pohled unikátní. S ThinkPadem totiž přišel trackpoint.

Ano, ta rudá kulička uprostřed tmavé klávesnice, která nahrazovala myš a vládla notebookům po dlouhé roky, než ji začala vytlačovat dnes známější plocha touchpadu. Ale podobně jako knihy ani notebooky nelze soudit jen podle obalu, respektive vzhledu.

ThinkPady si totiž za tři dekády vybudovaly pověst pracovních nástrojů pro profesionály. Nelákaly na extravagantní design. „Bez nadbytečných designových prvků je ThinkPad nepřítelem trendů, klišé a přelétavé módy nebo konkurenční emulace. Místo toho je to ztělesnění originální a autentické myšlenky,“ prohlásil David Hill, který vedl designové divize jak v IBM, tak v Lenovu. O tom, jaké myšlenky to jsou, podávají ThinkPady svědectví od svého prvopočátku.

Co totiž možná neodhalilo oko, to odhalilo spuštění a používání ThinkPadu 700. Pětadvacetimegahertzový procesor spolu se čtyřmi nebo osmi megabajty operační paměti poháněly všechno, co jste spustili ze 120megabajtového disku. A sledovali jste to na obrazovce (s 256 barvami!) s úhlopříčkou 10,4 palce a rozlišením 640 × 480 bodů. Úsměvné? Dnes snad, ale tehdy to bylo na přenosné zařízení naprosto bez nadsázky impozantní.

S ThinkPadem do vesmíru i do muzea

Dokonce tak impozantní, že si toho všimla NASA. Americký úřad pro věci kosmické zvolil jen rok po představení prvního ThinkPadu jeho následovnický model 750c jako pracovní nástroj posádky raketoplánu Endeavour. Nejprve při misi k opravě Hubbleova teleskopu, během které se na ThinkPadu mimo jiné testoval vliv kosmického záření na elektroniku, a následně pro desítky dalších letů.

A nezůstalo jen u amerických astronautů. ThinkPady se zalíbily i Roskosmosu, který rovnou desítku ThinkPadů 770 provozoval na ruské kosmické stanici Mir. Pozadu nezůstala ani Evropská vesmírná agentura a ThinkPady byly dlouho jedinými laptopy, které získaly certifikaci k provozu na Mezinárodní vesmírné stanici. Nicméně svou nadpozemskou popularitu si udržují i nadále. Zkuste se třeba na speciální stránce Google Earth podívat do pozorovacího modulu ISS

Ale z kosmu zpátky na Zemi – byť některé nápady v dekádě od uvedení prvního ThinkPadu byly někdy až nadpozemsky neobvyklé. Například ThinkPad 701C přišel s velkou klávesnicí, která se při otevření laptopu sama rozložila pro komfortnější psaní. Vyneslo mu to dokonce expozici v newyorském Muzeu moderního umění.

Jiné modely umožňovaly transformaci obrazovky na projektor. Další byly vybaveny modulárním slotem UltraBay, který umožňoval zasunutí modulu třeba se síťovou kartou nebo disketovou mechanikou. Vyvrcholením originality nicméně byl jistě 550BJ, laptop z roku 1993 s integrovanou tiskárnou značky Canon.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Méně originální, ale ve vývoji notebooků ve výsledku mnohem zásadnější pak byl rok 1997. ThinkPad 770 se tehdy stal prvním přístrojem s integrovanou DVD mechanikou. A ThinkPad 560 byl zase na svou dobu výjimečně přenosný, vážil totiž ani ne dva kilogramy a byl asi tři centimetry vysoký.

Úsměvy stranou, už o tři roky později se zjevila série X s ThinkPadem X20, jež ubrala milimetry a půl kila. A byť dnešní optikou to rozhodně nebyl ultrabook, jasně vytyčila směr, jímž se laptopy ubírají.

Pod Lenovem až na Mount Everest

To už se ale blížil rok 2005, se kterým ThinkPady přešly pod Lenovo. Těsně předtím se ale objevil T42, jenž přinesl integrovanou čtečku otisků prstů, a také X41 Tablet. Na první pohled klasický ThinkPad, jenže jeho displej jste mohli otočit, překlopit na klávesnici a proměnit tak zařízení, jak už název prozrazuje, na tablet. A podobně jako se proměňoval on, změnila majitele značka ThinkPad. Lenovo za ni zaplatilo 1,75 miliardy dolarů a stalo se ve své době třetím největším výrobcem počítačů za firmami Dell a HP.

Lenovo ve své éře navázalo na trend odlehčování. Kovové slitiny v roce 2008 nahradilo uhlíkovými vlákny, díky kterým se ThinkPad X300 dostal na hmotnost 1,3 kilogramu, se kterou by se neztratil ani v dnešní nabídce lehkých přístrojů. O čtyři roky později vyplul do světa dosud nejtenčí ThinkPad s přízviskem X1 Carbon. A právě ten se stal velkým tahounem značky až do dnešních dob a dožil se několika proměn a vylepšení. V současnosti je na trhu jeho už devátá generace.

Za svých třicet let úspěšné cesty si tak ThinkPady připsaly mnohé technologické vrcholy, ale dosahovaly i vrcholů horských. Už několikrát se dokonce podívaly na ten zcela nejvyšší – na Everest. Paradoxně až po pokoření hranice vesmíru se tak laptopy Lenovo dostaly i na nejvyšší možné místo na Zemi. A navíc pomohly zanechat ve sněhu velehor i českou stopu. O tu se postaral známý horolezec Radek Jaroš, který si odolný laptop ThinkPad X301 vzal na expedici na dva osmitisícové vrcholy Gašerbrum.

Výběr přístrojů pro extrémní podmínky nebyl náhodný. Pod vlajkou Lenova ThinkPady od roku 2007 splňují standard MIL-STD 810G známý třeba nadšencům do telefonů. Ten říká, že dané zařízení zvládá otřesy, pády, prach, vlhkost i extrémní teploty – třeba takové, jaké je čekají v horských podmínkách tisícovky metrů nad mořem. To je mimochodem filozofie, která navazuje na kosmické začátky značky.

Flexibilní třicátník

Zatímco jiná výbava vesmírných misí totiž procházela náročným vývojem a zkoušením, než bylo její použití schváleno, ThinkPady prakticky všechny požadavky samy o sobě splňovaly. Už první modely používané astronauty NASA měly oproti těm dostupným v obchodech minimum modifikací. Schválně, o kolika svých věcech můžete říct, že jsou stejné jako ty, které používají astronauti?

I proto v roce 2015 slavily ThinkPady sto milionů prodaných kusů. O dva roky později pak přicházely gratulace ke čtvrt století značky na trhu. Lenovo k tomu představilo i speciální narozeninový notebook. A na úspěchy navázalo v roce 2020 neobvyklou novinkou. Jako první výrobce představilo laptop se skládacím displejem.

Lenovo ThinkPad X1 Fold přinesl do počítačů fenomén, který jen chvíli před ním začaly objevovat mobilní telefony. Ohebnou obrazovku, která zařízení z režimu rovného tabletu jedním pohybem promění v notebook s virtuální klávesnicí. Anebo na knize podobný tvar pro snadné čtení. A to bez toho, aby se na ohybu obraz přerušoval nebo deformoval.

Byla to první flexibilní vlaštovka, na kterou zareagovaly svými vlastními pokusy další značky. Na rozdíl od kuriózního, ale i tak inovátorského laptopu z devadesátých let s vestavěnou tiskárnou, se skutečně zrodil nový trend. Třicátník jménem ThinkPad nestárne.

Partnerem článku je Lenovo. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.