CzechInvest podpořil už přes 270 startupů, na rozvoj dalších chystá největší projekt ve své historii

CzechInvest brzy spustí největší projekt za třicet let své existence. Na podporu startupů v něm dá přes 850 milionů korun.

Peter BrejčákPeter Brejčák

Agentura CzechInvest podporuje české startupy

Udělat z České republiky technologickou velmoc. Takový cíl má stanovený agentura CzechInvest, která se zaměřuje na podporu podnikatelů a investorů. Během třiceti let své existence do tuzemska přivedla investory z 57 zemí světa a dojednala investice za 1,15 bilionu korun. V rámci svých aktivit se zaměřuje také na startupy, kterých od roku 2016 podpořila více než 270 a vyslala je na 236 zahraničních misí.

„Boom startupů začal v Česku přibližně po roce 2010. CzechInvest na tuto vlnu naskočil a již od roku 2011 začal s akceleračními programy nejen v tuzemsku, ale také po celém světě. Startupy s námi mohly čerpat zkušenosti třeba u mentorů v Silicon Valley, New Yorku, Londýně, Singapuru a na veletrzích a světových oborových konferencích,“ popisuje pro CzechCrunch senior projektový manažer CzechInvestu Petr Kopeček s tím, že jedna koruna vložené podpory těchto programů vygenerovala 12,71 korun obratu.

Z celé škály podpořených startupů od roku 2016 agentura nedávno vybrala desítku nejzajímavějších, které se následně utkaly o vítězství v soutěži CzechInvest Startup Challenge 2022. V konkurenci u odborné poroty obstál projekt Dronetag, jenž vyvíjí řešení pro bezpečný a efektivní provoz dronů. Agentura jej podpořila v kosmickém inkubátoru ESA BIC Prague, v dalším programu pak firma absolvovala sedmiměsíční mentoring.

Na druhém místě stanul Threat Mark, který za použití pokročilé umělé inteligence analyzuje odchylky v online chování uživatelů a odhaluje podvodníky. Je považován za jednoho z globálních lídrů v oblasti detekce hrozeb a inteligentní autentifikace, jeho produkty jsou nasazovány do bank po celém světě a chrání internetové bankovnictví více než třiceti milionům uživatelů. V minulosti využil sedmiměsíční akcelerační program od CzechInvestu v Česku a také návazný dvoutýdenní program přímo v Silicon Valley.

michal-tresner-threatmark-regular

Foto: ThreatMark

Zakladatel ThreatMarku Michal Tresner

Třetí příčku si odnesl startup Sharry s mobilní aplikací, která zaměstnancům i návštěvám dává přístup do všech prostor i k prémiovým službám v nejlepších kancelářských budovách po celém světě. Díky CzechInvestu strávili jeho zakladatelé v roce 2019 tři měsíce na akceleračním programu v New Yorku, kde se jim následně podařilo získat zakázku pro ikonickou budovu One Vanderbilt, která je druhou nejvyšší kancelářskou budovou na Manhattanu. Jejich systém v současnosti využívá více než 100 tisíc lidí ve stovce budov v šesti státech a další desítky tisíc lidí jím projdou každý měsíc díky návštěvám.

Diváckou cenu v soutěži CzechInvest Startup Challenge získala aplikace pro zlepšování duševního zdraví Vos.Health. Startup spojuje trend využívání aplikací s umělou inteligencí a díky tomu dokáže uživatelům poradit, jak na sobě pracovat i jak poznat, co ovlivňuje jejich zdraví. Agentura mu historicky pomohla s rozvojem obchodní stránky produktu.

Akci CzechInvest Startup Challenge předcházela také konference Výzvy startupového a inovačního prostředí v Česku, kde řečníci a diskutující řešili témata, jimž tuzemsko musí čelit, aby dokázalo udržet krok s technologicky vyspělým světem. Vystoupili na ní například partner fondu Credo Ventures Ondřej Bartoš, zakladatel Czech Founders Vít Horký, Matěj Matolín z Impulse Ventures, Pavel Šíma z projektů Bound a Roivenue či proděkan FIT ČVUT Pavel Kordík. Konference proběhla pod záštitou Heleny Langšádlové, ministryně pro vědu, výzkum a inovace. Projekt je realizován agenturou CzechInvest v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

V současnosti CzechInvest nabízí podporu ve zmiňovaném kosmickém inkubátoru ESA BIC Czech Republic pro startupy, které využívají vesmírné technologie a hledají pro ně uplatnění v běžném životě. Mezi podpořené projekty patří například MARS Buildings, který přichází s nápadem, jak ušetřit náklady na bydlení a zaměřuje se na vývoj a stavbu obytných domů budoucnosti.

AdvaScope, další podpořená firma, využívá řešení původně navržené pro kosmické mise k detekci částic pro elektronové mikroskopy. Její zobrazovací technologie překonává všechny současné komerční možnosti a nabízí rozšířené metody mikroskopického výzkumu. Odhalit přehřívání městské zástavby pak dokáže prostřednictvím chytré aplikace a satelitních dat firma Ecoten urban comfort. Za pomoci mikroklimatické simulace umí nastavit nejúčinnější strategii města v budování odolnosti vůči klimatickým změnám.

„Vesmír je pro spoustu lidí stále velmi abstraktní pojem a málokdo ví, jak aktivní v tomto odvětví jsme. Od roku 2016 podporujeme díky Evropské kosmické agentuře a Ministerstvu dopravy kosmické startupy. Potenciál i investice do tohoto odvětví neustále rostou a výsledky některých space startupů jsou obdivuhodné,“ říká Tereza Kubicová, náměstkyně pro technologický rozvoj CzechInvestu.

850 milionů na podporu startupů

Momentálně je před spuštěním doposud největší projekt v historii agentury na podporu startupů s názvem Technologická inkubace. Zahrnuje poradenství, dotace i propojování startupů s již existujícími firmami a celkem představí sedm inkubačních programů v oblasti mobility, umělé inteligence, udržitelnosti, CERN technologií, vesmíru, kreativních a kulturních průmyslů, technologií zvyšujících kvalitu života a řešení uplatnitelných při krizích.

Celkový rozpočet projektu převyšuje 857 milionů korun, působnost bude mít ve všech krajích republiky včetně Prahy a podpora v maximální výši pět milionů korun je plánovaná pro 250 startupů.

„České startupy nás neustále překvapují obrovským potenciálem. Nejen proto pro ně chystáme na jejich další podporu největší projekt v historii CzechInvestu. Současná situace ve světě nám ukazuje, jak obrovský význam technologie a inovace mají. A že musíme tyto oblasti nadále podporovat a zaměřovat se na ně,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Očko, který je pověřený řízením agentury CzechInvest.

Partnerem článku je CzechInvest. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.

Bez papíru, v cloudu a šetrně vůči přírodě. V Cleverlance pomáhají s udržitelností díky technologiím

Důvodem, proč převést dokumenty do digitální podoby, není jen ekologie, ale také rychlost. Digitalizace jde s udržitelností ruku v ruce.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

cleverlance1

Foto: Cleverlance

Petr Štros, výkonný ředitel Cleverlance

Celý svět zažívá v posledních dekádách zásadní technologický rozmach. To, co bylo kdysi nepředstavitelné, se dnes řeší stisknutím jednoho tlačítka. Anebo možná ani to ne, protože stroje už dokáží do značné míry pracovat samy. Stále větší důraz se zároveň klade na ochranu životního prostředí, k níž může právě rozvoj technologií významným dílem přispět. Šetří se díky nim emise i zdroje. V srdci tohoto dění jsou také v technologické společnosti Cleverlance, kde k ochraně klimatu přispívají jak vlastními kroky, tak vývojem řešení pro své klienty.

„Využívání čistých digitálních technologií je jedním z klíčových faktorů pro udržitelnost životního prostředí,“ říká Petr Štros, šéf Cleverlance. Ve společnosti, která předloni utržila 1,4 miliardy korun a spadá do Aricoma Group miliardáře Karla Komárka, začali u sebe, respektive u vlastního byznysu. V rámci ekologického auditu byl pro působení Cleverlance pozitivní fakt, že jak v Praze, tak v Brně jeho týmy sídlí v moderních budovách, které splňují vyšší ekologické standardy. Uhlíkovou stopu se pak snaží snižovat i dalšími aktivitami.

Meziročně ji v Cleverlance srazili o třetinu a v následujících letech chtějí pokračovat snižováním o další polovinu. „Vycházeli jsme i z toho, co pracovnímu trhu přinesla pandemie – hlavně je to podpora home office a dojíždění do práce jen některé dny v týdnu. Citelný efekt má také elektromobilita, tedy postupné nahrazování firemních aut se spalovacími motory těmi elektrickými. A velkou tradici u nás má také dojíždění do práce na kole,“ popisuje Štros.

Jednotlivá opatření podle něj musí být uvěřitelná vůči zaměstnancům, aby se s nimi dokázali ztotožnit, a zároveň pragmatická, aby firmě skutečně pomáhala snižovat náklady a ve výsledku také uhlíkovou stopu. Platí to také pro takzvané offsetové programy, jež umožňují investovat do takových projektů, které ke snižování emisí přímo přispívají nebo investují do obnovitelných zdrojů.

cleverlance-transformace

Foto: Cleverlance

Česká společnost Cleverlance pomáhá firmám s udržitelností díky technologiím

„Jestli si totiž jako cíl dáte uhlíkovou neutralitu, tedy absolutně vůbec nezatěžovat životní prostředí svojí činností, žádnými opatřeními se jí dosáhnout reálně nedá,“ podotýká šéf Cleverlance.

Jde tedy o externí kompenzaci emisí, kdy firma například finančně podpoří výsadbu (a následnou péči) kusu lesa a stromy pak na vyčištění atmosféry pracují za ni. I tyto externí kompenzace emisí jsou napříč firmami stále vyhledávanější.

Šetřím čas i přírodu

Snižovat dopady klimatické změny mohou také jednotlivá řešení, která v Cleverlance vyvíjí pro své klienty. Mezi ně dlouhodobě patří největší firmy ze světa bankovnictví, pojišťovnictví, telekomunikací, průmyslu, logistiky, energetiky či automotive, které nové informační technologie nasazují ve velkém měřítku – a mají tedy potenciálně i velký dopad. Například o bezpapírových společnostech se mluví již delší dobu a postupně jich přibývá, ale potenciál redukce papírových dokumentů je stále obrovský.

„Celosvětově vidíme snahu podporovat dokumenty, které vzniknou a existují jenom ve své digitální podobě, v rámci Evropské unie se už před několika lety tato problematika ukotvila v nařízení eiDAS,“ říká Miloš Lacina z jednotky ECM v Cleverlance. Zmíněné nařízení dohlíží na elektronickou identifikaci a důvěryhodné služby pro elektronické transakce na vnitřním trhu Evropské unie. Jeho cílem je zajistit bezpečnost pro uživatele, například při elektronickém převodu finančních prostředků nebo při komunikaci s veřejnými službami, a také možnost prokázání vlastní totožnosti.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jen kvůli ekologii se však papíry neeliminují. Dalším důvodem, proč převést dokumenty a další záležitosti do digitální podoby, je rychlost. Každý dokument je totiž v každém okamžiku dostupný všem autorizovaným lidem, kteří s ním mohou rovnou pracovat, aniž by si jej museli složitě předávat či posílat. S tím pak souvisí výrazné snížení nákladů jak na logistiku, což je opět taktéž ekologický benefit, tak i správu archivů. Z toho může těžit i samotná firma ve svých procesech, protože digitální dokumenty se lépe vytěžují a se získanými daty se může dál pracovat.

Rychle rostoucí projekt BankID, na který v Česku spolu s bankami naskakuje stále více uživatelů a který slouží například ke vzdálené komunikaci s úřady díky ověření identity zákazníků, na první pohled nemá s životním prostředím příliš společného. Ale také v něm spatřují v Cleverlance velkou příležitost. I díky tomu, že se na jeho přípravě podíleli a pomáhají ho nasadit ve firmách i státních institucích. Bankovní identitu lze využívat v zásadě všude, kde je nutné podepsat nějakou smlouvu. Banka v danou chvíli ověří, že jde skutečně o daného uživatele, a podpis na smlouvě je pak nezpochybnitelný.

„Dá se říct, že i díky bankovní identitě se prakticky vše převádí na digitální komunikaci. Nemusím jet do banky, nemusím jet na úřad, nemusím startovat auto a spalovat benzín nebo naftu. Když si představíme, kolik ušetřených kilometrů ta čísla ověřených identit znamenají, je to skutečná změna,“ říká František Antropius, Senior Business Analyst v Cleverlance.

bankidemoji

Foto: ČBA/CzechCrunch

Bankovní identita je jedním z největších digitalizačních projektů v Česku

„V dnešním světě má každý z nás takové dvě velké hodnoty, které se snaží šetřit a neplýtvat jimi – svůj vlastní čas a čistý vzduch. Bankovní identita do tohoto rámce přesně zapadá. Je to efektivní způsob, který technologie umožňují. To se mi na tom osobně velmi líbí,“ dodává Antropius.

Velkým trendem, který vnímají také v Cleverlance a aktivně s ním svým klientům pomáhají, je přechod společností do cloudu. Moderní cloudová úložiště nenabízí pouze úschovu dat, ale také jednodušší škálování, přístup k novým službám či lepší dostupnost i zabezpečení. Zpočátku si přitom firmy stavěly vlastní servery a budovaly privátní cloudy, ale stále více se spoléhají na násobně robustnější řešení, kde získávají vše potřebné za měsíční poplatky. A navíc je v takovém případě podle Vojtěcha Kijenského viditelná i ekologická výhodnost.

„Přesun do cloudu je dnes bezpečný a zvládnutý. Pro spoustu firem to znamená i zbavit se dost velké odpovědnosti a práce,“ říká Kijenský, který v Cleverlance působí jako DevOps vývojář a architekt pro cloudové servery. Dodává, že firmy díky tomu často šetří za vlastní IT oddělení, protože správu, dostupnost i třeba zabezpečení za ně řeší někdo jiný. A do toho se pak přidává i zmíněný ekologický rozměr.

„Moderní datová centra jsou chlazená ekologicky. Staví se třeba za polárním kruhem, aby chlazení probíhalo přirozenou cestou. I v této oblasti dochází k velký změnám. Firmy se snaží investovat zpátky do planety a je to pro ně důležité téma,“ doplňuje.

Partnerem článku je společnost Cleverlance. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.