V Česku je stále tři čtvrtě milionu nezařazených účtů, na kterých leží peníze z kuponové privatizace. Podle odhadů může jít o deset miliard korun, ke kterým se lidé ani po třiceti letech nehlásí. Projekt Daniela Surmaře Zapomenuté miliardy nabízí jednoduchý způsob, jak se k nim dostat bez toho, aby musel potenciální vlastník akcií cokoliv dohledávat.

Během kuponové privatizace změnily majitele tisíce firem, přerozdělování obrovského majetku se před třiceti lety účastnily miliony Čechů a Slováků. I když většina z nich své investice uzavřela, v evidenci Centrálního depozitáře cenných papírů zůstávalo k letošnímu březnu 787 tisíc nezařazených účtů. Z toho 748 tisíc jsou účty fyzických tuzemských osob, zbytek jsou účty firem a zahraniční účty.

„Hodnotné akcie obsahuje jen menší část z nich, stále se ale jedná až o 200 tisíc majetkových účtů. Přibližně třetina z tohoto počtu je vedená na vlastníky, kteří už nežijí. I po jejich odečtení je ale řeč o skoro sto tisících lidech, kterým patří majetek, o němž nemají mnohdy ani tušení,“ popisuje Daniel Surmař, zakladatel projektu Zapomenuté miliardy, který stojí i za ekologickou značkou funkčního oblečení Growe.

Cílem Zapomenutých miliard je lidem pomoci zdánlivě ztracené akcie z kuponové privatizace najít a zpeněžit je. „Před rokem jsem narazil na internetu na články, které se věnovaly kuponové privatizaci, a mě v nich zarazilo, že stále někde ladem leží více než deset miliard korun v akciích, které patří až stovkám tisíců Čechů. A to i po těch třiceti letech od spuštění kuponové privatizace,“ popisuje mladý podnikatel, jak dostal svůj nápad.

Najdeme i prodáme, slibuje podnikatel

Většina zapomenutých účtů patří podle Surmaře vzhledem k uplynulé době dnešním seniorům. I za ně ale mohou jím nabízené online služby využít jejich děti a příbuzní. „S hledáním kuponové knížky si nikdo nemusí lámat hlavu. Celá naše služba je online a plně bezplatná až do chvíle, než případně objevíme hodnotné akcie,“ říká Surmař.

„Lidé se nemusí bát, že by od nás odešli se ztrátou,“ dodává zakladatel projektu s tím, že služba je určena i dědicům, kteří potřebují ověřit, zda se v rámci dědického řízení nezapomnělo na akcie původně vlastněné jejich již zesnulými příbuznými. Podle odhadů Surmaře a jeho kolegů, kteří si dělali podrobné analýzy, může na zapomenutých účtech ležet kolem deseti miliard korun.

Foto: Stock Convertor

Tým stojící za projektem Zapomenuté miliardy

Jak k této částce došli, popisuje Surmař následovně: „Jedná se o kombinaci různých dat. Centrální depozitář publikoval data o veřejně obchodovaných akciích na nezařazených majetkových účtech, to je zhruba polovina odhadované částky. Náš analytický tým z dostupných zdrojů dopočítal u těchto akcií nárokovatelnou dividendu, případně nárok na protiplnění za vytěsnění, to činí zhruba třicet procent částky. A dále jsme odhadli hodnotu firem, respektive akcií veřejně neobchodovaných firem.“

Jiří Kovařík, mluvčí Burzy cenných papírů Praha, pod níž Centrální depozitář cenných papírů spadá, se do odhadů, kolik může na účtech být peněz, pouštět nechce. „Bohužel to je velmi obtížné. Drtivou většinu tvoří akcie, které již nejsou veřejně obchodované, tudíž je jejich hodnota nulová nebo pouze teoretická,“ říká.

„Pochopitelně jsou ale i případy, kdy jsou na těchto účtech i doposud veřejně obchodované cenné papíry,“ dodává Kovařík. A současně doplňuje příznivý postoj pražské burzy k Surmařově iniciativě: „V podstatě vítáme každou aktivitu, která by ve svém důsledku vedla ke snížení počtu účtů v nezařazené evidenci.“

Daniel Surmař se svým projektem, spadajícím pod jeho fintechový startup Stock Convertor, láká potenciální zákazníky k řešení zapomenutých účtů i na to, že postupně dochází k promlčení některých nároků. „Dividendy se promlčují obvykle po čtyřech letech a nároky za vytěsnění, případně výtěžky z dražby po třech letech. U Unipetrolu se promlčí až jedna miliarda korun k 30. září letošního roku,“ tvrdí Surmař.

Dodnes se takto za posledních deset až patnáct let promlčely nároky za zhruba deset miliard korun. A kolem vytěsnění menšinových akcionářů běžela v Česku celá řada sporů. Jak napsal loni v lednu týdeník Euro, obvyklá praxe byla, že minoritní akcionáři napadali částku jim určenou k výplatě při vytěsnění u soudu, a obvykle se jim povedlo doplatek ve výši pětiny až čtvrtiny původní částky vysoudit.

Čas je do října

Zapomenuté miliardy slibují, že informace o tom, zda člověk nějaké akcie vlastní či má ještě nějaké nároky, zjistí na pár kliknutí. Stačí vyplnit jméno, adresu, mobilní telefon a rodné číslo. Poté mají experti podle podmínek dvacet dní na prověření, zda žadatel nějaký nezařazený účet má. Pokud ano, je třeba k výpisu z účtu doložit online ověřený občanský průkaz anebo přidat ověřený podpis.

Surmař a jeho kolegové vlastníkům nabízí nejen prověření toho, zda na účtech nějaký potenciální majetek mají, ale i jeho případné zpeněžení na burze. Nálezné za akcie a pohledávky mají lidé hradit až ve chvíli, kdy obdrží nabídku na odkup. Pokud se žádný hodnotný majetek nenajde, tak má být pro klienta celý proces bezplatný. V ostatních případech se stanovuje nálezné podle sazebníku a pro jednotlivé akcie se liší.

„Zpravidla se však pohybuje okolo deseti procent z jejich hodnoty. Garantováno je, že lidé nikdy nezaplatí více než patnáct procent z hodnoty nalezeného majetku,“ uvádí autoři projektu. Zapomenuté miliardy mají podle jejich plánu fungovat jen do října letošního roku. Důvod je podle Daniela Surmaře ten, že projekt se sám postupně vyčerpá a navíc zanikají některé nároky, ať už z vytěsnění, nebo z dividend.