Darovat na charitu zbývající uvařené jídlo je skoro nemožné. Stát se to proto nyní chystá změnit

vegan-bowl

Foto: Baví

Brzy by mohlo být možné věnovat potravinovým bankám i uvařené jídlo

Před pár lety stanovil stát pravidlo, že obchodní domy musí darovat jídlo, které by jinak skončilo v koši, potravinovým bankám. Nyní má přijít další pokrok, a sice změna pravidel tak, aby bylo možné darovat i přebývající uvařené jídlo. Ministerstvo zemědělství už chystá úpravu příslušné vyhlášky.

Problém s darováním přebývajícího uvařeného jídla je především v chlazení. A tak zatímco teplé jídlo darovat můžete, s tím chlazeným je to o poznání složitější. Zákon nyní vyžaduje, aby darované jídlo bylo zchlazené hned po výrobě. A to vlastně nedává smysl, pokud chcete darovat jídlo, které zbylo.

„Z ekonomického pohledu nemá zchlazení nebo zmrazení pokrmů hned po uvaření smysl pro případné dárce, kteří množství nevydaných porcí zjistí až s blížícím se koncem lhůty pro výdej jídla,“ vysvětlil pro CzechCrunch mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Právě to chce nyní ministerstvo změnit. „Vyhláška by měla darování pokrmů zjednodušit právě v tom, že by už nekladla podmínku, že ke zchlazení či zmrazení musí dojít bezprostředně po ukončení výroby pokrmu, ale obecně ve lhůtě stanovené pro výdej,“ vysvětluje Bílý.

Na tento problém dlouhodobě upozorňuje iniciativa Zachraň jídlo. „V Česku je darování uvařených porcí jídla, které zbydou na konci výdejní doby, velmi složité. Hygienické nároky jsou přísné a vlastně neexistuje žádný jednoduchý návod, jak na to. A jídelny pak jídlo raději vyhazují,“ uvedla Petra Čížková ze Zachraň jídlo.

Podle její kolegyně Denisy Rybářové sice darování hotového jídla možné je, problém je ale v tom, že mnozí neví, jak na to. „Chceme proto vytvořit příručku, ve které by byly tyto informace. Vydat ji plánujeme v průběhu března,“ říká Rybářová.

Jak složité je darovat neupotřebené jídlo, si iniciativa sama vyzkoušela na konci loňska, kdy ho z různých jídelen převážela charitě. Cílem bylo zjistit, kolik jídla v jídelnách zbývá, jak dlouho trvá převoz a výdej v charitě a jak nejlépe ho převážet, aby vydrželo teplé. Převoz se mimochodem podařil i díky spolupráci s dovážkovou službou Dáme jídlo.

Zchlazené jídlo museli vyhodit

Jak experiment dopadl? V Zachraň jídlo si předsevzali, že budou převážet maximálně patnáct porcí. Zjistili přitom, že kdyby chtěli, mohli rozvést víc. Převoz po Praze trval od pěti do dvaceti minut, přičemž nejlépe udržela teplotu jídla REkrabička, tedy znovupoužitelný obal, jehož tvůrci se umístili v našem žebříčku Udržitelný byznys roku ’21. Alternativou byla papírová povoskovaná krabička a plastový zatavovací boxík.

Iniciativa další den vyzkoušela ještě jednu metodu – jídla zchladit. První variantou bylo zchladit je už před samotným převozem, druhou až po přívozu do potravinové banky. Trvalo to okolo čtyřiceti minut. „Chtěli jsme získat data, abychom mohli o podobné výjimce vyjednávat. Prozatím jsme tak museli zkušební zchlazené porce zlikvidovat,“ popsala iniciativa.

V jiných evropských zemích je darování zbývající „hotovky” o poznání snazší už nyní. Příkladem může být Itálie, kde přebytky jídla (ať už z byznysových konferencí či výletních lodí) balí po jednotlivých porcích. Chlazená je pak dobrovolníci převážejí do potravinových bank, kde je přerozdělí potřebným. Podmínkou je, aby se jídlo zkonzumovalo do 24 hodin od jeho zabalení.

Jídlo z hotelů, restaurací nebo školních kantýn se daří převážet k potřebným také v Portugalsku. Jak Zachraň jídlo poukazuje, v zemi se zachránilo už šestnáct milionů porcí. To vše mělo i pozitivní dopad na životní prostředí, protože se předešlo vzniku oxidu uhličitého.

rekrabicka5

Foto: REkrabička

REkrabička může posloužit jako nádoba na přenášení, i jako nádobí, ze kterého lze pokrm konzumovat

Hlavním zdrojem plýtvání potravinami i nadále zůstávají domácnosti. Z celkového objemu vyhozených potravin na ně připadá 55 procent, odpad z veřejného stravování představuje dvanáct procent, ten z obchodů pak procent pět. „K zásadnímu snížení tak může přispět každý člověk tím, že bude nakupovat pouze takové množství potravin, které je schopen zkonzumovat,“ uvádí Bílý.

V restauracích jde podle něj zejména o nezkonzumované pokrmy nebo nastavené časové normy, po jak dlouhou dobu je možné vydávat připravená jídla v rychlých občerstveních, než se musí tak jako tak vyhodit. V tržní sítí jde hlavně o ty přebytky, které většinou nelze potravinové bance předat, protože se rychle kazí. Tedy v zásadě ovoce, zelenina či pečivo. Tři posledně zmíněné potraviny končí v koších obecně nejčastěji. Jednotlivci jich vyhodí až třicet procent. Hned za nimi jsou to mléčné výrobky a uvařená jídla, která se nestihnou zkonzumovat.

Co se týče konkrétních čísel, průměr potravinových ztrát v Evropské unii je okolo 170 kilogramů na osobu za rok. V Česku jsme na tom lépe – každý člověk vyhodí v průměru asi 80 kilogramů jídla. Lidé přitom podle průzkumu deklarují, že se snaží neplýtvat, realita je ale často úplně někde jinde.

V roce 2020 skončilo v potravinových bankách skončilo přes sedm tisíc tun jídla.

Ve speciálním projektu se na plýtvání v domácnostech zaměřila také brněnská Mendelova univerzita. Té vyšlo, že průměrný obyvatel Brna vyhodí ročně do popelnice 37,4 kilogramu potravin. Zajímavé je, že množství se mění podle typu zástavby, ve které lidé bydlí. Nejvíce plýtvají lidé na sídlišti, kde vyhodili 53,6 kilogramu na osobu za rok. Projekt Mendelovky si klade za cíl změnit návyky lidí tak, aby lidé plýtvali co nejméně.

Obecně se ale situace v Česku zlepšuje, s čímž pomohl právě zákon, který ukládá povinnost obchodním domům s větší prodejní plochou než 400 metrů dát neprodejné, ale stále bezpečné potraviny na charitu. Zákon byl schválený v roce 2018. A jak si vedly potravinové banky před tím? V roce 2012 získaly 93 tun potravin, o čtyři roky později už to bylo přes 1 200 tun. V roce 2017 dokonce více než 2 300 tun.

V roce 2018, kdy vznikla zmíněná povinnost, banky obdržely 4 127 tun potravin. Rekord padl v roce 2020, kdy v potravinových bankách skončilo přes sedm tisíc tun jídla. V zásadě jde o potraviny v deformovaných obalech, ty, které nemají na obale vše uvedeno, jak má být, nebo potraviny, kterým končí expirační lhůta.

V Gastru

Eliška Nová

Obdivovatelka měst i přírody. Obojímu se věnuje i ve svých článcích jako redaktorka CzechCrunche.

Obdivovatelka měst i přírody. Obojímu se věnuje i ve svých článcích jako redaktorka CzechCrunche.