Databáze jako žádná jiná. Blockchain nejde zmanipulovat, jednou na něm pojede třeba katastr

Debata o kryptu se často zužuje na bitcoin a finanční spekulace s ním nebo dalšími virtuálními měnami. Blockchain toho umí ale mnohem víc.

Technologie blockchainu pohání nejen kryptoměny

Bájná postava (či skupina lidí) se jménem Satoshi Nakamoto ve své práci z roku 2008, která stála za vznikem bitcoinu, psala o technologii „block and chain“. V průběhu let se z toho stal blockchain. Slovní uspořádání se sice mírně změnilo, podstata nikoli – jde o databázi, do které se zapisují informace o transakcích spojených s kryptoměnou. Díky kryptografii a mechanismu vzájemné kontroly účastníků celého systému jde o mimořádně bezpečnou databázi, v níž nejde provádět zpětně úpravy ani mazat.

Zkuste si to představit. Data z tachometru vašeho auta se při každé návštěvě servisu automaticky uloží na internet, kde zůstanou navěky. Že už to tak je? Ne tak docela a určitě ne navěky – pokud se někam uloží, tak maximálně na server automobilky, v případě stanic STK do databáze ministerstva dopravy. Jenže co když budou zálohovaná všude a nepůjde je smazat ani upravit? Přesně to umožňuje blockchain, decentralizovaná síť, které jsme věnovali podstatnou část našeho speciálu Průvodce světem krypta.

„Reálně se na tom už pracuje, takový systém vzniká. Je to jen malá ukázka toho, jak půjde blockchain, který většina lidí zná ze světa kryptoměn, využít i jinde,“ vysvětluje Jiří Kobelka. Sedí přitom na gauči a za ním jsou oknem z velké výšky vidět pláže a hotely floridského Miami, kam se před pár měsíci přestěhoval. V Mekce kryptobyznysu žije nejen v oblacích (bydlí ve vysokém apartmánovém domě), ale také v budoucnosti – jeho společnost Tatum.io pomáhá klientům vyvíjet blockchainové aplikace, které spatří světlo světa až za několik let.

kob

Foto: Tatum.io

Jiří Kobelka, spoluzakladatel a šéf Tatum.io

„Dá se říct, že to, co vidím kolem sebe, co už dnes funguje, mě tolik nezajímá. Sleduji spíš to, co má teprve přijít. Kryptosvět je neuvěřitelně rychlý a dynamický, pár měsíců v něm jsou roky v reálném světě,“ říká programátor. A dává další příklad. Portál OpenSea, na kterém se obchoduje s digitálními uměleckými výtvory, má tržní valuaci 13 miliard dolarů a je braný jako globální vstupní brána do světa NFT.

Jenže tam plánují vstoupit showbyznysoví obři, kteří mají už dnes stovky milionů klientů a jen čekají na to, kdy dostanou do ruky dostatečně pružnou a přívětivou službu, aby také mohli ve velkém začít prodávat digitálně podepsané a nezaměnitelné kartičky nebo obrázky. „Filmová studia, výrobci hraček a online televize… Ti všichni se na to chystají. Vidím to, protože někteří jsou našimi zákazníky, řešíme to s nimi. Oni opravdu chtějí, aby si lidé od nich kupovali třeba superhrdinská NFT,“ rozpřahuje rukama Kobelka. Technologie blockchainu je pro to klíčová.

Jak to funguje

Co to vlastně blockchain je? Jeho historie sahá do roku 1991, kdy vědci Stuart Haber a Scott Stornetta publikovali svou práci o systému digitálního ověřování informací tak, aby je nešlo zpětně měnit a mazat. Použili kryptografii a princip datových bloků, které nesou určitou informaci a zároveň na sebe vzájemně navazují a jsou spolu propojené pomocí unikátních softwarových klíčů. To znemožňuje do nich zasahovat a výsledkem je řetězec (anglicky chain) bloků – proto blockchain.

Satoshi Nakamoto, tvůrce bitcoinu, na dílo Stornetty, Habera a dalších navázal a z blockchainu vytvořil základní databázi, kam se zapisují jednotlivé transakce a změny spojené s bitcoiny. Klíčovým parametrem, který zajišťuje bezpečnost a důvěryhodnost systému, je jeho decentralizace. Neexistuje žádná ústřední autorita, která by určovala pravidla nebo dávala digitální razítka na jednotlivé operace, to se děje s pomocí konsensu sítě těžařů.

Historie blockchainu sahá do roku 1991, kdy vědci Stuart Haber a Scott Stornetta publikovali práci o systému digitálního ověřování informací tak, aby je nešlo zpětně měnit a mazat.

Těžaři či mineři jsou vlastně počítače, které řeší složité matematické úlohy a jejich odměnou jsou vydělané, respektive vytěžené kryptoměny. Stroje potřebují na svůj chod velké množství elektřiny, čímž je zajištěno, že bitcoin nebo ethereum nerostou z ničeho. Spálená energie je jakousi vstupní investicí a počátečním podkladovým aktivem při vzniku kryptoměny. Pro těžaře není ovšem odměnou jen to, že řeší příklady a za to dostávají virtuální mince či jejich části.

Jejich druhou rolí je právě potvrzování transakcí, za které také dostávají odměnu – lze si to představit jako jednu gigantickou, globální internetovou dražbu. Když někdo zadá ve své kryptopeněžence příkaz, že z jeho účtu (identifikace je čistě podle unikátního čísla, nikoli jména) má na jiný účet odejít tolik a tolik bitcoinů, validátorům přijde požadavek, a kdo jej první přijme, prověří jeho správnost a oprávněnost. V podstatě projede všechny relevantní záznamy v blockchainu, že skutečně platí, že na peněžence toho a toho čísla je tolik a tolik mincí a že je lze poslat tam a tam.

Blockchain je vlastně digitální datový řetězec

Proces samozřejmě probíhá na úrovni výpočetních algoritmů a systémů, nejsou to žádní lidé, kteří by projížděli tabulky. Jakmile těžící počítač transakci potvrdí, dá vědět ostatním, že je vše v pořádku, ti to překontrolují, a pokud to schválí nadpoloviční většina, bitcoin může odejít. Celá akce zabere maximálně pár minut. Jelikož takových požadavků ale chodí ohromné množství, je potřeba velký počítačový výkon.

Zároveň se těžaři vzájemně drží svým způsobem v šachu, protože soutěží o jednotlivé kontrakty, kontrolují se navzájem a licitují o ceně. I proto je skoro nemožné v blockchainu něco zmanipulovat, byla by k tomu potřeba dohoda nadpoloviční většiny uzlů, tedy těžařů, což je v podstatě vyloučené.

Systém je velmi transparentní, je dohledatelné, odkud, kdy a kam co putovalo. Zároveň ale není automaticky rozpoznatelné, kdo se za jakým číslem skrývá. To už je na libovůli toho či onoho uživatele, jestli se přihlásí k informaci, že je například majitelem určité peněženky.

Banky v pozoru

Blockchainů jsou tisíce a liší se od sebe mnoha většími či menšími detaily. Zatímco ten bitcoinový je velmi robustní, ale zároveň relativně nepružný a je nastavený primárně k zapisování transakcí spojených s bitcoinem a jeho frakcemi, ethereum a jeho mladší kopie typu solana nebo terra fungují mnohem víc jako obří počítač, v němž se dají programovat různé aplikace a projekty, které nemusí s kryptoměnami mít moc společného – a tady vstupují do hry právě třeba záznamy o stavu tachometru, digitální katastr nemovitostí či tolik populární NFT.

Těm, kteří chtějí do rozjetého, hodně rychlého, ale také nepřehledného blockchainového vlaku naskočit, s nástupem pomáhá právě české Tatum.io. Přestože Jiří Kobelka říká, že blockchain je „v podstatě docela tupá databáze, ze které se dá číst a do které se dá psát, ovšem neuvěřitelně chytře vymyšlená“, sehnat blockchainové programátory je pro většinu podniků, které o vstupu do kryptotechnologií uvažují, složité.

Tatum.io proto programátorům nabízí, že si mohou aplikaci, kterou na blockchainu chtějí spustit, „napsat“ ve frameworku, tedy v rozhraní, které ji pak samo přeloží do blockchainové databázové řeči. V nabídce má původně brněnská firma přes 40 hlavních blockchainů a program, který původně vznikne například pro bitcoin, lze s její pomocí snadno překlopit do etherea či propojit více blockchainových protokolů dohromady.

Principem blockchainu je decentralizace

O tom, jak velký zájem o blockchain je, dobře dokumentuje počet registrací nových projektů u Tatum: „Denně nám na platformě přibývá sto až tři sta projektů. Běží jich nad námi na padesát tisíc. Blockchain je budoucnost. Kryptoměny jsou jen malá část tohoto příběhu, ale patří k němu. V Evropě a v Česku zvlášť to někdy vypadá, jako bychom ještě váhali, zda to není celé nějaký podvod. Ale to je strašný omyl. V Americe či v Asii v tom už mají všichni jasno včetně velkých bank,“ dodává brzy čtyřicetiletý Kobelka, který dlouhé roky působil jako vývojář bankovních systémů, než v roce 2018 začal se spoluzakladatelem Samuelem Šramkem budovat Tatum.

Jeho slova potvrzuje například nedávná zpráva listu Financial Times. Ten napsal, že v Miami se potkal šéf mocné investiční banky Goldman Sachs David Salomon, aby prodiskutoval spolupráci s kryptoburzou FTX a jejím zakladatelem Samem Bankman-Friedem. Bavili se nejen o zvažovaném vstupu FTX, jehož tržní valuace se počítá v desítkách miliard dolarů, na newyorskou burzu, ale také o užším byznysovém propojení či o spolupráci při jednání s regulátory nejen v USA. To vše v době, kdy si v Česku z karty u klasické banky většinou ani nepošlete peníze na Coinbase (kryptoburzu, s jejímiž akciemi se už obchoduje) a kdy většina zdejších bankovních předáků o kryptu hovoří jako o něčem, čeho je třeba se bát a držet od toho ruce dál.

Jak poznamenává Jiří Kobelka, finanční svět – jehož vzmáhající se blockchainové alternativě se říká DeFi – není zdaleka jediná oblast, která má šanci projít dalekosáhlou změnou. Srovnatelným otřesem by mohly projít také různé veřejné služby a tachometry jsou toho jen malou ukázkou. Proč by například měly katastry nemovitostí udržovat rozsáhlé archivy a servery s mnoha dokumenty, když v blockchainu lze tytéž záznamy uchovávat, navíc bez obavy, že je kdokoli upraví či vymaže?

Německý startup Spherity zase nabízí řešení z oblasti práce s osobními daty. Spravovat dnes citlivé údaje o zákaznících, jako jsou jejich fotky, čísla průkazů či data narození, je rizikové a za pochybení hrozí velké pokuty. Navíc čím dál víc lidem vadí, co o nich technologické společnosti vědí a jak s daty nakládají. Zároveň to ovšem vyžaduje při registraci víc a víc služeb, mimo jiné kvůli regulacím. Německá firma ale vyvíjí technologii, která sice uživatele prověří, zkontroluje mu občanku, verifikuje údaje… ale pak je všechny zahodí a vydá pouze do blockchainu zanesený kód, že paní XY je opravdu paní XY.

Blockchain je postaven na kryptografii a principu datových bloků

Bude tedy jednou blockchain všude? Podle Jiřího Kobelky ne, protože by to zase kladlo velké nároky na kapacitu celosvětové sítě. Navíc příliš mnoho zápisů a žádostí o potvrzování znamená růst cen poplatků za jejich zpracování. To je ostatně jeden z problémů etherea, na kterém kvůli tomu, jak se zvedl provoz na jeho síti s nástupem fenoménu NFT a vůbec zájmu o investice a spekulace s kryptoměnami, narostly ceny poplatků do desítek, někdy dokonce stovek dolarů.

„Sice přichází nové blockchainy a říkají, že jsou levnější než ethereum, jenže to je dané tím, že je nikdo nepoužívá. Budeme se muset víc dívat, co musíme do blockchainu ukládat a co ne. Ne na vše se hodí blockchain, na něco zůstanou SQL databáze, na něco jiné systémy. I nadále bude nutná optimalizace a hledání co nejefektivnějšího systému,“ říká Jiří Kobelka a dodává: „Za mě jsou rozhodně adepty na přechod do blockchainu různé obchodní rejstříky, katastry nemovitostí a veřejné databáze. Výrazně by to zrychlilo jejich fungování, vše by bylo transparentní a dohledatelné. To je samozřejmě zároveň rozměr, který někomu může vadit, ale to už je na jinou debatu.“

Luboš Kreč

Baví mě technologie, byznys, společenské dění, startupy, knížky, auta... prostě novinář. Zformovaly mě Hospodářské noviny, prošel jsem i Forbesem.

Baví mě technologie, byznys, společenské dění, startupy, knížky, auta... prostě novinář. Zformovaly mě Hospodářské noviny, prošel jsem i Forbesem.