Děda ji v dětství sexuálně zneužil. Teď mluví o zneužití svého příběhu, který o tom sepsala

Umělkyně Toy Box v roce 2019 zveřejnila příběh, jenž jí ovlivnil život. Román jiné autorky jí kruté vzpomínky oživil. A přinesl otázky po inspiraci.

Česká ilustrátorka, komiksová autorka a malířka Toy Box

0Zobrazit komentáře

Českou umělkyni, která v profesních kruzích vystupuje pod pseudonymem Toy Box, na veřejnosti bez masky prakticky neuvidíte. Skrývá za ni prý své pocity, které se propisují mimo jiné do její tvorby. Ať už do ilustrací, vlastních komiksů, maleb, nebo děl, která lze spatřit také v ulicích. V posledních týdnech se ale její jméno skloňuje zejména v souvislosti s problematikou sexuálního zneužívání, kterým si prošla v dětství.

„Kdyby se to, co se stalo teď, stalo v momentě, co jsem o tom poprvé napsala, dopadla bych nesrovnatelně hůř. Myslím, že bych skončila hospitalizovaná někde na psychiatrii,“ říká Toy Box v rozhovoru s Čestmírem Strakatým. Hned na úvod se totiž řeší mediální kauza, která se rozjela právě na základě příběhu, jenž Toy Box publikovala v roce 2019 pro server A2larm, kde se rozepsala o tom, jak byla v dětství sexuálně zneužívána prarodičem.

„Napsat ten článek pro mě bylo tehdy extrémně těžké,“ pokračuje Toy Box a odkazuje na velice upřímné pasáže, se kterými tehdy poprvé, po desítkách let, šla ven. „Udělala jsem to hlavně proto, že jsem se chtěla zastat lidí, kteří si tím také prošli a kteří o tom třeba také veřejně napsali, ale lidé jim přesně říkají, proč s tím přišli tak pozdě, proč si nemohli vzpomenout dříve… Cítila jsem, že do té míry, do které jsem schopna o tom mluvit, se jich dokážu zastat.“

Nedávno se ale na trhu objevila knížka Les v domě od Aleny Mornštajnové, která se v dějových rysech podobá příběhu, jímž si na vlastní kůži prošla Toy Box. Podle české umělkyně, kterou na knihu upozornila literární kritička Eva Klíčová, je dokonce podoba taková, že si myslí, že se autorka románu inspirovala právě jejími traumatickými okamžiky.

„To, že se ten příběh, který je odvozený od mého příběhu, zase řeší, vám znovu připomene momenty, jak s vámi bylo nakládáno bez vašeho souhlasu. Opět bez souhlasu,“ říká. Proti čemu se Toy Box ohrazuje, má být skutečnost, že s ní o tom Mornštajnová nijak nediskutovala.

Úspěšná spisovatelka ovšem i na sociálních sítích uvedla, že se jejím příběhem neinspirovala. Do celé debaty se začátkem května přidal Miroslav Balaštík, šéfredaktor nakladatelství Host, které Les v domě vydalo – podle jeho vyjádření v obou příbězích podobnost není, s čímž ale Toy Box nesouhlasí, protože tam vidí několik klíčových souvislostí.

„Tomu, že se neinspirovala, moc nevěřím, protože je tam hodně specifických podobností (od rámce postavy přes popis dvougeneračního domku až po panenku, která se stane imaginární kamarádkou dívky – pozn. red.). Další věcí je její veřejná komunikace – a také komunikace nakladatelství. Ta mě přesvědčila o tom, že tam asi nějaký problém bude,“ říká Toy Box v podcastu.

V debatách, které se na toto téma rozhořely, se řešilo mimo jiné to, že pokud je příběh veřejně publikovaný, autor musí očekávat, že pro někoho bude sloužit jako inspirace. Toy Box s tím souhlasí, uvádí ale, že vždy záleží na způsobu, jakým se to udělá.

Tím, že podle ní Mornštajnová inspiraci nepřiznala, způsobila tento rozruch – tady se však znovu naráží na tvrzení Mornštajnové, že jí její příběh jako námět neposloužil. „Tušila jsem ale, že jakmile na toto téma zareaguji, něco se strhne,“ doplňuje Toy Box.

Co umělkyni a autorce komiksů pomohlo k tomu, aby se s traumatickými zážitky alespoň zčásti vypořádala? Jak pohlíží na terapie? A díky čemu teď žije spokojený život? Nejen o tom je řeč v novém podcastu Čestmíra Strakatého, který je možné si přehrát výše.

Diskuze (0)

Novinka

Anonym