Hmyzí domeček, ještěrkoviště, parková úprava, dešťová voda využívaná na splachování, nabíječky pro elektromobily, zelené fasády, solární elektrárny na střechách, restaurace… V plánech pro novou rezidenční čtvrť by takové informace nepřekvapily, ale u logistického areálu? Vlastně už ani tam. Kousek za Prahou u obce Úžice staví největší český developer logisticko-průmyslových hal CTP nejzelenější projekt svého druhu.

V areálu zvaném CTPark Prague North, který má odpovídat nejpřísnějším parametrům mezinárodní ekologické certifikace BREEAM, už je jedna hala hotová, další bude k dispozici příští rok a postupně by se měl celý komplex skládat z více než pěti objektů.

„Dnes už ani logistické haly jinak dělat nelze, zákazníci to vyžadují. Nejen aby byly energeticky úsporné a celkově udržitelné v duchu ESG, ale také aby měly pokud možno hezké okolí, aby tam byly služby pro zaměstnance, aby se tam lidé cítili dobře. Je to podobné jako u kancelářských budov, kde nájemci také chtějí, aby se tam všichni cítili fajn,“ vysvětluje obchodní ředitel CTP v Česku Jakub Kodr.

Skupinu CTP založil v roce 1998 původem nizozemský podnikatel Remon Vos a vybudoval z ní jednoho z největších vlastníků a developerů logistických hal v Evropě, společnost má v portfoliu přes 10 milionů metrů čtverečních prostor a působí v celém regionu střední a východní Evropy, ale čím dál víc i na Západě včetně Vosova rodného Nizozemska. Česko i nadále ale představuje hlavní část holdingu, jde téměř o 40 procent byznysu CTP.

Obchodní strategie CTP klade důraz na udržitelnost, takže firma například udává, že už je dnes provozně uhlíkově neutrální, zároveň všechny její objekty – jen v Česku má 57 průmyslových parků a ovládá 28 procent trhu – mají certifikaci podle zmíněné mezinárodní ekologické metodiky BREEAM.

V roce 2021 uvedla skupina akcie na amsterodamskou burzu a v rámci takzvaného duálního listingu jsou k dispozici i v Praze. Za letošní rok zatím přidaly v eurech bezmála sedm procent, od vstupu na burzovní parket jsou ale kvůli celkovému poklesu na trzích v minusu 14 procent. Jedna akcie CTP se obchoduje na úrovni 12 eur.

„Za rok 2022 jsme naše české portfolio rozšířili o 300 tisíc metrů čtverečních. Jinak výnosy z nájmů nám stouply o 13 procent na 5,7 miliardy korun,“ říká obchodní ředitel Kodr s tím, že celá skupina na všech svých trzích loni utržila od klientů 452 milionů eur, tedy zhruba 11 miliard korun, což je růst dokonce o 38 procent. Zisk celé skupiny za rok 2022 pak přesáhl 265 milionů eur.

Obchodní ředitel CTP v Česku Jakub Kodr

A jelikož Remon Vos své skupině vytknul za cíl, aby do roku 2030 své portfolio zdvojnásobila, tedy aby v celé Evropě měla k dispozici aspoň 20 milionů metrů čtverečních, počítá Kodr, že tempo přidávání nových hal bude muset možná dokonce zrychlit. „Je to ambiciózní cíl. Počítám, že ročně porosteme aspoň o 300, ale klidně až o 500 tisíc metrů. Poptávku vnímáme velmi silnou. Naše haly jsou obsazené z 97 procent.“

Historicky je CTP hodně silná v okolí Brna, největší halu pak má u Plzně v Borech, která má rozlohu 79 tisíc metrů čtverečních. Tu by ale měl překonat brzy areál v ostravském Hrušově, kde společnost koupila brownfieldový komplex. Tam vznikne logistická plocha s bezmála 100 tisíci metry čtverečními. „Ostrava je pro nás extrémně důležitá, byli jsme totiž první, kdo před mnoha lety začal v Moravskoslezském kraji budovat průmyslovou zónu. Poptávka výrazně převyšuje nabídku. Tak, jak před lety rostlo Brno, teď vnímáme něco podobného v Ostravě. Chceme u její přeměny být a přispět k ní,“ říká Kodr.

CTP se od většiny konkurentů na trhu liší v tom, že haly si sama staví, sama je vlastní a sama je i provozuje. A přestože v Brně patří k největším majitelům kancelářských prostor, vlastní hotely, postavila komplex nájemních domů nebo provozuje coworkingový prostor Clubco, s nímž chce letos expandovat do Ostravy, průmyslové nemovitosti zůstávají prioritou.

A to i kvůli energetice – na jejich střechách totiž CTP buduje nové solární elektrárny. Jen letos jich po celé Evropě chce přidat s maximálním výkonem 100 MWp, loni to bylo 38 MWp (pro srovnání to odpovídá výkonu běžných fotovoltaik na šesti tisících střechách rodinných domů). „Máme rovných střech docela hodně,“ směje se Kodr. V Česku pak loni firma instalovala fotovoltaiky s výkonem 15 MWp, letos to má být 20 MWp.

„Je to něco, co po nás zákazníci žádají. Náš plán je udělat z parků, které vlastníme, také částečně energeticky soběstačné ostrovní systémy. Nejde jen o soláry, instalujeme i tepelná čerpadla, řešíme využívání vody, rekuperaci. Na Západě je tenhle trend jasný a postupně se dostává i k nám,“ připomíná Jakub Kodr.

Vychází to i z toho, že řada klientů CTP jsou nadnárodní firmy, které prostě musí už nyní plnit přísná ESG měřítka a to, v jak zelených budovách působí, je pro jejich reporty zásadní. Anebo třeba velké automobilky tlačí na své dodavatele, že musí vyrábět v co nejekologičtějších halách, protože i jejich uhlíková stopa se započítává do zelenosti výsledných aut.

A pokud se tu čím dál víc prosazuje zelená výstavba i u logistických hal, ještě v něčem Česko podle Kodra za Německem či Nizozemskem zaostává? „Řekl bych, že jsme o dost konzervativnější v adopci elektromobility. Na Západě musíme v projektech mnohem víc myslet na infrastrukturu pro elektromobilitu, zatímco v Česku to klienti tolik nevyžadují.“