Vypadá to, jako by šlo o greenscreen. Devítiletý Indonésan Dika stojí na přídi úzké, ručně vyřezávané lodi, za ním padesátka mužů zabírá do rytmu a z břehů křičí davy. On se ale nijak netváří a nehýbe se víc, než musí. Jen lehké pohyby kolen, drobná gesta rukou a pohled upřený kamsi nad řeku. Nemohl mít tušení, že právě vzniká jedno z nejvirálnějších videí letošního roku.

Dikovo video z jednoho z lednových závodů mělo zůstat lokální vzpomínkou. Jenže se dostalo na TikTok a najednou vznikl trend. Kombinace klidu, napětí a téměř zenového výrazu fungovala perfektně. Z Diky se stala neoficiální tvář fenoménu aura farmingu, tedy těžení z vlastního charismatu bez větší snahy a přehnané gestikulace. Prostě jen tím, jak někdo působí.

Trend se rozšířil globálně. Lidé napodobují Dikovy pohyby ve školách, na hřištích i v posilovnách. Travis Kelce, hvězda americké NFL, ho zopakoval v šatně, stejně tak fotbalista Diego Luna po vstřeleném gólu. A fotbalový klub Paris Saint-Germain si tanec vypůjčil pro vlastní video.

Globální hit vznikl uprostřed tradiční sportovní události, která se už čtyři století odehrává v provincii Riau. Festival Pacu Jalur má hluboké kořeny, původně šlo o způsob dopravy lidí a plodin po řece Kuantan, postupně se ale lodě proměnily v závodní stroje. Dnes měří až čtyřicet metrů, vyrábějí se ručně z jediného kmene stromu a každé spuštění nové lodi doprovází rituál, který má uctít přírodu i komunitu.

Závod samotný působí víc jako choreografie než sportovní soutěž. Každá posádka čítá 45 až 60 veslařů, kteří se musejí sladit na zlomek vteřiny. Kromě veslařů má každá loď další specifické role. Od kormidelníka přes navigátora až po dítě na přídi, které hraje zvláštní úlohu: má dodat rytmus, energii a spojit tým s publikem. V mnoha případech tančí, improvizuje nebo mává.

Na první pohled banální scéna tak ve skutečnosti představuje součást vysoce náročného výkonu. Pacu Jalur je nesmírně těžká disciplína, závodníci týdny trénují, aby loď dokázali vést v dokonalé harmonii. V horku, vlhkosti a na řece, která se chová pokaždé jinak. Největší pozornost ale sebral ten, kdo se fyzicky nadře asi nejmíň.

S rostoucím zájmem o samotný moment přišla i vlna pozornosti směrem k festivalu. Pacu Jalur, dosud známý převážně jen v Indonésii, byl najednou viděn všude. A místní samospráva se rozhodla, že tento zájem přetaví v příležitost.

Vláda provincie Riau festival zařadila mezi své vlajkové turistické události s ambicí proměnit ho v mezinárodní lákadlo. Událost chce ještě více rozšířit, zlepšit infrastrukturu a nalákat turisty z Malajsie, Singapuru nebo Thajska.

Region totiž leží na východním pobřeží Sumatry, jen kousek od Singapuru, a oproti turisticky zavedenému Bali nabízí zcela jiný typ zážitku, takže méně komerční a více kulturní.