Digitální peníze jako odpověď centrálních bank na krypto? Chyba, bitcoin je silný, píše šéf Coinmate
Zakladatel nejstarší středoevropské kryptoburzy Roman Valihrach se zamýšlí nad fenoménem CBDC. A v komentáři upozorňuje, že to je nebezpečný směr.
Digitální peníze centrálních bank (neboli CBDC) jsou ve finančních kruzích téma, které se čím dál intenzivněji diskutuje. Jde o reakci centrálních bankéřů na kryptoměny, ale také o snahu získat mnohem větší kontrolu nad tím, co a jak lidé s penězi dělají. Zakladatel kryptoburzy Coinmate Roman Valihrach ve svém komentáři pro CzechCrunch upozorňuje právě na nedemokratický rozměr: „Velmi dobře rozumím tomu, proč mezi prvními zeměmi, které s CBDC experimentují, jsou Čína a Rusko.“
Evropský parlament nedávno schválil robustní balík kryptoměnové regulace známý pod zkratkou MiCA. Jenže hodně o sobě dává vědět i jiná zkratka CBDC (z anglického Centra Banks Digital Currency). Speciální komisi kvůli ní před časem ustanovila česká ČNB, hodně o ní hovoří guvernér britské národní banky Andrew Bailey, o Číně či Rusku ani nemluvě. Podle Romana Valihracha jde ale o špatný směr. „Nepotřebujeme vymýšlet státní digitální měny, myšlenka a možnosti bitcoinu i jiných decentralizovaných měn jsou natolik silné, že jim stačí otevřít dveře,“ píše v komentáři.
***
Kryptoměny jsou fenomén posledních let. Jejich nezávislost na centrální autoritě a třetích stranách otřásají světem tradičních financí, nicméně centrální banky i komerční bankovní společnosti se kryptoměnám doteď z různých důvodů bránily. Výhody decentralizovaných digitálních měn jsou však natolik přesvědčivé, že centrální banky po celém světě hledají způsob, jak na tento trend naskočit. Vymyslely proto CBDC.
CBDC je státní digitální měna, za kterou stojí centrální autorita. Hlavní myšlenkou vzniku státních digitálních měn je reakce na slabiny tradiční podoby platebního systému, který je těžkopádný, drahý a tak komplexní, že jeho efektivní řízení není vůbec jednoduché.
Jak vlastně funguje státní peněžní systém? Centrální banka pomocí nástrojů monetární politiky, zejména repo sazeb a povinné výše rezerv, motivuje komerční banky, aby zvyšovaly nebo snižovaly množství peněz v oběhu tím, že půjčují firmám, lidem. Nad hotovostními i bezhotovostními transakcemi nemá centrální banka přímou kontrolu, protože jsou to komerční banky a clearingová centra, kdo platební služby poskytují občanům dané země. Cílem centrální banky je kontrolovat inflaci a podporovat zaměstnanost v zemi, ale má k dispozici jen nepřímé nástroje skrze prostředníky a peněžní trh.