Evropa má svou regulaci kryptoměn. Naštěstí jsme ji projednali ještě před pádem FTX, říká europoslanec

Europoslanec Ondřej Kovařík je jedním z hlavních tvůrců nového nařízení EU o kryptoaktivech. Říká, že má být především nadčasové.

Jiří SvobodaJiří Svoboda

kovarik1Rozhovor

Foto: Archiv OK

Europoslanec Ondřej Kovařík byl klíčovou osobou v nové kryptolegislativě

0Zobrazit komentáře

Pravidla ve světě kryptoměn byla až doposud tak trochu divoká. To umožnilo nejen spektakulární růst některých projektů, ale také celou řadu podvodů, které zákonodárci jen těžko mohli včas podchytit. Alespoň v Evropské unii by se to teď mělo změnit. Evropský parlament totiž definitivně schválil nařízení zvané MiCA (z anglického Markets in Crypto-Assets), které by do prostoru mělo vnést pořádek.

Převod měn, jako je bitcoin, dosud Evropská unie nijak neupravovala. Schválená pravidla budou platit od poloviny příštího roku. Požadují, aby se firmy, které v Unii nabízejí služby v odvětví kryptoměn, registrovaly a poskytly přesné údaje o své identitě. Pak získají licenci od regulačních orgánů EU. Je to první ucelenější sada předpisů pro kryptoměnové odvětví na světě, uvedla agentura Reuters.

Klíčovou roli stínového zpravodaje této legislativy měl i český europoslanec Ondřej Kovařík, zvolený za ANO. Jakožto člen hospodářského výboru jednal se zástupci trhu i kolegy z jiných politických stran. Výsledkem i jeho práce bylo, že nakonec pro MiCA hlasovalo 517 europoslanců ze 705. Cílem regulace je podle něj především vytyčení hracího pole a definování základních pojmů.

Přiznává ale, že se do procesu do jisté míry promítly i události jako pád stablecoinu TerraUSD. Když krachovalo FTX, naštěstí už bylo dojednáno. „Obávám se, že pokud bychom jednali ještě v té době, tak by to nařízení mohlo na konci vypadat mnohem přísněji. Osobně jsem toho názoru, že není možné opatření upravovat jenom podle toho, co se stane s jedním či druhým kryptoprojektem,“ říká zákonodárce v rozhovoru pro CzechCrunch.

Právě čtete upravenou verzi rozhovoru s Ondřejem Kovaříkem, který jsme natočili pro podcast Weekly. Společně s dalšími zprávami týdne si ho můžete naladit každou neděli.

Více

Proč vlastně Evropská unie v první řadě chtěla kryptoměny regulovat?
Původní idea, že by se jim mělo dát více pozornosti, se objevila někdy okolo roku 2018, kdy Evropská komise předložila akční plán pro oblast digitálních financí. Na úrovni národních států, jako jsou Francie nebo Německo, pak začaly vznikat sektorové regulace, které upravovaly oblast kryptoměn. A ten návrh, o kterém se dneska bavíme, Evropská komise předložila v té původní podobě v září roku 2020, takže už jsou to skoro tři roky.

Časový rámec je jeden z hlavních bodů kritiky celé regulace. Bavíme se tedy o předpisu, který vznikl v době největšího boomu kryptoměn, ale dneska je situace úplně jiná – trh je spíš v útlumu. Nereaguje tedy ten předpis na něco, co už je v tuto chvíli pasé?
Je pravda, že obecně není proces přijímání regulací na evropské úrovni nikterak rychlý nebo flexibilní. Na druhou stranu to také ovlivní, co je obsah podobných nařízení. Kdybych to měl říct lidově, tak principem MiCA mělo být vykolíkování terénu a stanovení základních principů obchodování s kryptoaktivy.

Řada věcí v něm je, myslím, nadčasových a staví se nad jednotlivé tržní události. Pravda je, že osobně si umím představit, že bychom v některých oblastech byli ještě méně specifičtí, třeba ohledně stablecoinů, ale pravý obrázek o tom, zda ta regulace funguje, ukáže naplno až plná implementace, která nastane za rok a půl.

Jestliže se teda bavíme o legislativě, která je takto na dlouhé lokte, co jsou principy, které jste se do ní snažil vy osobně vnést?
Tím, že je to úplně první nařízení svého druhu, tak to byly základní požadavky na aktéry trhu a definice jednotlivých tokenů a kryptoaktiv. Na základě těchto definic se pak na tokeny vztahují určitá pravidla – například publikování white paperu, tedy doprovodného dokumentu, který informuje investory o tokenu. Nařízení také přináší povinnosti pro směnárny či burzy. To jsou ty hlavní principy nařízení.

A pak je v něm specifická část, která se dotýká potenciálně nejvýznamnějších projektů, tedy velkých tokenů typu stablecoinů, které by měly třeba globální charakter. Jestli tato regulace bude reagovat dostatečně na tu aktuální situaci na trhu, to uvidíme v praxi, ale myslím si, že jiným způsobem by se dalo u úplně nového nařízení postupovat jenom těžko.

Zůstanu u těch stablecoinů. To jsou ta kryptoaktiva, která jsou jištěná a navázaná na tradiční fiat měnu nebo třeba zlato. Zajímá mě, jestli neničí regulace specificky této oblasti princip stablecoinu jako takového? Ostatně tyto tokeny vznikly jako stabilní alternativa a byly separátní od tradičního bankovního systému.
Osobně si myslím, že riziko tam je. Zástupci trhu, s nimiž jsem vedl konzultace, vyjadřovali obavy, zda nebude nařízení znamenat výrazný zásah do trhu. Pro kontext připomenu, že jsme finalizovali jednání v době, kdy se děly události kolem stablecoinu TerraUSD. Myslím si, že se to nařízení promítlo a výsledná regulace stablecoinů je celkem přísná. Řada kolegů byla přesvědčená, že stablecoiny vlastně vůbec nejsou stabilní, a proto je třeba s nimi pracovat. Osobně si myslím, že jsme nemuseli jít tak daleko. Jsem sám zvědavý, jestli ta legislativa umožní například vydání nějakého stablecoinu navázaného na euro.

Určitě se do výsledné podoby nařízení promítl i v té době další diskutovaný projekt, tedy iniciativa Libra, později Dien, za kterou stála Meta a další velké firmy. Centrální bankéři a dohledové orgány tehdy měli obavy, jestli podobné typy stablecoinů nemohou mít negativní dopad na měnovou stabilitu.

V poslední době se také řešilo, že mnohým z těch nových kryptoprojektů banky odmítali otevřít účty. MiCA má nějak chránit investory a spotřebitele. Chrání ale nějak i samotné kryptoprojekty, aby nebyly vystaveny takovým problémům?
To nařízení v sobě neobsahuje nějakou konkrétní klauzuli, která by třeba bankám nařizovala možnost zřízení účtu. Na druhou stranu ve chvíli, kdy ta regulace bude platná, a aktéři, kteří poskytují služby spojené s kryptoaktivy, budou podléhat regulaci, budou pod dohledem těch konkrétních národních orgánů a budou mít licenci, tak z mého pohledu by neměly existovat reálné důvody k tomu, aby plošně banky odmítaly například poskytování služeb typu otevření účtu. I proto jsme k samotnému MiCA přijali doprovodná opatření proti praní špinavých peněz nebo financování terorismu. Tak by ty záminky bank už neměly být relevantní.

Ovlivnilo dojednávání té legislativy nějakým způsobem současné dění ve Spojených státech? Zmínil jste projekty jako Terra Luna, ale v poslední době nám třeba padla i kryptosměnárna FTX. Reflektovali jste nějak tyto události?
Možná to bude trochu kacířské vyjádření, ale my jsme naštěstí to nařízení dojednali před tím, než došlo ke všem událostem okolo FTX. Obávám se, že pokud bychom jednali ještě v té době, tak by to nařízení mohlo vypadat na konci mnohem přísněji. Osobně jsem toho názoru, že není možné opatření upravovat jenom podle toho, co se stane s jedním či druhým kryptoprojektem.

V diskuzích, které jsme vedli na hospodářském výboru v Evropském parlamentu po krachu společnosti FTX, začala řada kolegů volat po tom, že bychom měli připravovat druhou generaci nařízení MiCA, abychom byli schopni odrazit podobné typy událostí. Já to jejich nadšení úplně nesdílím. Myslím si, že máme aktuálně jedno nařízení, to bychom měli začít aplikovat v praxi a zjistit, jestli funguje. Pravdou ale je, že nedávné události mohou zvýšit tlak na regulaci.

Jak už jste zmínil, tak kryptoměnové projekty budou nově muset mít licence. Nepřiškrtí to trh? Nebude ten licenční proces trvat příliš dlouho?
To je velmi dobrá otázka. Já si myslím, že první test, jestli to nařízení funguje, bude právě licenční proces. Jestli v něm zklameme a nebude funkční, flexibilní a jasný, tak to celé bude postrádat část smyslu. Apeluji poslední dobou na to, aby už mezi institucemi a podnikateli probíhal intenzívní dialog o tom, za jakých podmínek ten proces bude probíhat. Pokud si toto nevyjasníme, hrozí riziko, které zmiňujete. MiCA nicméně říká, že licenci byste měli dostat do tří měsíců.

Kdo bude v Česku tou institucí, která bude mít licenční proces na starost?
Rozhodnutí na úrovni vlády zatím nepadlo, ale osobně bych to viděl na Českou národní banku, s ohledem na to, že už vykonává podobné licenční úkony u platebních institucí. I kdyby to ale bylo Ministerstvo financí nebo jiný úřad, platí to, co jsem řekl: tedy aby se zahájil dialog. Je potřeba, aby to místo bylo i dostatečně vybaveno personálně, protože kryptoaktiva jsou přece jen nějaká specifická expertiza. Ta praxe bude nová, bude se zavádět vlastně úplně od začátku – a pokud na startu vzniknou nějaké problémy, tak si myslím, že to může třeba zkomplikovat i vývoj kryptosektoru v Česku.

Diskuze (0)

Novinka

Anonym