Digitální peníze jako odpověď centrálních bank na krypto? Chyba, bitcoin je silný, píše šéf Coinmate

Zakladatel nejstarší středoevropské kryptoburzy Roman Valihrach se zamýšlí nad fenoménem CBDC. A v komentáři upozorňuje, že to je nebezpečný směr.

Roman ValihrachRoman Valihrach

valihrach-hp

Foto: Lavin Nguyen/CzechCrunch

Roman Valihrach z Coinmate

0Zobrazit komentáře

Digitální peníze centrálních bank (neboli CBDC) jsou ve finančních kruzích téma, které se čím dál intenzivněji diskutuje. Jde o reakci centrálních bankéřů na kryptoměny, ale také o snahu získat mnohem větší kontrolu nad tím, co a jak lidé s penězi dělají. Zakladatel kryptoburzy Coinmate Roman Valihrach ve svém komentáři pro CzechCrunch upozorňuje právě na nedemokratický rozměr: „Velmi dobře rozumím tomu, proč mezi prvními zeměmi, které s CBDC experimentují, jsou Čína a Rusko.“

Evropský parlament nedávno schválil robustní balík kryptoměnové regulace známý pod zkratkou MiCA. Jenže hodně o sobě dává vědět i jiná zkratka CBDC (z anglického Centra Banks Digital Currency). Speciální komisi kvůli ní před časem ustanovila česká ČNB, hodně o ní hovoří guvernér britské národní banky Andrew Bailey, o Číně či Rusku ani nemluvě. Podle Romana Valihracha jde ale o špatný směr. „Nepotřebujeme vymýšlet státní digitální měny, myšlenka a možnosti bitcoinu i jiných decentralizovaných měn jsou natolik silné, že jim stačí otevřít dveře,“ píše v komentáři.

***

Kryptoměny jsou fenomén posledních let. Jejich nezávislost na centrální autoritě a třetích stranách otřásají světem tradičních financí, nicméně centrální banky i komerční bankovní společnosti se kryptoměnám doteď z různých důvodů bránily. Výhody decentralizovaných digitálních měn jsou však natolik přesvědčivé, že centrální banky po celém světě hledají způsob, jak na tento trend naskočit. Vymyslely proto CBDC.

CBDC je státní digitální měna, za kterou stojí centrální autorita. Hlavní myšlenkou vzniku státních digitálních měn je reakce na slabiny tradiční podoby platebního systému, který je těžkopádný, drahý a tak komplexní, že jeho efektivní řízení není vůbec jednoduché.

Jak vlastně funguje státní peněžní systém? Centrální banka pomocí nástrojů monetární politiky, zejména repo sazeb a povinné výše rezerv, motivuje komerční banky, aby zvyšovaly nebo snižovaly množství peněz v oběhu tím, že půjčují firmám, lidem. Nad hotovostními i bezhotovostními transakcemi nemá centrální banka přímou kontrolu, protože jsou to komerční banky a clearingová centra, kdo platební služby poskytují občanům dané země. Cílem centrální banky je kontrolovat inflaci a podporovat zaměstnanost v zemi, ale má k dispozici jen nepřímé nástroje skrze prostředníky a peněžní trh.

V této pyramidě, na jejíž špici stojí centrální banka, vzniká celá řada šumů, které fungování peněžního systému zbytečně zakalují. Existence komerčních bank, které vystupují jako prostředníci, jež centrální banka přímo neřídí, zvyšuje cenu transakcí. V Česku si tito prostředníci nevedou vůbec špatně, naopak generují enormní zisky – v roce 2022 zisk komerčních bank překonal rekordních 104,1 miliardy korun. Tento tradiční systém doprovází i další nešvary a především v rozvojových zemích nemají ke klasickým bankovním službám přístup zdaleka všichni občané. A například v ekonomikách sužovaných trojcifernou inflací lidé státní měnu nahrazují pololegální směnou na americké dolary. Mladší generace naproti tomu hojně hledají stabilitu v kryptoměnách.

Digitální měna pod přímou kontrolou centrální banky zní jako zajímavé řešení většiny výše zmíněných problémů. Centrální bance umožňuje vytvořit platební systém, který je transparentní, bez prostředníků, navíc levný, rychlý a dostupný každému s mobilním telefonem. CBDC kontroluje a uvolňuje do oběhu přímo centrální banka daného státu, která tak má nad touto měnou prakticky neomezenou kontrolu. Omezováním peněz v oběhu může například přímo brzdit inflaci, případně v recesi uvolňovat nové peníze rovnou na účty občanů, ale tam moc centrální banky nekončí.

Centrální banka vede účty všech účastníků v CBDC systému, zná jejich identitu, vidí všechny probíhající transakce a navíc může předem naprogramovat chování peněz – třeba zakázat nákup určitého zboží, omezit platnost digitálních prostředků nebo je zatížit různými podmínkami. Pokud rozumíte fungování sítě chytrých kontraktů nad ethereem, může vám to znít víc než povědomě, ovšem zde všechna pravidla určuje centrální banka. Má v rukou absolutní moc, není jen nezávislým arbitrem, který umožňuje stranám uzavírat libovolné tržní transakce.

Největší kryptoměna bitcoin

V roce 2011 mě okouzlila myšlenka decentralizace. Od té doby věřím v potenciál bitcoinu a dalších kryptoměn, proto v CBDC spatřuji kromě náznaků výhod i obrovské riziko. Velmi dobře rozumím tomu, proč mezi prvními zeměmi, které s CBDC experimentují, jsou Čína a Rusko. Nemusí se to na první pohled zdát, ale zatímco kryptoměny nabízí anonymitu a svobodu, CBDC slouží kromě zvyšování finanční inkluze, kterou podporují právě i kryptoměny, také k účinnému posilování státního dohledu. Vynucování sankcí, cenzura, omezování přístupu k určitým produktům nebo službám, riziko kybernetických útoků na centrálně spravovaný systém a krádeže identity, to všechno napadá nás, kdo jsme skeptičtí k jakékoliv akumulaci moci jedním hráčem.

Nenechte se zmást ani tím, že CBDC se často s kryptoměnami postavenými nad blockchainem srovnávají. Kryptoměny vždy fungují na technologii blockchainu, kdežto u CBDC to nemusí být pravidlo – vystačí si s jakýmkoliv ledgerem, centralizovaným i decentralizovaným. Hodnota CBDC je většinou navázána na již existující fiat měnu, u kryptoměn tomu tak kromě stablecoinů nebývá. Digitální peníze vydávané centrální bankou tedy neřeší žádný skutečný problém, jen zbytečně koncentrují moc nad peněžním systémem do rukou centrální banky.

Centrální banka je obvykle regulátorem finančního trhu, jehož úkolem by mělo být nastavit jasná pravidla pro kryptoměny, které v současné době nesou stigma pololegálního rizikového aktiva. Komerční banky se je bojí svým klientům nabídnout i přes obrovský zájem. Kvůli strachu z nejistoty se všemu spojenému s kryptoměnami vyhýbají, aby proti sobě zbytečně nepoštvaly regulátora.

Jako nejstarší kryptoměnová burza v Česku se s Českou kryptoměnovou asociací aktivně snažíme, aby MiCA u nás byla aplikována správně.

Z mého pohledu by v současné době mělo být prioritou české přijetí evropské regulace označované jako MiCA, která nastaví regulaci podnikatelů na kryptoměnových trzích. Při přejímání regulací se často snažíme být papežštější než papež, ale tuto regulaci bychom měli do našeho právního prostředí aplikovat tak, aby nastavila férové podmínky pro české podnikatele. Existuje u nás miliardový trh, který by špatně zvládnutá regulace mohla odehnat do zemí, kde mu bude stát naslouchat více. Jako nejstarší kryptoměnová burza v Česku se s Českou kryptoměnovou asociací aktivně snažíme, aby MiCA u nás byla aplikována správně.

Nepotřebujeme vymýšlet státní digitální měny, myšlenka a možnosti bitcoinu i jiných decentralizovaných měn je natolik silná, že jim stačí otevřít dveře. Státy, které tak udělají jako první, získají obrovskou konkurenční výhodu před těmi, kdo se budou inovaci bránit a doufat, že jejich problémy vyřeší CBDC. První dejme prostor technologii, kterou tu už máme a spolehlivě funguje. Až potom zvažujme podmínky bezpečného platebního systému pod kontrolou centrální banky. Dost možná totiž zjistíme, že ho vůbec nepotřebujeme, protože není otázkou jestli, ale kdy jeho sílu někdo zneužije.