Ve světle války na Ukrajině, rostoucích cen energií a dvouciferné inflace je těžké se soustředit na jiná témata, hybatelům českého předsednictví Evropské unie ale nic jiného nezbývá. Právě Češi budou mít velký vliv na to, jak bude vypadat celoevropská regulace kryptoměn, jejíž podoba se finalizuje. Nejde přitom o málo, v sázce je osud stovek firem a podnikatelů, kteří se kryptobyznysu v Česku věnují.

Jména Marka „Slush“ Palatina nebo Romana Týce, dvou průkopníků zdejší scény z našeho výběru Kryptočechů, jsou známá i širší veřejnosti a není je potřeba zase tak moc představovat. První založil firmu SatoshiLabs, která vyrábí světově proslulé kryptopeněženky Trezor, druhý je známým umělcem a duchovním otcem institutu Paralelní Polis. Ale co takový Tomáš Nýdrle a Radka Barejšková? Jejich jména neznají ani všichni insideři, a přitom na budoucnost kryptobyznysu v Česku mají celkem zásadní vliv – coby úředníci ministerstva financí pomáhají vyjednat podobu nařízení známého jako MiCA.

Jde o zkratku z anglického Markets in Crypto Assets a je to klíčová legislativa, která v příštích letech určí, podle jakých pravidel se bude v EU zacházet s kryptoměnami. Má dvě základní složky: jednak upravuje dohled nad těmi, kdo krypto nabízejí a staví na něm svůj byznys, jednak nastavuje mantinely pro ty, kteří nové kryptoměny vydávají.

„Je to poměrně robustní regulace. Pro podnikatele, kteří byli dosud zvyklí operovat v prostoru bez dohledu nebo jen s minimální kontrolou, to bude dramatická změna,“ upozorňuje Nýdrle, který na ministerstvu financí vede oddělení platebních služeb a tržní infrastruktury.

Jeho kolegyně Barejšková dodává: „Budou tam velké požadavky například na kapitálové rezervy, i majitelé malých kryptosměnáren nebo provozovatelé bitcoinových automatů budou potřebovat desítky tisíc eur.“ Jedním dechem ale připomíná, že přesné detaily, co všechno bude povinné a co už ne, se momentálně intenzivně řeší: „Francouzské předsednictví si dalo za cíl, že do konce června všechny sporné body vyřeší a zajistí politickou shodu. Pokud ne, připadne to na nás. A na nás určitě bude, abychom jednání o regulaci dotáhli, byť už půjde spíš o technikálie.“

Co jsou ty sporné body? Je jich hned několik. V první řadě jde o NFT a to, zda pro ně mají platit stejná pravidla jako třeba pro bitcoin. Respektive jestli ti, kdo je vydávají, a hlavně ti, kdo je pak nabízejí nebo zprostředkovávají jejich směnu, mají mít stejné povinnosti jako obchodníci s kryptoměnami. „My jsme toho názoru, že nikoli,“ říká Nýdrle. Zjednodušeně: zatímco bitcoin je určitá obdoba peněz a MiCA je soubor nařízení, které hodně kopírují regulace a opatření známá ze světa financí, „eneftéčka“ typu digitální obrázky nebo sběratelské virtuální kartičky mají přece jen jinou povahu a roli, byť jsou se světem kryptoměn úzce propojená.

Foto: Depositphotos

Největší kryptoměna bitcoin

Povinnosti, o kterých je řeč, nejsou nic malého. Bude potřeba povolení k činnosti, v Česku nejspíš od ČNB, jednotky milionů korun jako základní kapitál, dodržování předepsaných systémů řízení rizik, výběr prověřených osob do statutárních orgánů… Prostě parametry, které jsou ve světě finančnictví celkem běžné, ale v kryptu je dosud nikdo neřešil ani se na ně nepřipravil. Zásadní budou i výdaje na právníky a poradce, kteří podnikatele regulatorní smrští provedou.

„V Česku jsou tisíce osob s živností pro nakládání s virtuálními aktivy. Troufám si tvrdit, že zavedením regulace se ten počet významně sníží. V nejhorším scénáři mohou licenčním řízením projít jednotky subjektů,“ říká František Vinopal, předseda České kryptoměnové asociace. Jeho kolega Roman Valihrach z kryptoburzy Coinmate pak v rozhovoru pro CzechCrunch uvedl, že například v Británii zavedení regulace nepřežila většina podniků.

A to je další z klíčových otázek, které se ještě budou muset vyřešit – totiž jak přesně bude zavádění regulací probíhat a pro koho budou platit. „Otázek je v této souvislosti hned několik. Ambice Francouzů je do konce června je rozseknout,“ krčí rameny europoslanec Ondřej Kovařík z hnutí ANO, který se evropských příprav účastní.

V takzvaném trialogu, tedy debatě mezi europarlamentem, Evropskou komisí a členskými státy, se řeší, který úřad přesně bude hlavním evropským dohledovým orgánem (jestli EBA čili Evropská bankovní autorita nebo Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, zkráceně ESMA), jak se bude odpovědnost dělit mezi něj a národní instituce typu centrální banky a také kdo přesně se ke komu bude muset hlásit.

„Je celkem zásadní rozdíl, jestli si jako relativně malý podnikatel třeba z Brna o povolení žádáte u velké instituce v Bruselu, v Paříži nebo u ČNB v Praze. Návrh MiCA to zatím nezohledňuje, ale myslím, že by měl. Povede se o tom ještě diskuze,“ připouští europoslanec Kovařík.

Jeho slova pak potvrzují i Nýdrle s Barejškovou: „To je něco, co by bylo dobré vzít v potaz. Pro velkou burzu typu Coinbase není problém si zaplatit armádu právníků, pro lokální hráče by dávalo větší smysl, aby měly podmínky třeba trochu mírnější.“ Ostatně ve finančních službách to tak je, že povinnosti a parametry žádostí o povolení a o licenci se liší právě v závislosti na záběru služeb, které chce firma poskytovat.

Foto: Depositphotos

Těžba kryptoměn probíhá pomocí speciálních počítačů

Do příprav regulace vstupují i témata, která s ní souvisí jen vzdáleně. Třeba boj s klimatickou změnou. Europoslanci totiž tlačí, aby vydavatelé nových tokenů uváděli, jak energeticky náročná je těžba virtuálních mincí. Podobně jako energetika by tak obor měl podléhat taxonomii. Evropská komise i členské státy jsou k tomu zatím rezervované a moc to nepodporují, i kvůli tomu, že to je jen další podmínka, kterou bude složité vymáhat a prověřovat. Což je ostatně jeden z velkých problémů celé kryptoregulace, jakmile – zřejmě od roku 2025 – vstoupí naplno v platnost. Totiž že národní ani evropské úřady nebudou mít dost kompetentních lidí, kteří budou oblasti rozumět.

„Kryptosvět uhání dopředu velkým tempem. Bude samozřejmě složité ho sladit s tempem úřadů,“ poznamenává František Vinopal z kryptoměnové asociace. A dává i jeden konkrétní příklad: návrh nařízení MiCA věnuje poměrně dost prostoru regulaci stablecoinů a především těm, které jsou kryté mixem různých finančních nástrojů a měn. Z toho je patrné, proč a jak původně tato legislativa začala vznikat, šlo o reakci na plán Facebooku založit vlastní měnu Libra. Jenže to je dnes už mrtvý projekt a v odborných kruzích jsou mnohem diskutovanější kvůli pádu projektu Terra algoritmické stablecoiny.

A Vinopal ještě doplňuje: „Zatímco u kryptoaktiv návrh dost detailně popisuje, co ten, kdo je vydává, musí splnit a co je třeba před jejich emisí doložit, podobně jako tomu je u akcií nebo dluhopisů, v podstatě úplně pomíjí oblast decentralizovaných financí známou jako DeFi. To je přitom úplně nový svět, kde se točí čím dál víc peněz. A je to svět, který nezná hranice, svět, kde kolikrát ani nepůsobí klasické firmy s registracemi. Bude hodně zajímavé tohle sledovat.“