Doom, Quake a pořád stejná pizza. John Carmack stvořil hity a pomáhal Zuckerbergovi. Z Mety ale odchází

Pro videoherní svět udělal obrovský kus práce, pak se vrhl do virtuální reality. Teď ale z Mety Marka Zuckerberga odchází, protože není spokojen.

Filip HouskaFilip Houska

carmack_1Story

Foto: Steam / UploadVR

John Carmack

0Zobrazit komentáře

John Carmack kdysi řekl: „Příběh ve hře je jako příběh v pornu. Očekává se, že tam bude, ale není důležitý.“ Dnes by si zarputilí hráči asi klepali na čelo, protože o příběhu by přece špičkové hry být měly, v devadesátých letech ale šlo hlavně o akci – a tu uměl pojmout dokonale. Přece jen stojí za fenomenálními hrami Wolfenstein 3D, Doom nebo Quake. Měl ovšem blízko také k virtuální realitě, se kterou v posledních letech radil Marku Zuckerbergovi. Po nespokojenosti s vývojem v Metě teď ale z poradní pozice odstoupil. Bude se naplno věnovat svým vlastním projektům.

John Carmack do herního světa poprvé pronikl v roce 1978, když mu bylo osm. Nejprve mu učarovala ikonická arkádovka Space Invaders, potom přišel Pac-Man – a pak se stal na chvíli dětským zlodějem, když chtěl ukrást ze školy legendární počítač Apple II, aby mohl s kamarády hrát. Dostal za to domácí vězení. Po školských letech se začal věnovat programování, aby následně nastoupil do svého prvního zaměstnání.

Ve společnosti Softdisk začal vyvíjet první jednoduché hry, především se tam ale setkal s Johnem Romerem a Adrianem Carmackem (přes shodná příjmení nejsou s Johnem příbuzní – pozn. red.), se kterými v roce 1991 založil vlastní firmu – id Software. V rámci ní se svým týmem vývojářů a grafiků vymyslel několik úspěšných her, které oproti tehdejší době vynikaly svou trojrozměrnou grafikou, rychlým vykreslováním postav i sebemenších detailů a také stylem, jak se hrály.

Bezprecedentní úspěch zažil Carmack především s hrami Wolfenstein 3D, Doom a Quake, tedy trojicí průkopnických titulů, které vydláždily cestu pro moderní střílečky, respektive first person akce (FPS). Přinesly svěží akci, rychlost, kvalitní zpracování – a v případě posledních dvou také světu dokonale demonstrovaly krásu multiplayeru. Prodaly se jich miliony. A třeba ikonický Quake byl zajímavý také tím, že přinesl mapový editor.

Zároveň byl ale Carmack tak trochu skromným geekem, který měl rád řád. I proto po dobu patnácti let skoro každý den objednával tu stejnou pizzu ze stejné pizzerie – a vozil mu ji dlouhé roky ten samý kurýr. Bojoval třeba proti softwarovým patentům a prosazoval open source, aby se na nových, modernějších projektech podíleli i jiní. Sám pak do oběhu vypustil zdrojové kódy Wolfensteina 3D Doomu, svých dvou ikonických děl.

Ze svého startupu vytvořil hodnotnou společnost, která pro své revoluční herní technologie logicky přitahovala zájem větších firem. V roce 2009 ji koupila skupina ZeniMax Media (nyní patřící pod Microsoft), majitel slavného herního vydavatelství Bethesda Softworks, aby ji Carmack o čtyři roky později opustil a přidal se pod křídla Oculusu, firmy, která staví headsety pro virtuální realitu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Virtuální realita hrála v jeho životě velkou roli, protože v ní viděl potenciál zcela nového odvětví nejen pro gaming, ale i každodenní život. Především pak našel smysl v tom, jak virtuální realitu staví Palmer Luckey, zakladatel Oculusu. Do jeho firmy nastoupil v roce 2013 coby technický ředitel – a tento post si držel i poté, co v roce 2014 Oculus koupila Meta (tehdejší Facebook) Marka Zuckerberga.

Pod tvůrcem nejrozšířenější sociální sítě světa dohlížel na vývoj nových headsetů a sám přispíval svými znalostmi. Měl velkou zásluhu na tom, že se ze zařízení pod názvem Oculus VR stal jeden z nejrelevantnějších produktů na tomto poli. V roce 2019 se ovšem od přímého vývoje vzdálil a stal se „pouhým“ poradcem, který neměl daleko ke kritice, když se mu něco nelíbilo.

Jeho nespokojenost s dosavadním směřování divize pro virtuální realitu Mety patrně – jak sám popisuje v interním příspěvku pro své kolegy – způsobila to, že před pár dny dal Zuckerbergovi sbohem. Napsal, že některé věci pro něj byly „bojem“ a „nebyl dostatečně přesvědčivý v tom, aby týmu vysvětlil, jak věci dělat jinak“.

Na konto zařízení Quest 2, které Meta velmi působivým způsobem propaguje na vyhlášené třídě v Londýně, napsal, že „postavili něco, co se docela blíží správné věci“. A mimo jiné zmínil i to, že ho „unavuje boj s Metou“, pravděpodobně proto, že v rámci své divize Reality Labs pálí miliardy dolarů z důvodu, aby ukojila Zuckerbergovu vizi o takzvaném metaverzu.

Důvodem pro jeho odchod má být i fakt, že se teď Carmack více zaměřuje na oblasti obecné umělé inteligence, které se Meta tolik věnovat nechce. Proto má v plánu více šlápnout do svého startupu Keen Technologies, kterému dosud nevěnoval stoprocentní nasazení. V rámci něj se na obecnou umělou inteligenci zaměřuje a hledá způsoby, jak ji uplatnit v praxi.

Carmack tedy nekončí. Naopak možná znovu začíná.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Elegantní traktor s pohonem z rakety. Herní notebook Flow X16 je mašina, ze které sálá výkon i teplo

Vyzkoušeli jsme Asus ROG Flow X16, který nejspíš strčí do kapsy většinu hráčských sestav nejen v Česku. Jeho hyperrychlost si ale vybírá daň.

Michal MančařMichal Mančař

asus-rog-flow-x16

Foto: CzechCrunch

Asus ROG Flow X16 má fantasticky vypadající displej, pod kterým se skrývá neméně vynikající výkon

0Zobrazit komentáře

Herní notebooky v relativně malém těle skrývají obrovitánský výkon. To ale znamená teplo a hluk větráků, tedy problémy, se kterými se výrobci bez definitivního vítězství stále potýkají. Tchajwanský Asus se o to opět pokusil s dalším produktem ze své herní řady ROG Flow X16, který jsme v redakci CzechCrunche měli možnost několik dní zkoušet. A hned prozradíme, že to nebylo vůbec špatné. Ba dokonce to místy bylo přímo impozantní. Ale současně to nebylo až tak dokonale komfortní a bezchybné. I proto ten traktor v titulku.

Na začátek dovolte jeden přísně povrchní soud. To, čím Asus ROG Flow X16 zaujme na první pohled, je šestnáctipalcový monitor. Vypadá totiž neskutečně dobře. Jasné barvy, jemný obraz, vysoký jas, smetanová plynulost… řečí čísel a termínů je to MiniLED (novější a v něčem dokonce i půvabnější konkurence podobně parádně vypadajích OLED panelů) s rozlišením 2 560 na 1 600 bodů, obnovovací frekvencí 165 snímků za sekundu a svítivostí 1 100 nitů. Řečí lidskou to je opravdu hodně, hodně dobré.

Spolu s tím je displej – který je mimochodem dotykový a jenž můžete jogínsky ohnout na opačnou stranu do tvaru stanového stojánku nebo tabletového režimu, ale na rovinu, proč byste to u výkonem přetékající herní mašiny toužící po nejnáročnějších úkolech dělali – vybavený 512 zónami lokálního stmívání, aby zářivá část obrazu pěkně svítila, zatímco temnota zůstala ponořená do černočerných hlubin. Vypadá to skutečně skvěle, ať už sledujete barvami hýřící marvelovku, nebo AZ kvíz.

A je to jedině dobře, protože když se od prvního pohledu pustíte do bližšího ohledání, okamžitě zjistíte, že na displej se bude posílat hlavně obraz z her v nejvyšších detailech. Anebo ovládací prvky náročných grafických a střihačských aplikací, ale nebudeme si nalhávat nic o tom, koho tento přístroj naláká nejvíce. K mání jsou na českém trhu i lehce slabší varianty, u té testované nicméně Asus zavelel k prvotřídní palbě s grafickou kartou GeForce RTX 3070 Ti, osmijádrovým procesorem Ryzen 9 6900HS a 32 gigabajty RAM.

asus-rog-flow-x16-01

Foto: CzechCrunch

Obyčejné fotky skvělé obrazovce Flow X16 nedělají takovou čest, jakou si zaslouží

Není to ten úplně nejšpičatější vrchol současného hardwaru, ale i tak je to obscénně opulentní výbava, která si poradí se vším, co spustíte. A která strčí do kapsy i většinu stolních sestav globálního hráčského publika – třeba v průzkumech na Steamu by patřila velice vysoko. Případně která se může rovnat i se spoustou sestav náročnějších uživatelů. Však třeba Nvidia novou generaci grafických karet GeForce se čtyřkou na začátku představila jen před pár měsíci. Raketový pohon X16 nicméně přináší jedno velké ale.

Když si po herní seanci nebo po pracovním dni plném renderování 3D projektů (ha!) sundáte sluchátka, ještě dlouho uslyšíte turbínové dozvuky ventilátorů, jež se snaží rozpálenou mašinu uklidnit. Natož když hrajete bez sluchátek. To se pak až divíte, v jak hlučný traktor se tento jinak elegantní stroj promění. Inu, výkonnostní daň je vysoká, respektive hlasitá. Jistě, jsou tu ona sluchátka, případně se můžete chlácholit tím, že nás přece čekají zimní týdny, ale to je jen takový nepovedený vtípek, ne reálný argument.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Realita je totiž taková, že když mu naložíte pořádnou dávku náročnou videohrou, ROG Flow X16 hučí a hřeje. Nespálí vás, ale na velké chování na klíně to není. To samozřejmě není překvapení, je to u kompaktního notebooku se špičkovou výbavou naprosto očekávatelné – stejně jako nedlouhá životnost baterie při vysokooktanovém hraní bez připíchnuté nabíječky –, ale prostě to není úplně fajn. Asus sice Flow X16 vybavil vylepšeným chlazením a trojicí ventilátorů, ale fyzika je neúprosná vládkyně.

A když je řeč o fyzice, snad prominete jedno naopak extrémně nevědecké pozorování. Výrobce uvádí hmotnost dva kilogramy, ale subjektivní dojem z manipulace nepěkně našeptává, jestli by v tchajwanských továrnách nemělo dojít ke kontrole a kalibraci vah. Sice se umí sklopit do tabletu, ale pokud byste s Flowem chtěli být nespoutaně mobilní a chvíli ho mít na stole, následně přenést do kavárny, pendlovat mezi schůzkami a pak se s ním válet na gauči, nejspíš si nemusíte obnovovat permanentku do posilovny.

asus-rog-watch

Foto: Asus

Opravdu špičkový MiniLED displej Flow X16 je jako stvořený pro vizuální zábavu

Ale pokud by měl mezi sprinty (nebo spíš herními maratony) jen odpočívat na stole doma či na progresivnějším pracovišti, ostudu tam neudělá. Kovové tělo je na zástupce segmentu herních produktů velice decentní, elegantní a příjemně tenké. Konzervativní mrzouty nebudou dráždit gigantické nápisy nebo světélka hlásající do 360 stupňů kolem vás, že jste EPIC GAMER. Takové povahy také mohou třeba vypnout dynamické podsvícení klávesnice.

Každá legrace ale něco stojí. A protože Asus ROG Flow X16 té legrace umí poskytnout opravdu hodně, sám vyjde na nemalý balík peněz. Na stejnou jako testovanou výbavu si připravte k 70 tisícům korun ještě pár bankovek navíc. O špetku méně impozantní modely mají cenovku s číslovkou okolo 50 tisíc. Cena spolu s hlukem a teplem pak otevírají obecnější problém, který nicméně zdaleka není vlastní jen testovanému stroji a nelze připíchnout jako negativní připomínku zrovna na něj.

Následující otazníky totiž vyvolává kategorie herních notebooků obecně. Pro koho reálně jsou? Nejsou pro 99 procent uživatelů hezky česky overkill neboli zbytečně výkonné pro jejich potřeby? A pokud už je opravdu někdo využije ke hraní, nebyl by levnější a/nebo ještě výkonnější volbou za stejnou cenu prostě desktop? Pravda, ten sice není mobilní, ale jak často si lidé berou laptop na herní pouť po republice?

Je to spousta otázek, které však autor tohoto textu řešit nemusí, nejlepší odpověď si na ně tak najdou sami zájemci. Snad to jsou lidé často cestující a hry natolik milující, že si na služební cestě odnesou z pracovního meetingu svůj Asus ROG Flow X16 na hotelový pokoj, který promění na pořádnou pařírnu? Je to možné. Ti tomuto raketovému hyperstroji odpustí občasnou traktorovost a stane se pro ně milovaným Rolls-Roycem.

asus-rog-front

Foto: Asus

Ačkoliv je to vysoce výkonná herní mašina, Flow X16 je na i na pohled vcelku elegantní