Doprava v evropských metropolích se mění. Paříž zavádí rychlost 30 km/h a Vídeň otevře čtvrť téměř bez aut

Vítězný oblouk v Paříži

0Zobrazit komentáře

Dokáže snížení povolené rychlosti na 30 kilometrů v hodině zvýšit bezpečnost a snížit hlučnost i prašnost v ulicích evropské metropole? Odpověď na tuto otázku začíná od dnešního dne hledat francouzská Paříž, která rozšířila maximální povolenou rychlost 30 km/h do téměř všech ulic města.

Plošné snížení rychlosti je součástí rozsáhlejší strategie, o kterou usiluje vedení města v čele se starostkou Anne Hidalgo. Ta počítá se snižováním počtu parkovacích míst ve městě a navyšováním cen parkovného, dále se zákazy vjezdu do vybraných čtvrtí a s podporou alternativních způsobů dopravy, především jízdních kol.

Důležitým aspektem je také ochrana životního prostředí, ke které by snížení rychlosti mělo pomoci, a to primárně z toho důvodu, že by měl být být v ulicích snížen hluk a současně by docházelo k menšímu víření prachu. Benefitem má být mimo jiné plynulejší provoz na silnicích a vyšší bezpečnost.

„Snížit rychlost znamená také snížit počet vážných nehod mezi auty a chodci,“ uvedl náměstek pařížské starostky David Belliard. Nutno však připomenout, že před plošným zavedením maximální povolené rychlosti již toto omezení platilo na přibližně 60 procentech komunikací ve městě.

pariz

Foto: Margarida Louro/Unsplash

Paříž, hlavní město Francie

Kdo zná pověstný pařížský provoz, ví, že 50 km/h je rychlost, kterou si tam během dopravní špičky nemohou dovolit ani motocykly či skútry proplétající se mezi pomalu jedoucími vozy. Navíc na hlavních tepnách města zůstává původní rychlost nezměněna, a tak se po pařížském okruhu le Périphérique lze i nadále ubírat rychlostí 70 km/h.

Přesto se objevují hlasy, že se ze strany radnice jedná o další krok, jak zcela vystrnadit auta z města. Automobilové svazy například poukazují na záměr radnice přeměnit přibližně 50 kilometrů silnic na cyklostezky. Rozhodnutí radnice má navíc nejistou pozici i u obyvatel, o čemž svědčí průzkumy agentury IFOP.

Z nich vyplynulo, že rozhodnutí radnice podporuje více než 60 procent dotázaných obyvatel Paříže, ovšem ve zbytku země toto opatření podporuje pouze 36 procent respondentů. Přitom lze předpokládat, že se podobná opatření budou časem řešit i v dalších městech, a to nejen těch francouzských. Podobná omezení rychlosti jsou již nyní zaváděna například v Bruselu či Barceloně a dalších španělských městech.

Tohle město není pro vozy

V Barceloně (ale i například v Berlíně) se nyní navíc experimentuje také s bloky, ve kterých je provoz motorových vozů značně omezen a tamní dopravní infrastruktura je upravena tak, aby vycházela vstříc chodcům a cyklistům. Jak informoval web Zdopravy.cz, podobná zelená oblast by měla již brzy vzniknout také v rakouské Vídni.

Konkrétně půjde o blok jižně od hlavního nádraží ve čtvrti Favoriten, ohraničený ulicemi Gudrunstraße, Leebgasse, Quellenstraße a Neilreichgasse. V bloku pod názvem Supergrätzl by mělo dojít k uklidnění dopravy, snížení hluku a prašnosti a navýšení bezpečnosti na ulicích, například pro děti při cestě do školy.

V plánu je také výsadba většího množství zeleně, která bude ulice ochlazovat v horkých letních dnech. Celý Supergrätzl by měl ze začátku fungovat v testovací fázi, přičemž přípravy na vybudování zelené oblasti by měly být zahájeny během příštího roku.

vien-min

Foto: Stadt Wien

Grafické znázornění rozlohy chystaného zeleného bloku

A jak je na tom Česko? V Praze prozatím plošné snižování rychlosti ani masivní zákazy vjezdu vozů do ulic v plánu nejsou. Jak nám loni řekl Adam Scheinherr, náměstek primátora pro oblast dopravy, snižování rychlosti na většině komunikací ve městě mají na starosti úřady příslušných městských částí, pod které komunikace spadají.

Některé z nich již k omezení rychlosti přistoupily, jedná se však spíše o lokální úpravy. Město je dle Scheinherrových slov připraveno jednotlivé městské části v podobných plánech podpořit. Scheinherr zároveň připustil, že by Praha ráda počet vozů ve svých ulicích omezila.

Nástrojem by k tomu mohlo být například mýto. Ještě předtím je ovšem dle jeho slov nutné zapracovat na alternativách dopravy a také vybudovat taková místa na okraji hlavního města, kde budou řidiči moci své vozy zanechat a dále využívat například MHD.

S přispěním ČTK.