Z centra Prahy je to 22 kilometrů, městys se nachází na soutoku Vltavy a Sázavy a navíc sem jezdí vlak. To všechno dělá z Davle ideální místo pro život. Je přitom jedno, jestli tu člověk bydlí, nebo sem dojíždí jen o víkendech jako chalupář. Snadno se to totiž může změnit. Stejně jako v tomto případě: majitelé tu měli nejdřív chatu, teď přibyl i stálý domov.

Pozemek, na kterém vznikl dům podle architektů z 0,5 Studia, vypadá, jako by ho obklopoval les. Je to přitom iluze, objímá ho jen z jedné strany a jinak okolo bydlí sousedé. To ale neznamená, že by zdejší život něco rušilo. A co jiného by se sem hodilo víc než dřevostavba?

Zajímavé na ní je, že se inspirovala slavným švýcarsko-francouzským architektem Le Corbusierem. „Investoři jsou jeho obdivovateli, a tak jsme se jeho tvorbou jemně inspirovali, především ve způsobu práce s prostorem,“ líčí pro CzechCrunch architekt Vít Svoboda z ateliéru 0,5. Nejde ani tak o to, že je to dřevostavba s prvky funkcionalismu a Le Corbusier je považován za zakladatele tohoto architektonického stylu, ale spíš o jednotlivé detaily. Mezi ně patří například vložené patro uvnitř domu, červené vstupní dveře s kulatým okénkem nebo žebřík na střechu.

Foto: Peter Fabo

+8

Konečnou podobu domu ale určil pozemek, na kterém se stavělo. Ten je totiž podlouhlý. „Hmota odráží jeho lineární charakter, průchod domem je tak vlastně procházkou celým pozemkem. Uvnitř je dominantní lineární osa,“ líčí Svoboda s tím, že každý dům, který studio navrhuje, vychází ze zadání investora, ale i kontextu místa.

Další zajímavostí je, jak davelský dům vznikl. Je totiž z panelového systému zvaného Novatop, což je komplexní systém dřevěných CLT panelů vyvinutý v Česku ve spolupráci s odborníky ze Švýcarska. „Jde o prefabrikovaný systém masivních dřevěných panelů a prvků, který umožňuje rychlou, přesnou a estetickou stavbu. Je tedy ideální pro stěny, stropy, střechy i akustické úpravy interiérů,“ popisuje architekt.

Dům se tak vyrobil v továrně jako prefabrikovaná stavebnice s otvory pro instalace, dopravil se na místo a tam byla hrubá stavba hotová během jednoho týdne. „Stěny se pouze natřely bílou lazurou a ponechaly v podobě, v jaké byly přivezeny. Na hrubou stavbu pak navazují dokončovací práce, jako je zateplení, fasády, okna a tak dále,“ dodává Svoboda.

Novostavbu architekti vybavili moderní technikou, která z ní dělá udržitelné bydlení. Je tu teplené čerpadlo na bázi země-voda, podlahové vytápění a trojskla, která dobře izolují. Dům je výškově provedený tak, aby sedl na svažitý terén, v nejnižší části zůstává otevřený a je tu převýšený obytný prostor. Na něj navazuje kuchyně s jídelnou, ložnice a pokoj. Ve zmiňovaném vloženém patře se nachází pracovna, která má přístup na pochozí střechu, což vytváří další obytnou vrstvu domu.

Stavba je tedy de facto přírodní, zároveň také propojená s přírodou – na pozemek se dá totiž dostat z domu hned několika způsoby. Rychlým průchodem od vstupních dveří, z jídelny, z obývacího pokoje i z ložnice. Díky tomu je plný světla a průhledů do krajiny. V ní majitelé mohou využít několik posezení, přírodní stezku i malý bazén.

Kromě lazurovaných dřevěných panelů stavbu tvoří dřevohliníková okna, podlahy jsou z jednolité betonové stěrky, která celý interiér sjednocuje. Uvnitř je vestavěný nábytek a také krb, který v obytné části navozuje pocit útulnosti. Nesmělo chybět ani umění, které si tu majitelé přáli, a tak celý interiér zdobí obrazy. Na pozemku navíc zůstala i ona původní dřevěná chata, ve které bydleli během výstavby domu.