Ekolog a odpůrce moderní architektury. Co je důležité v životě nového britského krále Karla III.?
I když žil mnoho let ve stínu své matky Alžběty II., král Karel III. rozhodně svůj život netrávil jen čekáním na trůn.
Po úmrtí britské královny Alžběty II. se stal panovníkem její prvorozený syn Charles. Na trůn usedl jako Karel III. ve svých 73 letech. A díky rekordně dlouhé době, kterou strávil v roli následníka trůnu, je lidem dobře známá jeho povaha i světonázor. Tichý muž působící spíše chladným dojmem dává mnoho let jasně najevo, jak důležitá je pro něj ochrana životního prostředí, známé jsou také jeho negativní postoje k moderní architektuře.
V březnu roku 2010 byli všichni obyvatelé Hostětína, malé vísky na pomezí Moravy a Slezska, na nohou. Očekávali totiž návštěvu století. Díky činorodosti jejích obyvatel v oblasti udržitelného zemědělství, využívání alternativních energetických zdrojů a výstavbě pasivních domů si totiž vysloužila označení ekologická vesnice. A její věhlas se dostal až za Lamanšský průliv k princi Charlesovi, který se rozhodl vísku navštívit.
I když návštěva trvala pouhé dvě hodiny, šlo o významný moment v životě všech občanů Hostětína, jakož i o důležitou ukázku toho, co současný britský panovník považuje dlouhodobě za zásadní: podporu projektů, které zapadají do mozaiky udržitelné budoucnosti. Na nebezpečí plastů upozorňoval už v 70. letech a před narůstajícími emisemi i globálním oteplováním varoval v době, kdy tyto problémy nechávaly většinu společnosti chladnou.
Sám přitom nikdy nezůstával jen u mluvení a obdivování toho, co dělají jiní. V roce 1986 začal své sídlo Highgrove spravovat podle principů organického zemědělství a založil ekofarmu Duchy Home Farm. Několik desítek let je tak veřejností označován jako vášnivý biofarmář. Na začátku letošního roku oznámil, že chce ve Skotsku vybudovat školu zaměřenou na udržitelné farmaření.
Z nedávných aktivit se s jeho celoživotní filosofií prolnulo založení ekologické iniciativy Sustainable Markets Initiative. Zapojil do ní veřejný, soukromý i filantropický sektor a vytvořil tak rámec pro investiční podporu environmentálních aktivit. O globálním spojenectví zmíněných sektorů s nevládními organizacemi mluvil král Karel III. také na nedávné konferenci Our Ocean.
Středobodem problému je dle něj totiž náš současný ekonomický systém, který není v souladu s ekonomickým systémem přírody. Domnívá se však, že právě soukromý sektor může k otočení klimatické krize přispět velkou měrou, jednak díky finančním prostředkům, které je schopný pro řešení přinést, jednak díky cennému know-how v managementu a řízení.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch Jobs„Důsledky naší nečinnosti si neumíme představit. Je naprosto nezbytné, abychom urychlili naše konání v ochraně oceánů. Společně s nimi a celým životním prostředním jsme součástí jednoho systému – takže když škodíme oceánům, škodíme také sami sobě,“ řekl britský král ve svém proslovu na konferenci.
Hlasitý odpůrce moderní architektury
Kromě ochrany životního prostředí je pro krále Karla III. důležitá také klasická architektura a její soulad se stávající zástavbou a okolní krajinou. Pravidelně tak pobuřuje architekty, kteří tvoří podle principů moderní architektury.
S kritikou se setkal například italský architekt Renzo Piano, jehož mrakodrap The Shard nazval tehdejší následník trůnu obří slánkou, zasáhl také do plánované výstavby moderní věže ze skla a oceli a dalších budov ve čtvrti Chelsea, jelikož by projekt nezapadl do dané oblasti. Nejen kvůli této aktivitě byl obviňován z toho, že zasahuje do politického dění.
Problematická byla též Charlesova intervence do rozsáhlého rezidenčního projektu Rogers Stirk Harbour podle návrhu architekta Richarda Rogerse. Projekt úspěšně prošel sáhodlouhým londýnským schvalovacím procesem, jenže poté narazil na Charlesovo prohlášení, že je příliš moderní a že by bylo lepší spíše klasičtější pojetí vypracované architektem Quinlanem Terrym. Ten se jakožto představitel takzvaného nového klasicismu vždy těšil panovníkově oblibě.
Kromě ekologie to byla právě architektura, která v minulosti přivedla nového britského krále do České republiky. V prosinci roku 1992 spolu s českým prezidentem Václavem Havlem založil Pražský památkový fond, jehož prostřednictvím přispěl například na rekonstrukci Ledeburské a Pálffyho zahrady Pražského hradu, na opravu kostela svatého Bartoloměje v Praze 9 nebo bývalého kostela svaté Anny na Starém Městě.
Ať už s názory krále Karla III. britská společnost souzní, či nikoliv, je zřejmé, že je v nich konzistentní. Nebojí se otevřít témata, o nichž jiní nemluví, i když hrozí, že tím rozproudí kontroverzní debatu. V roli panovníka se ale jeho společenská role mění, jelikož musí především zůstat nestranný a v některých otázkách za každou cenu diplomatický.
To ostatně řekl on sám v televizním dokumentu, který BBC odvysílala v roce 2018 u příležitosti jeho 70. narozenin: „Jako princ z Walesu či jiný následník se nemůžete chovat jako panovník. Představa, že v okamžiku, kdy nastoupím na trůn, budu pokračovat jako teď, je naprosto nesmyslná. Obě situace jsou přece diametrálně odlišné.”