Elon Musk od protinožců. Porazil uhelnou lobby, solární energii chce dostat do podmořských kabelů

Největší australský znečišťovatel se chtěl rozdělit na dvě firmy. Mike Cannon-Brookes, spoluzakladatel softwarové firmy Atlassian, mu v tom ale burzovním bojem zabránil.

Luboš KrečLuboš Kreč

cannon-hp

Foto: Atlassian

Mike Cannon-Brookes

0Zobrazit komentáře

Před lety na sebe Mike Cannon-Brookes upozornil sázkou s Elonem Muskem, kterou prohrál. Šlo o baterie, soláry a budoucnost energetiky. Zakladatel aplikací jako Trello nebo Jira, které znají všichni programátoři a vývojáři, teď rozehrál odvážnou hru o to, jak Austrálie přistoupí k ochraně klimatu. A doufá, že inspiruje i další magnáty.

Elon & The Musks #21

Australského vývojáře Mikea Cannona-Brookese dlouho neznal nikdo jiný než programátoři, kodéři, vývojáři. Prostě kluci a holky od počítačů a jedniček a nul. Se svým spolužákem Scottem Farquharem založil před dvaceti lety v Sydney společnost Atlassian, která má ve svém portfoliu aplikace jako Jira, Trello či Confluence. Ty jsou v ajťácké komunitě stejná samozřejmost jako imbusy v dílně. V roce 2015 vstoupila firma na burzu Nasdaq, dnes má hodnotu bezmála 50 miliard dolarů a ze svých spoluzakladatelů a spolušéfů udělala jedny z nejbohatších lidí Austrálie.

A v případě Cannona-Brookese i jednoho z nejvlivnějších, na čemž má svou zásluhu i Elon Musk. V roce 2017 trápily jižní kontinent výpadky dodávek elektřiny, situaci sledoval celý svět a Tesla nabídla, že v zemi postaví gigantickou bateriovou ústřednu s kapacitou 100 MWh, která by měla pomoct vyrovnávat síťové výkyvy. Cannon-Brookes se tehdy na Twitteru s Muskem vsadil o 50 milionů dolarů, že to za slíbených 100 dní nestihnou. Jenže prohrál…

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Takovou prohru rád přijímám,“ smál se později. Oba muži zůstali i v kontaktu, jsou si totiž v lecčems podobní a věří v sílu moderních technologií. Cannon-Brookes pomáhal s rozjezdem startupu Zoox, který vyvíjí samořiditelná auta (později ho koupil Amazon), jeho investiční fond Grok Ventures poslal peníze například do firmy Fleet Space Technologies, která se snaží s pomocí tisíců satelitů spojit internetem různá zařízení, účastnil se investičního kola Muskovy SpaceX, je fanouškem kryptoměn, společnost August Robotics, v níž má podíl, vyvíjí univerzální roboty do fabrik…

A také se oba muži radí, jak pohnout s tradiční energetikou a překlopit ji modernějším, ideálně fotovoltaickým směrem. To je totiž něco, co Cannona-Brookese mimořádně štve: že se Austrálie ne dost rychle zbavuje závislosti na fosilních palivech. S Muskem se například radil v roce 2020, když se chystal torpédovat a kritizovat vládní návrh energetické koncepce. Také ho přemlouvá – zatím neúspěšně –, aby v Austrálii postavil gigafactory.

Zjevně s ním sdílí i agresivní burzovní metody. Počátkem letošního roku Cannon-Brookes spolu s kanadským fondem Brookfield Asset Management nabídnul, že vykoupí největšího australského znečišťovatele, energetický koncern AGL, a to až za čtyři miliardy dolarů. Chtěl tím mimo jiné zabránit plánu firmy na své rozdělení a odsunutí uhelných elektráren do nové divize. Když vedení koncernu jeho návrh odmítlo, tak v tichosti skoupil téměř 12procentní podíl akcií AGL na burze a začal firmu a její plány ostřelovat jinak.

elon

Ilustrace: Richard Cortez/CzechCrunch

Newsletter Elon & The Musks

A byl v tom úspěšný, protože AGL právě oznámila, že od svého rozdělení ustupuje, protože by pro to mezi svými akcionáři nenašla dostatečnou podporu. Zároveň dlouholetí členové vedení koncernu včetně jeho šéfa rezignovali na své funkce. „Wow, to je velký den pro Austrálii,“ radoval se dvaačtyřicetiletý miliardář, podle statistik pátý nejbohatší v zemi, na Twitteru.

Je to pro něj v krátké době několikáté vítězství. Před pár dny v Austrálii proběhly parlamentní volby a v nich zvítězil jeho politický favorit, sociální demokrat Anthony Albanese, mezi jehož byznysové souputníky a rádce patří právě i spoluzakladatel Atlassianu. Albanesův předchůdce, vůdce liberálů Scott Morrison, byl podle Cannona-Brookese alespoň co do pohledu na energetiku příliš zpátečnický. Zrovna politika je něco, v čem by se australský technomiliardář s Muskem asi moc neshodl – nejbohatší muž světa se čím dál víc vymezuje vůči demokratům, kteří v Americe aktuálně vládnou a kteří jsou tamní obdobou australské či britské Labour Party.

Jinak ale začíná jméno Cannon-Brookes rezonovat i v USA, on sám nedávno v rozhovoru pro Forbes řekl, že jeho tažení a investice do zelené energetiky mu získávají slávu i mezi americkými byznysovými titány: „V USA je hodně slavných lidí s velkým vlivem, lidí mimořádně zajímavých, kterým se líbí představa, že můžeme vyřešit klimatickou krizi. Chápou, že to má i pozitivní ekonomické aspekty. A že je k tomu třeba trochu víc aktivismu.“

Ovšem i velké plány někdy narážejí na realitu, což se týká i Mikea Cannona-Brookese, jehož majetek Forbes i Bloomberg shodně odhadují na necelých 12 miliard dolarů. Jedním z jeho nejambicióznějších plánů bylo zásobovat Singapur solární energií pomocí kabelu, který by do ostrovního státu vedl pod mořským dnem z Austrálie, jež má ke stavbám fotovoltaických parků příhodné podmínky. Mnohamiliardový projekt, na němž se mladý podnikatel spojil s legendou australského byznysu a filantropie Andrewem „Twiggy“ Forrestem, je ale podle odborníků příliš nákladný a technicky náročný, než aby dával smysl. Cannon-Brookes si ale stojí aspoň zatím za svým: postavit solární park o rozloze 12 tisíc hektarů a pak z něj posílat 4200 kilometrů dlouhým drátem elektřinu k Malajsii má význam.

***

Tweet týdne

***

Letem Muskovým světem…

  • ? Miliardáři a blbci. Elon Musk se zase jednou pustil do levicových politiků a napsal, že jsou pitomci.
  • ? Důkaz síly. V představenstvu Twitteru zůstane finančník Egon Durban, kterého sice akcionáři odvolali, jenže vedení firmy ho podrželo. Je to kamarád Muska.
  • 1️⃣ Kdo je nejlépe placený šéf? Přece Elon Musk. Za ním jsou s velkým rozdílem Tim Cook z Applu nebo zakladatel Nvidie…
  • ? Jak to bylo se Substackem. Příběh vzniku populární newsletterové platformy v podání Vanity Fair. A s drobnou rolí i pro Elona Muska.

***

EM Composite aneb Index Elona Muska

? + 0,7 %

89,5 IEM*

Ke spojení Monety a Air Bank nakonec nedojde. PPF z dlouho diskutované transakce vycouvala

Sloučením měla vzniknout třetí největší banka v zemi. Sešlo z něj i kvůli zhoršené makroekonomické a geopolitické situaci.

Peter BrejčákPeter Brejčák

moneta-pobocka2

Foto: Moneta Money Bank

Pobočka Monety

0Zobrazit komentáře

Jedna z největších českých byznysových transakcí posledních let se nakonec překvapivě neuskuteční. Finanční skupina PPF plánovala odkoupit Moneta Money Bank, aby ji mohla propojit se svou Air Bank – a případně také s Home Creditem –, čímž by vznikl třetí největší finanční dům v zemi. Dnes PPF oznámila, že s Monetou uzavřela dohodu o ukončení procesu spojení.

„Důvodem jsou změny v makroekonomické oblasti, které zásadně mění parametry původně zamýšleného sloučení dle rámcové smlouvy, již obě strany uzavřely v květnu 2021 a následně aktualizovaly v listopadu 2021,“ uvádí PPF, která spojení dlouho plánovala, v tiskové zprávě s tím, že nejsou a nebudou naplněny předpoklady, za kterých byla celá transakce připravena a domluvena.

Rozhodnutí v danou chvíli považuje za nejlepší řešení pro PPF i pro ostatní akcionáře Monety. Akcionáři banky přitom spojení odsouhlasili teprve v prosinci, a to po neúspěšném pokusu loni v létě.

„V případě dokončení transakce by podle vyjádření došlo nejen k významné redukci rozvojových plánů, ale především k podstatnému snížení rozdělitelného zisku a rezerv ve srovnání s představami, které byly prezentovány při podpisu rámcové smlouvy,“ doplňuje PPF. Finanční skupina přitom nadále zůstává největším akcionářem v Monetě s podílem 29,94 procenta.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

PPF, jejímž novým šéfem se v polovině června oficiálně stane miliardář Jiří Šmejc, za nové skutečnosti měnící loni dohodnuté parametry označila zejména sazbu proticyklických kapitálových rezerv, jež se vztahuje na všechny úvěrové instituce působící na českém trhu. Ta se bude od 1. července 2022 postupně navyšovat ze současných 0,5 procenta až na 2,5 procenta s platností od 1. 4. 2023. Tento krok by podle finanční skupiny snížil plánovanou dividendovou kapacitu spojené banky, a negativně tak ovlivnil atraktivitu plánované akvizice pro všechny akcionáře Monety.

Jako další z důvodů pro ukončení dohody pak PPF uvedla zhoršenou makroekonomickou a geopolitickou situaci, včetně důsledků války na Ukrajině. „Neúměrně zvyšuje ekonomická rizika související s výkonností aktiv nového uskupení. Současná ekonomická situace a složitá predikovatelnost dalšího vývoje snižuje růstový potenciál spojené banky,“ dodala PPF.

Akvizicí měla Moneta od skupiny PPF získat sto procent akcií skupiny Air Bank za kupní cenu 25,9 miliardy korun. Nákup plánovala financovat prostřednictvím úpisu nově vydávaných akcií a z přebytečných kapitálových prostředků banky.

„Plánovaný dvoukolový úpis nových akcií měl přinést přibližně 21 miliard korun od stávajících akcionářů banky, a umožnit tak Monetě uhradit významnou část akviziční hodnoty. Tímto je proces nabídky a úpisu nových akcií taktéž ukončen,“ informovala banka.

S přispěním ČTK. 

Každé všední ráno posíláme nejzásadnější zprávy dne.