Energetický nápoj pro rostliny. Čeští vědci vyvinuli produkt, který vyživí flóru a zadrží vodu v půdě

V Brně vytrhli několik trnů z paty ztrápeným zemědělcům. Vyvinuli tu organický prostředek, jenž pomáhá se suchem a díky němuž jsou rostliny odolnější.

zemedelstvi-nahled

Foto: Jan Kopřiva / Unsplash

Čeští vědci vyvinuli přípravky, které pomáhají v boji se suchem

0Zobrazit komentáře

Správné hospodaření s vodou je rok od roku stále zásadnější. Nejen Česko totiž každý rok sužují dlouhé vlny extrémních veder, během kterých půda vysychá na troud. A i když ji pak aspoň zčásti spasí občasné přívalové deště, o úrodě se to samé mnohdy říct nedá. Česko má navíc to specifikum, že zdejší půda vyniká velmi špatnou schopností vodu zadržovat. Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně tak společně s odborníky na management vody v půdě z amerického Water for Food Institute a českou firmou Sciteg vyvinuli patentované přípravky, které mají za cíl půdě pomoci lépe nakládat s vodou.

Podle údajů, které letos v létě zveřejnil web Intersucho, za sebou máme rok s dosud největším rozsahem nedostatku vody. Znamená to, že kvůli vysokým teplotám a slabým srážkám se v Česku zvětšil rozsah zemědělského sucha, tedy toho v půdě do jednoho metru. Během letošního června bylo zasaženo dokonce 11 procent území. Nejintenzivněji bylo suchem zasažené Podkrkonoší a prakticky celý Královéhradecký kraj.

Letošní sucho výrazně dopadlo na sedláky. Aktuálně jsou na tom nejhůře ti z Mostecka, Lounska, okolí Plzně, Strakonicka, Pardubicka či Žďárska, kde očekávají ztrátu na výnosech dokonce přes 40 procent. Ztrátu mezi 30 až 40 procenty očekávají zemědělci ve většině Česka, například v části Středočeského kraje, v jižních Čechách a také na Moravě.

Stále více se tak skloňují možnosti, jak zadržet vláhu v půdě. S důmyslným řešením pro zavlažování přišla například česká firma Zahradní Olla, která začala trh zásobit hliněnými nádobami určenými k řízenému zavlažování pěstovaných rostlin. A řešení, které lze využít i na větších lánech a které může vytrhnout trn z paty sedlákům, představila v roce 2019 česká firma Sciteg.

escube

Foto: Escube

David Fuchs, jednatel společnosti Escube

Tu založil profesor Josef Jančář z Vysokého učení technického v Brně. Přišel totiž s nápadem vytvořit prostředek, který bude snadno aplikovatelný a který bude prostřednictvím managementu vody do půdy zároveň přidávat bioaktivní látky. „Cílem bylo vyvinout prostředek, který by nejen ochránil rostliny, ale zároveň pomohl půdě, aby měla i v obdobích sucha dobré vlastnosti, které budou prospívat rostlinám,“ říká David Fuchs, jednatel společnosti Escube, kterou firma Sciteg založila na vývoj speciální produktové řady.

Vývoj trval dva roky a zapojily se do něj přední české i zahraniční univerzity a výzkumné instituce, kromě výše zmíněných ještě odborníci z University of Nebraska. Vznikl tak produkt, který spojuje regeneraci půdy s efektivním hospodařením s vodou v půdě, díky němuž se živiny lépe dostávají k rostlinám.

„Jinými slovy naše prostředky minimalizují výpar vody z půdy a zároveň dokážou zadržet vodu, kterou v období sucha postupně pouštějí ke kořenům rostlin. Díky tomu rostliny nepotřebují spotřebovávat tolik vody formou závlahy,“ upřesňuje Fuchs. Množství nutné závlahy se tak snižuje až o 50 procent a klíčivost rostlin se společně s hustotou kořenového systému posiluje až o 75 procent.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Kdo by se děsil toho, že se společně s přípravky dostávají do půdy nějaké škodliviny, může začít klidně dýchat, jelikož jsou organické a rozloží se v rozmezí 30 až 90 dnů po aplikaci. Konkrétně obsahují přírodní hydroabsorbenty, tedy rašelinu, zoxidované uhlí a kompost kalifornských žížal, dále hnědé mořské řasy a biostimulanty.

Díky tomu jsou certifikovány pro ekologické zemědělství a zapadají také do konceptu takzvaného regenerativního zemědělství, které se půdu snaží obohacovat o organické hmoty a o důležité mikroorganismy. Teoreticky by se daly pojmenovat jako takový přírodní energetický nápoj pro rostliny.

„Naše produkty jsou u velkopěstitelů využívány například pro řepku, kukuřici a obecně obilniny, ale také třeba ve vinicích. V letošním roce začaly naše produkty využívat také města a obce, zejména pro travní povrchy, stromy, keře a v neposlední řadě i pro okrasné květiny. Evidujeme poptávku také v zemích na jihu Evropy a v oblasti Perského zálivu,“ dodává Fuchs.

Firma má do budoucna v plánu dostat výrobky Escube do všech koutů světa, kde je nedostatek závlahové vody. Příští rok by se chtěla dostat do Asie a Střední i Severní Ameriky. Zároveň se chce zaměřit na vývoj výrobků pro profesionální využití, určených speciálně pro potřeby vinařů. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně navíc aktuálně s firmou Escube vyvíjejí granulované směsi z bramborového škrobu, který pomůže rostlinám zadržet vodu a snížit stres ze sucha.

Letadlem zpátky do práce nepoletím, vzkázal klimatolog. Teď mu hrozí výpověď

Letět z Oceánie do Německa odmítl s tím, že nechce být giaman. Tak Papuánci říkají podvodníkům a lhářům. Cestovat bude lodí a po zemi dvě měsíce.

Eliška NováEliška Nová

Papuánci ukazují tradiční způsob lovu

0Zobrazit komentáře

Rozkaz zněl jasně. V pondělí buďte zpátky v kanceláři, jinak se s vámi rozloučíme. Gianluca Grimalda, který ho dostal, je ale vědec. Klimatolog. A jako takový odmítá létat letadlem. Říká totiž, že cestování letadlem je nejrychlejší cestou, jak zahubit planetu. V době, kdy rozkaz dostal, byl na Šalamounových ostrovech, zatímco jeho kancelář je v Německu.

Grimalda odjel do Oceánie, aby v Papui-Nové Guineji zkoumal místní komunitu a to, jak na ni dopadá klimatická změna. Během půl roku tu dokončil výzkum v terénu, teď mu ale hrozí výpověď, protože se odmítl vrátit do Německa rychle. Klimatolog z německého Institutu pro světovou ekonomiku v Kielu přitom čekal na ostrově Bougainville a chtěl se tu nalodit na nákladní loď.

Cestu do Německa chce zdolat právě po vodě, dále pomocí vlaků a autobusů. Dohromady ho čeká 22 tisíc kilometrů dlouhá cesta, která odhadem potrvá dva měsíce. Zároveň tím ale ušetří 3,6 tun emisí oxidu uhličitého. „Napsal jsem prezidentovi institutu, že tam dnes nebudu,“ citoval vědce britský deník The Guardian.

„Cestování letadlem je nejrychlejší způsob spalování fosilních paliv, je to tedy nejrychlejší cesta, jak dospět ke katastrofě. Z mého osobního pohledu je létání aktivitou, při které využiju většinu ze svého uhlíkového rozpočtu,“ dodal.

Grimalda se na Papuu-Novou Guineu vydal proto, že právě ona je z pohledu změny klimatu jednou z nejohroženějších zemí. Vědec se tu setkával s obyvateli ostrova, kteří se museli přestěhovat ze své vesnice do vnitrozemí. Ohrožoval je totiž neustále stoupající příliv.

Grimalda tady měl také několik přednášek a prezentací na téma klimatických změn a vysvětloval zdejším obyvatelům, co se děje a jaký je důvod jejich změn – emise uhlíku, které produkuje průmyslový svět. Vědec pak Papuáncům slíbil, že při návratu do vlasti sníží svoje emise na minimum. „Bílým mužům se tu velmi často říká giaman, což znamená lhář nebo podvodník. Nechci být giaman,“ uvedl na sociální síti X.

Příběh má ale i druhou stránku. Grimaldova práce na ostrově totiž měla být hotová už v červenci. Zpátky v Německu měl být 10. září. Pokud by tak šlo vše podle plánu, pak by se vědec mohl na svoji neleteckou cestu klidně vydat. Grimalda ale říká, že měl na své cestě několik problémů. Za prvé byl držen bandity ozbrojenými mačetami. Ukradli mu rovněž jeho výzkumné pomůcky. A také mu trvalo, než místní komunity dokázal rozmluvit.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Chce to čas, aby uvěřily bílému muži, jak mi tady říkají. Několik z nich mě proto požádalo, abych jim svůj výzkum vysvětlil, a to dokonce dvakrát nebo třikrát,“ říká Grimalda.

Ten už má přitom nyní svoje podporovatele, kteří říkají, že je zvláštní, že se chce institut zbavit někoho, kdo svoji práci provádí tak precizně a navíc nechce přispívat ke klimatické změně. Institut argumentuje, že své zaměstnance v cestách šetrných ke klimatu podporuje, konkrétní personální záležitosti však komentovat nebude.