Zapomeňte na gumáky, traktory a vidle, mezi atributy zemědělců budoucnosti budou patřit ochranné obleky, gumové rukavice a pipety. Pěstování rostlin se totiž pomalu, ale jistě přesouvá z polí do laboratoří, kde se výsadba koupe v umělém osvětlení a živných roztocích. Na tuto podobu zemědělství se soustředí i německý startup Infarm, který se díky poslední investici stal vůbec prvním evropským jednorožcem (tedy startupem s valuací miliardy dolarů) v oblasti vertikálního farmaření.

Miliardové investice nejsou pro Infarm ničím novým. Nadílku v podobě čtyř miliard korun mohl oslavovat v září minulého roku a podobné částky se dočkal také letos v březnu. Tento standard se podařilo udržet i v posledním investičním kole vedeném katarským státním investičním fondem. Během něj získal německý startup 200 milionů dolarů, tedy bezmála 4,5 miliardy korun. Tím se celková výše financování podniku posunula až k hranici 600 milionů dolarů, tedy přibližně 13,4 miliardy korun.

Díky poslednímu kolu se navíc Infarmu podařilo dostat do exkluzivní společnosti podniků, jejichž valuace přesáhla hranici jedné miliardy dolarů. Pro Infarm to znamená, že se stal vůbec prvním evropským podnikem působícím na poli vertikálního farmaření, kterému se tuto magickou metu podařilo překonat. Vybaven novým titulem jednorožce je teď připraven dobýt globální trh.

„Tato strategická investice podpoří naši rychlou globální expanzi a posílí náš výzkum a vývoj, abychom mohli pěstovat více odrůd plodin v blízkosti spotřebitelů v Evropě, Asii, Severní Americe a na Blízkém východě. Je to další krok k naplnění naší ambice pěstovat v blízké budoucnosti celý koš ovoce a zeleniny a poskytovat tak prémiové produkty za dostupné ceny pro každého,“ uvedl spoluzakladatel a CEO Infarmu Erez Galonska.

Foto: Infarm

Patra vertikální farmy od Infarm

Díky vstupu Kataru do Infarmu by mělo v zemi do roku 2023 vzniknout pěstební centrum, které bude okolní region zásobovat plodinami, jako jsou rajčata a jahody. Infarm chce dostát svým dřívějším prohlášením, ve kterých se nechal slyšet, že mimo pěstování bylinek a salátů, které jsou dnes nejběžnější plodinou produkovanou vertikálními farmami, chce technologii hydroponie zdokonalit natolik, aby s její pomocí mohl pěstovat právě i zeleninu či ovoce.

Pro oblast Blízkého východu je vertikální farmaření šancí, jak se za relativně nízkých nákladů dostat k čerstvým plodinám. Tamní klimatické podniky totiž neumožňují zemědělskou aktivitu v takové míře jako v Evropě.

Proto je pěstování plodin v uzavřených halách, které dovedou efektivně nakládat s energií a vodou ve jménu maximální produktivity, jedním ze způsobů, jak tento problém řešit. Již v příštím roce by tedy mělo k aktuálním 75 druhům bylinek, salátů a listové zeleniny přibýt okolo 40 nových plodin. Mezi nimi bude hrášek, cherry rajčátka, jahody a také houby.

Své plodiny Infarm dovede pěstovat přímo v obchodních domech. K tomu slouží speciální pěstební regály, kterých má Infarm přibližně 1 400 u třiceti partnerských obchodníků. Nebo se jeho rostliny zelenají v některém ze sedmnácti aktuálně fungujících pěstitelských center, jejichž rozloha se pohybuje okolo deseti tisíc metrů čtverečních.

Podle Infarmu dnes není pro společnost problém vybudovat vertikální farmu rozkládající se na ploše standardního obývacího pokoje, která je za rok schopna vyprodukovat více než 500 tisíc rostlin. V případě klasického zemědělství by potřebná plocha k takovému objemu produkce musela dosahovat rozlohy fotbalového hřiště. Úspora plochy je tedy přibližně 95 procent, což je číslo, které se shoduje i s úsporou vody v porovnání s klasickými zemědělskými metodami.

Přesto se nacházejí i odpůrci této technologie, kteří upozorňují na vysokou energetickou náročnost tohoto způsobu pěstování plodin, možnost světelného znečištění, ale i nízké šance na ziskovost hydroponických projektů.